Doba temna, Komenský

1. Doba temna, Komenský Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne 9. 5. 2012. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2. č. 19

3. Doba pobělohorská = období po bitvě na Bílé hoře r. 1620. Po skončení třicetileté války byla města rozbitá a venkovské usedlosti opuštěné. Scházelo mnoho pracovních sil, protože za války zahynulo velké množství lidí. Církev nutila poddané k přestupu na katolickou víru, nutila je k účasti na bohoslužbách a zakázala jim odchod ze země.

4. Spalování knih V době po bitvě na Bílé hoře byly spalovány knihy, které vyprávěly o minulosti národa, hlavně o době husitské. Ti, kteří tyto knihy vlastnili, byli tvrdě potrestáni.

5. Upalování lidí Kromě zakázaných knih byli upalováni i lidé, hlavně za čarodějnictví. Církev věřila, že mezi lidmi se ukrývají uctívači ďábla – ČARODĚJNÍCI. Tvrdila, že ti způsobují uhynutí dobytka a škodu na majetku, nemoci, smrt a další nesmysly.

6. Slet čarodějnic vedených ďáblem

7. Čarodějnický proces

8. Útlak ze strany vrchnosti Kromě útlaku ze strany církve byli lidé utlačováni šlechtou. Ta mluvila převážně německy, proto čeština začala postupně mizet z veřejného života. Poddaní také museli císaři museli posílat své syny do služby k císařskému vojsku. Tato služba trvala až 18 let ! Kromě toho však museli odvádět šlechtě velkou část své úrody či výdělku a také pracovat (robotovat = zadarmo pracovat) na panských polích.

9. Nevolnictví Bez povolení vrchnosti se poddaní nesměli stěhovat, ženit či vdávat ani posílat své děti do učení. Poddanství se změnilo v NEVOLNICTVÍ. Život nevolníků byl velmi těžký. Téměř nic mu nezbylo pro vlastní potřebu, rodiny trpěly velkou nouzí.

10. Jan Ámos Komenský 28. 3. 1592 – 15. 11. 1670 Po bitvě na Bílé hoře museli nekatoličtí šlechtici i měšťané opustit domovy a odejít do VYHNANSTVÍ. Mezi vyhnanci byl také kněz a učitel Jan Ámos Komenský. Patří mezi nejslavnější osobnosti českých i evropských dějin.

11. Činnost Komenského Po vyhnání ze země procestoval mnoho zemí, kde pomáhal s výchovou a vzděláváním dětí ve školách. Proto je nazýván učitelem národů. V den jeho narození 28. března se slaví Mezinárodní den učitelů.

12. Prošel celou Evropu, Anglii, Holandsko, Polsko, Švédsko, Maďarsko aj. Na konci svého života žil v Amsterdamu v Holandsku, kde také zemřel. Tam byla vydána polovina z celého Komenského díla, například soubor 43 spisů pod názvem Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické), Vševýchova a Všemluva. Navzdory usilovné práci a pomoci syna Daniela zůstala mnohá díla více či méně nedokončena. Zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela, přítele a lékaře Mikuláše Tulpa, 15. listopadu 1670. Byl pohřben v kostelíku v Naardenu.

13. Jeho knihy J. A. Komenský napsal mnoho knih a učebnic. Nejznámější se jmenuje Svět v obrazech. Je to učebnice latinského jazyka, který byl v té době jazykem vzdělanců a učenců. Často se ho musely učit už malé děti a to se Komenskému nelíbilo. Pro počáteční vyučování prosazoval mateřský jazyk.

14. Nejstarší dochovaný rukopis J. A. Komenského z roku 1611. Část textu česky: V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.

15. Další požadavky Komenského Dále požadoval, aby do škol mohly chodit i děti z chudých rodin. V té době většinou chodili do škol jen chlapci z bohatších vrstev. Snažil o to, aby škola byla pro děti zábavou a hrou. Škola hrou se jmenuje další z jeho slavných učebnic.

16. Hlavní pedagogické názory • Vysoce si cenil významu výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze vychovat. • Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle: - poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech - ovládnout sebe – výchova mravní - povznést se k Bohu – výchova náboženská. • Klade důraz na význam kázně. • Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval, že vzdělávání nikdy nekončí.

17. Školní rok Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý rok by měla mít učebnice.

18. Zdroje VALENTA, Milan; MÜLLER, Oldřich. Dějepis pro 2. stupeň základní školy praktické. 3. díl. 1. vydání. Praha : Parta, 2009. ISBN 9788073201234. s. 18 - 21. KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, 2007. ISBN 8073460653. s. 108 - 111.

19. Zdroje obrázků Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-05-09] dostupné pod licencí Creative Commons – http://wikimedia.org/ Slet čarodějnic http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hexensabbat.jpg Čarodějnický proces http://commons.wikimedia.org/wiki/File:WitchcraftAtSalemVillage.png Jan Ámos Komenský http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johan_amos_comenius_1592-1671.jpg Spis Komenského http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oldest_manuscript_of_Comenius.jpg