1 / 70

Běžný účet (= vnější nerovnováha?)

Běžný účet (= vnější nerovnováha?). Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006. Obsah přednášky. Vývoj běžného účtu v ČR Makroekonomické identity Udržitelnost běžného účtu Běžný účet - nárazník Běžný účet v USA Běžný účet – přizpůsobení Běžný účet v eurozóně a proces reálné konvergence.

whitney
Download Presentation

Běžný účet (= vnější nerovnováha?)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Běžný účet (= vnější nerovnováha?) Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006

  2. Obsah přednášky • Vývoj běžného účtu v ČR • Makroekonomické identity • Udržitelnost běžného účtu • Běžný účet - nárazník • Běžný účet v USA • Běžný účet – přizpůsobení • Běžný účet v eurozóně a proces reálné konvergence

  3. Saldo běžných transakcí s nerezidentyČR, 1995-2005, % HDP • Zdroj: ČSÚ.

  4. Běžný účet ČRMožnosti analýzy • Strukturální pohled • Komoditní struktura, geografická struktura • Platební bilance • Ekonomie • Vztah úspor a investic • Analýza z pohledu časové konzistence

  5. 2. Makroekonomické identity HDP = C + I + G + NX = A + NX Hrubý domácí produkt = absorpce + čisté exporty (výkonová bilance) HND = HDP + NY Hrubý národní důchod = HDP + saldo důchodové bilance HNDD = HND+NCT = HDP + NY+NCT = A + NX+NY+NCT= A + CAB Hrubý nár.dispon.důchod = HND + saldo běžných transferů = absorpce + běžný účet HNDD = C´+ S = C + G + S Disponibilní důchod = spotřeba + úspory C´+ S = A + CAB C´+ S = C´+ I + NX + NY + NCT S – I = NX + NY + NCT Úspory – investice = běžný účet (SP + SG) – (IP + IG) = CAB NX = S – I – NY – NCT

  6. Běžný účet České republiky v roce 2002 v podání makroekonomických identit

  7. Důchody, výdaje a kapitálové transakce ČR v letech 1995-2005 (běžné ceny, % HDP)

  8. Reálné důchody ČR v letech 1995-2005 (ceny roku 2000, % rHDP, deflátorem je domácí konečné užití)

  9. Příspěvky hrubých úspor a investic ke změně běžného účtu ČR

  10. Čisté půjčky / výpůjčky sektorů v ČR vůči nerezidentům v letech 2004-2008 Poznámka: Pro rok 2006 odhad, pro roky 2007-2009 předpověď. 1) např. platby za licence, patenty a obchodní značky Zdroj: MF ČR – Konvergenční program, s. 16

  11. Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) Zdroj: MF ČR

  12. Saldo obchodní bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) Zdroj: MF ČR

  13. Běžný účet ČRZávěr: Odlišné příběhy • Charakter vnější nerovnováhy • Čisté exporty vs. důchodová bilance • Bilance služeb • Stabilní zdroj příjmů pohasíná • Změna metodiky výpočtu? • Důchodová bilance • Reinvestované zisky … repatriované zisk

  14. Obchodní bilance – stálé ceny Deflátor - rozklad

  15. Deflátor vývozu zboží - rozklad meziročního růstu PCP vs. LCP Zdroj: MF ČR

  16. Zahraniční poptávka růst exportních trhů (růst zahraničního HDP) Zdroj: MF ČR

  17. Exportní trhy vs. exportní výkonnostrozklad meziročního reálného růstu exportu Zdroj: MF ČR

  18. 2. Vnější nerovnováha - nárazník Optimalizace spotřeby Mezičasový přístup k vnější nerovnováze Úspory vyhlazovací faktor spotřeby Domácí či zahraniční úspory (běžný účet)

  19. Investice a běžný účet • Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002) • This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period 1966-1997.

  20. Investice a běžný účetDlužník vs. věřitel • Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002) • This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period 1966-1997.

  21. Optimalizace spotřeby Užitková funkce β představuje subjektivní diskontní faktor Model dvou období diskontováno r tržní úrokovou mírou Maximalizujeme

  22. Optimalizace spotřeby Eulerova rovnice Rozpočtové omezení

  23. Optimalizace spotřeby Vývoj meziročních čtvrtletních změn reálného disponibilního důchodu, konečné spotřeby a úspor domácností ČR

  24. Optimalizace spotřeby Směrodatná odchylka meziročních čtvrtletních změn reálné konečné spotřeby podle účelu spotřeby

  25. Optimalizace spotřeby Velká Británie

  26. Intertemporální přístup k běžnému účtu Statické pojetí vychází z makroekonomických identit národního účetnictví, kdy po úpravách a zjednodušujících předpokladech dostáváme běžný účet jako toková statistika mezi čistými zahraničními aktivy.

  27. Intertemporální přístup k běžnému účtu Předpoklad nemožnosti rolování dluhu Diskontní faktor Současná hodnota absorpce odpovídá současnému jmění a současné hodnotě budoucí produkce.

  28. Vnímání tranzitorních a permanentních změn Tranzitorní změny nepůsobí na vyhlazenou spotřebu  nárazníkem se stávají úspory, respektive zahraniční úspory

  29. Vnímání tranzitorních a permanentních změn V deficitním vyjádření Solventnost běžného účtu (… dále viz udržitelnost)

  30. Platební bilance roční klouzavé úhrny v procentech HDP Zdroj: MF ČR

  31. Devizové rezervy ČNB a zahraniční zadluženost stav koncem čtvrtletí Zdroj: MF ČR

  32. 4. Vnější nerovnováha – USA – názorná ukázka

  33. Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor v USA (% HDP)

  34. Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor a investic v USA (% HDP)

  35. 5. Udržitelnost vnější nerovnováhy Lawsonova podmínka – 10 % CAD při fiskální rovnováze 1994 Mexiko – v předvečer CB argumentovala Lawsonovou podmínkou 5 % a 40 %, nedluhové financování, otázka reinvestovaných zisků Blíže k argumentaci Edwards (2001)

  36. 5. Udržitelnost vnější nerovnováhy Strukturální indikátory Otevřenost ekonomiky více otevřená ekonomika s vyšší exportní kapacitou bude lépe reagovat na CAD, než ekonomika méně otevřená, pro kterou by přesun zdrojů do exportních odvětví představoval dodatečné náklady Potvrzeno Edwardsem, jenž poukazuje na skutečnost, že vyšší otevřenost ekonomiky v zahraničním obchodě zmenšuje náklady tzv. CA reversal (nutného poklesu či korekce CAD cca. o 4 % GDP) na hospodářský růst. Respektive pro ekonomiky méně otevřené bude namáhavější omezit domácí poptávku nebo budou muset provést výraznější reálnou devalvaci. Blíže ke strukturálním indikátorům Milesi-Ferretti, Razin (1996)

  37. Vývoj běžného účtu v USA v letech 1889-2004 (% HDP, před 1929 % HNP) Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

  38. Čistá zahraniční aktiva v USA v letech 1976-2003 a jejich projekce do roku 2010 při 5% a 3% deficitu běžného účtu (% HDP) Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

  39. Projekce čistého zahraničního dluhu USA (deficit 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %) Zdroj: Obsfeld, Rogoff (2004)

  40. Základní propočet Změna dluhu odpovídá bilanci běžného účtu pro změnu dluhu platí , kde YN je nom. HDP. Pravou stranu upravíme vykrácením YN a dostaneme rozložíme-li růst nominálního HDP na reálný růst a změnu cenové hladiny

  41. Steady-state pro steady-state platí dosadíme-li do předchozí rovnice, získáme osamostatníme čímž získáme úroveň dluhu, při které nedochází k jeho změně v % HDP.

  42. Trajektorie zahraničního zadlužení v USA a ČR Poznámka: Vstupní data pro USA – deficit běžného účtu 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %. Data pro Českou republiku – deficit běžného účtu 5,2% HDP a růst nominálního HDP 8 %. Zahraniční zadlužení jsou v případě USA čistá zahraniční aktiva.

  43. Trajektorie zahraničního zadlužení v ČR

  44. Trajektorie – příkládek • Příklad: Předpokládejme zahraniční zadlužení na úrovni 40 % HDP. Dále předpokládejme, že růst nominálního HDP činí 7 %. Jaký může být maximální deficit běžného účtu, nemá-li se změnit úroveň zadlužení?

  45. Trajektorie - příkládek •  dosadíme do , tedy , čímž získáme hodnotu pro maximální deficit běžného účtu, jenž může dosáhnout 2,8 % HDP.

  46. Trajektorie – příkládek • Předpokládejme stabilní roční růst nominálního HDP ve výši 8 %. Kolika procent HDP bude dosahovat vnější dluh v steady-state, budeme-li předpokládat dva scénáře vývoje běžného účtu. První předpokládá stálý deficit běžného účtu ve výši 5 % HDP a druhý ve výši 8 % HDP.

  47. Trajektorie - příkládek • první scénář (-5 % HDP)  • druhý scénář (-8 % HDP) 

  48. Feldstein – Horioka paradox? • Vztah mezi mírou úspor a investic • (I/Y)t = α + β (S/Y)t • (I/Y)t = 0,035 + 0,887 (S/Y)t R2=0,91 (0,018) (0,074)

  49. F-H paradox v letech 1990-1997 Zdroj: Obstfeld, Rogoff (2004)

More Related