Sociální zabezpečení v ČR
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 37

Sociální zabezpečení v ČR ZS 2010-11 PowerPoint PPT Presentation


  • 71 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Sociální zabezpečení v ČR ZS 2010-11. 14. 11. 2010, Praha. Univerzita Jana Amose Komenského s. r. o. Druhá konzultace dne 14. 11. 2010 Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda @seznam.cz Web : http://akilda.webnode.cz/. Pilíře sociálního zabezpečení v ČR

Download Presentation

Sociální zabezpečení v ČR ZS 2010-11

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Sociální zabezpečení v ČR

ZS 2010-11

14. 11. 2010, Praha


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Univerzita Jana Amose Komenského s. r. o.

Druhá konzultace dne 14. 11. 2010

Ilona Kostadinovová

Kontakt: [email protected]

Web: http://akilda.webnode.cz/


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Pilíře sociálního zabezpečení v ČR

Pojistný pilíř sociálního zabezpečení v ČR

Zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Státní politika zaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti

Nepojistné pilíře sociálního zabezpečení v ČR

Státní sociální podpora

Sociální pomoc v hmotné nouzi, sociální služby

Koordinace sociálního zabezpečení v členských státech EU a EHP


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Aktuální změny v sociálním zabezpečení:

Vládní návrh zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti

Ministerstva práce a sociálních věcí

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

schválila dne 02. 11. 2010 sněmovní tisk č. 155

http://www.psp.cz/

Senát Parlamentu ČR

schválil dne 12. 11. 2010 sněmovní tisk č. 363

http://www.senat.cz/

Po podpisu prezidenta

změny budou účinné od 01. 01. 2011


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Zdravotní pojištění


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Zdravotnictví a zdravotní pojištění

Blíže též samostatná prezentace (vložena k materiálům studentů denního studia)

Veřejné zdravotní pojištění je povinné, pouze prokážu-li, že budu v zahraničí pobývat po dobu delší než 6 měsíců, mohu se odhlásit

Svobodná volba zdravotní pojišťovny

Svaz zdravotních pojišťoven ČR/SZP, http://www.szpcr.cz/, vznikl dne 15.5.1997 jako nástupnická organizace Sdružení zdravotních pojišťoven, které bylo ustaveno na dobrovolné bázi dne 26.1.1993. Od 1.10.2009 sdružuje všech 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. SZP ČR hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňování služeb pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,1 mil. občanů ČR.

Centrum mezistátních úhrad zdravotní péče – koordinace věcných dávek v případě nemoci v členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru

http://europa.eu/eu-life/healthcare/index_cs.htm

Evropský průkaz zdravotního pojištění

Evropský průkaz zdravotního pojištění usnadňuje občanům ze 27 členských států Evropské unie, a dále z Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska přístup ke službám zdravotní péče během přechodných pobytů v zahraničí.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Platby zdravotního pojištění od 1. ledna 2010

Všichni plátci pojistného na zdravotní pojištění musí své platby přizpůsobit novému pojetí definice dne platby pojistného. Není to již den odepsání z účtu plátce, ale den připsání částky na účet příjemce. Z dalších změn platných od 1. 1. 2010 se asi největšího počtu plátců týká zvýšení minimálních záloh OSVČ na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč.

Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Pro rok 2010 činí průměrná měsíční mzda 23 709 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2010 je tudíž 11 854,50 Kč.

Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 601Kč.

Zálohu ve výši 1 601 Kč musí poprvé za leden 2010 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2010) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2010 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2008 platily v roce 2009 zálohy nižší než 1601 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Platba zdravotního pojištění od 01. 01. 2010:

Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována zákonem č. 362/2009 Sb. a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ OSVČ 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč.

Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy bude činit 1 707 048 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 142 254 Kč a maximálnízáloha na pojistné je stanovena na 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2009.

 U OSVČ, které byly v roce 2009 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2009 přesáhl 1 130 640 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2009 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem   Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistnéve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.

  Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

Změny vyplývající ze zákona o platebním styku   Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupí v platnost 1. ledna 2010.

  Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 jesplatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.

  K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného. Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny. Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Změny v platbě pojistného od 01. 01. 2010:

Výše zmiňovaný zákon č. 362/2009 Sb. novelizoval mimo jiné i ustanovení § 3c) zákona č. 592/1992 Sb., tzn. vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Od 1. 1. 2010 se na základě této novelizace stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2010 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistnéve výši 723 Kč. Částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu následujícího roku.

 Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Změny vyplývající ze zákona o platebním styku   Dvě důležité změny pro platby zdravotního pojištění přináší zákon č. 285/2009 Sb., který v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění novelizuje ustanovení § 5 odst. 2 – Odvod pojistného za zaměstnance a § 17 – Způsob placení pojistného. Tato novelizace vstoupila v účinnost 1. ledna 2010.

 Zaměstnavatel platí pojistné na zdravotní pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce a od 1. ledna 2010 jesplatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Splatnost tedy již nebude záviset na dni výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění.

K zásadní změně, která se týká všech plátců pojistného, došlo v definici dne, který se považuje za den platby pojistného.

Za den platby pojistného již nebude považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale po 1. 1. 2010 to bude den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny.

Stejný postup je i při platbách pojistného poštovní poukázkou (tzv. složenkou). V těchto případech je posun ještě výraznější, protože držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal, a ten je povinen ji převést na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Nemocenské pojištění


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Nemocenské pojištění a jednotlivé dávky – koordinace

Blíže viz samostatná prezentace

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Dávky pro zaměstnance:

Náhrada mzdy od zaměstnavatele po dobu první 14 dnů trvání pracovní neschopnosti, v roce 2011 až do 21. dne (přechodně přijato zatím na dobu 3 let)

Nemocenské – podpůrčí doba od 15. dne bude v roce 2011 až od 22. dne, i nadále 60% RDVZ po celou dobu trvání pracovní neschopnosti

Peněžitá pomoc v mateřství

Ošetřovné

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Dávky pro osoby samostatně výdělečně činné, které se dobrovolně přihlásí – nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství


Denn vym ovac z klad dvz 18 22 z kona o nemocensk m poji t n z 187 2006 sb sd len mpsv 354 2009 sb

Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb. + Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb.


Nemocensk

NEMOCENSKÉ

VÝPOČET DÁVKY

  • zdenního vyměřovacího základu/DVZ

  • redukce DVZ:

  • 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně

    - pro rok 2010 (sdělení MPSV č.354/2009 Sb.):

    1. redukční hranice … 791,- Kč

    2. redukční hranice … 1.186,- Kč

    3. redukční hranice … 2.371,- Kč

    redukce se provede tak, že do:

    do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ

    do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ

    do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a

    k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet

  • výše nemocenské 60 % RDVZ v roce 2010 § 29a zákona o nemocenském pojištění, v roce 2011 bude stejné, neboť novelou byl § 29 zrušen a zůstává 60%


P klady v po tu d vek nemocensk ho poji t n

Příklady výpočtu dávek nemocenského pojištění:

  • Maximální nemocenské 2009 (nižší redukční hranice dle Sd. 396/2008 Sb.

    859.940,- Kč – vyměřovací základ zaměstnance

    DVZ před redukcí – 2.356,- Kč (859.940:365 dni)

    RDVZ – 1. redukce: 90% (786x90%=707,40 Kč)

    - 2. redukce: 60% (1.178-786Kč=392 Kčx60%=235,20 Kč)

    - 3. redukce: 30% (2.356-1178Kč=1178Kčx30%=353,40Kč)

    Výše dávky nemocenské na den:

    60% - 15. až 30. den 778,- Kč =1296 (707,40+235,20+353,40) x60%

    66% - 31 až 60. den 856, - Kč = 1296x66%

    72% - od 61. dne 934,- Kč = 1296x72%


Pen it pomoc v mate stv 32

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - § 32

PODMÍNKY NÁROKU

  • v den, od něhož má být přiznána, musí trvat účast na nem. pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních 2 letech před tímto dnem musí trvat účast na nem.poj.po dobu alespoň 270 dnů; u OSVČ navíc min.180 dní účasti na nem.poj.OSVČ v posledním roce

  • od počátku 7.týdne od porodu – možnost střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě – každý z nich pak má při této péči o dítě nárok na výplatu PPM po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nem.poj.

    • při střídání – zastaví se výplata PPM matce a tato dávka se začne vyplácen otci (z jeho nem.poj.- splňuje-li podmínky nároku na dávku) a naopak

    • četnost střídání omezena není

      OCHRANNÁ LHŮTA

  • u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, čin ochranná lhůta pro uplatnění nároku na PPM tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů

    PODPŮRČÍ DOBA

  • stejná (28 týdnů; 37 týdnů v případě vícečetného porodu)

    VÝŠE DÁVKY

  • výše PPM bude činit 70 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenské)


P klad v po tu pen it pomoci v mate stv ppm

Příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství/PPM:

  • Vyměřovací základ pojištěnky v

  • rozhodném období 400.000,- Kč

  • DVZ – 1.095,89,- Kč (400.000:365 dnů)

  • RDVZ – částka do 1. redukční hranice se započte ze 100%, tedy 786,- Kč

    - částka mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte z 60% (1096-786 Kč=310,- Kčx60%= 186,- Kč)

    - činí 972,- Kč (786+186 Kč)

    Výše PPM činí 70% RDVZ, tedy 70% z 972,- Kč, celkem tedy 681,- Kč na den, tj. za 30 kalendářních dnů 20.430,- Kč (681x30dní)


Vyrovn vac p sp vek v t hotenstv a mate stv 42 a n sl

VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ - § 42 a násl.

  • náleží zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství; totéž platí pro zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu

    PODMÍNKY NÁROKU

  • účast na nemocenském pojištění

  • převedení na jinou práci (z výše uvedených důvodů)

  • nižší výdělek za tuto práci bez jejího zavinění

  • OSVČ nenáleží!

    PODPŮRČÍ DOBA

  • vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, do nástupu ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9. měsíce po porodu.

  • ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení.

    VÝŠE DÁVKY – 70% RDVZ

  • výše příspěvku se stanoví jako rozdíl DVZ před převedením a průměr započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení.

  • DVZ se stanoví podobně jako u nemocenského – neredukuje se však prvních 14 dnů na 90 %


O et ovn d ve podpora p i o et ov n lena rodiny 39 a n sl

OŠETŘOVNÉ (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) - § 39 a násl.

  • má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí:

    • ošetřovat nemocného člena domácnosti (u dítěte již není hranice 10 let), nebo

    • pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla

  • zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na PPM nebo rodičovský příspěvek

  • nově je možné přiznat ošetřovné při jedné potřebě ošetřování postupně i dvěma osobám

  • výše ošetřovného činí 60 % RDVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)


P klad v po tu o et ovn ho

Příklad výpočtu ošetřovného:

  • Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období činí 258.000,- Kč

  • DVZ – 706,85 Kč (258.000 : 365 dnů)

  • RDVZ – z částky do první redukční hranice se započte 90%, tedy 706,85x90%=636,17 Kč

  • Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60% RDVZ, tedy 637x60%=382,20 Kč


Posuzov n zdravotn ho stavu pro ely nemocensk ho poji t n

Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění

  • Ošetřující lékaři v rozsahu své odbornosti

  • Posudkoví lékaři ČSSZ po uplynutí podpůrčí doby, dále kontrolují režim práce neschopného pojištěnce (zdržovat se na místě uvedeném v neschopence, dodržovat vycházky, léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem, provádět pracovní rehabilitaci stanovenou úřadem práce), sankce za porušení – krácení či odejmutí, nejdéle na 100 kal. dnů a dále lze uložit pokutu až do výše 10.000,- Kč, při zvlášť závažném porušení až 20.000,- Kč


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Důchodové pojištění


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Důchodové pojištění:

Blíže prezentace viz denní studium

Aktuální problém - § 15 zákona o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., zrušen Nálezem ústavního soudu ČR s účinností k 30. září 2011

Důchodové kalkulačky na webu MPSV ČR, http://www.mpsv.cz/cs/2435, důchodová kalkulačka může sloužit k orientační představě o výši důchodu.

Vyměřovací základ - hrubý výdělek dosažený v příslušném roce (osoby samostatně výdělečně činné uvádějí výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného).

Roční vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů.

Výpočtový základ je redukovaný osobní vyměřovací základ, § 15

Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění.


Druhy d vek ze z kladn ho d chodov ho poji t n z 155 1995 sb o d chodov m poji t n

Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

I. Starobní důchod - §§ 28 – 37

II. Invalidní důchod

a) Plný - §§ 38 – 42

b) Částečný - §§ 43 – 45

  • Nahrazeno od 01. 01. 2010 třemi stupni - § 39 zákona o důchodovém pojištění

    III. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51

    IV. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53


V po et starobn ho d chodu

Výpočet starobního důchodu

  • Základní výměra – 2.170,- Kč

  • Procentní výměra – procentní sazba z výpočtového základ, 1,5% za každých 90 kalendářních dní výdělečné činnosti, vždy minimálně 770,- Kč

    OVZ – osobní vyměřovací základ tvoří měsíční průměr ročních příjmů, u OSVČ ročních vyměřovacích základů, dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává)


Invalidn d chod

Invalidní důchod

  • Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je snížena pracovní schopnost občana

  • Částečný – snížena o 33%

  • Plný – snížena o 66%

  • S účinností od 1. 1. 2010 – prvního 35 -49%, druhého 50-69% a třetího stupně 70% a více


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Důchodové pojištění:

Důchody: starobní

invalidní – 1., 2. a 3. stupně

pozůstalostní – vdovský/vdovecký

- sirotčí

Základní výměra důchodů – 2170,- Kč, minimální výměra procentní je 770,- Kč.

Vyloučené doby - většinou se jedná o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu pobírání plného invalidního důchodu, dobu výkonu vojenské služby, nejde-li o vojáka z povolání, dobu péče o dítě nebo o bezmocnou osobu, dobu studia, dobu "evidované" nezaměstnanosti.

Doba pojištění ke dni vzniku nároku na důchod - Jde o součet doby pojištění a tzv. náhradních dob pojištění.

Náhradní doby pojištění se s výjimkou doby péče o dítě nebo o bezmocnou osobu a doby výkonu vojenské služby (nejde-li o službu vojáka z povolání) započítávají pro výši procentní výměry důchodu v rozsahu 80 %.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Důchodové pojištění:

Jako doba studia získaná před 1. lednem 1996 se započítává doba studia po skončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let v plném rozsahu a po dosažení uvedeného věku se hodnotí nejvýše 6 roků studia, a to v rozsahu 80 %.

Studium získané po 31. prosinci 1995 se započítává nejvýše v délce 6 roků po dosažení věku 18 let, a to v rozsahu 80 %.

Za výkon výdělečné činnosti po dosažení věku stanoveného pro nárok na starobní důchod (tzv. "přesluhování") se pro účely zvýšení procentní výměry důchodu nepovažuje doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doba dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Změny v podpoře v nezaměstnanosti:

Změny zákona č. 435/2004 Sb., v platném znění

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx

Podpůrčí doba:

Do 50 let 5 měsíců

Nad 50 do 55 let 8 měsíců

Nad 55 let 11 měsíců

Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem – podpora v nezaměstnanosti nenáleží

Nově v roce 2011:

Vliv odstupného – podpora v nezaměstnanosti až po době odpovídající nároku na odstupné

Vliv způsobu skončení pracovního poměru – výpověď ze strany zaměstnance či dohoda – jen 45 % průměrného výdělku (od 1.1. 2011)

Nebude možné si přivydělávat, pokud uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.


Soub h n rok na d chody

Souběh nároků na důchody

  • Vyplácí se jen jeden a to vyšší.

  • Výj.: jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného důchodu ve stejné výši, pak si občan volí.

  • Výj. jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

  • Výj. přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich, z vyššího důchodu náleží základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.


P klad v po tu sirot ho d chodu

Příklad výpočtu sirotčího důchodu:

  • Sirotek požádal o sirotčí důchod po otci, který pobíral invalidní důchod třetího stupně 8.563,- Kč, základní výměra 2.170,- Kč a procentní výměra 6.393,- Kč

  • Sirotčí důchod činí 40% procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy 40% z 6.393,- Kč, tj. 2.558,- Kč, k tomu se připočte základní výměra 2.170,- Kč.

    Sirotčí důchod dítěte tak činí 4.728,- Kč.


V e st tn ch p sp vk penzijn ho p ipoji t n

Výše státních příspěvků penzijního připojištění:


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Změny v roce 2011:

Změny ve státní sociální podpoře:

Rodičovský příspěvek – snížení výše

Sociální příplatek – jako testovaná dávka zrušen

Porodné – jen na první narozené dítě, dávka testovaná

Změny v zákoně o sociálních službách:

Příspěvek na péči – v prvním stupni závislosti snížen z 2000,- Kč na 800,- Kč


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

Ilona Kostadinovová

[email protected]

http://akilda.webnode.cz/

Děkuji za pozornost.

Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji.


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

…….


Soci ln zabezpe en v r zs 2010 11

…….


  • Login