Vod do rozvojov ch studi
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 39

Úvod do rozvojových studií PowerPoint PPT Presentation


  • 83 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Úvod do rozvojových studií. SVĚTOVÁ EKONOMIKA, INDEX LIDSKÉHO ROZVOJE, EVROPSKÁ INTEGRACE, ROZVOJOVÉ ZEMĚ. Světová ekonomika. SE = vědní disciplína, zkoumá zákonitosti a jevy světového hospodářství, řeší vztahy světového hospodářství. Světové hospodářství.

Download Presentation

Úvod do rozvojových studií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Vod do rozvojov ch studi

vod do rozvojovch studi

SVTOV EKONOMIKA, INDEX LIDSKHO ROZVOJE, EVROPSK INTEGRACE, ROZVOJOV ZEM


Sv tov ekonomika

Svtov ekonomika

  • SE = vdn disciplna, zkoum zkonitosti a jevy svtovho hospodstv, e vztahy svtovho hospodstv


Sv tov hospod stv

Svtov hospodstv

  • hlavn kategorie SE, jako souhrn jednotlivch nrodnch kon

  • = komplet nrodnch ekonomika + ekonomick vztahy


Struktura sv tov ho hospod stv

Struktura svtovho hospodstv

  • 1)Funkn st jsou rozvinut ekonomiky:

  • jdrem je skupina G7 (USA, Japonsko, Nmecko, Francie, Itlie, Velk Britnie, Kanada),

  • rozliujeme 3 centra: a) Americk centrum USA + Kanada

  • b)Vchodoasijsk centrum Japonsko + Asijsk nov

  • industrializovan ekonomiky Hongkong, Singapur, Jin Korea, Tchaiwan, (Asijt tygi)

  • c) Zpadoevropsk centrum EU + ESVO (Lichtentejnsko,

  • vcarsko, Norsko, Island) + Austrlie, Izrael, Nov Zland,


Vod do rozvojov ch studi

  • 2) Rozvojov zem: znan diferencovan

  • 4 podskupiny:

  • Thajsko, Indonsie, Malajsie, a) nov industrializovan zem Filipny, Brazlie, Argentina, Chille, Mexiko

  • b) nejchud rozvojov zem vtina Africkch zem + Banglad, Haiti

  • c) zem stedu (Latinsk Amerika znan ek. problmy),

  • d) ropn zem (Kuvajt m HDP/obyv. vt ne USA, Arabsk zem produkujc ropu, Nigrie, Venezuela


Vod do rozvojov ch studi

  • 3) Transformujc se ekonomiky: pvodn centrln plnovan, po 80. letech se daly na trn (R, vchodn Evropa, Rusko,)


Internacionalizace

Internacionalizace

  • dochz k n v rmci svtovho hospodstv

  • = obecn tendence, pin vestrann sbliovn nrodnch ekonomik, bour bariry, na zkl. vzniku nadnrodn ekonomiky, vsledkem je propojenost, zvislost ekonomik

  • prohlubuje se rozvoj vdecko-technick oblasti


Integrace

Integrace

  • vrcholem procesu internacionalizace, nejvy stupe v souasnch podmnkch, vytvoen mezinrodnch celk, mla by bt celosvtovm jevem, ale uplatnn je regionln, vznik regionlnch integranch celk Evropsk unie (procesy vyvrcholily)

  • = existovala i v zemch socilnho tbora na zklad direktivnho zpsobu zen,

  • existuje i u rozvojovch zem, ale stupn jsou podstatn ni (maj velk vnitn problmy vtz vnitn zjmy nad celointegranmi)


Evropsk integrace

Evropsk integrace

  • proces vytven stle uho svazku mezi nrody Evropy. Toto politick, zkonodrn i ekonomick sbliovn zaalo brzy po 2. svtov vlce a znamen, e jednotliv lensk stty penej nkter sv kompetence na spolen instituce. Hlavnmi institucemi tohoto procesu jsou Evropsk unie a Rada Evropy.


Vod do rozvojov ch studi

  • Mylenka smlouvy mezi evropskmi zemmi vznikla v pozdnm stedovku a jednm z prvnch prkopnk byl esk krl Ji z Podbrad.

  • Heslo Spojen stty evropsk poprv pouil Victor Hugo roku 1849


Vod do rozvojov ch studi

  • Evropsk integrace vznikla pedevm proto, e ada odpovdnch politik chtla vytvoit podmnky, aby se svtov vlka kter v Evrop vznikla nemohla opakovat.


Vod do rozvojov ch studi

  • Prvn krokem praktick integrace bylo v roce 1948 zaloen Organizace pro evropskou hospodskou spoluprci

  • Maastrichtskou smlouvou z roku 1992 vznikla z EHS Evropsk unie a jej psobnost se rozila o bezpenostn a zahranin politiku a soudn spoluprci.


Rozvojov zem

Rozvojov zem

  • Rozvojov zem je pojem obecn pouvan k oznaovn stt, pro n je typick nzk rove materilnho blahobytu. Neexistuje jedin celosvtov pijman definice stavu, kdy je stt "vyspl" a rove ekonomickho rozvoje se tak me velmi liit v rmci skupiny rozvojovch zem.


Vod do rozvojov ch studi

  • Dnes pat k nejuznvanjm mtkm Index lidskho rozvoje (HDI), kter zohleduje jak ekonomick, tak sociln aspekty rozvoje.


Vod do rozvojov ch studi

  • Index lidskho rozvoje (anglicky Human development index, HDI) je pokus ovyjden kvality lidskho ivota, za pomoci porovnn daj ochudob, gramotnosti, vzdln, stedn dlky ivota, porodnosti a dalch faktor, kter vypracovv Organizace spojench nrod(OSN).


Vod do rozvojov ch studi

  • Pouv se pro men potenciln sociln prosperity. Index vymyslel vroce 1990 pakistnsk ekonom Mahbub al Hak a od roku 1993 jej OSN pouv ve sv kadoron zprv.


Faktory ur uj c index lidsk ho rozvoje

Faktory urujc Index lidskho rozvoje

  • 1) dlka ivota a rove zdravotn pe: pedpokldan vi dalmu potencilnmu rozvoji

  • 2) pstup ke vzdln: stedn a pedpokldan dlka edukace,

  • 3) ivotn standard: Hrub nrodn produkt (HNP) na 1 obyvatele (vdolarech)


Vod do rozvojov ch studi

  • Za rozvojovou tak bv obvykle oznaovna zem s nzkou ivotn rovn obyvatelstva, nerozvinutm prmyslem a nzkm HDI. Vtinou jsou do tto kategorie zaazovny lensk stty G77 a dal stty na podobnm stupni vvoje. Nkdy se jim t zjednoduen k zem Jihu i tet svt.


Vod do rozvojov ch studi

  • Skupina G77 pi OSN je voln koalice rozvojovch zem, jejm poslnm je podpoit kolektivn ekonomick zjmy svch len a zvit jejich vyjednvac schopnost pi OSN. Zakldajcmi leny bylo 77 stt, ale od doby svho zaloen se organizace rozrostla na 130 len. Uskupen bylo zaloeno 15. ervna 1964. Prvn dleit setkn se konalo v roce 1967 v Alrsku. Pijetm Alrsk charty byl poloen zklad pro stl institucionln struktury.


Rozvojov zem1

Rozvojov zem

  • Ekonomick pohled: kter znaky zem maj:

  • - pochzej z bval koloniln soustavy (ale nepostihuje vechny zem)

  • - sociln struktura (pevaj prvky feudlnch vztah v RZ, vtinou duln soustava = modern + feudln vztahy, pat do socialistickho tbora nkter)


Vod do rozvojov ch studi

  • - ekonomick struktura (veobecn: zamen na prvovrobu zemdlstv, prmysl, tba surovin, vrazn spolen znak pro vtinu RZ defakto monokulturn charakter = vtinou jsou zvisl na 1 produktu, na nj zamen zemdlstv:

  • Tzv.bannov republiky (nap. Ekvdor, Guinea), kvov republiky, Kuba cukrov

  • ttina, tba: ropa (zem OPEC RZ zvisl na rop)


Vod do rozvojov ch studi

  • Oblasti: nejrozvinutj

  • Asie nejvt, nejlidnatj, ropn zem, nejbohat zem (Kuvajt, Emirty)

  • - nejchud zem (Afghnistn, Pkistn, Nepl, Banglad)

  • - JV Asie, zem s jednou z nejvych zmn ekonomickho rstu = nov

  • industrializovan zem (Asijt tygi),

  • - 2 vlny 1. konec 60. let, rozvoj v 70., 80. letech = Taiwan, Hong Kong, Singapur, Jin Korea

  • - 2. 90. lta = Malajsie, Filipny, Latinsk Amerika Chille


Vod do rozvojov ch studi

  • Latinsk Amerika

  • - jednotnj, ne velk rozdly mezi zemmi jsou historicky star, maj samostatnou ekonomickou tradici, vtinou prochz rstem

  • - zem s velkm ekonomickm potencilem, politick nestabilita, zadluen oblast


Vod do rozvojov ch studi

  • Afrika

  • - kontinent RZ

  • 1 vjimka JAR

  • nejchud st SE (Nigrie, Etiopie, Somlsko, Eriteria)


Vod do rozvojov ch studi

  • na

  • - kontinent na kontinentu, specifick zem


Vod do rozvojov ch studi

  • Celou strukturu nutno chpat jako vysoce dynamick systm, vvoj je rozporupln, nkter RZ bohatnou, chud zem neustle chudnou rove ekonomiky kles.


Vod do rozvojov ch studi

  • velk problm efektivita prce stupe vyuit lidsk prce je velmi nzk

  • existoval program OSN koncem 70. let, zelen revoluce zaveden modernch postup v zemdlstv, ale ekonomiky RZ - neumonily efekt


Probl my rz

Problmy RZ

  • tradin struktura zamstnanc velk mnostv zemdlskho, tebnho prmyslu, 2. sluby, 3. prmysl

  • 1960 tzv. rok Afriky zruila se politick zvislost, ale ne ekonomick zvislost, zem jsou dodnes ekonomicky zvisl na metropolch


Soci ln probl my

sociln problmy

  • na 1. mst je populan rst (Etiopie, Pakistn, Nigrie)

  • m v sob dal problmy, RZ maj problm nedostatku potravy

  • faktor nzk produktivity prce, star feudln vztahy v zemdlstv (klimatick podmnky k pstovn)


Vod do rozvojov ch studi

  • sociln infrastruktura problm vzdln, RZ problm analfabetismu

  • problm nzk rovn zdravotn pe nzk prmrn vk

  • nezamstnanost (soc. i ekonomick problm), do urit mry neexistuj pesn daje o potu nezamstnanch, ve jsou odhady tzv. skryt nezamstnanost


Vod do rozvojov ch studi

  • migrace obyvatelstva (poslednch 30 let velk vlna migrace obyvatel z RZ - zvyuje se sociln napt, xenofobie proti tmto lidem)

  • anci na uchycen maj pouze vzdlan lid,

  • 20 % najde vhodn zamstnn a nen pod hranic chudoby


Co je typick pro rz

co je typick pro RZ

  • Probh migrace do mst (v roce 1960 ve mstech ilo 22% obyvatel v roce 2000 ve u 40% obyvatel. V rove 2010 - 50 % obyvatel).

  • Je zde chudoba a nzk rove vzdlanosti.

  • Nerozvinut, pevn tk prmysl a rostouc zneitn.

  • Vtina ekonomickch aktivit je v dren zahraninch investor, vtinou z vysplch zem.

  • patn funguje sttn sprva, veejn statky (kolstv, zdravotnictv, obrana) jsou na nzk a nedostaujc rovni.

  • Relativn mlad populace, prmrn vk pod 30 let.

  • Odliv nadanch a vysokokolsky vzdlanch obyvatel do vysplch zem

  • Sttn dluh


Literatura

Literatura

  • Vybran kapitoly ze svtov ekonomiky. Praha: VE, 1990.

  • Cihelkov, Eva a kol. Svtov ekonomika, nov jevy a perspektivy. Praha: C.H. Beck, 2001.

  • Cihelkov, Eva a kol. Svtov ekonomika, regiony a integrace. Praha: C.H. Beck, 2001.

  • Cihelkov, Eva a kol. Svtov ekonomika. Praha: Manager - Podnikatel, 1997.

  • Cihelkov, Eva a kol. Svtov ekonomika.Praha: VE, 2001.


Vod do rozvojov ch studi

  • Vlek, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI, 2003.

  • Vlek, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha: Codex Bohemia,1998.

  • Holman, Robert. Ekonomie. Praha: C.H. Beck, 1999.

  • Holman, Robert. Zklady ekonomie pro studenty vych odbornch kol a neekonomickch fakult V. Praha: C.H. Beck, 2000.


D kuji za pozornost

Dkuji za pozornost


  • Login