Vzh ru do vesm ru
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 12

VZHŮRU DO VESMÍRU PowerPoint PPT Presentation


  • 107 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

VZHŮRU DO VESMÍRU. První družice ve vesmíru. Prvním tělesem, které kdy bylo vysláno člověkem do vesmíru, byla sovětská umělá družice Sputnik 1 v noci 4. října 1957 na kazachstánském kosmodromu Bajkonuru.

Download Presentation

VZHŮRU DO VESMÍRU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Vzh ru do vesm ru

VZHŮRU DO VESMÍRU


Prvn dru ice ve vesm ru

První družice ve vesmíru

Prvním tělesem, které kdy bylo vysláno člověkem do vesmíru, byla sovětská umělá družice Sputnik 1v noci 4. října 1957na kazachstánském kosmodromu Bajkonuru.

Byla to hliníková koule, ze které vyčuhovaly čtyři sklápěcí antény, kterými se vysílal pípavý signál na povrch planety. Měla hmotnost 83 kg, její průměr byl 58cm a životnost byla 92 dní. Okolo Země se pohybovala rychlostí 28 565 km/h. Do vesmírného prostředí byla vynesena 29 metrů dlouhou raketou SL-1. Lidé po celém světě si mohli vyslechnout její rádiové pípaní, které neustále na své cestě vysílala. Jeho vyslání mělo pět hlavních cílů. 1) Vyzkoušet možnosti, jak dopravovat satelity na oběžnou dráhu Země. 2) Prozkoumat horní vrstvy atmosféry. 3) Vyzkoušet rádiové prostředky pro přenos signálu. 4) Prezentovat vyspělost SSSR 5) Přinést další data pro stavbu nových satelitů.

Prvenství při vypuštění družice znamenalo pro Sověty nejen obrovský technický, ale převážně propagandistický úspěch. A tak se naplno rozhořely závody v dobývání vesmíru. mezi SSSR a USA.


Prvn iv tvor ve vesm ru

První živý tvor ve vesmíru

3. listopadu 1957 v SSSRbyl vyslán první živý tvor do vesmíru. Stala se jím sovětská fena Lajka. Na oběžnou dráhu Země byla vyslána v raketě Sputnik 2.

Sovětům se tak podařilo dokázat, že cesta člověka do vesmíru je možná a bezpečná. Lajka se zpět na Zem nevrátila a ani vrátit neměla. Rusové v té době neměli techniku návratu zvládnutou. Podle oficiálních údajů žila Lajka na oběžné dráze ve Sputniku 2 přes pět dní. Potom byla bezbolestně usmrcena přerušením dodávky kyslíku. Podle informací, které však zazněly na letošním Kosmonautickém kongresu v Houstonu, zemřela Lajka již několik hodin po startu na přehřátí organizmu a na stres.


Prvn americk dru ice ve vesm ru

První americká družice ve vesmíru

První americkou družicí ve vesmíru se stala sonda Explorer 1. Start se konal v noci 1. února 1958. Okolo Země oběhla za 115 min. Celá její mise trvala 111 dní. Jednalo se o vojenský satelit, který byl postaven během 90 dní. Raketa byla navržena a postavena na univerzitě v Iowě skupinkou vědců a techniků v čele s Dr. Jamesem Van Allenem.

Satelit nesl vědecké zařízení, které objevilo kosmické záření, mikrometeority, poprvé přesněji změřilo okolní teplotu vesmíru a objevila radiační pásy Země. Všechna nashromážděná data pak byla 28.2.1958 odvysílána na Zem.


Prvn sonda kter dopadla na m s c

První sonda, která dopadla na měsíc

První sonda, která dopadla na povrch Měsíce byla sovětská Luna 2. Start sondy proběhl 12.9. 1959. Po 33,5 hodinách letu náhle ustal radiový signál přicházející ze sondy, což znamenalo, že sonda se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu. Byla to kulovitá sonda a její hmosnost byla 390 kg. Na jedné straně byla vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli (té směrem k Měsíci) se nacházely kamery, které měly snímat detaily měsíčního povrchu.

Během letu k Měsíci proběhl na palubě sondy pokus na hledání plynu ve volném prostoru. Sonda během svého pádu odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny, dále neobjevila žádné magnetické pole Měsíce a ani žádné radiační pásy jako u Země.


Prvn sn mky odvr cen strany m s ce

První snímky odvrácené strany měsíce

Dne 4. 10. 1959 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur raketa, jenž nesla na své palubě již třetí sondu k Měsíci - Luna 3. Sonda měla za úkol obletět Měsíc a odeslat na Zem první snímky jeho odvrácené strany, kterou do té doby nikdo nikdy neviděl.

Hmotnsot sondy byla 278 kg. Sonda byla válcovitého tvaru a měla prstenec, který ji obepínal.

Luna 3 byla napájena chemickými bateriemi a získané fotografie odeslala pomocí skeneru jako rádiové vlny pomocí soustavy šesti antén.

Snímky měsíce byly velice nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první úplný atlas měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílnou krajinu než je na převrá -cené straně.


Prvn lov k ve vesm ru

První člověk ve vesmíru

První start rakety s lidskou posádkou se uskutečnil 12.4. 1961 v SSSR. První člověk ve vesmíru byl tedy Jurij Gagarin v raketě Vostok 1. Jeho pobyt ve vesmíru trval 108 minut a dokázal to, že člověk je schopen přežít ve stavu beztíže. Během své cesty do vesmíru obletěl Gagarin jednou Zemi. Letěl rychlostí 27 400 km/h. Dostal se až na 327 kilometrů od Země. Raketa byla řízena po celou dobu počítačem, který dostával rádiové signály z pozemského řídícího střediska. V případě nouze měl Gagarin možnost převzít řízení. Nakonec se Gagarin katapultoval a raketa přistála pomocí padáků v sovětské provincii Saratov.

Jurij Gagarin se narodil v roce 1934 v SSSR. Stal se zkušebním stíhacím pilotem. V roce 1960 se rozhodl přihlásit na kosmický program, jež mu umožňoval stát se prvním z kosmonautů. Zemřel roku 1968 při nehodě letadla, které sám pilotoval. Na uctění jeho památky byl na Měsíci po něm pojmenován kráter.


Jurij gagarin a vostok 1

Jurij Gagarin a Vostok 1


Prvn ameri an ve vesm ru

První Američan ve vesmíru

Prvním Američanem ve vesmíru se stal Alan Bartlett Shepard, který uskutečnil svojí cestu dne 5. 5. 1961 na palubě rakety Freedom 7 MR-3 a stal se tak druhým člověkem ve vesmíru, kde strávil 15 minut. Vznesl se do výšky 116 mil a dopadl 302 mil od výchozího bodu na mysu Canerval ve Floridě. Raketa Freedom 7 MR-3 byla vyvrcholením amerického kosmického projektu Mercury 7. Program měl v tehdejší době obrovský význam, protože Američané museli rychle smazat náskok, kterého zatím dosáhli Rusové vysláním Gagarina do kosmu.

Alan Bartlett Shepard se narodil roku 1923 v USA. Byl v aktivní službě u námořnictva USA. Poté se stal námořním testovacím pilotem. Svojí dráhu astronauta zahájil v roce 1959 po přijetí do programu Mercury. Po návratu z první cesty se Shepard stal národním hrdinou USA.


Prvn ena v kosmu

První žena v kosmu

První žena ve vesmíru byla Valentina Těreškovová. Letěla 16. června 1963 ve Vostoku 6. Její let trval tři dny. Vostok 6 startoval z kazachstánského kosmodromu Bajkonur. Během letu oběhla Valentina 48× naší planetu. Z paluby Vostoku vysílala živý rozhovor, který byl vysílán po celém Sovětském svazu. Společně s Vostokem 6 se ve vesmíru nacházel i Vostok 5, kolem kterého Valentina proletěla ve vzdálenosti 5 km během jednoho ze svých oběhů okolo planety. Při přístání se katapultovala.

Valentina Těreškovová je narozena roku 1937 v Rusku. Stala se parašutistkou-amatérkou a studovala pilotáž. Její kvalifikace na kosmo- nautku proběhla v roce 1962. Po návratu z ves- míru byla Valentina prohlášena za Hrdinku Sovětského svazu a byla jmenována do vysoké stranické funkce. Později se stala oficiální mluvčí Sovětského svazu.


Prvn lov k ve voln m prostoru

První člověk ve volném prostoru

V Březnu roku 1965 se konal start vesmírné lodi Voshod 2 s Alexejem Leonovemna palubě. Ten se stal prvním člověkem, který se kdy pohyboval ve volném prostoru. Jeho výstup do vesmíru trval 10 minut.

Alexej Leonov se narodil roku 1934 v SSSR. Pracoval jako armádní pilot ve východním Německu. Kosmonautem se stal roku 1960. Již v roce 1962 začal trénovat na svojí první cestu do vesmíru s výstupem do volného prostoru. Leonov letěl do vesmíru dvakrát a dohromady zde strávil 7 dní. Později se stal general majorem a byl velitelem sovětského týmu kosmonautů. Po mnoho let byl Leonov také editorem časopisu kosmonautů Neptune.


Z v r

Závěr

Na konci 50. let začalo mezi SSSR a USA závodění v letech do vesmíru. Sovětský svaz byl úspěšnější než USA. Vyslal první sondu a první zvíře do vesmíru, první sondu na měsíc, prvního člověka a první ženu do vesmíru a prvního volně pohybujícího se člověka ve vesmíru. USA bylo vždy až druhé. Sovětskému svazu v té době šlo o to, aby byl vždy krok před Spojenými státy a tím dokazoval, že socialismus je lepší než kapitalismus.

Zdroje informací

www.vesmirweb.netwww.wikipedia.cz

www.andema.estranky.czwww.mesic.astronomie.cz

Zpracovala: Ivana Chalupová, IX.B


  • Login