Zázraky v evangeliích, jejich výklad

1. Zázraky v evangeliích, jejich výklad Kurz ZET Ivo Mareš, 2. 2. 2012

2. Program • Definice • Základní otázka: Lze vůbec věřit na zázraky? • Zázraky a jejich výklad - typologie • Zázraky v evangeliích • Zázraky v židovském a pohanském prostředí - kulturní kontext • Historický Ježíš • Teologie zázraků v evangeliu podle Marka • Teologie zázraků v evangeliu podle Matouše • Teologie zázraků v evangeliu podle Lukáše

3. Definice • Událost, jejíž neobvyklost a mimořádnost vnímá v zásadě kdokoli, tedy i nezaujatý, „objektivní“ pozorovatel. • Událost, kterou člověk není schopen rozumně vysvětlit a kterou nelze přičíst na vrub silám, jež působí v našem časoprostoru. • Událost, která je Božím zásahem – stane se něco, co evidentně není v lidských silách.

4. Lze vůbec věřit na zázraky? • Fundamentalisté trvají na tom, že vše, co je psáno v bibli, máme chápat doslovně tak, jak to tam je. Toto pojetí je charakteristické pro velkou část amerického křesťanstva. • Tzv. cessationismus tvrdí, že v dávných dobách Bůh činil zázraky, ale dnes je už nedělá. • Zřejmě většina lidí má za to, že žádné zázraky nejsou dnes a nebyly ani kdysi. Všechny tzv. zázračné příběhy jsou prý jenom báchorky, smyšlené historky, které s realitou nemají nic společného.

5. Lze vůbec věřit na zázraky? • Problém přirozené x nadpřirozené • Představa světa jako fungujícího mechanismu, který se řídí přírodními zákony, v němž pro svébytnost, spontaneitu, aktivitu, svobodu a tím méně pro zázraky není místa. Tato představa vylučuje vše nadpřirozené, co by do takto chápaného světa mohlo „zvenčí“ zasahovat. • Paradox – moderní člověk sám sebe chápe jako bytost svobodnou, tj. sám sebe do této představy nezahrnuje.

6. Zázraky a jejich výklad - typologie • Motto: Rozlišování je předpokladem každého pochopení • Trojí výklad Písma: • literární (doslovný) • analogický (morální) • alegorický • Za posledních 200 let přibyly další výkladové metody: • historický • racionalistický • literárně-kritický • psychologický • strukturalistický • religionistický • sémantický

7. Zázraky v evangeliích • Novozákonní příběhy o zázracích mají četné paralely v židovském i helénistickém prostředí, dokonce i ve východních náboženských tradicích: • Asklepius uzdravuje nemocné dotykem • Apollonius z Tyany uzdravuje, křísí mrtvé, kráčí po vodě, levituje • Císař Vespasián (podle Tacita) uzdravil ochrnutého a vrátil zrak slepému • Rabi Chanin ben Dosa rozmnožil chleby • Rabi Gamaliel II utišil bouři • Buddha jedním chlebem nasytil 500 žáků + příběh o učedníku kráčejícím po vodě • Proměnění vody ve víno na den narození Dionýsa

8. Historický Ježíš • Ježíš jako léčitel a divotvorce • 6 exorcismů • 17 uzdravení • 8 nadpřirozených zázraků • Historické bádání o Ježíšovi z principu věci nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit FAKTICITU zázraků, tj. jestli se opravdu staly tak, jak jsou popisovány. • Historické bádání může pouze konstatovat, že mnoho přímých svědků Ježíšovy činnosti bylo přesvědčeno o tom, že koná zázraky.

9. Teologie zázraků u Marka • U Marka jsou zázraky součástí vypravěčské strategie, která čtenáři postupně odhaluje Ježíšovu skutečnou identitu – „mesiášské tajemství“. • Zázraky dokazují Ježíšovu nadřazenost silám zla, ovšem zároveň vyvolávají nepřátelství u představitelů církevních i státních a nepochopení u učedníků. • Zázraky k osobě Božího Syna patří, avšak jeho Synovství se plně zjevuje nikoli v zázracích, ale smrtí na kříži a vzkříšením.

10. Teologie zázraků u Matouše • Matouš příběhy o zázracích upravil podle svého teologického systému. • Výrazně zkracuje Markovo podání, vynechává detaily popisující stav postižených i Ježíšův zákrok. • Ježíšovu činnost chápe jako naplnění starozákonních zaslíbení, snaží se vyhnout podezření z magických praktik. • Důsledně se snaží akcentovat víru jednotlivce (viz Mt 8,5-13) jako předpoklad účinné Boží pomoci.

11. Teologie zázraků u Lukáše • „Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ (L 19,10) • Typický Lukášův dodatek – reakce davu a chvála Bohu (L 17,15; 18,43) • U Lukáše Ježíš ztělesňuje Boží moc a odkazuje tak k tomu, kdo je zdrojem a původcem zázraku (a veškeré moci vůbec). Pozor: Písmo hovoří na mnoha místech o nadpřirozených událostech a výkonech, které evidentně Boží autoritou legitimovány nejsou. • Skrze Ježíšovy zázraky Bůh projevuje zájem o člověka a jeho úděl – což vede k obnovení víry a naděje (viz L 7,16 „Bůh navštívil svůj lid“).