Epilepsie

1. Epilepsie

2. Historie • První medicínské zmínky o epilepsii se tradují do dob babylonských, tedy někde v roce 2080 před naším letopočtem. Od té doby dostala několik pojmenování a krom epilepsie ji můžete znát jako padoucnici, morbus sacer, morbus divinus, božskou či svatou nemoc. Do učebnic lékařské diagnostiky se dostala někdy v rozmezí 1067 až 1046 před naším letopočtem. Avšak tou dobou byla definována jako řádění zlých duchů a k léčbě se využívaly masti, amulety a s oblibou exorcismus. První komplexní pohled na nemoc pojmenovanou epilepsie stanovil ve 4 století př.n.l. Hypokrat. Ten popsal různé typy záchvatů a dokonce obdobné symptomy objevil i u zvířat. Přesto byla epilepsie ještě ve středověku považována za trest od boha, proto se jí také říkalo boží nemoc. Teprve až v druhé polovině 19. století bylo definitivně stanoveno, že příčinou záchvatů je mozek a pro léčbu byli využívány bromidy.

3. Druhy epilepsie dle příznaků a místa vzniku 1. • Epilepsie se rozděluje dle prodělaných příznaků na čtyři skupiny. Jednoduché parciální epileptické záchvaty postihují pouze vyhraněnou oblast mozku a projevují se dočasnou poruchou oné oblasti. Vědomí není nikterak narušeno. Může se projevit pouhými záškuby rukou či koutků úst, avšak také může dojít k zrakovým, sluchovým nebo čichovým halucinacím. • 1, Komplexní parciální epileptický záchvat zasahuje širší oblast mozku a zpravidla se projevuje automatizovanými pohyby. Může se jednat o jednoduché mrkání či mlaskání, ale také komplexní chození. Společně se záchvatem se dostavuje i ztráta vědomí, takže postižený nemá o svém nezvyklém chování ani potuchy. • 2, Generalizovaný epileptický záchvat bez křečí postihuje kompletně celý mozek a projevuje se nečekanou krátkou ztrátou vědomí, strnulým pohledem či jen přerušením rozdělané činnosti. Poměrně dost svými projevy připomíná pouhé zahledění či mikrospánek. Jen zřídka kdy se stává, aby nemocný upadl, zkrátka pouze na několik sekund ztrácí kontakt s okolím a okamžitě po odeznění záchvatu se vrací do normálu. Právě proto ani nemusí tušit, že nějaký epileptický záchvat právě prodělali. Avšak opakované záchvaty mohou vést hlavně u dětí k zapomnětlivosti a ztrátě koncentrace

4. Druhy epilepsie dle příznaků a místa vzniku 2. • 3, Generalizovaný epileptický záchvat s křečemi je onen klasický záchvat, který si většina lidí v souvislosti s epilepsií vybaví. Dochází k výpadku vědomí, při němž tělo ovládne křeč. Čelisti se pevně sevřou a hrozí nebezpečí prokousnutí jazyka. Silné svalové kontrakce způsobují neovladatelné třesení končetin a mohou vést i k problémům s dýcháním. Zpravidla záchvat trvá několik minut a postižený je po něm velmi vysílen a upadá do spánku. 4, Občas můžete zaslechnout i pojmy jako grand mall či petit mall, což je dřívější rozdělení druhů epilepsie, jenž se dnes sice již nepoužívá, ale stále ho občas se setrvačnosti můžete zaslechnout. Proto zde uvedu i toto rozdělení. • Grand mall čili velký záchvat byl charakterizován křečemi, pokousáním, bezvědomím a pomočením • Petit mall nesl znaky mrákot či vrávorání bez křečí či jiných příznaků • Jacksonské záchvaty představovali záškuby ve svalech či nekoordinované pohyby • Psychomotoriký záchvat vyvolával pobíhání po místnosti při zastřeném vědomí • Epileptický mrákotný stav se projevuje částečně zastřeným vědomím, kdy postižený koná automaticky nějakou činnost, jenž by třeba běžně nikdy neudělal. Tento stav může trvat i několik dní.

5. Léčba epilepsie • Po prvním záchvatu není pacientovi povětšinou nasazená žádná léčba, jen je mu doporučeno dodržovat zvláštní režim. Základem je dodržování pravidelného režimu, v konzumaci potravin se vyvarovat dráždivějším surovinám a abstinence. Lidé trpící epilepsií musí citelně změnit i svůj přístup k práci. Z bezpečnostních důvodů se musí vyhýbat pohybu ve výškách a nesmí pracovat u rotačních strojů. Kvůli pravidelnosti pro ně není vhodný ani nepřetržitý provoz a přichází zákaz řízení motorových vozidel. Řízení může lékař povolit, pokud pacient netrpí minimálně dva roky záchvaty. • Uzná-li lékař, že dodržování zvláštního režimu není dostatečné pro předcházení záchvatům epilepsie, přistoupí k předepsání léků, tzv. antiepileptik. Jejich cílem je zamezovat abnormální elektrické aktivitě. O druhu medikamentu rozhodné lékař na základě projevů záchvatu a jejich častosti opakování. Antiepileptika je nutné brát pravidelně a je i doporučováno dodržovat hodinu, aby byla hladina aktivní látky v krvi stále v potřebné výši. I jejich náhodné vysazení může mít za následek vyprovokování záchvatu. Avšak při jejich pravidelném užívaní u velkého procenta pacientů dojde k úplnému vymizení záchvatů. U silnějších léku je nutné pravidelnými odběry krve sledovat její parametry. Pro své vlastnosti nesmí být podávána v době těhotenství, neboť existuje poměrně vysoké riziko vzniku postižení plodu.

6. Jak se zachovat při záchvatu 1. • I když takový epileptický záchvat může vypadat děsivě, povětšinou se nejedná o život ohrožující situaci, kdy vše naprosto spontánně skončí bez jakékoliv pomoci. Proto je nejlepší ho nechat proběhnout bez jakéhokoliv zásahu. • Malý epileptický záchvat má mnoho druhů projevů. V podstatě jsou jeho symptomy přímo závislé na centru jaké je jím zasaženo. Dochází při něm k částečné nebo i plné ztrátě kontaktu s okolím, což je na první pohled patrné. Během záchvatu epilepsie by rozhodně nemělo dojít k žádnému jeho omezování a rozhodně se nemusíte snažit jej jakkoliv utišovat či nějak přemlouvat. K zastavení záchvatu tím nedojde, spíše naopak může dojít k podvědomé reakci a snaha o obranu postiženého. Proto by se jeho okolí mělo akorát soustředit, aby nedošlo k nechtěnému poranění. Tedy jako první by se měli z jeho blízkosti odstranit ostré či křehké předměty. Rozhodně by jsme ho neměli nechat samotného a zůstat v jeho blízkosti do nabití plného vědomí. To velmi snadno zjistíte naprosto jednoduchými otázkami typu co je za den, jak se jmenuje atd.

7. Jak se zachovat při záchvatu 2. • Při velkém epileptickém záchvatu postižený upadá do bezvědomí, dostaví se křeče končetin i těla. Dýchací svaly nejsou výjimkou, proto dochází k poruchám dýchání a občas i k zmodrání. Povětšinou se křeč týká i svalů žvýkacích a svěračů močového měchýře. Samotnému záchvatu epilepsie může předcházet tzv. aura, jenž pacientovi dá dostatek času zaujmout adekvátní polohu. Viditelně se první příznaky projeví strnulým pohledem či strnulým držením těla. Zanedlouho se pacient trpící epilepsií hroutí k zemi, proto je potřeba zamezit pádu a uložit ho na pevnou plochu. Tak jako při lehkém záchvatu je nutné odstranit z jeho blízkosti veškeré nebezpečné předměty. Nejdou-li odtáhnout ty a hrozí nebezpečí, že by se např. o roh zdi mohl poranit, je nutné odtáhnout jeho. Má-li kolem krku upnutý knoflík košile či třeba šálu, odstraňte je a pokud možno mu podložte něčím měkkým hlavu, aby se zabránilo jejímu možnému poranění. Rozhodně se nesnažte nikterak zabránit křečím, pevné sevření či dokonce zalehnutí je nežádoucí. Ani se nesnažte mu rozevírat čelisti a něco mezi ně vsunovat. Povětšinou je křeč tak silná, že by došlo k poškození, které se hojí mnohem hůře, než prokousnutý jazyk. Pacient po prodělaném záchvatu potřebuje přibližně 1 až 2 hodiny na zotavenou. Proto pokud usne, nesnažte se ho probudit. Podstatným faktorem při velkém záchvatu epilepsie je čas, proto pokud máte možnost, změřte jeho délku.

8. Obrázky

9. Zdroje • http://epilepsie.ordinace.biz/zachvat.php • http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=798&q=epilepsie&gbv=2&oq=epilepsie&aq=f&aqi=g1g-S9&aql=&gs_nf=1&gs_l=img.3..0j0i24l9.1498.3279.0.3558.9.9.0.1.1.0.173.961.2j6.8.0.CdzBrvktlbU • http://cs.wikipedia.org/wiki/Epilepsie

10. Vypracoval: Lukáš Žovinec • Třída: 1.L • Téma: Epilepsie • Názor: Doufám že jste se až tak nenudili