Teorie chování spotřebitele
Download
1 / 42

Model spotřebitelské volby - PowerPoint PPT Presentation


  • 137 Views
  • Uploaded on

Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická analýza trhu práce. Model spotřebitelské volby. Základní jednotka: domácnost Kriterium užitek

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Model spotřebitelské volby' - zoltin


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby- vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce- mikroekonomická analýza trhu práce


Model spot ebitelsk volby
Model spotřebitelské volby

  • Základní jednotka: domácnost

  • Kriterium užitek

  • Dva typy kriterií: kardinální a ordinální

    • Kardinální :

      • kalorie v jídle

      • gigabyty u počítačů či výkon automobilu

      • míra uspokojení (% ideálu)

5.11.2009

2


Kardin ln u itek

Kardinální užitek

Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá

Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (01) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (45)


Klesaj c n r st uspokojen z dodate n jednotky p i n r stu spot eby

Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby

5.11.2009

4


Klesaj c n r st uspokojen z dodate n jednotky p i n r stu spot eby1

Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby

5.11.2009

5


Kardin ln u itkov funkce
Kardinální užitková funkce při nárůstu spotřeby

  • Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách

  • Def. mezní užitek

  • Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající.

5.11.2009

6


P edpokl dan vlastnosti kardin ln u itkov funkce u q
Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce při nárůstu spotřebyu(q)

  • nenasycenost: q1>q2 u(q1)>u(q2) rostoucí tvar u(q)

  • klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q1>q2u(q1)-u(q1-1)<u(q2)-u(q2-1)konkávní tvar u(q)

  • úplnost: každé dva spotřební koše se dají srovnat, A>B nebo B>A nebo A=B.

  • tranzitivita: A>B a B>C implikuje A>C

  • (někdy) spojitost: v matematickém významu

    Ale: ( na rozdíl od reality !!) vliv nemá

    • spotřeba (uspokojení) druhých subjektů

    • dynamika spotřeby a jiné

5.11.2009

7


Kardin ln u itkov funkce u q
Kardinální užitková funkce u(q) při nárůstu spotřeby


Mezn u itek mu q
Mezní užitek při nárůstu spotřebyMU(q)

Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu


Mezn u itek mu q popt vka a rovnov ha spot ebitele
Mezní užitek při nárůstu spotřebyMU(q), poptávka a rovnováha spotřebitele

Mezní užitek vypadá jako poptávková funkce – náhoda?

Ne! Mezní užitek určuje individuální poptávku.

Jaké množství bude spotřebitel optimálně poptávat při ceně p?Takové, že

MU = p


Podm nka spot ebitelsk rovnov hy p i cen ch p 1 p 2 p n
Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenách při nárůstu spotřebyp1, p2, ... pn:

  • MU1/p1= MU2/p2= …= MUn/pn=konst.

  • Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek)

  • Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace ....)

  • Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum:

    • MUi/pi=konst. pro všechna i

5.11.2009

11


V ordin ln koncepci je u itek zad n mapou izokvant u itku
V ordinální koncepci je užitek zadán mapou při nárůstu spotřebyizokvant užitku

  • Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách.

  • IZOKVANTA = MNOŽINA KOMBINACÍ SPOTŘEBY X1 AX2 KTERÉ PŘINÁŠEJÍ STEJNÝ UŽITEK

  • Tvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci:

  • Nenasycenost klesající izokvanty užitku

  • Klesající mezní užitek  konvexní izokvanty užitku

5.11.2009

12


Konvexn izokvanty u itku
Konvexní při nárůstu spotřebyizokvanty užitku

Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách

Mezní míra substituce (ve spotřebě) x1 za x2 (při konst. u):

5.11.2009

13


Rozpo tov omezen
Rozpočtové omezení při nárůstu spotřeby

pro důchod M při cenách statků p1, p2:

p1.x1 +p2.x2 = M

Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M

5.11.2009

14


Optimum spot ebitele e
Optimum spotřebitele E při nárůstu spotřeby

= tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik

5.11.2009

15


Podm nka rovnov hy optima
Podmínka rovnováhy (optima) při nárůstu spotřeby

  • MU1/p1 = MU2/p2

  • Verbálně: užitek z vynaložené peněžní jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MUi/pi zvýšit užitek)

  • Neboli: p1/p2 = MU1/MU2(= mezní míra substituce protože )

  • sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce

5.11.2009

16


Izokvanty u itku a optimum pro speci ln p pady preferen n ch map a x 1 nen douc m statkem
Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapa) x1 není žádoucím statkem

5.11.2009

17


Izokvanty u itku a optimum pro speci ln p pady preferen n ch map b x 2 nen douc m statkem
Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapb) x2 není žádoucím statkem

5.11.2009

18


Izokvanty u itku a optimum pro speci ln p pady preferen n ch map c pevn pom r slo ek spot eby
Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapc) pevný poměr složek spotřeby

5.11.2009

19


Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapd) x1 je žádoucím statkem jen pro x1 M1 x2 je žádoucím statkem jen pro x2 M2

5.11.2009

20


Izokvanty u itku a optimum pro speci ln p pady preferen n ch map e dokonal substituty
Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mape) dokonalé substituty

z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například:

  • dvojkoruny a koruny,

  • mýdla dvou zcela stejně oblíbených značek,

  • různé formy peněžních aktiv při velmi nízké úrokové míře).

5.11.2009

21


Izokvanty u itku a optimum pro speci ln p pady preferen n ch map f dokonal komplementy
Izokvanty při nárůstu spotřeby užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapf) dokonalé komplementy:

Statky nevyužitelné jinak než „spolu“,

Například:

  • levá a pravá bota,

  • pryskyřice a tužidlo epoxidového lepidla

5.11.2009

22


Shrnut k indiferen n m k ivk m
Shrnutí k indiferenčním křivkám: při nárůstu spotřeby

  • 1. Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto:

  • 2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat)

  • 3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost)

  • 4. Indiferenční křivky se neprotínají

  • 5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)


Cenov spot ebn k ivka pcc price consumption curve
Cenová spotřební křivka PCC ( při nárůstu spotřebyPrice-ConsumptionCurve)

  • Substituční a důchodový efekt

  • Pozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na křivce = poptávková funkce pro x1 . Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x1:



B popt vkov funkce pro giffen v statek
b) poptávková funkce pro při nárůstu spotřebyGiffenův statek

Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro , pro nižší cenu nikoliv!


B popt vkov funkce pro giffen v statek1
b) poptávková funkce pro při nárůstu spotřebyGiffenův statek

I giffenovskou poptávku lze odvodit z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve  smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):


D chodov trajektorie optima spot ebitele a pro standardn statky x 1 x 2
Důchodová trajektorie optima spotřebitele při nárůstu spotřebya) pro standardní statky x1, x2:

Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x1 rychleji než poptávka po x2, je x1 luxusnější.


D chodov trajektorie optima spot ebitele b x 2 je pod adn statek
Důchodová trajektorie optima spotřebitele b) x2 je podřadný statek:

Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x2,

je x2 podřadnou (inferiorní) komoditou


Engelova k ivka x popt vka po statku m d chod e w d chodov elasticita
Engelova b) x křivkax– poptávka po statku, M- důchod, EW - důchodová elasticita

5.11.2009

30


Mikroekonomick anal za trhu pr ce a subjekt preferuje spot ebu
Mikroekonomická analýza trhu práce b) xA. Subjekt preferuje spotřebu:

Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby


Mikroekonomick anal za trhu pr ce b subjekt preferuje voln as
Mikroekonomická analýza trhu práce b) xB. Subjekt preferuje volný čas:

Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)


Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru b) xizokvant užitku) subjektu:A. Subjekt preferuje spotřebu rostoucí nabídka práce


Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru b) xizokvant užitku) subjektu:B. Subjekt preferuje volný čas  klesající nabídka práce


Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru b) xizokvant užitku) subjektu:C. Subjekt preferuje: - volný čas při vysoké úrovni spotřeby- spotřebu při její nízké úrovni  zpět zakřivená nabídka práce:


Zbyde li as nebude to v testech
Zbyde b) x-li čas: (nebude to v testech)

  • Faktor času ve spotřebitelské volbě

    • Trpělivý spotřebitel odkládá spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra.

    • Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára


Faktor asu ve spot ebitelsk volb
Faktor času ve spotřebitelské volbě b) x

Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.


Ekonomie z vislosti nebude v testech
EKONOMIE ZÁVISLOSTI b) x(nebude v testech):

  • Někdy se i v demokratické společnosti vláda vměšuje do soukromého rozhodování:¨

  • Vynucuje spotřebu pro jedince nezbytných statků (merit goods – žádoucích komodit), [veřejné vzdělání, očkování, léčení lidí s TBC,AIDS...]

  • Omezuje spotřebu sebezáhubných statků (demerit goods -nežádoucí statky), [drogy, cigarety, alkohol].

  • Proč se vláda vměšuje?

    • Protože existuje i újma jiným lidem než těm, kteří se (nezodpovědně) rozhodují vyhnout se merit goods (obrna dětí, epidemie TBC) či užívat demerit goods (oběti kriminality, pasivní kouření, oběti nehod)


Ekonomie z vislosti
EKONOMIE ZÁVISLOSTI b) x

  • Protože s tím souvisí i veřejné náklady

    • nezaměstnatelnost analfabetů či epidemie TBC či AIDS u merit goods,

    • výdaje státu do zdravotnictví a na potírání zločinnosti u demerit goods

    • nebezpečí „vlády silné ruky“ (Hitler)

  • Teoreticky pozoruhodné:

    • problém závislosti: Člověk závislý na cigaretách nebo heroinu touží po těchto látkách mnohem více než ostatní => poptávkové křivky pro statky, které vyvolávají závislost, jsou cenově neelastické


  • Ekonomie z vislosti1
    EKONOMIE ZÁVISLOSTI b) x

    Trestnost prodeje a užívání vyvolá:

    • prudký posun nabídkové křivky nahoru. (během prohibice v USA (1920-1933) se ceny alkoholu ztrojnásobily)

    • příležitostní uživatelé nelegálních drog přejdou na levné substituty [alkohol, tabák => jejich je poptávka elastická,

    • závislí uživatelé s cenově neelastickou poptávkou vydávají na drogy víc než mají příjmy=> jsou dotlačeni k zločinu



    Nab dkov popt vkov anal za z vislosti b p le itostn konzumenti
    Nabídkově –poptávková analýza závislosti: b) xb) příležitostní konzumenti

    Dospívající může experimentovat s návykovou látkou, pokud si jí může dovolit, zatímco vysoká cena (spojená s nízkou dostupností) ho spíše od jeho pokušení odradí [neboli: legalizace drog zvýší počet závislých osob a dále viz a)].


    ad