slide1
Download
Skip this Video
Download Presentation
ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 33

ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace - PowerPoint PPT Presentation


  • 51 Views
  • Uploaded on

ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR : Jan KOHOUTEK

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace' - trent


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide1

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434

NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald

ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

AUTOR: Jan KOHOUTEK

TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie

NÁZEV DUMu: Hydrosféra – oběh vody, oceány

POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 11

KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_11

DATUM TVORBY: 1.11.2012

ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře.

METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana 14 - 17

hydrosf ra
Hydrosféra
  • Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo
  • HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!!
z kladn len n hydrosf ry
Základní členění hydrosféry
  • Skupenství
  • 4 základní kategorie
  • Voda povrchová
  • Voda podpovrchová
  • Voda v atmosféře
  • Voda v živých organismech
ob h vody
Oběh vody
  • K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země
  • Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá pojem evapotranspirace
  • Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry)
ob h vody1
Oběh vody
  • Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu
  • Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace)
  • Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky
ob h vody2
Oběh vody
  • 79% vody do oceánu
  • 21% bezodtoké oblasti
  • Velký oběh vody
  • Malý oběh vody

Voda pokrývá 71 % povrchu Země

oce ny
Oceány
  • 71% celkové rozlohy Země
  • Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61%

jižní pol. 81%

  • 5 oceánů = světový oceán
  • Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty
  • Moře – menší části oc. v dosahu pevniny
  • Moře vnitřní– obklopena pevninou
  • Moře okrajová– oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy
oce ny1

Suezský průplav

Oceány
  • Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny
  • Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy
  • Průplav– vytvořen člověkem
oce ny2
Oceány
  • Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody
  • Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3%
  • Promile – 1 desetina % - to znamená že….

1 ‰ = 1/1000 = 0,1%

  • Ø salinita je 35 ‰
  • Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek
  • Podíl soli v některých mořích:
  • Rudé moře - 42 g/l
  • Středozemní moře - 38 g/l
  • Černé moře - 19 g/l
  • Baltické moře - 4 g/l
oce ny3
Oceány
  • Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka
  • př. Žluté moře
  • Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře)
  • Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla
  • Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry
  • Pásovité rozložení teplot
  • Ø 17°C, Tichý oceán 19°C
oce ny4
Oceány
  • Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek
  • Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m
  • Led -1,9°
  • Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m)
  • Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané
pohyby mo sk vody
Pohyby mořské vody
  • Mořské dmutí – příliv a odliv
  • Vlnění– eolická činnost (Balt 5m, Atl. 25m)
  • Kruhové dráhy – orbity
  • Hřbet a vpadlina (důl)
  • Příboj– nárazy vln na pobřeží, modelace pobřeží
  • Tsunami– vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností
slide19

Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar

slapov jevy mo sk dmut
Slapové jevy (mořské dmutí)
  • Periodickédeformace tvaru zemského tělesa
  • Gravitační působení Měsíce a Slunce
  • Odstředivá síla
  • Příliv vzniká na straně

přivrácené a odvrácené k měsíci

  • Vždy dva protilehlé kulové

vrchlíky

slapov jevy mo sk dmut1
Slapové jevy (mořské dmutí)
  • Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla
  • Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla
  • Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv
  • Každý den vrcholí o 50 minut později
  • Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině – síly se sčítají a nastává největší příliv
  • Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel – síly se vzájemně odečítají
slide22

Záliv Fundy za přílivu

Záliv Fundy za odlivu

slapov jevy mo sk dmut2
Slapové jevy (mořské dmutí)
  • Pará – rameno Amazonky
  • Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3,5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka
oce nsk dno
Oceánské dno
  • Hlubokomořské
  • příkopy
  • Marianský příkop
  • 11 034 m
  • Šelfová moře
  • Oceánský svah
  • Oceánské pánve

     Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově

p livov elektr rny
Přílivové elektrárny
  • je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře
  • První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire
  • První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně
oce nsk proudy
Oceánské proudy
  • Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17
  • Přenos vodních mas na velké vzdálenosti
  • Horizontální i vertikální směr
  • Výměna látek, mikroorganismů, salinita
  • Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin
  • Teplé – z J na S (př. Golfský, KuroŠijo)
  • Studené – ze S na J (př. Kalifornský, OjaŠijo)
oce nsk proudy1
Oceánské proudy
  • Klimatický vliv
  • Příklad:
  • V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce
  • Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z.š. 150 – 210 dní
pou it zdroje a literatura
Použité zdroje a literatura

Literatura:

Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS.

Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment.

Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment.

Internetové zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1ny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99e

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy

http://cs.wikipedia.org/wiki/Par%C3%A1_(%C5%99eka)

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADlivov%C3%A1_elektr%C3%A1rna

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A9_proudy

pou it zdroje a literatura1
Použité zdroje a literatura

Obrazové materiály

YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jigokudani_hotspring_in_Nagano_Japan_001.jpg

R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beehive_geyser.jpg

CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Physical_world.jpg

MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SuezCanal-EO.JPG

ZALASKY, Jason R.. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:US_Navy_100718-N-1082Z-073_The_guided-missile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_ship_USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_Egyptian-Japanese_Friendship_Bridge.jpg

GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mediterranean_Sea_political_map-en.svg

SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wave_description.JPG

pou it zdroje a literatura2
Použité zdroje a literatura

PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalga_k%C4%B1ran.jpg

POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Circular_Diffraction_Ripples_at_Point_Reyes_Lighthouse.jpg

KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shallow_water_wave.gif

GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Para_River.jpg

KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tide_over_4_m.png

WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpg

WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg

INTERIOT. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Continental_shelf.png

L30NC1T0. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Corrientes-oceanicas.gif

ad