Terorismus
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 17

Terorismus PowerPoint PPT Presentation


  • 135 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Terorismus. Autorky:Lenka Maléřová, Iveta Bebčáková, Lucie Adamčíková. Obsah. Definice Rozdělení terorismu Typy terorismu Cíle terorismu Současný terorismus Vznik mezinárodního terorismu Etapy mezinárodního terorismu

Download Presentation

Terorismus

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Terorismus

Terorismus

Autorky:Lenka Maléřová, Iveta Bebčáková, Lucie Adamčíková


Obsah

Obsah

Definice

Rozdělení terorismu

Typy terorismu

Cíle terorismu

Současný terorismus

Vznik mezinárodního terorismu

Etapy mezinárodního terorismu

Přehled nejdůležitějších mezinárodních konvencí

Možnosti terorismu v ČR

Nejznámější aktivní teroristické organizace a skupiny

Státy sponzorující terorismus

Vyhlídky do blízké budoucnosti

Galerie obrázků

Literatura


Definice

Definice

Vymezení pojmu terorismus je, především pro velkou rozmanitost důvodů, způsobů a cílů,značně obtížné a v odborné literatuře je možno najít celou řadu definic

Definice užívaná FBI

nezákonné užití síly či násilí vůči osobám či majetku s cílem zastrašit či přinutit vládu, civilní obyvatelstvo nebo jeho část k podpoře politických či společenských cílů


Rozd len terorismu

Rozdělení terorismu

Výchozí situací pro vznik terorismu bývá většinou politická,  náboženská, rasová, ekonomická nebo sociální diskriminace, odpírání práv na sebeurčení, na autonomii a samostatnost. Mnohdy jde ale i o ideologické zneužití obyvatelstva k boji o moc a vliv ve státě, regionu nebo části světa. Společně s organizovaným zločinem a šířením zbraní patří terorismus - zejména jeho zahraniční forma k nejzávažnějším rizikům ohrožujícím celou lidskou civilizaci. Globálnost tohoto nebezpečí potvrzuje fakt, že podstatná část světa byla zasažena nebo je ohrožena terorismem politického a náboženského charakteru, akcemi regionálních či nadnárodních teroristických či extremistických skupin. I přes snahu bezpečnostních složek demokratických států eliminovat mezinárodní terorismus se s jeho aktivitami každoročně setkává kolem 50 až 60 zemí. Terorismus se projevuje nejčastěji pumovými útoky proti osobám a objektům, používáním dopisových bomb, zadržováním rukojmí, vraždami, únosy osob a letadel, vydíráním vyhrožováním násilím. Cílem teroristů není většinou vysoký počet obětí, ale vzbudit ve veřejnosti pocit strachu nebo zažehnout vzpouru.


Typy terorismu

Typy terorismu

mezinárodní terorismus

vnitrostátní terorismus

státní terorismus

subverzivní(podvratný)

sociální terorismus

ekonomický terorismus

extremistický terorismus

ekologický terorismus

náboženský terorismus

kriminální terorismus

narkoterorismus

elektronický terorismus

jaderný terorismus

superterorismus

konvenční terorismus

nekonvenční terorismus


C le terorismu

Cíle terorismu

K teroristickým akcím může docházet z řady různých důvodů. Někdy na sebe teroristé chtějí upozornit a hrdě se ke svým činům hlásí, jindy ve snaze snížit rizika volí strategii anonymity. Obecně však podle O. Krejčího (Mezinárodní politika, 11/1996) existuje několik hlavních cílů terorismu:

Reklamní cíl

Jednorázový násilný akt

Strategický cíl

Z hlediska programových cílů se během doby vyprofilovaly čtyři hlavní druhy terorismu: revoluční, separatistický, pravicový a náboženský


Sou asn terorismus

Současný terorismus

Protiteroristická politika a z ní odvozená praktická opatření jsou založeny na následujících principech:

Teroristům neustupovat a neuzavírat s nimi žádné dohody.

Teroristy dopadnout a postavit před soud, kde se musí odpovídat za své zločiny.

Státy podporující terorismus izolovat a vyvíjet na ně tlak, za účelem změny jejich chování.

Aktivně podporovat spolupráci mezi státy v oblasti protiterorismu a boje s terorismem.


Vznik mezin rodn ho terorismu

Vznik mezinárodního terorismu

Moderní terorismus se zrodil v Rusku kolem r. 1875. Část inteligence si tehdy osvojila anarchistické či nihilistické přesvědčení a spatřovala v atentátech na symboly útlaku jediný způsob, jak vymanit společnost z politické a sociální blokády. V Evropě pak ožil koncem 60. let, kdy zhroucení snů o společenské přeměně (úpadek maoismu či guevarismu) vehnalo některé ultralevicové skupiny do násilných akcí proti symbolům imperialismu - první ze dvou hlavních zdrojů terorismu.

Dalším zdrojem se stalo národně osvobozenecké hnutí. Tento druh terorismu poznamenal především Blízký východ, kde boj Palestinců proti Izraeli a samotné vzepětí islámského fundamentalismu vytvořily mnohotvářný terorismus  jehož akce se odehrávají po celém světě.


Etapy mezin rodn ho terorismu

Etapy mezinárodního terorismu

Podle studie D. Rapoporta Terorismus (1992) byly od konce 19. století zaznamenány čtyři teroristické vlny:

První vlna se datuje od teroristických akcí ruských intelektuálů koncem 19. století po sarajevský atentát na arcivévodu Ferdinanda. V Evropě má největší význam tzv. revoluční terorismus  V Osmanské říši se začíná rodit terorismus separatistických hnutí a formy extrémního pravicového terorismu reprezentují židovské pogromy v Rusku a akce Ku-Klux-Klanu v USA.

Druhá vlna nastupuje po I. světové válce a vrcholí po II. světové válce obdobím dekolonizace. Byla ve znamení teroristických akcí separatistů v rozpadajících se koloniálních říších. Separatistická hnutí byla propojena s revoluční ideologií či náboženstvím.

Třetí vlna proběhla od konce 60. let do rozpadu Sovětského svazu. Pro ni je charakteristický revoluční terorismus v Latinské Americe a návrat marxisticko-anarchistických skupin. V období třetí vlny se také objevuje termín "mezinárodní terorismus“, protože některé teroristické organizace (např. OOP) podnikaly většinu útoků v zahraničí a dále pak proto, že různé národní skupiny mezi sebou navzájem spolupracovaly a podnikaly útoky ve třetích zemích – např. spolupráce OOP a IRA při únosu ministrů členských států OPEC ve Vídni v roce 1975. Mezinárodní charakter této vlny symbolizuje také letecké pirátství a státy sponzorující terorismus 

Ve čtvrté vlně odehrávající se v současnosti vystupuje do popředí pravicový a náboženský terorismus vyskytující se již ve třetí vlně. Pravicové skupiny především v Latinské Americe se začínají vyhýbat publicitě, omezují se na území daného státu a dokonce mají přímou podporu vlády, policie a armády při odstraňování nepohodlných osob. Fenoménem této vlny se stává muslimský fundamentalismus, navazující na íránskou revoluci v roce 1979. K islámskému fundamentalismu se ještě podrobněji vrátím ve 2. kapitole.


P ehled nejd le it j ch mezin rodn ch konvenc

Přehled nejdůležitějších mezinárodních konvencí

Úmluva o trestných činech a některých jiných činech spáchaných na palubě civilních letadel (Tokio, 14. září 1963).

Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel (Haag, 16. prosince 1970).

Úmluva o potlačení protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví(Montreal, 23. září 1971).

Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců(New York, 14. prosince 1973).

Úmluva o fyzické ochraně jaderného materiálu (Vídeň, 26. října 1979).

Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí (New York, 17. prosince 1979).

Protokol pro potlačování nezákonných aktů násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu provozu(Montreal, 24. února 1988 - dodatek a rozšíření Montrealské úmluvy z roku1971).

Úmluva o zamezení nezákonných aktů proti bezpečnosti námořní dopravy(Řím, 10. března1988).

Protokol o stíhání nezákonných aktů proti bezpečnosti plovoucích plošin v pevninské mělčině(Řím, 10. března 1988).

Úmluva o označování plastických trhavin pro účely jejich identifikace(Montreal, 1. března1991).

Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků(New York, 15. prosince1997).


Mo nosti terorismu v r

Možnosti terorismu v ČR

Při hodnocení aktuální situace v evropském regionu se prozatím Česká republika jeví jako region, v němž terorismus nepředstavuje vážnější bezpečnostní problém. Od roku 1990 do současnosti zde došlo pouze k několika incidentům, které lze z hlediska charakteristik do kategorie terorismu zahrnout. U většiny z nich nebyla politická motivace jejich pachatelů jednoznačně prokázána. Pokud však budeme brát v úvahu jejich důsledky, je jejich dopad na veřejnost a následně na politickou sféru zřejmý. Situace se však může kdykoliv změnit, zejména na základě rostoucí angažovanosti naší země v rámci NATO a po vstupu do EU.

Za nejvážnější možné zdroje terorismu v České republice lze v současné době pokládat především následující oblasti: (1) mezinárodní vztahy, (2) extremismus, (3) kriminální scénu, (4) patologické jedince a skupiny.


Nejzn m j aktivn teroristick organizace a skupiny

Nejznámější aktivní teroristické organizace a skupiny

a)      Teroristické organizace

Abu Sayyaf (Abu Sayyaf Group ASG)

ETA

Hnutí islámského odporu HAMAS

Hizballah (Strana Boží)

Al Džihád

Kurdistánská strana práce PKK

Národní osvobozenecká armáda ELN Kolumbie

Palestinský islámský džihád PIJ

Al Kaida

Revoluční organizace 17. listopad

Revoluční lidový boj ELA

Světlá stezka SL (Sandero Luminoso)

b)      Další teroristické skupiny

Pokračující IRA

Antifašistická odbojová skupina 1. října GRAPO (Grupo de Resistencia Anti-fascista Premero de Octubre)

Irská republikánská armáda IRA

Loajalisté LVF (Loyalist Volunteer Force)

Oranžští dobrovolníci OV(Orange Volunteers)

Pravá IRA RIRA(Real IRA), také jako True IRA


St ty sponzoruj c terorismus

Státy sponzorující terorismus

Po mnoho let představoval terorismus boj mezi dvěma protivníky:

určitou skupinou lidí či fungující organizací na straně jedné

suverénním státem na straně druhé

Spojené státy v roce 1997 označily sedm zemí světa jako státy sponzorující terorismus  Jednalo se o Írán, Irák, Libyi, Sýrii, Súdán, Kubu a Severní Koreu. Jejich vlády podporují či podporovaly mezinárodní terorismus buď svou přímou účastí na teroristických aktivitách, nebo dodávkami zbraní, trénováním, poskytováním útočiště, diplomatickou ochranou, financováním, logistickou a jinou pomocí teroristům.

Státy - sponzoři

Írán

Sudán

Libyje

Sýrie

Irák


Vyhl dky do bl zk budoucnosti

Vyhlídky do blízké budoucnosti

Během posledních let se konalo také několik konferencí o boji proti terorismu  kde se zúčastněné země (včetně České republiky) zavázaly k dodržování určitých gentlemanských pravidel:

nepodrobovat se žádnému teroristickému vydírání či hrozbě a neuzavírat s teroristy žádné dohody

zacházet s teroristou jako se zločincem a nikoliv jako s politikem či politickým vězněm

vyvíjet nekompromisní diplomatický, politický a ekonomický nátlak na země, které terorismus podporují, protože hon na teroristy, jejich zatčení a odsouzení ztrácí svůj smysl v okamžiku, kdy zmíněné státy jako například Libye, Súdán, Írán či Afghánistán terorismus otevřeně podporují.


Galerie obr zk

Galerie obrázků


Galerie obr zk1

Galerie obrázků


Literatura

Literatura

Brzybohatý, M.: Terorismus I. a II. Police History, Praha 1999.

Matoušek, J., Mika, O.: Chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus. Sborník přednášek z pátého ročníku. Mezinárodní konference medicíny katastrof, EGO Zlín, s.r.o., Zlín 2001.

Devost M., Houghtton B., Pollard N.: Information Terrorism. http://www.geocities.com/CapitolHill/2468/itpaper.html.

Volkognov, D.: Psychologická válka. Novosti, Praha 1986.

Propaganda and psychological warfare studies. Joint Chiefs of Staff Department of Defense, JCS Pub 1, USA, 1987.

Bittman, L.: Mezinárodní dezinformace. Mladá fronta, Praha 2000.

Danics, Š.: Politické a bezpečnostní aspekty transformace naší společnosti. Sborník Vojenské akademie v Brně. Řada C-D. 1998/2.

Danics, Š.: Terorismus jako součást nekooperativní politiky.

Bezpečnostní teorie a praxe, Sborník Policejní akademie ČR, 2001/2.

Němec, M.: Organizovaný zločin. Naše vojsko, Praha 1995.

Straus, J.,Tureček, J.: Význam přírodních a technických věd pro činnost policie: In: Problémy rozvoje teorie policejně-bezpečnostní činnosti a policejních věd. Sborník Policejní akademie ČR k problematice vědecko-výzkumného úkolu: Bezpečnostní teorie a praxe. Zvláštní číslo. Policejní akademie ČR, Praha 2000.


  • Login