KmKII 4

1. KmKII4 M. Hádková

2. Barvy a barevnost v českém obrazu světaVaňková a ..., : Co na srdci, to na jazyku. Praha 2005. • Sémantická analýza slovní zásoby týkající se barev - cenné poznatky o modelech našeho vnímání a myšlení, o způsobu konceptualizace (a sémiotizace) některých jevů a procesů souvisejících s lidskou percepcí a reflexí. Jaké konotace se mohou k barvám upínat v různých kontextech? Jak dané jazykové společenství utváří svůj systém hodnot, základy své kultury?

3. Barevné pozitivní spjato se světlem, krásou, životem a zdravím, s bohatstvím, štěstím, radostí, veselím, rozmanitostí plného života... str. 197 (ukázka) Nebarevné(bezbarvé, šedé, šedivé, černobílé, bledé)... negativní šero, nehezkost, psychické či fyzické živoření, tíže všednodenního života, chudoba, smutek, nuda, letargie, znechucení, jednotbárnost, nedostatek podnětů

5. Kategorizace a konceptualizace 1 • středověké Čechy – nejobvyklejší látka = šeř (doma vyráběné sukno šedé barvy); jen bohatí – pestře barevné a z ciziny dovážené látky Odraz v konceptu světa (báseň ze 14. stol.): Jedinéť smrt rovně měří, bez peněz každému měří, tak v šarlatu jako v šeři...

6. Kategorizace a konceptualizace 2 • Pozitivní duševní stavy (láska, zamilovanost, radost, spokojenost) – intenzivnější vnímání barev: Od toho dne kdos neznámý dal něco do kalíšku květin, že voněly víc než kdy předtím a žhnuly prudce barvami... ( J. Seifert Píseň o Viktorce)

7. Co znamená „barevný“ v češtině? • barevně příznakový • barevné sklo X čiré sklo • barevný papír X ne bílý • barevné dřevo X ne přírodně/normálně vypadající • barevné kovy X ne přírodně/normálně vypadající • barevné punčochy X ne tělové • barevná televize X ne černobílá • barevné obyvatelstvo X „bílé“ (bělošský etnocentrismus, rasismus)

8. „nebarevné barvy“ - šedá • být bez barvy • bezbarvý, bledý • vybledlý • šedý podzimní den • šedý život • šedá realita • šedá fráze • šedost a průměrnost literatury • šedě zpracovaný námět • muklovské šaty ohavně hnědé

9. červená – prototyp barevnosti • barvení zvláštním druhem červů – červcem nachovým • u Slovanů (i ve staré češtině) znamenal kořen kras- nejen krásu, ale i červeň (v ruštině krasnyj = červený), ale i barvu obecně • kraslice (krášlené vejce, barvené, červené, obarvené • konotuje a asociuje: život (v jeho živočišnosti), energii, teplo, tělo, emoce, vášně, lásku, sexualitu, agresi, válku, zranění, krveprolití • vnímáme ji prostřednictvím dvou prototypů: krve a ohně

10. „dobrá“ a „špatná“ barva tváře • zimou celý modrý, vzteky zelený, bílý jako stěna, rudý jako rak • jen odstíny blížící se uvedeným barvám • děti při kreslení váhají (oranžová, růžová, červená) • tělová - tělové punčochy, ale ne tělová pastelka • NEJDE Ozabarvení lidské pleti (lidé všech barev pleti, bílé a černé obyvatelstvo, rudoši a bledé tváře, naši snědí spoluobčané) • JDE Ozabarvení ukazující symptomy určitých psychofyzických stavů člověka, emocí atd. – reflexe jednoho z aspektů lidské tělesnosti v českém jazykovém obrazu světa (podobné polštině, ruštině, angličtině, němčině), ale jiné je to v jazycích, jimiž nemluví převážně běloši • Může se černoch začervenat? Může zblednout? • Jaké jsou aspekty „začervenání se“ reflektované vietnamštinou, čínštinou?

12. zelená • barva rostlinnosti, vegetativního života • v souvislosti s člověkem záporné konotace (vyšší stupeň bledosti) • v souvislosti se světem živočichů převážně záporné konotace • zdravá rostlina je zelená, nezdravá je suchá, žlutá, hnědá • Mrtev je bůh a morem páchne jeho zelené tělo (J. Karásek ze Lvovic) • z hlediska astrologie: červená= mužská, zelená = ženská barva • zelená – mimolidské bytosti (vodník, zelenooká příšera, zelená tvář, zelený mužíček) • hrůzu budí přechod mezi formami existence – živou a neživou

13. žlutá • všeslovanský název • indoevropský základ *ghel (svítit, zelený, žlutý, zlatý) • někdy odkaz k všeslovanskému žluč (řecké chólos, cholé – cholerik) • žluté zabarvení bělma, žloutenka... příznak nemoci, stáří, smrti, negativních emocí – závisti, žárlivosti, nenávisti • barva proměny k horšímu, nejen barva slunce (proměna přírody, proměna pleti)

14. žlutá – dvojí koncept • spjatost žluté se světlem, září, jasem, sluncem • s proměnou k horšímu • zlatá – krásně žlutá

15. Vysoká obloha v září A. Sova Vysoká obloha v září, do jasu hluboké stíny, zlatá žluť prokvítá tmavá zelená ticha doubraviny, jako když šediví hlava... č. 10 z cyklu Podzimní (Prosté motivy) J. Neruda Tak nač jsem vyjel!? – Slunce plá, však po paprscích spavá rmuť. Na vodě vráska líná, po stromech všude, všude žluť, a z trávníku čpí hlína. ....

16. J.S. Machar (Poezie o lásce) Stárnete dámy! Četných vašich vrásek dnes bílým pudrem nelze zakrýti, váš zimní úsměv žlutých, zvadlých krásek dnes nedovede nás už zvábiti ... J. Neruda (Písně kosmické) panenky růžově planoucí mládence hledů zbrklých roj mužů světa klidného roj babic žlutě scvrklých žlutá ve spojení s člověkem - negativní

18. modrá • v souvislosti s lidským tělem konotuje nepříjemnosti • silněji než zelená konotuje ohrožení života, smrt • Dusil se, až zmodral. Byl promodralý zimou. • ve starší češtině siný, sinalý - mrtvolně bledý • DĚKUJI ZA POZORNOST