1 / 27

Nemoci civilizace

Nemoci civilizace. Daň za vyšší životní úroveň – nemoci životního stylu Nejjistější místo,kde naleznete pomocnou ruku je na konci vašeho ramene. Mark Twain. Onemocnění srdce a cév.

Download Presentation

Nemoci civilizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nemocicivilizace Daň za vyšší životní úroveň – nemoci životního stylu Nejjistější místo,kde naleznete pomocnou ruku je na konci vašeho ramene. • Mark Twain

  2. Onemocnění srdce a cév • Srdečně-cévní onemocnění představuje v České republice hlavní příčinu úmrtnosti, nadále přes 50 procent. To je také jedna z významných příčin naší nižší střední délky života u nás. Nadále se dožíváme významně méně let než v jiných vyspělých zemích světa. • Je vědecky prokázáno, že životní styl se významně uplatňuje v patogenezi těchto onemocnění.

  3. Ischemická choroba srdeční. • Výskyt ischemické choroby srdeční stále zvyšuje. Rizikové faktory ICHS • nevyvážená strava, s vysokým obsahem energie, tuků, cholesterolu, cukru a soli • rizikové projevy životního stylu - kouření, minimální fyzická aktivita, vyšší konzumace alkoholu, negativní psychosomatické faktory a stres. • narušená funkce endotelu je centrálním článkem v patogenezi ICHS a aterosklerózy. • anginósní bolesti a infarkt, souvisejí se vznikem krevních sraženin. Příčinou vzniku těchto sraženin je narušení vnitřního povrchu srdečních cév, vznik vřídků, a to zpravidla na místě tak zvaných aterosklerotických plátů, zužujících průsvit cévy.

  4. Ischemická choroba srdeční • Znalost, která jídla a suroviny jsou při prevenci aterosklerózy vhodná, může člověku pomoci předejít nebezpečným komplikacím • Největší zásluhu na poklesu těchto úmrtí a snížení rizika infarktu má změna způsobu života • Mezi rozhodující rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční se řadí, jako jeden z nejdůležitějších – hladina cholesterolu v krvi. Vliv kouření a vysokého krevního tlaku se zeslabuje, jestliže není zároveň zvýšena hladina cholesterolu. • Proces aterogeneze je reversibilní. Snížením hladiny celkového cholesterolu lze dokonce odbourat tukové pláty (vyčistit tepny), snížit riziko úmrtí, a tím zásadně změnit kvalitu a produktivitu svého života. Věk nehraje roli a stačí na to několik týdnů.

  5. Ischemická choroba srdeční • Cholesterol je krevní lipid, běžnou složkou krve a tělních tkání (mozkové a buněčných membrán). Je nutný k tvorbě vitamínu D, žlučových solí a různých hormonů, včetně pohlavních. • Tělo dospělého člověka si může všechen cholesterol, který potřebuje, samo vyprodukovat. • Cholesterol přijatý potravou je jen jedním z  faktorů, které ovlivňují jeho hladinu v krvi. • Zásadní význam má druh tuku, který konzumujeme. • Většina lidí konzumuje dvakrát více nasycených než nenasycených mastných kyselin, ačkoliv by to mělo být přesně obráceně.

  6. Ischemická choroba srdeční Potraviny a látky , které snižují hladinu celkového a LDL cholesterolu a mohou zvyšovat hladinu HDL cholesterolu v krvi : • vláknina – která je bohatě obsažena v celozrnných produktech, luštěninách, ovoci, zelenině • mořské ryby, mořské plody a výrobky z nich – které obsahují omega-3 mastné kyseliny • potraviny s vyšším obsahem vitamínů C, E a beta karotenu • olivový a řepkový olej • česnek, cibule, avokádo, jablko, oves • ovesné vločky • mandle, vlašské ořechy.

  7. Ischemická choroba srdeční • Odhaduje se, že pokud by lidé přestali kouřit, začali se více a pravidelně věnovat přiměřené pohybové aktivitě, snížili hladinu cholesterolu pod 5 mmol/l a krevní tlak na cca 130/80/mm/Hg, bylo by možné zabránit 75 – 80 procentům srdečních infarktů, které lidi utrpí před 65 rokem života. • Lidé s klinickými příznaky srdečního onemocnění musí jít dále, než jsou současná stravovací doporučení pro zdravou populaci.

  8. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění srdce a cév. Ve „vyspělých zemích“ postihuje 20 – 30 procent dospělého obyvatelstva. Hypertenze je příčinou zhruba čtvrtiny až poloviny všech srdečně-cévních onemocnění. • Zvýšený krevní tlak definujeme jako hodnoty systolického tlaku - horního – rovný nebovyšší než 140 mm Hg a hodnoty diastolického tlaku – dolního tlaku - stejné nebo vyšší než 90 mm Hg. • Jednoduché změny ve výživě a v životním stylu dokáží snížit zvýšený krevní tlak i bez používání léků, v průběhu několika týdnů.

  9. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Zvýšená konzumace zeleniny vede ke zvýšení hladiny draslíku a z toho rezultující kaskády fyziologických mechanismů, vedoucích ke snížení diastolického TK. • Pravidelné snídání a dodržování zásady „jez do polosyta“ též normalizuje naši hmotnost, krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. • Omezení příjmu tuků (zejména výrazně méně uzenin a masa) a jednoduchých sacharidů. Zvýšení rostlinného podílu stravy – zelenina, luštěniny, obiloviny a ovoce. • Mezi příjmem sodíku a výskytem hypertenze a je přímá závislost • Sůl lze nahradit jiným kořením – zejména zeleným, včetně bylinek.

  10. Hypertenze – vysoký krevní tlak • Fyzická aktivita přispívá ke snížení rizika hypertenze. Je zapotřebí ji provozovat pravidelně, alespoň třikrát týdně, po dobu 40 – 50 minut. Pohybová aktivita snižuje rezistenci periferních tepének., navíc podporuje celkové zdraví a pocit spokojenosti. • Kouření výrazně nebezpečně zvyšuje riziko všech srdečně-cévních onemocnění, včetně hypertenze. • Větší množství alkoholu zvyšuje riziko cévních mozkových příhod. • Protože stres je se zvýšeným krevním tlakem v přímém vztahu, je zapotřebí věnovat se různým oddychovým a relaxačním technikám.

  11. Cukrovka • Cukrovka je chronické onemocnění, způsobené neschopností organismu hospodařit s cukrem. Projevuje se zvýšenou hladinou glukózy v krvi nebo jejími ztrátami moči. Zasahuje i do hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu. Diabetes mellitus 2. typu • Vznik cukrovky 2. typu je v naprosté většině případů vyvolán obezitou. • Přes 80 procent pacientů s diabetem II. typu je obézních. Výskyt diabetu II. typu u obézních je přibližně pětadvacetkrát vyšší než u štíhlých osob. Ve věku nad 60 let touto nemocí trpí 20 procent obyvatel.

  12. Cukrovka • Základním preventivním a léčebným opatřením je snížení tělesné hmotnosti. • Při docílení optimální hmotnosti často ustoupí příznaky cukrovky. Poklesne hladina krevního cukru, stejně jako i další rizikové faktory (hodnota krevního tlaku, cholesterolu a krevních tuků) a snižuje se riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční. • Dostatečný příjem vlákniny, která zpomaluje vstřebávání cukru do krve, stabilizuje hladinu glukózy v krvi. Z energetického hlediska se jako nejvhodnější jeví konzumace plnohodnotných škrobovin – komplexních sacharidů, celozrnných obilovin, celozrnných těstovin a neloupané rýže. • Více pohybu „spálí“ nadbytečnou glukózu v krvi. Všechny druhy aerobního pohybu jsou vhodné. Cvičení také snižuje chuť k jídlu, zlepšuje náladu a vůbec prospívá.

  13. Cukrovka Dieta, z řeckého diaita, tj. způsob života, si představuje mnoho lidí pouze zákazy, berou je doslova a zbytečně se omezují. Pilíře režimu nejen diabetického : • pravidelnost v denním režimu • strava energeticky přiměřená – cílem je ideální hmotnost • optimální zastoupení hlavních živin • rozdělení přijímané energie do 5 - 6 jídel, rozdělených rovnoměrně na celý den • výrazné omezení konzumace cukru • omezení příjmu tuků • zvýšení příjmu vlákniny • pravidelná přiměřená pohybová aktivita

  14. Obezita Musím mít přece úspěch, protože možnost chybných pokusů mi pomalu dochází. Tělesná hmotnost těsně koreluje se stoupajícím výskytem srdečně-cévních onemocnění a diabetem 2 typu a je velikým zdravotním problémem. Nemůžeme ji vidět izolovaně, nýbrž jako základ řady dalších onemocnění Obezita je nemoc, která vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance, kdy energetický příjem je větší než energetický výdej. Nadbytečná energie je ukládána v tukových tkáních. Zvýšení objemu tukových tkání je buď důsledkem zvýšení velikosti tukových buněk nebo zvýšením jejich počtu nebo jde o kombinaci obou mechanismů.

  15. Obezita Body mass index (BMI) jsou v současné době celosvětově nejpoužívanějším kritériem váho- výškových poměrů. BMI vypočteme, dělíme-li hmotnost vyjádřenou v kg druhou mocninou výšky, vyjádřené v m. BMI = kg : m2 • Rozmezí žádoucí hmotnosti je zhruba mezi 18 – 25. • BMI 25 – 29. 9 - nadváha • BMI vyšším než 30 - obezita

  16. Obezita „Jaké „radosti“ a nemoci nám přináší obezita ? • Snížená pohyblivost, člověk nestačí s dechem. • Zvýšený výskyt DM a vysokého krevního tlaku, křečové žíly. • Zvýšenou hladinu cholesterolu, TG. • Osteoporózu, poškozené klouby, onemocnění páteře. • Zvýšený výskyt rakoviny. • U žen poruchy menstruačního cyklu, potíže při porodu. • Psychické poruchy, depresivně-úzkostné stavy. • Častější vznik kožních onemocnění – ekzémy. • Menší fyzický výkon a snížená tělesná zdatnost. • Zhoršení obranyschopnosti, častější nemoci, zhoršení hojení ran.

  17. Obezita • Obezita je spojena s nadbytkem energie, se zvýšeným podílem tuků. Tuk je pro lidi s nadváhou nepřítelem číslo 1. • Při rozvoji obezity se uplatní i nadměrný příjem jednoduchých sacharidů, které představují pohotový zdroj energie. Pokud není zajištěn výdej energie, nadbytek sacharidů, působením hormonu inzulínu, je přeměňován na zásobní tuk. • Významným faktorem obezity je i nedostatečný příjem vlákniny, (ovlivňuje metabolismus sacharidů a tuků). • Na množství energie, kterou naše potrava přináší do těla, se sacharidy podílejí přibližně z 50 – 55 procent, bílkoviny z 15 procent a lipidy z 30 – 35 procent.

  18. Obezita Prevence • Je vhodné podíl sacharidů v naší stravě zvýšit až na 70 procent celkového množství potravinami přijímané energie. Toto zvýšení se má týkat komplexních sacharidů (škroby, vláknina) a v žádném případě sacharidů jednoduchých a sacharózy. • Energetický podíl tuků by se měl rozhodně pohybovat kolem 20 – 25 procent. • Dostatečný přívod tekutin - Většina obézních a lidí s nadváhou, přijímá mimořádně málo tekutin. Není výjimkou, že pijí maximálně 2 – 3 dcl vody a 2 – 3 kávy denně. Káva má navíc ještě diuretický účinek.

  19. Obezita Prevence • Cvičení, stejně tak jako vyvážená strava, může tukové buňky ohrozit. Účinný způsob, jak stimulovat lipolytické enzymy k uvolnění tuků, je cvičit přiměřeně intenzivně, 40 – 45 minut • Muži mají rychlejší metabolismus a větší potenciál ke spalování tuku. Ženy toho mohou také dosáhnout, ale musí k tomu přispět cvičením. Úkolem tukové buňky je ukládat a uvolňovat tuk, úkolem svalové buňky je tuk spalovat. • Do 20 – 30 minut trvá, než se aktivují lipolytické enzymy. U lidí, kteří začínají s pohybovou aktivitou, je doba „aktivace“ delší. Další doba je již v oblasti „spalování tuků“ – při celkovém cvičení 45 minut, je to 15 – 25 minut. • Pohybová aktivita spaluje asi 20–35 proc. energetického příjmu.

  20. Obezita Nevhodná opatření • Hubnutí hladověním nebo náhlé prudké snížení energetického příjmu, nepřináší žádné trvalé výsledky. • Do tak nízkého energetického příjmu je obtížné vtěsnat sestavu, vyhovující po nutriční stránce, což je další veliké nebezpečí. • Redukční dieta je nejlepším přítelem tukových buněk ženy ! • Při hubnutí je zapotřebí zajistit energetický příjem, který organismu poskytne dostatek bílkovin a sacharidů, k prevenci ztrát svalové tkáně.

  21. Obezita Dědičná dispozice • představuje jen jeden z několika faktorů. Doposud je nejsilnější pouze z hlediska výmluvy, přesunu zodpovědnosti na někoho jiného. • Během uplynulých desetiletí se rozhodně nezměnila genetická výbava lidstva. • Bylo zjištěno, že obézní majitelé psů, mají i otylé psy. Je to náhoda ? Nebo genetika ? • To jsou fakta, skutečnost, ne genetika. Můžeme mít genetickou dispozici, které my dáváme šanci žít. • Je nutné změnit svůj životní styl.Pokud jde o hubnutí, je rozumnější tak činit způsobem, který vydrží celý život. Je třeba dostatečně se pohybovat a „naučit se jíst“.

  22. Nádorová onemocnění • Je skupina nemocí, jejichž společným znakem je nekontrolovatelný růst buněk, šířících se do okolí. • Na nádorové onemocnění u nás umírá každý pátý obyvatel. Po srdečně–cévních onemocněních je to druhá nejčastější příčina úmrtí. • Přesná příčina vzniku nádorové buňky je doposud neznámá. Nádorová buňka je výsledkem postupného procesu, zahrnujícího komplexní vliv více činitelů povahy chemické, fyzikální a biologické. Díky molekulární biologii víme, že v podstatě jde o poruchy v přenosu informací, následkem čehož se určitý druh buněk začne nekontrolovatelně množit. • Pravděpodobně důležitou roli v těchto procesech má zhoubné působení volných kyslíkových radikálů, nad kterými organismus může ztratit kontrolu.

  23. Rakovina Behaviorální faktory • přispívají ke vzniku a rozvoji nádorů, úmrtnosti na ně, a které můžeme bezprostředně ovlivnit : Faktor Podíl v % na vzniku Podíl v % úmrtnost • Stravovací zvyklosti 20 – 70 30 • Kouření 25 – 40 30 • Konzumace alkoholu 2 – 4 • Sexuální chování 1 – 13 Neuvědomujeme si nebo „jenom nechceme“ přiznat, že cca 60–80% případů rakoviny bezprostředně ovlivňujeme svým chováním, životosprávou. To je neuvěřitelná lhostejnost k vlastnímu zdraví.

  24. Rakovina Většina populace bohužel nedodržuje ani ta základní pravidla primární prevence nádorových onemocnění. • Vysoký příjem živočišných tuků se podílí na vzniku nádorů žaludku, tlustého střeva, konečníku a i prostaty a slinivky břišní. • Obézní ženy mají zvýšené riziko onemocnění rakovinou prsu a gynekologickými nádory. • Kouření je rizikovým faktorem Ca plic. • Prvním významným činem v preventivní protirakovinné stravě je přiměřené množství energie a vhodná harmonická skladba stravy. • Vhodnou skladbou stravy je možné nejen některým nádorům předejít, ale po úspěšné léčbě, je možné stravou i snížit riziko jejich opakování.

  25. Rakovina • Všeobecná doporučení pro „ochrannou“ výživu, určenou pro prevenci srdečně-cévních onemocnění a nádorových onemocnění jsou podobná. • Když se podařilo prosadit do života zásady protisklerotické výživy, nepoklesl pouze počet infarktů, ale často i výskyt rakoviny. • Odborníci došli k závěru, že chronický nedostatek antioxidačních látek, především ve formě ovoce a zeleniny, který ještě nemusí vyvolat žádné viditelné klinické změny, nebo změny metabolismu, může být příčinou zvýšeného výskytu a úmrtí na nádorová onemocnění nebo onemocnění srdce a cév. • A to snad stojí za trochu uvažování o skladbě jídelníčku.

  26. Základní stravovací doporučení • Vybírejte potraviny s nízkým obsahem energie a tuků. • Jezte denně zeleninu a ovoce (cca 700 g), Obsahují biologicky aktivní látky, snižující riziko vzniku rakoviny. • Zvyšte příjem antioxidantů (beta-karotenu, vitamínu E a C). • Snězte denně min. 800 g různých obilovin, luštěnin a brambor. • Zvyšte příjem vlákniny pro její absorpční schopnost. • Nezbytnou součástí jídelníčku by měly být ryby a rybí výrobky, nízkotučné, kysané mléčné výrobky. • Omezte solení. • Omezte konzumaci alkoholu. • Vyhněte se spáleným jídlům, omezte potraviny, připravované na dřevěném uhlí.

  27. Další preventivní zásady • Nekouřit • Pravidelně a přiměřeně se pohybovat • Samovyšetřování prsou a varlat pohmatem • Návštěva lékaře při přetrvávajících potížích (chrapot, kašel, změny stolice, změny mateřského znaménka (tvar, velikost, barva), neobvyklé krvácení, nevysvětlitelné bolesti a váhový úbytek. • Dodržovat bezpečnostní a zdravotní pokyny při práci a manipulaci s látkami, které mohou způsobit rakovinu. • Čím dříve lékař rakovinu objeví a začne ji léčit, tím větší je naděje na úplné vyléčení nebo zastavení postupu nemoci. Dnes, díky moderním způsobům léčby až 66 procent pacientů s nádorovým onemocněním přežívá.

More Related