Tr n rovnov ha
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 12

Tržní rovnováha PowerPoint PPT Presentation


  • 41 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Tržní rovnováha. Pohyb po křivce. Týká se jak křivky nabídky, tak křivky poptávky

Download Presentation

Tržní rovnováha

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Tr n rovnov ha

Tržní rovnováha


Pohyb po k ivce

Pohyb po křivce

  • Týká se jak křivky nabídky, tak křivky poptávky

  • Pokud se mění cena daného statku, pohybujeme se po křivce nabídky či poptávky, bezprostředně se mění nabízené nebo poptávané množství. Př.: pokud roste cena statku, pohybujeme se po nabídkové křivce zleva zdola doprava nahoru a po poptávkové křivce zprava zdola doleva nahoru.


Posun k ivky

Posun křivky

  • Opět se týká, jak křivky poptávky, tak křivky nabídky.

  • Pokud se mění něco jiného než cena daného statku, posunuje se buď celá křivka nabídky nebo celá křivka poptávky – bez ohledu na cenu jsou spotřebitelé ochotni poptávat jiné množství zboží, případně producenti nabízet jiné množství zboží.

  • Je třeba pouze znát, která křivka se díky dané změně (dané události) posunuje – může se posunovat pouze jedna z nich, mohou se ale posunovat obě.

  • Na obr. je znázorněn posun D doprava nahoru a posun s doleva nahoru


Posuny popt vkov k ivky

Posuny poptávkové křivky

  • D po daném statku se může posouvat doprava nahoru (severovýchodně - SV) nebo doleva dolů (jihozápadně - JZ).

  • Faktory posunu:- změna počtu spotřebitelů: růst SV, pokles JZ- změna vkusu (např. díky informaci, že statek je obzvláště zdravý, módní apod.): posun záleží na druhu informace. - změna příjmu (důchodu): růst SV, pokles JZ, - změna ceny substitutu k danému statku: růst P substitutu, posunuje D daného statku SV, pokles P substitutu posunuje D daného statku JZ- změna ceny komplemetnu: růst P komplementu, posunuje D daného statku JZ, pokles P komplemetu posunuje D daného statku SV


Posuny nab dkov k ivky

Posuny nabídkové křivky

  • S daného statku se může posunout doleva dolů (jihovýchodně, JV) nebo doprava nahoru (severozápadně SZ).

  • Faktory posunu:- změna cen vstupů, změna množství vstupů, změna produktivity vstupů : pokles JV, růst SZ- inovace: pozitivní (např. rozšíření produkce) JV, negativní SZ- změna ceny substitutu k danému statku: růst P substitutu posunuje S daného statku SZ, pokles P substitutu posunuje D daného statku JV- změna ceny komplementu k danému statku: růst P komplementu k danému statku posunuje S daného statku JV, pokles P substitutu posunuje S daného statku SZ


Tr n rovnov ha1

Tržní rovnováha

  • Tržní rovnováha nastává v bodě, kde se protíná tržní nabídková a tržní poptávková křivka – v tomto bodě je na daném trhu (ten je definován místně a časově) nabízí a poptává rovnovážné množství statku za rovnovážnou cenu.

  • V daném bodě statek dostanou všichni spotřebitelé, kteří jsou ochotni zaplatit za statek vyšší než rovnovážnou cenu a rovnovážnou cenu. V daném bodě jsou spokojeni všichni producenti, kteří mohou statek vyprodukovat za nižší než rovnovážnou cenu a rovnovážnou cenu.

  • Proč ostatní situace nejsou rovnovážné – viz následující dva snímky.


Cena vy ne rovnov n

Cena vyšší než rovnovážná

  • Pokud je P statku vyšší než rovnovážná, vzniká na daném trhu přebytek statků.

  • Potom někteří producenti P statku snižují. Tím pádem se ovšem snižuje i nabízené množství – někteří producenti nejsou při nižší ceně schopni pokrýt své MC spojené s produkcí a omezují výrobu (z Q´1S na Q´0).

  • Spotřebitelé naopak s poklesem ceny zvyšují poptávané množství (z Q´1D na Q´0).– při nižší ceně poptávají statek i spotřebitelé, jejichž MU byl při původní ceně nižší než původní cena, při nižší ceně ale už jejich MU cenu převýší. (Respektive stávající spotřebitelé poptávají více jednotek statku – i jednotky, pro které byl při původní ceně MU vyšší než původní cena).


Cena je ni ne rovnov n

Cena je nižší než rovnovážná

  • Pokud je P statku nižší než rovnovážná, vzniká na daném trhu nedostatek statků.

  • Potom někteří spotřebitelé jsou ochotni za statek zaplatit vyšší P. Tím pádem mohou producenti rozšířit produkci – při vyšší ceně jsou schopni produkovat jednotky k jejichž produkci jsou třeba vyšší mezní náklady (MC). Původní cena tyto MC nekryje. Producenti rozšiřují produkci (z Q´1S na Q´0).

  • Spotřebitelé naopak s růstem ceny snižují poptávané množství (z Q´1D na Q´0).– při vyšší ceně poptávají statek i spotřebitelé, jejichž MU byl při původní ceně nižší než původní cena (respektive stávající spotřebitelé poptávají více jednotek statku – i jednotky, pro které byl při původní ceně MU vyšší než původní cena).


Zm na tr n rovnov hy

Změna tržní rovnováhy

  • Změna tržní rovnováhy nastává, pokud se někam posune nabídková křivka, poptávková křivka, případně obě křivky. V takovém případě se mění, jak rovnovážná cena, tak rovnovážné množství.

  • Změn, které vedou k posunu kterékoliv z křivek, je strašně mnoho, prakticky neustále se něco mění a prakticky neustále se tedy někam posouvají příslušné křivky. Producenti však často na tyto změny nestačí reagovat včas, tj. nestačí včas změnit cenu a množství (často to ani v krátkém období není možné, respektive změny jsou nákladné), takže snadno vznikne na nějakém trhu přebytek nebo nedostatek statků.


Z sahy st tu do cen

Zásahy státu do cen

  • Stát může administrativně stanovit cenu, může říci, že statek musí být prodáván minimálně za určitou cenu nebo že smí být prodáván maximálně za určitou cenu.

  • Pokud tato státem stanovená cena je odlišná od rovnovážné tržní ceny, vzniká na daném trhu přebytek statků (státem stanovená cena je vyšší než rovnovážná) nebo nedostatek statků (státem stanovená cena je nižší než rovnovážná).

  • Kdy stát stanoví minimální cenu: chce vyhovět producentům (např. minimální ceny obilí).

  • Kdy stát stanoví maximální cenu: chce vyhovět spotřebitelům (např. maximální ceny nájemného).

  • Stát nemá dostatek informací, aby stanovil tržní cenu, častější je situace, že se státem stanovená cena od tržní bude lišit, tedy že dojde k přebytku či nedostatku.

  • Pokud už stát chce podporovat producenty nebo spotřebitele, ať tak činí jinak než prostřednictvím regulace cen!


P ebytek spot ebitele a p ebytek v robce

Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce

  • Přebytek spotřebitele můžeme obecně definovat jako rozdíl mezi cenou, za kterou je spotřebitel ochoten si koupit danou jednotku statku, a cenou, za kterou si ji vskutku kupuje.

  • Přebytek výrobce lze potom definovat jako rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce/producent ochoten vyrobit/prodat danou jednotku statku, a cenou, za kterou ji vskutku vyrábí/prodává.

  • Příklady:Na trhu rohlíků v jistém městě se ustálila tržní cena 2 Kč za jeden rohlík. Pan Novák si za tuto cenu koupil 4 rohlíky. Za první rohlík by přitom byl ochoten zaplatit 8 Kč (neb má hlad a první rohlík mu přináší velký užitek), za druhý 6 Kč, za třetí 4 Kč a za čtvrtý 2 Kč. Celkový spotřebitelský přebytek pana Nováka je tedy roven: (8-2)+(6-2)+(4-2)+(2-2) = 12.Pekárna Alfa by byla ochotna rohlíky vyrábět a prodávat za 1,50 K - pokud by vyráběla 5000 rohlíků, respektive 1,80 Kč -pokud by vyráběla 10000 rohlíků, respektive 2 Kč - pokud by vyráběla 15000 rohlíků. Pekárna vyrábí 15000 rohlíků. Celkový přebytek výrobce pekárny Alfa lze definovat jako (2-1,50)*(5000)+(2-1,80)*(1000-5000)+(2-2)*(15000-10000) = 3500.


Grafick zn zorn n p ebytku spot ebitele a p ebytku v robce

Grafické znázornění přebytku spotřebitele a přebytku výrobce


  • Login