1 / 21

HUMANISTICKÁ a BAROKNÍ LATINA

HUMANISTICKÁ a BAROKNÍ LATINA. dvousemestrální kurs věnovaný vývoji humanistické a barokní latiny a latinské literatury období renesance a baroka část první HUMANISTICKÁ LATINA. Humanistická latina v kontextu vývoje latinského jazyka. Jazykové prvky humanistické latiny nejsou

wylie-keith
Download Presentation

HUMANISTICKÁ a BAROKNÍ LATINA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. HUMANISTICKÁ aBAROKNÍ LATINA dvousemestrální kurs věnovaný vývoji humanistické a barokní latiny a latinské literatury období renesance a baroka část první HUMANISTICKÁ LATINA

  2. Humanistická latina v kontextu vývoje latinského jazyka

  3. Jazykové prvky humanistické latiny nejsou vázány výhradně na období humanismu, setkáváme se s nimi i v určitých jazykových útvarech a literárních žánrech latiny křesťanské a středověké (karolinská literatura ve Franské říši, v českém prostředí potom Kosmas, Petr Žitavský, literatura doby Karlovy).

  4. Antická tradice a návraty k ní v kulturních dějinách Evropy V evropských kulturních dějinách rozeznáváme hned několik „renesancí“. Jejich určujícím rysem je vztah ke klasické latině a antickému kulturnímu dědictví, inkorporovanému do kontextu křesťanské kultury. Francouzský historik Jacques Le Goff v této souvislosti píše: „ … sami středověcí lidé od 8. století až po století šestnácté budou pociťovat potřebu vracet se k Římu, jelikož cítí, že ho opustili.“

  5. R Karolinská renesance – obnova spisovné E latiny jako administrativního a literárního N jazyka EOtonská renesance – šíření latinské kultury S do oblasti Svaté říše římské národa A německého a střední Evropy NRenesance 12. století – impulsy z východu C (arabský svět), rozvoj univerzit ERenesanční humanismus – 14. – 16. stol.

  6. Karel Velikýr. 800 korunován římským císařem, klíčová idea jeho vlády – translatio imperii

  7. Karolinská renesance jako předobraz renesančního humanismu Epistula de litteris colendis – impuls k reformě vzdělanosti a obnově jednotné latiny Dalekosáhlé důsledky: • obnova spisovné latiny, latina se stává mezinárodním kulturním jazykem Západu • opisování a komentování textů antických autorů, obnova vzdělanosti postavené na antické tradici • karolinská minuskule • zakládání škol, klášterů, knihoven

  8. karolinská minuskule

  9. Počátky humanismu v Itálii Hpředpoklady – vyspělá městská kultura vytvářená U vzdělanou střední vrstvou, společnost otevřená M kontaktům s jinými kulturami Aprůběh – zpočátku spíše národní hnutí, usilující o N sjednocení Itálie v návaznosti na tradici římské I říše (Francesco Petrarca, Cola di Rienzo), později S celoevropské nadnárodní hnutí Mimpulsy – objevování, vydávání, komentování a U překládání zapomenutých děl římské literatury S (Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio)

  10. Humanistická latina a její základní lingvistické charakteristiky • napodobování klasické latiny, kritika středověké kultury a středověké latiny – media aetas, medium aevum) • přísná imitace ciceronské latiny – syntaktické vazby, periody • poezie – odmítání středověkých útvarů a rýmu, návrat k antickým metrickým formám a časoměrné prozódii • vztah k řečtině – zpočátku izolace, postupně působením řeckých učenců, kteří emigrovali z Byzance, roste zájem o řecká studia (platónská Akademie ve Florencii) – druhá fáze humanismu se označuje jako řecký humanismus

  11. Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio

  12. Humanismus a reformace Salonní výlučnost humanistické latiny spolu s odmítáním latiny jako liturgického a administrativního jazyka ze strany reformovaných církví vedou k postupnému ústupu latiny z veřejného prostoru. Na druhé straně humanisty i reformovanými teology sdílená zásada ad fontes vede k rozvoji zájmu o studia původních dokumentů a přináší následující důsledky:

  13. rozvoj překladatelských metod • rozvíjení moderních didaktických metod ve vztahu k výuce jazyků • rozvoj klasické filologie jako vědy Paralelně s rozvojem knihtisku dochází k rozvoji měšťanské kultury a demokratizaci vzdělání, humanistické a reformační ideje zasahují široké vrstvy tehdejší společnosti.

  14. Český humanismus a jeho latinský směr poezie drama základní proudy humanismu v českých zemích ŽÁNRY cestopisy ČESKÝ LATINSKÝ odborná literatura epistolografie

  15. Hlavní představitelé humanismu v českých zemích:Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan z Rabštejna, Viktorin Kornel ze Všehrd, Řehoř Hrubý z Jelení, Jan Dubravius, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Campanus Vodňanský, Václav Písecký, Matouš Collinus, Jan Blahoslav, Jan Amos Komenský, Karel Starší ze Žerotína

  16. Jan Amos Komenský (1592 – 1670)renesanční osobnost zasahující do většiny oborů lidské činnosti

  17. Komenský v kontextu evropského latinského písemnictví • literární tvorba v latině (odborná a teologická literatura, díla adresovaná mezinárodnímu publiku) i češtině (krásná literatura, díla určená pro širší lidové vrstvy doma) • latinu vnímal jako jeden z potenciálních mezinárodních jazyků do doby, než bude vytvořen skutečně světový jednotný jazyk Díla určená k výuce latiny: • Učebnice (Orbis sensualium pictus) • Gramatiky • Didaktické školní hry (Abrahamus Patriarcha, Cynicus Diogenes)

  18. Humanistické hnutí a antická tradice „Středověká jednota nebyla trvalá, protože byla založena na spojení církve se severními národy a promíšena orientálními vlivy. Nevydržela, ale její konec neznamenal konec evropské jednoty. Naopak, západní kultura se stala více autonomní, více soběstačnou a více okcidentální než kdy předtím. Ztráta duchovní jednoty však neznamenala rozdělení Západu na dvě výlučné a cizí kulturní části, jak by tomu určitě bylo, kdyby tato jednota zanikla o čtyři nebo pět století dříve. I přes své náboženské rozdělení si Evropa uchovala kulturní jednotu, ale ta se nyní opírala spíše o společnou intelektuální tradici a společnou věrnost klasické tradici než o společnou víru. Latinská gramatika nahradila jako pouto jednoty latinskou liturgii a místo mnicha a rytíře zaujal učenec a gentleman jako reprezentativní postavy západní kultury. Po čtyřech staletích severního katolictví a východního vlivu následovala čtyři století humanismu a okcidentální autonomie.“ Christopher Dawson

  19. Epigrafické památky latinského humanismu Charakteristické znaky epigrafických památek období humanismu: • většinou psány v klasicizující formě humanistické latiny • latinizace vlastních jmen • datace a zkratky přejaté z antiky • využívání antických metrických forem

  20. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu FRVŠ č. 1744/2008 „Inovace kursu humanistické a barokní latiny“

More Related