1 / 23

Lineární algebra

Lineární algebra. Vektor. Skalár číslo bez rozměru a směru Vektor ve fyzice veličina mající velikost, směr, působiště Vektor v matematice určuje posunutí

vincent
Download Presentation

Lineární algebra

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Lineární algebra

  2. Vektor • Skalár • číslo bez rozměru a směru • Vektor ve fyzice • veličina mající velikost, směr, působiště • Vektor v matematice • určuje posunutí Každou uspořádanou n - tici čísel (a1,a2,…..an) nazveme n - rozměrným (aritmetickým) vektorem.Čísla a1, a2, …. an nazveme souřadnice vektoruOznačení a = (a1, a2, …. an)

  3. Pravidla pro počítání vektory a = (a1, a2, …, an), b = (b1, b2, ..., bn), k  R • a = b (a1 = b1, a2 = b2, …. an = bn) • a + b = (a1 + b1, a2 + b2, …. an + bn) • k.a = (ka1, ka2, …. kan) • Nulový vektor 0 = (0, 0, ..., 0) • Opačný vektor -a = (-a1, -a2, …, -an)

  4. Skalární součin vektorů Skalárním součinem vektorů a = (a1,a2,…..an), b = (b1,b2,…..bn) nazýváme číslo a . b = a1.b1 + a2 .b2 + an.bn Příklad:Určete skalární součin vektorů a = (1, 2, 1), b = (1, 4, 3) a . b = 1.1 + 2.4 + 1.3 = 12

  5. Vektorový prostor Množinu všech uspořádaných n-tic (a1, a2, …, an) spolu s operacemi sčítání vektorů a násobení vektoru skalárem, pro něž platí řada běžně splnitelných podmínek, nazýváme n- rozměrným vektorovým prostorem. Značí se Vn= (V, S, +,*), kde V je množina vektorů, S je množina skalárů a + a * jsou operace s nimi.

  6. Lineárně nezávislé vektory Nechť a1, a2, ..., am Vn, c1 ..., cm R • Vektory a1, a2, …, am jsou lineárně nezávislékdyž c1.a1 + c2.a2 + cm.am= 0 jen pro c1 = c2 =cm = 0 • Je- li alespoň jedno z čísel ci 0, nazýváme tyto vektory lineárně závislé. • Vektor b  Vn se nazývá lineární kombinací vektorů a1, a2,…. am, existují-li čísla c1, …, cm taková, že platí b = c1. a1 + ... + cm.am.

  7. Báze vektorového prostoru • Množina [a1, a2, ….ah] se nazývá báze vektorového prostoru, • jsou-li její vektory lineárně nezávislé a každý ostatní vektor vektorového prostoru je jejich lineární kombinací. • Hodnost (dimenze) vektorového prostoru • je rovna maximálnímu počtu lineárně nezávislých vektorů, počtu vektorů v bázi..

  8. Příklad báze Kanonická báze j1 = (1,0,…,0) j2 = (0,1,…,0) … jn = (0,0,…,1) Vektory j1,…, jn jsou lineárně nezávislé.

  9. Souřadnice vektoru Nechť B je = [a1, a2, ….an] je bází vektorového prostoru, pak každý vektor v = 1a1 + 2a2 + … + nan a koeficienty 1, 2, …, n jsou souřadnice vektoru v vzhledem k bázi B. Příklad B = [a1, a2] = [(1,0,1), (1,1,0)], v = (5,2,3) v = 3a1 + 2 a2

  10. Matice MaticíA typu (m, n) nazýváme strukturu reálných čísel o m řádcích a n sloupcích. Je-li m = n , mluvíme o čtvercové matici. Označujeme A [aik]. Hodnost matice A typu (m,n) je rovna počtu lineárně nezávislých řádků (nebo sloupců) matice. 

  11.  Základní pojmy • Diagonála matice • je tvořena prvky a11, a22 ,... arr , kde r = min(m,n) • Nulová matice • všechny prvky matice jsou nulové • Trojúhelníková matice • všechny prvky pod diagonálou jsou nulové • Jednotková matice • čtvercová matice, která má všechny prvky na diagonále rovny 1. Značíme E.

  12. Operace s maticemi Nechť A, B jsou matice obě typu (m,n) • Rovnost matic A = B  jsou-li téhož typu (m,n) a aik = bik • Součet matic A + B = [aik+bik] • Násobek matice skalárem .A = [.aik] • Součin matic A typu (m, n) a B typu (n, p) je matice A.B = C =[cik] typu (m, p), kde cik je skalární součin i - tého řádku matice Aa k - tého sloupce matice B

  13. Elementární operace • Elementární operace • Součet řádků • Násobení řádků skalárem • Výměna řádků • Vynechání řádku

  14. Inverzní matice • Čtvercová matice A řádu n je regulární h = n • Čtvercová matice A řádu n je singulární h < n Nechť A je regulární čtvercová matice n - tého řádu. Matici X, pro kterou platí A.X = X.A = E, kde E je jednotková matice n - tého řádu, nazveme inverznímaticí k matici A a označíme A-1.

  15. Výpočet inverzní matice • Provedeme elementární operace na matici (A|E) s cílem vytvořit z matice A matici jednotkovou, z matice E pak vznikne matice inverzní.

  16. Hodnost matice • Hodnost matice se nezmění • zaměníme-li pořadí řádků • vynásobíme-li řádky nenulovým číslem • přičteme-li k řádku lineární kombinaci řádků ostatních • vynecháme-li řádek, který je lineární kombinací řádků ostatních • zaměníme-li pořadí sloupců • Určení hodnosti matice - matici převedeme pomocí elementárních operací na trojúhelníkový tvar

  17. Soustava lineárních rovnic a11x1 + a12x2 + a13x3 + …. + a1n xn = b1 a21x1 + a22x2 + a23x3 + …. + a2n xn = b2 … am1x1 + am2x2 + am3x3 + …. + amnxn = bm A = (aij),i =1,…,m, j=1,...,n jsou koeficienty proměnných b = (bi)i =1,…,m je sloupec pravých stran a x = (x1, x2, x3,….xn)jsou proměnné Soustavu je možno zapsat v maticovém tvaru Ax = b

  18. Frobeniova věta • Nehomogenní soustava je řešitelná právě tehdy, když matice soustavy a rozšířená matice soustavy mají stejnou hodnost. • Je-li n = h  existuje právě jedno řešení • Je-lin  h  existuje nekonečně mnoho řešení závislých na n - h parametrech

  19. Gaussova eliminační metoda • Vytvoříme rozšířenou matici soustavy • Matice koeficientů proměnných a vektor pravých stran • Upravíme tuto matici na trojúhelníkový tvar • Pomocí elementárních operací s řádky (sloupci) • Elementárními úpravami dostáváme ekvivalentní soustavy rovnic – mají stejná řešení • Dopočítáme proměnné x1, x2, … xn. • Ve čtvercové soustavě je možno jednu proměnnou určit okamžitě, ostatní postupným dosazováním • V soustavě s více proměnnými než rovnicemi položíme proměnné, které neodpovídají trojúhelníkovému tvaru soustavy, rovny nule, ostatní dopočítáme

  20. Gaussova eliminační metoda x1 + 2x2 + x3 = 3 2x1 + x2 + x3 = 6 Matice soustavy x1 + 3x2 + x3 = 2 • x1 + 2x2 + x3 = 3 • -3x2 - x3 = 0Z toho x3 = 3x2 = -1x1 = 2 • -x3 = -3

  21. Jordanova eliminační metoda • Vytvoříme rozšířenou matici soustavy • Matice koeficientů proměnných a vektor pravých stran • Upravíme tuto matici na diagonální tvar • Na diagonále jedničky, ostatní prvky ve sloupcích rovny nule • Pomocí vybraných elementárních operací s řádky (sloupci) • Vybereme řídící prvek (pivot) – budoucí řídící jedničku • Vybraný řídící řádek pivotem vydělíme • K ostatním řádkům přičítámš vhodný násobek řídícího řádku • Hodnoty proměnných x1, x2, … xnodpovídajících diagonále (bázických) jsou ve vektoru pravých stran

  22. Jordanova eliminační metoda x1 + 2x2 + x3 - x4 = 2 2x1 + 3x2 - x3 + 2x4 = 1 4x1 + 7x2 + x3 = 5 • x1 = -4 x2 = 3 x3= x4 = 0 • x1 = -4 +5p - 7q x2 = 3 - 3p + 4q x3= p x4 = q

More Related