1 / 66

Přístupnost webových stránek

Přístupnost webových stránek. David Špinar, Dobrý web. Obsah prezentace. Co je to přístupnost a k čemu je dobrá Pro koho a proč je přístupnost důležitá Legislativa v oblasti přístupnosti Zásady přístupného webu Zákon č. 365/2000 Sb. o ISVS Další metodiky (WCAG, Section 508)

zinnia
Download Presentation

Přístupnost webových stránek

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Přístupnost webových stránek David Špinar, Dobrý web

  2. Obsah prezentace • Co je to přístupnost a k čemu je dobrá • Pro koho a proč je přístupnost důležitá • Legislativa v oblasti přístupnosti • Zásady přístupného webu • Zákon č. 365/2000 Sb. o ISVS • Další metodiky (WCAG, Section 508) • Testování přístupnosti webu

  3. Co je to „přístupnost“ • V angličtině „accessibility“ • Několik definic: • Přístupná webová stránka je použitelná pro každého uživatele Internetu, a sice nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech. • Přístupná webová stránka nestaví svým potenciálním uživatelům do cesty překážky, které by jim znemožnily danou stránku efektivně použít. • Přístupná webová stránka respektuje své uživatele a předpokládá vysokou variabilitu možností a schopností svých uživatelů. • Přístupnost je jeden ze základních kamenů tvorby webových stránek (jako další se uvádějí např. použitelnost, dobrá informační architektura či SEO)

  4. Proč je přístupnost tak důležitá? Existují dva základní důvody (premisy): • Všichni uživatelé Internetu nejsou stejní. Všichni stejně nevidí, stejně neslyší, nemluví stejným jazykem, nemají stejnou schopnost používat horní končetiny, nemají stejné hardwarové vybavení, znalosti a zkušenosti v používání Internetu apod. • Každý takto "specifický" uživatel má většinou i "specifické" potřeby, které není schopen překročit či obejít.

  5. Kdo tedy má „specifické“ potřeby? • Uživatele se „specifickými“ potřebami budeme nazývat „hendikepovaným“. • „Hendikepovaný uživatel“ je v našem kontextu tedy: • uživatel, u kterého lze důvodně předpokládat, že mu nevhodně vytvořená webová stránka bude činit problémy při použití, které není schopen jednoduše obejít. Tento hendikep vztahuje tedy pouze na použitelnost webových stránek. Hendikepovaným uživatelem z hlediska použití webových stránek budeme tak nazývat i člověka, který v běžném životě žádný hendikep nemá.

  6. Základní kameny přístupnosti Základním smyslem snahy o přístupný web je tedy: • Pochopit, jací uživatelé s různými hendikepy používají Internet. • Pochopit, jaké jsou jejich specifické potřeby, které nemohou obejít • Tyto specifické potřeby naplnit.

  7. Základní důvody pro přístupnost • Více obchodních příležitostí • Hendikepovaných uživatelů je skutečně mnoho (např. v UK cca 8,6 mil s kupní silou 45 mld. Liber ročně) • Není pravda, že hendikepovaní nejsou cílovou skupinou • Lepší viditelnost webu • Přístupný web je zároveň „robot-friendly“ • Vyhledavače majitelé stránek milují, ale často jim indexaci pěkně znepříjemňují

  8. Základní důvody pro přístupnost II. • Posilování značky • Diskriminace je vnímána negativně • Přístupnost buduje renomé • Úspora nákladů na správu a změny webu • Přístupný web se díky svým charakteristikám velmi dobře spravuje a aktualizuje. • Zákonnost • Nepřístupné weby jsou v mnoha zemích za hranicí zákona.

  9. Hendikepovaní uživatelé

  10. Základní skupiny hendikepovaných Hendikepované uživatele Internetu můžeme rozdělit do následujících skupin: • Zrakově postižení • Sluchově postižení • Pohybově postižení • Uživatele se zobrazovacími problémy • Uživatelé s poruchami učení a soustředění • Roboti • Ostatní

  11. Zrakově postižení • Považováni často za jedinou skupinu hendikepovaných • Nepřístupný web na ně dopadá nejvíce • Nejsou největší skupinou • Zrakově postižené můžeme opět rozdělit do několika skupin • Zcela nevidomí a jinak těžce zrakově postižení • Slabozrací • Barvoslepí • Uživatelé s dočasně zhoršenou schopností vidět

  12. Zcela nevidomí a jinak těžce zdravotně postižení • Menší část, ale s největším negativním dopadem nepřístupných stránek • Internet je pro ně často jedinou možností jak „překonat“ své postižení • Pro prezentaci obsahu používají hlasové čtečky a braillský řádek • Jejich základní potřebou je možnost spolehnout se na textovou informaci – obsah musí být vhodně strukturován, grafické a multimediální prvky musejí mít textové alternativy, musí být použitelná navigace.

  13. Slabozrací • Jen omezená možnost používat zrak • Potřebují manipulovat s textem, hlavně jej zvětšovat • Text musí být čitelný i při velkém zvětšení, a to i vůči svému okolí (problém s obrázky, výškou řádků apod.)

  14. Barvoslepí • Forem sníženého barevného citu je celá řada • Tito uživatelé mají často problém rozeznávat některé barvy od sebe. • Je třeba dodržovat správný kontrast barev a u prezentace důležitého obsahu se na barvy raději nespoléhat.

  15. Uživatelé s dočasně zhoršenou možností vidět • Jde o aktuální světelné a zobrazovací možností • Např. osvětlení místnosti, přímé slunce v monitoru, nekvalitní monitor apod. • Opět je třeba dbát na kontrast, možnost zvětšení obsahu, správnou strukturu dokumentu apod.

  16. Sluchově postižení • Zatím není takový problém, protože audio složek na webu příliš není. • Mezi sluchově postižené řadíme nejen skutečně postižené, ale majitele počítačů bez reproduktorů nebo uživatele s dočasně zhoršenou možností slyšet. • Je třeba vždy u každé audio a multimediální složky uživateli nabídnout textovou alternativu.

  17. Pohybově postižení • Základní problém: nemožnost používat myš • Jediným způsobem, jak web ovládat, je často jen klávesnice. • I v rámci skupiny pohybově postižených je skupina s „dočasnou“ nemožností ovládat horní končetiny (úrazy apod.) • Klávesnice tedy musí stránky plnohodnotně ovládat.

  18. Uživatelé se zobrazovacími potížemi • Jsou to de facto: • Uživatelé alternativních prohlížečů • Majitelé jiných zobrazovacích zařízení • Není to vždy otázkou volby • Škála zobrazovacích zařízení radikálně roste • V rámci těchto zařízení nejde o to, aby se web zobrazoval zcela stejně, ale aby byl použitelný a funkční

  19. Uživatelé s poruchami učení a soustředění • Takových uživatelů je velmi mnoho, ačkoliv se na ně v souvislosti s přístupností často zapomíná • Konkrétních projevů velmi mnoho, nejčastější např. dyslexie či klasické poruchy soustředění • Jejich potřeby: přehledné, strukturované a jednoduše pochopitelné webové stránky se strukturovaným obsahem, přehlednou navigací. Písmo spíše větší, krátké odstavce, hodně nadpisů, více vizuálních "zarážek" pro oči, více obrázkových symbolů místo slov apod.

  20. Roboti • Jde především o roboty vyhledávačů • Robot nevidí barvy, neslyší zvuk, nerozpozná obsah obrázků, neumí používat JavaScript ani Flash. Jádro je tedy v textu a odkazech. • Je třeba nabídnout co nejlepší obsah, co nejlépe označkovaný strukturálními značkami (nadpisy, odstavce, seznamy, zdůraznění apod.) a vždy se u toho spolehnout na čistý text.

  21. Ostatní • Lidé s omezenou schopností porozumět danému jazyku (cizinci, emigranti apod.) • Všichni ostatní, pro které přístupný web zlepší jejich použitelnost

  22. Legislativa v oblasti přístupnosti

  23. Legislativa v oblasti přístupnosti • Základním důvodem pro legislativu • Snížit možnost diskriminace. • Najít pro neziskové organizace podobný efekt jako je pro komerční subjekty zisk. • Různé země mají různé právní normy upravující přístupnost: • Obecné právní normy upravují diskriminaci jako takovou (např. UK, Německo, Portugalsko) • Specializované právní normy na přístupnost webových stránek (např. USA, ČR)

  24. Legislativa v oblasti přístupnosti II. • ČR: Zákon č. 365/2000 Sb. o ISVS • Zatím v projednávání • Platné pro subjekty státní správy a samosprávy • Povinnost přístupného webu pod hrozbou sankce 1 milión Kč • Konkrétní pravidla řeší prováděcí předpis (do doby schválení novely doporučení, poté vyhláška)

  25. Legislativa v oblasti přístupnosti III. • US Section 508 • Americký zákon upravující přístupnost webových stránek • Účinný na subjekty financované z veřejných zdrojů • Vychází z pravidel WCAG, ale přináší svou vlastní interpretaci pravidel • Navazuje na obecný zákon „Americans with Disabilites Act (ADA) • Disability Discrimination Act (DDA) • Britský zákon obecně upravující diskriminaci • Pamatuje i na šíření informací skrze Internet • Dopadá na firmy poskytující zboží a služby koncovým klientům, zaměstnavatele, vzdělávací instituce apod.

  26. Konkrétní pravidla přístupnosti

  27. Důležité poznámky ke jednotlivým zásadám a metodikám • Zásady vycházejí z toho: • Jak úzce je interpretována přístupnost • Jak hendikepovaní aktuálně používají počítač • Jaké schopnosti mají aktuálně internetové prohlížeče a pomocné technologie • Zásady jsou tedy dobově podmíněné a s vývojem zastarávají

  28. Nejznámější metodiky pro tvorbu přístupného webu • Zákon o ISVS – nejužší pravidla přístupnosti pro zdravotně postižené, tzv. „minimum přístupnosti“ • Blind Friendly Web – přístupnost pro zrakově postižení • WCAG – obecná přístupnost s akcentem na zdravotně postižené • Dogma 4W – překryv přístupnosti a použitelnosti • Section 508 – obecná přístupnost vycházející z WCAG

  29. ČR: Zákonná pravidla přístupnosti Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné zprávy

  30. A. Obsah stránek je dostupný a čitelný

  31. Obsah stránky je dostupný a čitelný I. • A.1 Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu. • A.2 Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně klienta jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.

  32. Obsah stránky je dostupný a čitelný II. • A.3 Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení. • A.4 Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není vzorek, který snižuje čitelnost.

  33. Obsah stránky je dostupný a čitelný III. • A.5 Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky • A.6 Předpisy určující typ písma obsahují obecnou rodinu písem.

  34. B. Práci se stránkou řídí uživatel

  35. Práci se stránkou řídí uživatel I. • B.1 Obsah stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek. • B.2 Stránka bez přímého příkazu uživatele nemanipuluje uživatelským prostředím.

  36. Práci se stránkou řídí uživatel II. • B.3 Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem upozorněn. • B.4 Na stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu

  37. Práci se stránkou řídí uživatel III. • B.5 Stránka nebrání uživateli posouvat obsahem rámů. • B.6 Obsah ani kód stránky nepředpokládá ani nevyžaduje konkrétní způsob použití ani konkrétní výstupní či ovládací zařízení.

  38. C. Informace jsou srozumitelné a přehledné

  39. Informace jsou srozumitelné a přehledné I. • C.1 Stránky sdělují informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou. • C.2 Úvodní strana jasně popisuje smysl a účel webu. Název webu či jeho provozovatele je zřetelný.

  40. Informace jsou srozumitelné a přehledné II. • C.3 Stránka i jednotlivé obsahové prvky uvádějí své hlavní sdělení na svém začátku. • C.4 Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstižně nadepsaných celků.

  41. Informace jsou srozumitelné a přehledné III. • C.5 Informace zveřejňované na základě zákona jsou dostupné jako textový obsah WWW stránky. • C.6 Na samostatné stránce je uveden kontakt na technického správce a prohlášení jasně vymezující míru přístupnosti webu a jeho částí. Na tuto stránku odkazuje každá stránka webu.

  42. D. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

  43. Ovládání webu je jasné a pochopitelné I. • D.1 Každá stránka má smysluplný název, vystihující její obsah. • D.2 Navigační a obsahové informace jsou na stránce zřetelně odděleny.

  44. Ovládání webu je jasné a pochopitelné II. • D.3 Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech stránkách. • D.4 Každá stránka (kromě úvodní strany) obsahuje odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webu a odkaz na úvodní stranu.

  45. Ovládání webu je jasné a pochopitelné III. • D.5 Všechny stránky rozsáhlejšího webu obsahují odkaz na přehlednou mapu webu. • D.6 Obsah ani kód stránky nepředpokládá, že uživatel již navštívil jinou stránku.

  46. Ovládání webu je jasné a pochopitelné IV. • D.7 Každý formulářový prvek má přiřazen výstižný nadpis. • D.8 Každý rám má vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.

  47. E. Odkazy jsou zřetelné a návodné

  48. Odkazy jsou zřetelné a návodné I. • E.1 Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu. • E.2 Stejně označené odkazy mají stejný cíl • E.3 Odkazy jsou odlišeny od ostatního textu, a to nikoli pouze barvou.

  49. Odkazy jsou zřetelné a návodné II. • E.4 Obrázková mapa na straně serveru je použita jen v případě, že nebylo možné pomocí dostupného geometrického tvaru definovat oblasti v obrázkové mapě. V ostatních případech je použita obrázková mapa na straně klienta. Obrázková mapa na straně serveru je vždy doprovázena alternativními textovými odkazy. • E.5 Uživatel je předem jasně upozorněn, když odkaz vede na obsah jiného typu, než je WWW stránka. Takový odkaz je doplněn sdělením o typu a velikosti cílového souboru.

  50. F. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

More Related