Bezpečnost chemických výrob N111001

1. Bezpečnost chemických výrobN111001 Petr Zámostnýmístnost: A-72atel.: 4222e-mail: petr.zamostny@vscht.cz

2. Rizika plynoucí z chemických výrob „Slavné“ havárie Zákon o prevenci závažných havárií Analýza rizika

3. „Slavné“ havárie • Nejcitovanější havárie ve světě • Flixborough (UK) 1974 • Seveso (Itálie) 1976 • Bhopal (Indie) 1984 • V ČR • Litvínov 1974 • výbuch ethylenu • 14 úmrtí

4. Flixborough (1.6.1974) • Proces výroby kaprolaktamu • cyklohexan→ cyklohexanol → cyklohexanon • oxidace v kaskádě reaktorů • Průběh havárie • zjištěna netěsnost reaktoru • „bypass“ reaktoru k umožnění opravy

5. Flixborough (1.6.1974) 20 t cyklohexanu v každém reaktoru 159 °C, 800 kPa únik: 30 t cyklohexanu 25 °C 100 kPa

6. Flixborough (1.6.1974) • Následky • 28 úmrtí • 36 vážných zranění • rozsáhlé materiální škody • Příčiny • nevyhovující provizorní úprava zařízení • bez odborného dozoru • Komplikace: Množství dalších hořlavin v blízkosti objektu

7. Flixborough (1.6.1974) • Význam • Zájem veřejnosti, vlády • => důkladné vyšetření a analýza • počátek snahy o poučení se z minulých katastrof (case histories) • rozvoj bezpečnostního inženýrství • Konkrétní závěr studie „Flixborough“ • Jakékoliv úpravy zařízení musí zachovat jeho bezpečnostní standard

8. Bhopal (3.12.1984) • Výroba pesticidů – meziprodukt methylisokyanát • MIC • b.v. 39 °C, páry těžší než vzduch, toxický, hořlavý • prudce exothermě reaguje s vodou

9. Bhopal (3.12.1984) • Průběh havárie • vniknutí vlhkosti do zásobníku • exothermní reakce • ohřátí obsahu nad bod varu • únik (nefunkční polní hořák) • uvolněno 25 t par • Následky • 2000 úmrtí, 20 000 poškození zdraví mimo objekt • v objektu bez následků • Závěry • snaha o hledání bezpečnější syntetické cesty • minimalizace zádrže v zařízení

10. Seveso (10.6.1976) • Zpracovávání trichlorfenolu • Vedlejší produkt TCDD • tetrachlordibenzoparadioxin • jedna z nejjedovatějších známých látek • smrtelná dávka 10-9× těl. hmotnost • Průběh havárie • reaktor se vymknul řízení • zvýšená produkce TCDD • únik 2 kg TCDD pojistným ventilem

11. Seveso (10.6.1976) • Následky • Přenos TCDD deštěm do půdy • kontaminace rozsáhlého území • 250 případů hospitalizace • evakuace 600 osob • Dlouhodobé • továrna srovnána se zemí • odškodnění obyvatel (přes 6 mld. Kč.) • dlouhodobé postižení obyvatel • počátek legislativy na prevenci havárií • původní direktiva SEVESO

12. Prevence závažných havárií • SEVESO I - 82/501/EHS. • SEVESO II - Directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards involving dangerous substances) • ČR • legislativní úpravy od roku 1999 • především v kompetenci MŽP

13. Legislativa • Zákon59/2006Sb. o prevenci závažných havárií • Stanovuje opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku havárie, • Opatření k minimalizaci následků havárií • Upravuje chování subjektů v případě havárie • Ruší starou legislativu • Zákon č. 82/2004 (novelizace 353/1999) Sb. (349/2004 novelizované znění) • prováděcí předpisy

14. Legislativa • Prováděcí předpisy • nařízení vlády č. 254/2006 Sb. o kontrole nebezpečných látek • vyhláška č. 256/2006 Sb. MŽP o podrobnostech systému prevence závažné havárie • vyhláška č. 255/2006 Sb. MŽP o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie • vyhláška č. 250/2006 Sb. MŽP kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B • vyhláška č. 103/2006 Sb. MV o stanovení zásad pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu

15. Typy havárií v chemickém průmyslu Havárie se vždy účastní nějaká nebezpečná chemická látka

16. Působnost zákona • Všechny fyzické i právnické osoby, které vlastní nebo užívají objekt, kde je nebo bude umístěna nebezpečná látka = provozovatel • Nebezpečné látky • Vybrané chemické látky • Látky s nebezpečnými vlastnostmi (podle zákona o chemických látkách) • Množství stanoveno v příloze k zákonu

17. Cíle zákona • Snížit pravděpodobnost vzniku havárie a omezit její případné následky • Rozdělení objektů do skupin • Bezrizikové • Skupina A (menší riziko) • Skupina B (větší riziko) • Poskytování informací veřejnosti • Výkon správních úřadů • Způsob hlášení závažných havárií

18. Rozdělení rizikovosti objektů • Kritérium zádrže nebezpečných látek • maximální projektovaná zádrž • Tabulky • vybraných nebezpečných látek • vybraných nebezpečných vlastností (určuje mnoho dalších látek v kombinaci se Zákonem o chemických látkách • Struktura tabulek ....

19. Přiřazení do skupin rizikovosti • Individuální látka • zádrž < QI => nezařazený objekt • QI < zádrž < QII => skupina A • QII< zádrž=> skupina B • Více látek • kritérium součtu poměrných množství • Zařazování podle porovnání NI a NII s 1 qi = zádrž látky v objektu Qi = množství QI nebo QII pro látku i

20. Nezařazené objekty • Protokol o nezařazení • nutný pro předložení kontrole • oznámení krajskému úřadu • Shrnutí • Podrobný diagram posouzení

21. Návrh na zařazení objektu • Vlastník objektu podává návrh • Hlavní náležitosti • specifikace látek v objektu • popis prováděné činnosti • grafické znázornění objektu a jeho okolí • Krajský úřad • posouzení možnosti vzniku synergických efektů • rozhodnutí o zařazení

22. Povinnosti provozovatele • Analýza a hodnocení rizik havárie • Zpracovat bezpečnostní dokument • A – Bezpečnostní program • B – Bezpečnostní zpráva • Zpracovat havarijní plán • A – Vnitřní • B – Vnější, zóna havarijního plánování • Pojištění odpovědnosti • Hlášení výskytu závažné havárie

23. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie • Analýza a hodnocení rizik závažné havárie • určení zdrojů rizik, • určení příčin a možných scénářů havárie, • stanovení možných dopadů • stanovení odhadu pravděpodobností výskytu scénářů • ocenění rizik, • posouzení přijatelnosti rizik.

24. Havarijní plány • Vnitřní havarijní plán • Popis preventivních bezpečnostních opatření • Osoby zodpovědné za plnění preventivních opatření • Popis možných následků havárie • Popis činností nutných k minimalizaci následků • Seznam ochranných zásahových prostředků provozovatele • Způsob varování veřejnosti a orgánů státní správy • Vnější havarijní plán • Provozovatel zpracovává písemné podklady pro KÚ • Stanovení zóny havarijního plánování • Možnost výskytu synergických efektů během havárie

25. Zóna havarijního plánování

26. Stanovení zóny • Určení poloměru kruhové oblasti kolem zdroje rizika • Tabulkový systém podle 103/2006 Sb. založený na • typu nebezpečné vlastnosti • vykonávané činnosti • množství

27. Vztah k veřejnosti a zaměstnancům • Veřejnost • právo vyjádřit se k návrhu na zařazení • informace veřejnosti v zóně havarijního plánování • činnost, látky, rizika, signalizace a chování v případě havárie • utajení není důvodem pro odepření těchto informací • Zaměstnanci • seznámení s bezpečnostní dokumentací

28. Hlášení závažné havárie • Kdy je havárie „závažná“ ? • způsobená nebezpečnou látkou v množství ≥ QII • ohrožení na zdraví a životě • úmrtí, zranění 6 a více zaměstnanců, zranění osob mimo objekt, nutnost evakuace, přerušení dodávek vody, energií, komunikace • ekologické škody • hmotné škody (>70M Kč v objektu; > 7M mimo) • škody mimo území ČR

29. Úkoly na cvičení • Předpokládejte podnik se dvěma místy výskytu zádrže nebezpečných látek • Chlorovodík (stlačený, max. tlak 10 MPa) • zásobník d = 3 m; h = 6 m • Toluen • reaktor a zásobník, max. 80 t • Jak se podniku dotkne zákon o prevenci závažných havárií ? • Stanovte zónu havarijního plánování (výpočet proveďte orientačně i pokud není objekt zařazen do skupiny B)

30. Databáze nebezpečných látek • Medis-Alarm • K dispozici na VŠCHT • \\pyr\bin\alarm\AlarmSit.exe • nutno se přihlásit účtem pro doménu VŠCHT • Obsahuje pouze nebezpečné látky