tvorba chemismu podzemn vody
Download
Skip this Video
Download Presentation
Tvorba chemismu podzemní vody

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 41

Tvorba chemismu podzemní vody - PowerPoint PPT Presentation


  • 82 Views
  • Uploaded on

Tvorba chemismu podzemní vody. podzemní voda. Klima - srážky. Klima - srážky. Srážková výška (mm) 1 mm srážek = 1 litr vody spadlé na plochu 1 m ² (……m ³ na km ² ) Ø srážkový úhrn za rok je v ČR cca 700 mm Trvání deště Intenzita deště – ( podíl úhrnu a trvání) Přívalový déšť.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Tvorba chemismu podzemní vody' - umay


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
klima sr ky1
Klima - srážky

Srážková výška (mm)

1 mm srážek = 1 litr vody

spadlé na plochu 1 m²

(……m³ na km ²)

Øsrážkový úhrn za rok je v ČR cca 700 mm

Trvání deště

Intenzita deště – (podíl úhrnu a trvání)

Přívalový déšť

geneze slo en sr ek
Geneze složení srážek

Vymývání aerosolů a ostatních látek

v oblaku pod oblakem

Suchá a mokrá depozice

Znečišťující látky

plynné, kapalné a tuhé (aerosoly )

Přírodní – antropogenní

Sloučeniny síry, dusíku, uhlíku, chloridy

chemick slo en atmosf rick ch vod
Chemické složení atmosférických vod

Celková mineralizace nízká

závisí na lokalitě, intenzitě a trvání deště

podkorunové srážky - vliv suché depozice

nízké pH a NK (neutralizační kapacita)

jsou hlavní příčinou acidifikace povrchových vod

chemick slo en povrchov ch vod
Chemické složení povrchových vod

mořské - kontinentální

složení je ovlivněno :

geologickou skladbou území

složením dnových sedimentů

hydrologicko-klimatickými poměry

půdně-botanickými poměry

příronem podzemních vod

antropogenní činností

chemick slo en tekouc ch povrchov ch vod
Chemické složení tekoucích povrchových vod
  • základní kvalitativní složení se příliš neliší od podzemních vod (p.v.) v území
  • Celková mineralizace 100-500 mg/l
  • rozdíly jsou v poměrném zastoupení jednotlivých složek
  • chemická rozmanitost je menší než u p.v.
  • nejčastější hydrochemický typ HCO3 – Ca,
  • (SO 4-Ca)
  • oproti p.v. mají vyšší obsah rozpuštěného kyslíku,NL,sloučenin N a P, organ. látek
  • oproti p.v. mají nižší obsah CO2, Fe,Mn a Σ M
chemick slo en tekouc ch povrchov ch vod1
Chemické složení tekoucích povrchových vod
  • hodnota pH neutrální – slabě alkalická
  • chem. složení se mění s délkou toku
  • časové změny ch.složení v daném profilu jsou větší než u p.v.
  • krátkodobé změny v ch.složení – (průtokem)
  • dlouhodobé změny v ch. složení - antropogenní
zne i ov n povrchov ch vod
znečišťování povrchových vod

povrchové vody : zdrojem pitné a užitkové vody

rekreační využití

chov ryb

recipientem odpadních (splaškových

a průmyslových odpadních) vod

kontaminanty : působící toxicky

ovlivňující kyslík. bilanci toku

způsobující organoleptické závady

inertní látky

odpadn vody kter mohou nep zniv ovlivnit vlastnosti povrch vod
Odpadní vody, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti povrch. vod

- v. silně kyselé nebo silně alkalické

  • v. s velkou koncentrací anorganických solí
  • v. s velkou koncentrací NL
  • vody s látkami ovlivňující přestup O2 do vody (tenzidy, uhlovodíky)
  • vody s velkým obsahem biologicky snadno rozložitelných látek nebo anorganických látek spotřebovávajících kyslík(Fe" )
  • v. s organ. látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody
odpadn vody kter mohou nep zniv ovlivnit vlastnosti povrch vod1
Odpadní vody, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti povrch. vod
  • v. s toxickými látkami pro vodní organismy

( některé kovy, kyanidy, pesticidy.

  • v. s patogenními zárodky (léčebny,koželužny)
  • v. s větším obsahem nutrientů (P,N =eutrofizace )
  • v. oteplené
hodnocen jakosti podle ukazatel
hodnocení jakosti podle ukazatelů :

v závislosti na způsobu využití sledovaných povrchových vod a na předpokládaném znečištění

nejdůležitější jsou ukazatele kyslíkového režimu

BSK5, CHSKCr, TOC, rozpuštěný kyslík, sulfidická síra, které zásadně ovlivňují samočisticí schopnost toku

5 tříd jakosti tekoucí povrchové vody

Nařízení vlády č.82/1999 Sb. ukazatelé znečištění povrchových vod

hydrogeologick pom ry interakce mezi podzemn vodou a horninou
Hydrogeologické poměry – interakce mezi podzemní vodou a horninou
  • význam chemického zvětrávání zvláště živců a ostatních horninotvorných minerálů

= uvolnění kationtů alkalických kovů, křemíku, hydrogenuhličitanů

hydrolýza

rozpouštění

oxidace-redukce

iontová výměna

membránová filtrace

sorpce

slide17
k dosažení dynamické chemické rovnováhy
  • mezi p.v. –horninou – p. atmosférou

kterou porušuje proudění p.vody

změna hydrochemického typu vody

v horizontálním i vertikálním směru :

HCO3-Ca-Mg →HCO3-Na →SO4-Ca →Cl-Na

chemick slo en podzemn ch vod
Chemické složení podzemních vod
  • pH 5,5 – 7,5
  • celková mineralizace ve stovkách mg/l
  • vyšší koncentrace volného CO2 a jeho iontových forem
  • poměrné zastoupení kationtů: Ca-Mg-Na-K
  • poměrné zastoupení aniontů: hydrogenuhličitany-sírany-chloridy –(dusičnany)
  • stálá teplota (podle hloubky oběhu)
anom lie v chemismu p v
anomálie v chemismu p.v.

přírodního původu antropogenní

(hydrochemická prospekce)

důlní vody

stanoven jakosti pitn vody
Stanovení jakosti pitné vody
  • Pitná voda musí vyhovovat mikrobiologickým, biologickým, chemickým, fyzikálním a radiologickým požadavkům

vyhláška č.376/2000 Sb. MZdr.

rozsah a četnost kontroly

dodržení hygienických limitů

veřejné - individuální (10m³ - 50 osob)

zásobování pitnou vodou

slide21
mezní hodnota MH

limitní hodnota ukazatele jakosti, jejímž překročením ztrácí pitná voda vyhovující jakost

NMH

limitní hodnota ukazatele jakosti s prahovým účinkem, jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné

MHRR (referenčního rizika)

limitní hodnota ukazatele jakosti s bezprahovým účinkem jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné

DH (doporučená hodnota)

hodnota ukazatele jakosti, která znamená dosažení optimální koncentrace dané látky z hlediska biologické hodnoty pitné vody

v pn k a ho k
Vápník a hořčík
  • Ca 30 mg/l MH Mg 10 mg/l MH
  • 100 mg/l DH 30 mg/l DH

Ca + Mg 0,9 – 5 mmol/l DH

hmotnostní poměr Ca : Mg

4:1 - 2:1

Ca - lepší chuťové vlastnosti

inkrustace Ca > Mg

Mg působí agresivně na beton

Ca-HCO3-CO2 význam při posuzování agresivních nebo inkrustačních účinků

Antropogenní zdroj –průmyslové odpadní vody z provozů,kde se kyseliny neutralizují vápnem

minerální vody s Na (HCO3) pro žaludeční choroby

tvrdost vody
„TVRDOST“ VODY
  • … zelenina při vaření ve vodě s velkým obsahem Ca, Mg zůstává dlouho tvrdá…
  • HCO-3 - Přechodná tvrdost
  • sírany, chloridy a jiné silné kyseliny - Trvalá
  • Celková
  • 1 mmol/l = 5,6 oN

se již nepoužívá

sod k a drasl k
sodík a draslík

Na 200 mg/l MH

(mg/l) Na : K 10:1 i více

nejsou hygienicky významné

význam pro genezi vody

Na – voda pro závlahu (zasolení půd)

K – slabou radioaktivitu - β aktivitu

Antropogenní zdroj Na některé průmyslové odpadní vody (pov), výroba a aplikace hnojiv,solení silnic

Antropogenní zdroj K – škrobárny, p.o.v. – louhy

Na+K živočišné výkaly

(člověk 5 g Na a 2,2 g K za den)

lithium li rubidium rb cesium cs
lithium Li – rubidium Rb – cesium Cs

doprovázejí Na,K

nejsou limitovány v požadavcích na pitnou vodu

nízké koncentrace v p.v. (setiny-tisíciny mg/l)

Li – kumulace v rostlinách (DH pro závlahu)

stroncium Sr, baryum Ba

běžné v p.v. v nízkých koncentracích

Sr > Ba

Ba toxické 0,7 mg/l NMH ?

Antropogenní zdroj Ba – výroba keramiky, skla,papíru,televizní obrazovky,některé fungicidy,aditiva do paliv,

používá se při čištění odpadních vod s obsahem Ra

hlin k al
hliník Al

Al 0,2 mg/l MH

koncentrace v setinách – desetinách mg/l

neurotoxicita , fytotoxicita

kyselé srážky zvyšují migraci Al v půdě

antropogenní zdroj : výroba papíru, kůže, barviva, povrchová úprava hliníku a jeho slitin

elezo fe
železo Fe

Fe 0,2 mg/l MH

formy výskytu Fe závisí hodnotě pH,

oxidačně-redukčním potenciálu,

komplexotvorných látkách ve vodě

oxidační stupeň II a III

obvykle setiny – desetiny mg/l

v kyselých vodách více

změna organoleptických vlastností

podporují rozvoj železitých bakterií

důlní vody –oxidace sulfidů – nárůst Fe

mangan mn
mangan Mn

Mn 0,1 mg/l MH

0,5 mg/l NMH

formy výskytu Mn závisí hodnotě pH,

oxidačně-redukčním potenciálu,

komplexotvorných látkách ve vodě

oxidační stupeň II , III a IV

Mn <Fe

výrazná změna organoleptických vlastností

stopov t k toxick kovy
stopové – těžké ? – toxické ? kovy

původ

z horninového prostředí

podzemní vody – důlní vody – minerální vody

z průmyslového znečištění,z potrubí

adsorbce v sedimentech,čistírenských kalech

remobilizace při poklesu pH

hygienick z vadnost kov a polokov
Hygienická závadnost kovů a polokovů
  • toxické kovy a polokovy :

Hg,Cd,Pb,As, Se, Be,V, Ni, Ba, Ag a Zn

karcinogenní a teratogenní účinky:

As,Cd,Cr VI, Ni, Be

chronická toxicita

Hg,Cd,Pb,As

organoleptické vlastnosti

Fe, Mn, Cu, Zn

slide31
Hg 0,001 mg/l NMH
  • Cd 0,005 mg/l NMH
  • Pb 0,025 mg/l NMH
  • As 0,01 mg/l NMH
  • Cu 1,0 mg/l NMH
  • Se 0,01 mg/l NMH
  • Be 0,001 mg/l NMH
  • Ni 0,02 mg/l NMH
  • Ag 0,05 mg/l NMH
slou eniny chloru chloridy
Sloučeniny chloru - chloridy

100 mg/l MH

250 mg/l NMH

jednotky – desítky mg/l

Jsou ve vodě chemicky a biochemicky stabilní

Dobrá rozpustnost Cl –s hloubkou nárůst s celkovou mineralizací na úkor SO4 a HCO3

Antropogenní zdroj : splaškové vody(člověk cca 9 g Cl za den), živočišná výroba, solení silnic,z výroby organ. látek

slou eniny bromu a jodu
Sloučeniny bromu a jodu

Bromidy a jodidy doprovázejí ve vodě chloridy

V podzemní vodě (jednotky μg/l)

Koncentrace v pitné vodě není limitována

Minerální vody, mořská voda

slou eniny s ry
Sloučeniny síry

Nejčastěji jako H2S sulfan a SO4 sírany

Biochemické přeměny (redukce-oxidace)

Sulfan je důkazem redukčních pochodů,způsobuje korozi betonového zdiva kanalizačních stok

Sírany patří mezi hlavní anionty p.v

250 mg/l MH

při vyšším obsahu působí agresivně

dominují v důlních vodách

slou eniny dus ku
sloučeniny dusíku

amoniakální dusík (NH4,NH3) kyanidy CN -

dusitanový dusík NO2-

dusičnanový dusík NO3-

patří spolu s fosforem mezi nejdůležitější makrobiogenní prvky a do skupiny nutrientů

vznikají ve vodách při biologických procesech

rozkladem organických dusíkatých látek rostlinného i živočišného původu

splaškové vody – specifická produkce celkového dusíku

12 g/l na obyvatele za den

slou eniny dus ku1
sloučeniny dusíku

vevodách jsou málo stabilní a podléhají v závislosti na pH a oxidačně-redukčním potenciálu biochemickým změnám

nitrifikace – biochemická oxidace NH4 až na dusičnany za poklesu (KNK4,5) a pH

denitrifikace – v anoxických podmínkách dochází redukci, při které se uvolňují hydroxidové ionty – OH (+CO2)

HCO3 ) – výrazné zvýšení pH

slou eniny dus ku n nh 3
sloučeniny dusíku N(NH3)

amoniakální dusík (NH4,NH3) 0,5 mg/l MH

není přírodního původu

je primárním produktem rozkladu organic.dusíkatých látek,je nestálý v oxických podmínkách

nízké koncentrace v p.v. (setiny mg/l)

vysoké v naftových vodách, (injektáže),min.vody

jeho toxicita závisí na pH

koroze mědi a slitin, agresivita vody

je indikátorem fekálního znečištění

slou eniny dus ku n no 2
sloučeniny dusíku N(NO2 )
  • dusitanový dusík NO2-0,5 mg/l NMH

vznikají biochemickou oxidací nebo redukcí

(anorgan.původu jsou v atmosférických vodách)

vzhledem k jeho labilitě se vyskytuje v malých až stopových koncentracích

jsou indikátorem fekálního znečištění

(čerstvě vybetonované studně)

slou eniny dus ku n no 3 50 mg l mh
sloučeniny dusíku N (NO3) 50 mg/l MH

jsou konečným produktem rozkladu dusíkatých organických látek v oxickém prostředí, ve kterém jsou stabilní

zemědělsky obhospodařovné půdy dusíkatými hnojivy = plošné znečištění

(anorgan.původu jsou v atmosférických vodách)

jejich výskyt v p.v. souvisí s propustností nesaturované zóny,s druhem vegetace a jejich koncentrace se mění v závislosti na vegetačním období

jejich chemickou redukci způsobuje Fe" v alkalickém prostředí

v zažívacím traktu redukují na dusitany+hemoglobin=methemoglobin, který nemá schopnost v krvi přenášet kyslík …

úmrtí kojenců

slou eniny dus ku kyanidy cn 0 05 mg l nmh
sloučeniny dusíku - kyanidy CN-0,05 mg/l NMH

celkové kyanidy = jednoduché(volné) a komplexní (vázané)

antropogenního původu z průmyslových odpadních vod

toxicita závisí především na koncentraci jednoduchých CN-

u vázaných závisí na pH

fosfore nany
fosforečnany

skupina nutrientů

význam pro eutrofizaci povrchových vod

v požadavcích na jakost pitné vody nejsou uvedeny

snadno se zadržují v půdě, a proto nárůst jejich koncentrace má značnou indikační hodnotu fekálního znečištění (při vyloučení hnojiv)

celkový fosfor patří mezi ukazatele přípustného znečištění vypouštěných městských odpadních vod

ad