1 / 146

Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky

Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky ( Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení f irem i samosprávných orgánů)

tymon
Download Presentation

Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení firem i samosprávných orgánů) Tato práce vznikla v rámci řešení úkolu v projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/3.2.07/02.0009 - Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj.

  2. Vážení čtenáři, metodická příručka, kterou máte před sebou, není koncipována jako samostatný studijní materiál, ale tvoří součást s učebnicí „Některé aspekty fungování světové ekonomiky“. Důvodem jejího vzniku je úvaha, že pro snadnější pedagogické zvládnutí problematiky je vytvoření jednotné struktury výkladu vybraných problémů světového hospodářství. Proto tato metodika je vytvořena na základě učebního textu a tvoří s ním jednotný celek. Zde uvedené teze jsou součástí širšího textu a jde jim porozumět často pouze v souvislosti s tímto textem. Bylo by proto nesprávné používat jí jako redukci na podstatné a důležité poznatky z jednotlivých okruhů. Vlastní výklad se totiž nemůže odehrát bez zasazení „kostry“ do širších souvislostí. Jde o fakt působení několika procesů na stav soudobého světa. Při tom se jedná o rozporné procesy, které nabývají různých forem v různých částech světa, byť mohou mít stejnou podstatu. Proto je stanovení kostry výkladu pouze prvním momentem pedagogického přístupu k výkladu problému a musí být doplněno o diskuze, analýzy souvislostí a pokusy o logicko-syntetický výklad probírané látky. Zároveň, a to je pro světovou ekonomiku velice charakteristické, dochází zde k neustálým změnám. Při tom v posledních desetiletích, jak se snažil text učebnice ukázat, nejde o změny kvantitativní, či změny z hlediska rychlosti průběhu procesů, ale jde o změny kvalitativní, přinášející zcela nové jevy se stejně nečekanými důsledky. Proto je nezbytné, aby tato „výkladová kostra“ byla doplněna nejenom učebním textem, ale aby byla neustále věnována pozornost další aktualizaci probírané látky. Zároveň by výklad měl být doplněn ilustračními příklady, které by „zmírnili“ abstraktnost témat a umožnily by hlubší pochopení problémů.

  3. Hovoříme-li o metodice výkladu problémů, znamená to i ctít individualitu přednášejícího. Jestliže přednášející dává přednost, nebo se specializuje na určitou oblast, musí mít možnost si vykládanou látku uzpůsobit podle svých preferencí, případně podle aktuálnosti probíhající diskuze ve společnosti. Proto se nelze dívat na zde stanovenou strukturu výkladu jako na dogma. Chceme-li dosáhnout příslušného účinku na posluchače, a autor těchto řádků je přesvědčen, že by to mělo být vyvolání snahy po samostudiu, pak důležitější než formální dodržení výkladu je vyvolání zájmu o přednášenou problematiku. Neznamená to však popření nutnosti udržení určité struktury, neboť ucelenost výkladu je součástí správného pochopení řešeného problému. Zde vyložená metodika je tak snahou jak proniknout do textu vlastní knihy, ale zároveň je koncipována tak aby vyučující měl možnost obohatit výklad vlastními postoji a příklady k probíraným tématům. Proto autor věří, že se může stát dobrou pomůckou k přípravě přednášek, i když si uvědomuje její nedokonalost. Primárním důvodem je fakt, že autor v žádném případě nemůže být považován specialistou na metodiku. Proto jako v první části je zapotřebí i zde poděkovat lidem, kteří umožnili vznik této učební pomůcky. Zde to platí ještě ve větší míře než u první knihy. A proto i když se opakuji „chci zde poděkovat dalším osobám doc. PhDr. Lence Adamcové, CSc., ing. Miroslavu Matisovi a Petře Kučerové, kteří se podíleli na této knize vypracováním podkladových materiálů, konzultacemi, zabezpečením administrativních a technických činností“.

  4. Téma 1: SVĚTOVÁ EKONOMICKÁ SOUSTAVA A JEJÍ FUNGOVÁNÍ

  5. 1. STRUKTURA VÝKLADU

  6. 2. PRŮBĚH VÝKLADU

  7. SOUDOBÝ STAV SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍTabulka č. 1 Základní údaje o světě 2010

  8. SYSTÉM USPOŘÁDÁNÍ SOUDOBÉHO SVĚTA Periferní ekonomiky Centrální ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Periferní ekonomiky Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky

  9. SOUDOBÝ SVĚTOVÝ OBCHODTabulka č. 2 Základní údaje o světovém obchodě do roku 2010 Export ( 1948, 1953, 1963, 1973, 1983, 1993, 2003, 2010 v mld. dolarů a %)

  10. Tabulka č. 3 Základní údaje o světovém obchodě do roku 2010 Import ( 1948, 1953, 1963, 1973, 1983, 1993, 2003, 2010 v mld. dolarů a %)

  11. Tabulka č. 4 Podíl regionů na obchodních tocích zboží (v %)

  12. SOUDOBÉ FINANČNÍ A KAPITÁLOVÉ TOKYTabulka č. 5 Čisté toky soukromých finančních prostředků 2010

  13. Tabulka č. 6 Čisté toky oficiálních mezinárodních institucí 2010

  14. Téma 2: GLOBALIZAČNÍ PROCESY V SOUDOBÉM SVĚTĚ

  15. 1. STRUKTURA VÝKLADU

  16. 2. PRŮBĚH VÝKLADU

  17. POJEM GLOBALIZACE Roviny globalizace: • 1. ekonomická, • 2. komunikačně technická, • 3. řídící a organizační, • 4. kulturně a sociálně politická. - Vztah globální – státní – lokální • 1. Problémy tvorby celosvětových regulačních mechanismu • 2. Státy a globalizace • 3. Místní orgány a globalizace

  18. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY • SOCIÁLNĚ POLITICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY • bezpečnost (zbraně hromadného ničení, problémy soužívání rozlišných kultur) • vztah „Sever a Jih“ (otázky chudoby a bohatství, rozvojové a vyspělé státy) • náboženství, politické pronásledování • informační monopolismus a neokolonialismus • - populace

  19. EKOLOGICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - znečištění a) vzduch b) voda c) půda - odlesňování a eroze půdy - přežívání a odumírání fauny a flory - klimatické změny

  20. SUROVINOVĚ ENERGETICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY -obnovitelné a neobnovitelné zdroje - vztah produkčního procesu k a) obnovitelným zdrojům b) neobnovitelným zdrojům - vědeckotechnický proces a efektivnost produkčních systémů

  21. EKONOMICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - mezinárodní pohyb kapitálu a jeho vliv na rovnováhu ekonomiky - stabilita mezinárodního měnového systému - mezinárodní ekonomický řád přerozdělovací procesy - mezinárodní pohyb pracovních sil - koncept růstu lidstva (udržitelný rozvoj)

  22. Téma 3: MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

  23. 1. STRUKTURA VÝKLADU

  24. 2. PRŮBĚH VÝKLADU

  25. POMOCNÉ ORGNÁNY A FUNKČNÍ KOMISE OSN - Komise OSN pro nadnárodní společnosti - Statistická komise - Program OSN pro rozvoj atd. Jde o trvale nebo dočasně působící instituce zřizovaní ke studiu určitých problémů a návrhů předkládaných Hospodářské a sociální radě

  26. TERITORIÁLNÍ ORGANIZACE OSN 1. Hospodářská komise OSN pro Evropu (ECE) 2. Hospodářská komise OSN pro Asii a Pacifik (ESCAP) 3. Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLA) 4. Hospodářská komise OSN pro Afriku (ECA) 5. Hospodářská komise OSN pro Západní Asii (EXWA) Cílem teritoriálních komisí je ekonomický rozvoj na daném území, koordinace činnosti různých organizací a specializovaných institucí.

  27. ODBORNÉ ORGANIZACE OSN 1. Mezinárodní organizace práce (ILO) 2. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 3. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 4. Světová banka - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) 5. Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) 6. Mezinárodní finanční korporace (IFC) 7. Mezinárodní měnový fond (IMF) 8. Světová obchodní organizace (WTO) 9. Světová zdravotnická organizace (WHO) 10. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 11. Světová poštovní unie (UPU) 12. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 13. Světová meteorologická organizace (WMO) 14. Mezinárodní námořní organizace (IMO) 15. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) 16. Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) 17. Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)

  28. ORGANIZACE MIMO OSN - Politické organizace s ekonomickými důsledky Např. Severská Rada, Liga Arabských zemí atd. - Čistě ekonomické organizace a) Rozvojové banky – např. Evropská rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka atd. b) Koordinující činnost určitého sektoru ve světovém hospodářství – např. OPEC, Mezinárodní námořní satelitní organizace atd. c) Ostatní – např. OECD, InternationalCommitteeforTraining and Education of Cooperatives, OrganisationIberoaméricane de sécurité sociále atd.

  29. Téma 4: Základy teorie zahraničního obchodu

  30. 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je vysvětlení základních výkladových koncepcí, které odpovídají na otázky, proč dochází k zahraničnímu obchodu a co ovlivňuje jeho toky?

  31. 1) export (vývoz) znamená zmenšení statků, ale příliv finančních důchodů2) Import (dovoz) znamená zvětšení statků, ale zmenšení finančních důchodů3) Je-li export > než import, dochází ke zvýšení množství peněz v ekonomice4) Je-li export < než import, dochází ke zvýšení spotřebovávaných statků, zmenšuje se množství peněz v ekonomice 5) Dlouhodobě udržitelná je rovnost exportu a importuVýše uvedené tvrzení platí za podmínek neexistence pohybů produkčních faktorů v ekonomie. 2. PRŮBĚH VÝKLADU - MEZINÁRODNÍ OBCHOD A NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (vývoz) Export 1. Toky statků Národní hospodářství Toky peněz 2. Import (dovoz)

  32. Nedostupnost jako příčina zahraničního obchodu1. Subjektivně existující nedostupnost (preference z důvodů pocitu neuspokojenosti domácími produkty)2. Omezená dostupnost přírodních faktorů (klima a jiné fyzikálně geografické danosti)3. Omezená dostupnost produkčních faktoru4. Ostatní příčiny omezující užití a kombinací přírodních faktorů

  33. 1) Počty výrobků za časovou jednotku při stejných nákladech Teorie absolutních výhod nám říká, že když se země A soustředí na výrobu výrobku X a země B na výrobu výrobku Y a obě si vymění svoji produkci, budou mít celkem k dispozici více výrobků.

  34. 1) počty výrobků za 1 hodinu při stejných nákladech V zemi A platí pro X směnný poměr k Y 1:0,5 (10:5) a v zemi B 1:0,25 (8:2).Jestliže vyveze země B výrobek X do země A, získá směnou více výrobků Y.Zároveň platí, že směnný poměr Y ku X je v zemi A 1:2 (5:10) a v zemi B 1:4 (2:8).Vyveze-li země A do země B výrobek Y, získá za každou jednotku více výrobků X než doma. Při našich modelových vnitřních směnných poměrech bude země A vyvážet z důvodů výhodnosti výrobky Y a země B výrobky X.

  35. Teorie faktorového vybavení KA(B) – kapitál země A nebo BLA(B) – pracovní síla země A nebo B1. Jestližeznamená to, že země A je relativně více kapitálově vybavená a kapitál je zde relativně levnější než v zemi B.2. Jestližepak platí, že na zhotovení výrobku X musíme spotřebovat relativně větší množství kapitálu než u výroby výrobku Y.3. Z tohoto vyplývá, že výrobek X je v zemi A relativně levnější a výrobek Y je relativně dražší. Totéž platí pro výrobek Y a X v zemi B.4. Proto je výhodnější pro zemi A vyrábět výrobek X a směňovat jej za výrobek Y. Pro zemi B platí opak.

  36. Teorie technologické mezeryobrázek č. 11. t0 – t1 poptávková mezera2. t1 – t2 mezera učení se3. t2 – t3 překonání technologické mezery Produkce a export země A Množství produkované v zemi A Export země A do země B t (čas) t0 t1 t2 t3 Export země B do země A Produkce a export země B Množství produkované v zemi B

  37. Teorie životního cyklu- inovační fáze cyklu- růstová fáze cyklu- standardizační fáze cyklu

  38. Teorie úspor z rozsahu- Při konstantních efektech z rozsahu platí pro produkční funkci, kde x1 až xn jsou produkční faktory f (a * x1 , a* x2 ……………….a * xn) = a * f (x1 , x2 …………………xn)tj. vzrůstu masy produkce odpovídá vzrůst produkčních faktorů.- Při rostoucích úsporách z rozsahu platíf (a * x1 , a * x2 …………a * xn) > a *f (x1 , x2 …….xn)- Pozitivní efekt z rozsahu je dán snižováním mezních nákladů. Platí tedykdy c´ jsou mezní náklady a q produkované množství.Důsledky: 1. vznik masové produkce až k vytvoření přirozeného monopolu 2. Při velkých objemech dochází k procesům dělby práce se všemi výhodami 3. Úspora prostředků 4. Možnost nasazení robotů z ekonomického hlediskaV zahraničním obchodě rozšíření inter i intra industriálního obchodu.

  39. Teorie preference produktu- poptávkově orientované vysvětlení1. Produkt je nejprve nabízen v domácí ekonomice2. Jakmile narazí na hranici svého odbytu, hledá výrobce další možnosti v zahraničí3. Nejlépe se uplatní v zemích s podobnou preferencí spotřebitelů4. Poptávková struktura je ovlivněna výši HDP na osobu. Proto spolu nejvíce obchodují vyspělé země5. Obchod je ovlivněn překážkami (transportní náklady, tarifní a netarifní překážky)

  40. Téma 5: DRUHY A FORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

  41. 1. STRUKTURA VÝKLADU Učební cíl: Cílem tématu je osvětlit základní formy, v nichž se realizují zahraničně obchodní operace obchodu se zbožím a službami a seznámit se s jejich specifiky.

  42. 2. PRŮBĚH VÝKLADUVývoz a dovoz- Rovina ekonomická a) koloběh zboží b) koloběh peněz- Rovina právní a) problémy vyplývající z přechodu zboží a služeb z jednoho právního systému do druhého (vlastnictví, podmínky dodání…) b) celní a daňová problematika zahraničního obchodu

  43. METODY VYKAZOVÁNÍ EXPORTU A IMPORTU1. f.o.b. (free on board) hodnota zboží je měřena na hranicích státu2. c.i.f. (cost, insurance, freight)

  44. KOMODITNÍ STRUKTURA VÝVOZU A DOVOZU ČR Zbožová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převážné většiny tříd SITC. V porovnání s rokem 2009 zaznamenaly v roce 2010: - stroje a dopravní prostředky růst vývozu o 19,2 % (219,8 mld. Kč) a dovozu o 26,0 % (213,3 mld. Kč). Zvýšení hodnoty vývozu i dovozu bylo ze všech tříd SITC největší a výrazně proto ovlivnilo celkový růst zahraničního obchodu. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 330,7 mld. Kč proti 324,3 mld. Kč v roce 2009 (se státy EU 548,0 mld. Kč v porovnání s 462,1 mld. Kč v roce 2009). Kladnou obchodní bilanci zaznamenaly s výjimkou elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (schodek 27,3 mld. Kč) všechny ostatní strojírenské skupiny. Nejvyšší kladné saldo bylo patrné u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, zařízení pro telekomunikace, ostatních dopravních a přepravních prostředků, kovozpracujících strojů a výpočetní techniky. Meziročně se přebytek zahraničního obchodu navýšil především u silničních vozidel o 42,8 mld. Kč, strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 12,6 mld. Kč a strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 7,2 mld. Kč; - polotovary a materiály zvýšení vývozu o 16,6 % (62,4 mld. Kč) a dovozu o 22,3 % (78,1 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky kleslo (vlivem vyššího dovozu) na 9,7 mld. Kč z 25,4 mld. Kč v roce 2009. Zhoršení obchodní bilance ovlivnil především vyšší deficit obchodu s neželeznými kovy o 12,4 mld. Kč a se železem a ocelí o 10,2 mld. Kč. Vysoký přebytek (meziročně o 3,9 mld. Kč vyšší) zaznamenaly kovové výrobky a meziročně o 5,5 mld. Kč vyšší aktivum vykázaly výrobky z pryže; - průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. růst vývozu o 11,8 % (29,6 mld. Kč) a dovozu o 4,5 % (10,7 mld. Kč). Přebytek zahraničního obchodu se tak proti roku 2009 navýšil o 18,9 mld. Kč. Meziročně vyšší aktivum obchodní bilance o 12,8 mld. Kč zaznamenaly různé výrobky a o 6,4 mld. Kč nábytek a jeho díly (vliv vyššího vývozu o 5,1 mld. Kč a nižšího dovozu o 1,3 mld. Kč). Schodek mírně klesl u obchodu s obuví o 0,8 mld. Kč a prohloubil se naopak u obchodu s odbornými, vědeckými a řídicími přístroji a zařízeními o 2,3 mld. Kč a mírně (o 0,6 mld. Kč) u obchodu s oděvními výrobky a doplňky; - chemikálie a příbuzné výrobky navýšení vývozu o 19,8 % (27,0 mld. Kč) a dovozu o 14,4 % (32,1 mld. Kč). Záporné saldo zahraničního obchodu s těmito výrobky bylo druhé nejvyšší mezi všemi třídami SITC (91,3 mld. Kč proti 86,2 mld. Kč v roce 2009). Přetrvával vysoký schodek obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, i když se díky vyššímu vývozu o 3,7 mld. Kč a nižšímu dovozu o 1,4 mld. Kč meziročně snížil o 5,1 mld. Kč. Deficit meziročně vzrostl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,5 mld. Kč, s plastickými hmotami v neprvotních formách o 3,1 mld. Kč; s chemickými prostředky a výrobky o 1,2 mld. Kč. Zvýšil se přebytek zahraničního obchodu s organickými chemikáliemi o 3,9 mld. Kč (především vliv meziročně vyššího vývozu o 6,9 mld. Kč); suroviny nepoživatelné a minerální paliva růst vývozu o 25,6 % (34,6 mld. Kč) a dovozu o 28,2 % (64,4 mld. Kč). Schodek obchodu s uvedenými výrobky meziročně vzrostl o 29,8 mld. Kč a byl mezi všemi třídami SITC stále nejvyšším (123,5 mld. Kč). Zvýšil se meziročně deficit obchodu s minerálními palivy o 29,1 mld Kč a přebytek obchodu se surovinami nepoživatelnými meziročně klesl o 0,7 mld. Kč. Vlivem zvýšení dovozu o 25,9 % došlo k prohloubení záporného salda obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 10,2 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu se naturálně meziročně navýšil o 23,1 %, hodnotově byl meziročně vyšší o 25,3 %). Pasivum o 14,0 mld. Kč vzrostlo u obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály, neboť dovoz této položky byl meziročně vyšší o 25,3 % (samotný dovoz ropy naturálně vzrostl o 4,3 %, hodnotově se ale zvýšil o 40,2 %). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy mělo příznivý dopad zvýšení kladného salda obchodu s rudami kovů a kovovým odpadem o 3,1 mld. Kč, uhlím, koksem a briketami o 2,7 mld. Kč, vlákninou a sběrovým papírem o 1,5 mld. Kč a korkem a dřevem o 1,2 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu s elektrickou energií meziročně klesl o 7,7 mld. Kč; - zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky zvýšení vývozu o 6,6 % (6,2 mld. Kč) a dovozu o 4,6 % (5,8 mld. Kč). Schodek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se meziročně zlepšil o nevýznamných 0,3 mld. Kč. Vyšší deficit zaznamenal proti roku 2009 obchod se zeleninou a ovocem o 2,0 mld. Kč a s masem a masnými výrobky o 0,3 mld. Kč. Klesl přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky o 1,6 mld. Kč; zvýšila se kladná bilance obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 0,4 mld. Kč a s živými zvířaty o 0,5 mld. Kč.

  45. TERITORIÁLNÍ STRUKTURA VÝVOZU A DOVOZU ČR Pohled do teritoriální struktury zahraničního obchodu v roce 2010 ukazuje: - vývoz do států EU vzrostl o 16,5 % (299,6 mld. Kč) a do států mimo EU o 24,5 % (80,0 mld. Kč). Největší relativní růst zaznamenal vývoz do ostatních států, dále pak do SNS, ostatních vyspělých tržních ekonomik a států ESVO; podprůměrné zvýšení provázelo vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a rozvojových ekonomik. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa (108,5 mld. Kč), dále pak vývoz na Slovensko (33,7 mld. Kč), do Polska (32,0 mld. Kč), Rakouska (18,2 mld. Kč), Itálie (17,7 mld. Kč), Spojeného království (16,4 mld. Kč), Francie (12,7 mld. Kč), Nizozemska (12,8 mld. Kč) a Španělska (9,5 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska (17,8 mld. Kč), Spojených států (9,9 mld. Kč), Švýcarska (7,5 mld. Kč) a Číny (7,3 mld. Kč); - dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % (190,3 mld. Kč) a ze států mimo EU o 32,4 % (214,3 mld. Kč). Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO; podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých tržních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa (82,3 mld. Kč), dále pak z Polska (27,0 mld. Kč), Slovenska (15,0 mld. Kč), Nizozemska (10,4 mld. Kč) a Rakouska (8,3 mld. Kč). Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny (91,6 mld. Kč), Ruska (27,2 mld. Kč), Koreje (11,9 mld. Kč), Spojených států (11,6 mld. Kč) a Ázerbájdžánu (10,0 mld. Kč). Pokles zaznamenal dovoz z Japonska (4,0 mld. Kč); Viz údaje v přiložené tabulce.

  46. REEXPORT – TYPY1. obrázek 2. obrázek 3. obrázek Důvody reexportu - zisk z rozdílu cen nákupu a prodeje při odečtení transakčních nákladů - překonávání administrativních barier A B A B A B D D D

More Related