Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 62

Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004 PowerPoint PPT Presentation


  • 184 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Modul: Anatomická stavba stonku Obecná charakteristika stonku Funkce stonku Diferenciace primárních trvalých pletiv stonku, růstové zóny stonku Obecné schéma anatomické stavby stonku Anatomická stavba stonku výtrusných cévnatých rostlin (plavuně, vranečky, přesličky, kapradiny)

Download Presentation

Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Modul: Anatomick stavba stonku

  • Obecn charakteristika stonku

  • Funkce stonku

  • Diferenciace primrnch trvalch pletiv stonku, rstov zny stonku

  • Obecn schma anatomick stavby stonku

  • Anatomick stavba stonku vtrusnch cvnatch rostlin (plavun, vraneky, pesliky, kapradiny)

  • Anatomick stavba stonku dvoudlonch a jednodlonch rostlin (bylinn typy)

  • Anatomick stavba stonku devin - xylotomie (struktura a vlastnosti deva jehlinan a listn), dendrochronologie

Inovace studia botaniky prostednictvm e-learningu

CZ.1.07/2.2.00/07.0004


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Stonek (caulis, caulom)

Stonek je zpravidla nadzemn, lnkovan, osov rostlinn orgn, nesouc listy a reprodukn orgny (s nimi vytv prt frons). Dorst akropetln, vtv se exogenn (na rozdl od koene).

Morfologicky je stonek cvnatch rostlin rozdlen na nody (nodi, uzliny, u trav tzv. kolnka)a internodia (lnky). V nodech se stonek vtv a vyrstaj z nich listy a reprodukn orgny (studuje nodln anatomie).

Nodus, internodium a labn pupeny tvo zkladn stavebn jednotku rostlinnho tla cvnatch rostlin, tzv. modul (fytomera).

Primrn funkc stonku je nst listy (orientace list ke svtlu), reprodukn orgny (nejvhodnj poloha pro opylovn a pro pozdj roziovn semen a plod) a rozvdt roztoky anorganickch a organickch ltek. Stonek m i adu dalch funkc (oporn, zsobn, asimilan, ochrann, provtrvac atd.) k jejich plnn bv rznm zpsobem modifikovn.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Diferenciace primrnch trvalch pletiv stonku, rstov zny stonku ( Primrn apikln meristmy stonku)

  • Primrn pletiva stonku vznikaj mitotickm dlenm bunk primrnch apiklnch meristm(tunika, korpus), pop. dlenm bunk interkalrnch meristm.

  • Vtven stonku:

  • Hemiblastick (dichotomick)

  • Holoblastick (postrann) monopodiln, sympodiln

  • Podle stupn diferenciace pletiv rstovho vrcholu lze piblin rozliit rstovzny (psma):

  • iniciln zna (zhruba do 50 m): tvoen vrcholovmi inicilami;

  • determinan zna (20 80 m): potek cytologickho a pozdji i histologickho rozlien inicil apiklnch meristm;

  • diferencian zna (40 2500 m): zeteln rozlien primrnch meristm a postupn diferenciace trvalch pletiv. U druhotn tloustnoucch druh potky vzniku kambia.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Uspodn primrnch apiklnch meristm rstovho vrcholu stonku u hrachu setho (Pisum sativum).

zklad listu

apikln meristmy

axilrn meristm

prokambium

inicily dvouvrstevn tuniky

inicily korpusu

perifern meristm


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Obecn schma anatomick stavby stonku (Rostlinn pletiva):

  • epidermis (primrn kryc pletivo), peridermis (sekundrn kryc pletivo);

  • primrnkra (zkladn pletivo);

  • stedn vlec (centrln cylindr) s rozmanit uspodanmi vodivmi pletivy (stl). Stedn vlec nen diferencovn ve stoncch kapradin a vtiny jednodlonch rostlin.

  • Epidermis stonku (Primrn kryc pletiva)

  • Epidermis stonku je jednovrstevn, kryt kutikulou, tvoen bukami protaenmi ve smru podln osy stonku. V epidermis se nachz stomata (mn ne v epidermis list) a trichomy, se subepidermlnmi pletivy vytv emergence, nap. ostny r (Rosa).

  • Peridermis stonku (Sekundrn meristmy felogen, Sekundrn kryc pletiva)

  • Felem, felogen, feloderm, rhytidoma.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Primrn kra stonku

  • Vrstva bunk mezi epidermis a stednm vlcem vytv primrn kru(cortex). U vtiny rostlin bv primrn kra rozliena na perifern hypodermis, stedn mezodermis a vnitn endodermis (pop.krobovou pochvu) obklopujc stedn vlec.

  • Hypodermis je tvoena protaenmi bukami deskovho, pop. rohovho kolenchymu nebo sklerenchymatickmi fibrilami. Hypodermis zpevuje a vyztuuje stonek. Perifern subepidermln buky mohou obsahovat chloroplasty.

  • Mezodermis je vtinou parenchymatick, asto shojnmi intercelulrami (aerenchym u vodnch a bahennch rostlin). Vtinou obsahuj buky mezodermis amyloplasty (zsobn funkce), rzn typy fytolit a idioblasty. Vtto vrstv se unkterch skupin nachzej mlnice obsahujc latex.

  • Nkdy bv mezodermis rozliena na vnj parenchymatickou a vnitn sklerenchymatickou st, nap. ve stoncch plavun. Vmezodermis pesliek se nachzej valekulrn kanly.

  • Endodermis je vnitn vrstva primrn kry obklopujc stedn vlec stonku.

  • U polystlickch typ (nap. voddencch kapradin) obklopuje endodermis jednotliv hadrocentrick cvn svazky.

  • U pesliek je endodermis parenchymatick, sCasparyho prouky.

  • Vestoncch dvoudlonch rostlin endodermis asto chyb nebo je utvena jako krobov pochva(fleoterma),jej bukyobsahuj krobov zrna (statolitov krob).

  • Ve stoncchjednodlonch rostlin endodermis vtinou chyb, vyvinuta je nap. u chestu obecnho (Asparagus officinalis), podeky (Tradescantia), rdestu (Potamogeton) aj. Vrazn endodermis oddlujc primrn kru a stedn vlec bv asto voddencch jednodlonch rostlin, nap. u kokok (Polygonatum), konvalinek (Convallaria).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Stedn vlec stonku (Cvn svazky, Stelrn teorie)

Stedn vlec stonku (pokud je diferencovn) je budovn zkladnm parenchymatickm pletivem, vnm probhaj cvn svazky (stl). Uspodn cvnch svazk ve stoncch rznch systematickch skupin popisuje stelrn teorie.

Od kry je stedn vlec oddlen vrstvou bunk pericyklu, kter funguje jako latentn meristm. Jeho buky se dl pouze v uritch fzch ontogenetickho vvoje (nap. pi vzniku adventivnch koen vyrstajcch ze stonku).

Uspodn cvnch svazk stonku.1 -protostl, steltn protostl, plektostl u plavun, 2 - polystl u kapradin s nlevkovit uspodanmi listy, 3 - polystl u kapradin s listy jednotlivmi, 4 - arthrostl u pesliek, 5,6,7 - eustl u dvoudlonch rostlin, 8 - ataktostl u jednodlonch rostlin


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Listov stopy: cvn svazky vstupujc ze stonku do listu.

Jehlinany - jedna listov stopa.

Dvoudlon rostliny - nejastji ti stopy.

Jednodlon rostliny - mnoho listovch stop.

Listov mezery (=lakuny): mezery ve vlci vodivch pletiv vyplnn parenchymem vznikajc vuzlin vmst odstupu listov stopy. U nkterch skupin s mikrofylnmi listy, nap. u plavun, nejsou po listovch stopch listov mezery. Podle potu lakun vuzlin mohou bt uzliny unilakunrn, trilakunrn (povaovny za fylogeneticky pvodnj), multilakunrn.

Trilakunrn uzlina se temi listovmi stopami.

Unilakunrn uzlina s jedinou listovou stopou.

Unilakunrn uzlina se temi listovmi stopami.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez stonkem plavun vidlaky (Lycopodium clavatum).

Stonky plavun jsou dichotomicky (vidlinat) vtven, listy jsou drobn, jednoiln mikrofyly (lepidofyly). Stonkem prochz cvn svazek (plektostl) s nepravideln uspodanou st devn (primrn xylm) a st lkovou (primrn flom). Recentn plavun sekundrn netloustnou, xylm je homoxyln. Cvn svazky odstupujc z cvnho svazku stonku do list nezanechvaj ve stl listov mezery.

epidermis

primrn kra :

sklerenchatick

hypodermis

parenchym

primrn kry

sklerenchym

primrn kry

endodermis

centrln cylindr

s plektostl

listov stopa


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Cvn svazek s nepravideln uspodanou st devn a lkovou (plektostl) ve stonku plavun vidlaky (Lycopodium clavatum).

endodermis

xylmov st cvnho svazku

tracheidy metaxylmu

tracheidy exarchnho protoxylmu

flomov st cvnho svazku

stkov buky

buky konjunktivnho (kontaktnho)

parenchymu

sklerenchymatick vrstva primrn kry


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Detail cvnho svazku stonku a tracheidy plavun vidlaky (Lycopodium clavatum).

endodermis

pericykl

primrn xylm:

tracheidy exarchnho protoxylmu

tracheidy metaxylmu

primrn flom:

stkov buky

konjunktivn (kontaktn) parenchym

buky lkovho parenchymu

Bunn stny tracheid jsou schodovit (ebkovit) zeslen, impregnovan ligninem, psobenm floroglucinolu se barv intenzivn erven. Mezi stnami tracheid je patrn stedn lamela.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez stonkem vraneku (Selaginella denticulata).

epidermis

primrn kra

intercelulry (lakuny)

trabekuly (v radilnm smru dlouze protaen buky homologick s bukami endodermis)

vodiv pletivo (hadrocentrick cvn svazek)


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez letn lodyhou pesliky roln (Equisetum arvense).

Stonky (lodyhy) pesliek jsou lnkovan, peslenit vtven. Jsou radiln soumrn, na povrchu rhovan. Pravideln se stdaj kariny (ebra) a valekuly (rhy). Poloha cvnch svazk ve stonku (arthrostl) je v zkonitm pomru k postaven list (tzv. meiofyl srstajcch v listovou pochvu), a postrannch vtv. Charakteristickm znakem pesliek je systm vertiklnch aeranch kanl. - valekulrn kanly v parenchymatick ke, karinln kanly (protoxylmov lakuny) v xylmov sti cvnch svazk a velk centrln kanl, kter je v nodech peruen nodln diafragmou. Anatomickch znak lze velmi dobe vyut pi determinaci pesliek.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Endodermis pesliek(znzornna rkovan) je parenchymatick, sCasparyho prouky. Vvojov pvodnj typy pesliek maj endodermis dvojitou, obklopujc zvnitn a vnj strany cvn svazky, nap. peslika pestr (Equisetum variegatum), peslika zimn (Equisetum hyemale), peslika lesn (Equisetumsylvaticum). Pokroilej typy maj jen vnj endodermis, nap. peslika roln (Equisetum arvense), peslika lun (Equisetum pratense). Uvvojov nejpokroilejch typ obklopuje endodermis kad cvn svazek zvl, nap. u pesliky mokadn (Equisetum fluviatile). Typ endodermis, utven sklerenchymu a chlorenchymu primrn kry arelativn velikost dutin napnm ezu stonkem jsou u pesliek dleit determinan znaky.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Detail ezu letn lodyhou pesliky roln (Equisetum arvense).

karina - ebro (u nkterch druh pesliek probh vrcholem kariny karinln rha)

sklerenchym primrn kry (zpevnn)

chlorenchym primrn kry (asimilace)

valekula - rha

faneroporn stomata (svrac buky v rovin epidermis)

epidermis inkrustovan SiO2

parenchym primrn kry

valekulrn kanly

endodermis se zetelnmi Casparyho

prouky (u nkterch pesliek je

endodermis dvojit - na vnj i vnitn

stran cvnho svazku, pop. m kad

cvn svazek vlastn endodermis)

centrln cylindr s arthrostl:

kolaterln uzaven cvn svazky

s karinlnm kanlem v primrnm

xylmu

centrln kanl


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

endodermis s Casparyho prouky

stkov buky primrnho flomu

flomov parenchym

tracheidy metaxylmu (v dsledku

roztren xylmu vytv metaxylm dv

skupiny tracheid po stranch flomu)

karinln kanl (protoxylmov lakuna) -

vede transpiran proud a do jist mry

tak funkn nahrazuje redukovan xylm

tracheidy endarchnho protoxylmu

centrln kanl

Detail cvnho svazku ve stonku

pesliky roln (Equisetum arvense).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

U rodu Hippochaete (cdivka, peslika) jsou stomata ponoen a kryta litami (vbky sousednch epidermlnch bunk).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Otiskov a nativn prepart epidermis letn lodyhy pesliky roln (Equisetum arvense).

Vnj stny epidermlnch bunk, vetn svracch bunk stomat, jsou inkrustovny silikty. V mstech kumulace silikt se v epidermis vytvej protuberance (hrbolky). Stomata pesliky roln le v jedn rovin s bukami epidermis (stomata faneroporn).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez hadrocentrickm cvnm svazkem (meristl) oddenku osladie obecnho (Polypodium vulgare).

endodermis

pericykl

tracheidy metaxylmu

devn parenchym

primrn flom mezisvazkov parenchym

Hadrocentrick cvn svazky (meristl) vytvej v oddencch sloitou s - polystl.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

tracheidy primrnho xylmu

devn parenchym

konjunktivn parenchym

stkov buky primrnho flomu

buky flomovho parenchymu

pericykl

endodermis

buky primrn kry s amyloplasty

ez hadrocentrickm cvnm svazkem oddenku kaprad samce (Dryopteris filix-mas).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Schodovit zeslen tracheidy metaxylmu v oddencch kaprad samce (Dryopteris filix-mas) a hasivky orli (Pteridium aquilinum).

Vodiv elementy xylmu kapradin jsou vtinou schodovit zeslen tracheidy, mn asto i tracheje (se schodovitmi perforacemi

v mst styku trachelnch lnk) - nap. u hasivky orli (Pteridium aquilinum). Sekundrn tloustnut je jen naznaeno u nkterch eusporangitnch kapradin (= kapradin se silnostnnmi vtrusnicemi) - nap. u rodu vratika (Botrychium).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez stonkem chvojnku (Ephedra sp.). Ve stoncch je eustl s mlo vyvinutm deuteroxylmem, v nm jsou tracheidy i foramintn (ephedroidn) tracheje (maj na koncovch zeikmench stnch nahloueny kruhovit perforace). Deov paprsky jsou irok. Stonek je v primrn ke pod ebry zpevnn provazci sklerenchymu (hypodermis).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Schma tletho stonku dvoudlon rostliny.

deuteroflom

kambium (u devin vznik kambium pedevm

z prokambia, take sekundrn vodiv pletiva vytvej souvisl vlec

s velmi zkmi deovmi paprsky)

deuteroxylm se temi letokruhy

primrn deov paprsek (velmi zk)

sekundrn deov paprsek

medula (de)

zbytek primrnho xylmu

pericykl

primrn kra

peridermis


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez bylinnm stonkem (= lodyhou) kopru vonnho (Anethum graveolens).

Ve stednm vlci dvoudlonch rostlin se dlenm bunk prokambia vyvj primrn vodiv pletiva (do kruhu uspodan kolaterln cvn svazky), kter jsou vak u vtiny zstupc nahrazovna sekundrnmi vodivmi pletivy (eustl) pedevm u jednoletch bylin se diferencuj pouze nevrazn.

Centrln st stonku vypluje u dvoudlonch rostlin parenchymatick de (medula), u nkterch rostlin smlnicemi, sklerenchymatickmi bukami nebo idioblasty. Vinternodich stonk hluchavkovitch (Lamiaceae) a mikovitch (Apiaceae, Daucaceae, mrkvovit) jsou prothl dutiny rhexigennho pvodu.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

epidermis

s kutikulou

sklerenchym primrn kry (hypodermis)

chlorenchym primrn kry

endodermis (krobov pochva)

deuteroflom

kambium

deuteroxylm

deov paprsky (perifern buky sklerifikovan)

primrn xylm

de (medula)

Detail ezu bylinnm stonkem kopru vonnho (Anethum graveolens).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez stonkem lociky kompasov (Lactuca serriola) v mst listov inzerce.

list se siln zkutinizovanou a cerifikovanou (hrbolky) epidermis

listov stopa

primrn kra

endodermis

mlnice

stedn vlec s eustl


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

epidermis

rohov kolenchym

primrn kra (parenchymatick buky s chloroplasty)

endodermis

cvn svazek

parenchymatick de

ez stonkem hluchavky bl (Lamium album).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez stonkem pelargonie pskat (Pelargonium zonale).

Centrln cylindr obklopuje npadn sklerenchymatick pochva. Cvn svazky jsou oteven, kolaterln - vytvej eustl. Parenchymatick buky deovch paprsk obsahuj fialov zbarven amyloplasty (dkaz krobu Lugolovm roztokem = jodjodkalium = I2 + KI). V epidermis se nachzej laznat trichomy.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Podln ez deuteroxylmem pelargonie pskovan (Pelargonium zonale) se sovit a schodovit zeslenmi trachejemi s jednoduchmi perforacemi.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez jednoletm stonkem podrace velkolistho (Aristolochia durior). Produktem dliv innosti kambia jsou oteven, kolaterln cvn svazky. Cvn svazky obklopuje mohutn vyvinut sklerenchymatick pochva (pericykl).

deuteroflom

fascikulrn kambium

interfascikulrn kambium

deov paprsek

deuteroxylm

primrn xylm

parenchymatick de (medula)


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez stonkem kukuice (Zea mays) s roztrouenmi, kolaterlnmi, uzavenmi cvnmi svazky (ataktostl). Cvn svazky v ataktostl probhaj obloukovit z periferie do stedu stonku, pak se odchyluj opt k jeho povrchu a vstupuj do listu jako listov stopy. Zcela chyb cvn svazky vlastn pouze stonku. Na vyztuen stonk se asto vznamn podl srostl bze list, listov pochvy nebo apky list (nap. stbla trav, ostic, kmeny nkterch palem aj.).

epidermis

hypodermis

cvn svazek

mezisvazkov parenchym

Lkovou st cvnch svazk (primrn flom) jednodlonch rostlin tvo stkovice a prvodn buky, devn st (primrn xylm) tvo tracheje a tracheidy (heteroxylie), devn parenchym a protoxylmov intercelulra. Cvn svazek je obklopen sklerenchymatickou pochvou.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez stonkem rdestu vzplvavho (Potamogeton natans).

Rdesty jsou vodn rostliny. V primrn ke stonku maj mohutn vyvinut aerenchym typu Rumex. I kdy se jedn o jednodlon rostliny maj ve stoncch zeteln diferencovan stedn vlec (centrln cylindr) obklopen vraznou endodermis.

intercelulry aerenchymu primrn kry (lakuny)

parenchymatick buky s amyloplasty

endodermis

centrln cylindr s uzavenmi kolaterlnmi cvnmi svazky (ataktostl)


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez perifern st stonku choru stdavolistho (Cyperus alternifolius).

Pod epidermis se nachz vrstva chlorenchymu a skupiny sklerenchymatickch vlken (hypodermis). Cvn svazky jsou uzaven, kolaterln a vytvej ataktostl. V mezisvazkovm (deovm) parenchymu jsou velk intercelulry (aerenchym typu Cyperus).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

ez oddenkem konvalinky vonn (Convallaria majalis).

V oddenku konvalinky je zeteln diferencovn centrln cylindr (stedn vlec) ohranien 2 - 3 vrstevnou sklerenchymatickou endodermis. V centrlnm cylindru se nachzej leptocentrick cvn svazky a mezisvazkov parenchym jeho buky obsahuj amyloplasty (leukoplasty obsahujc krob). krob se Lugolovm roztokem (jod + jodid draseln) barv tmav fialov.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Stonky nkolika druh jednodlonch rostlin, nap. Agave (obr.), Dracaena, Yucca, Alo, atypicky tloustnou. Vn od cvnch svazk se zakld kruhovit meristematick zna produkujc dostediv cvn svazky a mezisvazkov parenchym a odstediv vmalm mnostv i nov vrstvy kry.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Xylotomie

( Sekundrn meristmy kambium, Systm pletiv vodivch a zpevovacch)

Zabv se strukturou (anatomi deva) a vlastnostmi deva.

Devo vyuvan k technickm elm je lignifikovan sekundrn vodiv pletivo (sekundrn xylm, deuteroxylm)kmen strom(jehlinan a listn) vznikajc dostedivm dlenm bunk kambia. Pedstavuje velmi vznamnou hospodskou surovinu (stavebnictv, celulzopaprensk prmysl, nbytkstv, truhlstv, ezbstv, bednstv, vroba hudebnch nstroj, hraek, sportovnch poteb, parket, devotsky, zpalek, tuek, stavba lod, palivo aj.).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Jdro (duramen): tmav zbarven stedn st kmene. Tmav zbarven je zpsobeno ukldnm, organickch a anorganickch jdrovch ltek. Jdrov deva maj nap. modn (Larix), tis (Taxus), dub (Quercus), oek (Juglans), akt (Robinia), jablo (Malus), slivo (Prunus). Cvy listn ucpvaj tak thyly (vakovit vbky bunk devnho parenchymu a parenchymu paprsk vnikajc do nitra cv tekami v bunnch stnch). Ukldn jdrovch ltek v cvch a jejich ucpvn thylami zabrauje en patogen, nap. rozrstn hyf hub zpsobujcch tracheomykzy.

Bl (splint, albumen): svtlej nejmlad obvodov st kmene.

Termny pouvan pi makroskopickm a mikroskopickm popisu deva:

Medula (de): parenchymatick stedn st kmene. Pln zsobn a transportn funkci. Mohutn de je u bezu hnd u bezu hroznatho (Sambucus racemosa), bl u bezu ernho (Sambucus nigra), pehrdkovan u oeku (Juglans). U ole (Alnus) m na pnm ezu tvar trojcp hvzdy, u dubu (Quercus) pticp hvzdy.

Deov paprsky: radiln uspodan parenchym vznikajc innost paprskovch inicil kambia. Pln funkci zsobn, vodivou a provtrvac. ka do 1 mm, vka destky mm. Primrn deov paprsky zasahuj do den kmene, sekundrn paprsky kon v letokruzch deva.

Letokruh: prstek jarnho a letnho deva za vegetan seznu.

Hranice letokruhu: hranice mezi letnm devem jednoho letokruhu a jarnm devem nsledujcho letokruhu.

Xylotomick analza: urovn dev, nap zarcheologickch nlez, na zklad mikroskopickch i makroskopickch znak. Uren je vtinou mon pouze do rodu, nkdy i do druhu. Analyzovat lze i zbytky nesplenho deva a uhlky. Studium antrakotomickch snmk (nap. zohni, rovch pohebi, poi) umouje odhadovat druhovou skladbu devin pslun oblasti vdob ivota sdlit.

parenchymatick medula

hranice letokruhu

jarn devo

letn devo

primrn deov paprsek

sekundrn deov paprsek

kambium

deuteroflom

feloderm a felogen

rhytidoma

Vez kmenem listne.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Devo jehlinan

  • Kmeny jehlinan jsou pyknoxylick, eustlick stavby, druhotn tloustnouc innost kambia afelogenu.

  • Devo jehlinan m jednoduchou homoxyln stavbu. Vodiv elementy jsou pouze tracheidy, tracheje alibriformn sklerenchymatick vlkna chyb. Rychlost transpiranho proudu je piblin 1 2 m/hod. Hydroaktivn profil tvo vtinou 3 7 perifernch letokruh.

  • Sloky deva jehlinan:

  • Tracheidy: jsou zk, vetenovit, 1 4 mm dlouh, tlustostnn, uspodan vpravidelnch radilnch adch. Ve stnch tracheid se nachz dvrkat zteneniny s torusem (dvojteky), stny tracheidmohou bt zeslen i spirln, nap. u tisu (Taxus), douglasky (Pseudotsuga). Dvojteky se nachzej nejhojnji vradilnch stnch tracheid, kde vytvej vertikln ady (tracheidy abietoidnho typu). Vvojov pvodnj je nahlouen uspodn dvojteek, kter se dotkaj svmi okraji anabvaj vobrysu tvar estihelnk (tracheidy araukarioidnho typu). Vdeovch paprscch se nachzej i tzv. pn tracheidy, nap. uborovic (Pinus), kter maj, na rozdl od parenchymatickch bunk, ve stnch dvrkat teky. Slou k transportu v radilnm smru nap letokruhy.

  • Devn parenchym: axiln (= ve smru podln osy kmene) uspodan parenchymatick buky. U jehlinan mlo vyvinut, chyb nap. u araukri (blahoet, Araucaria) a tis (Taxus).

  • Deov paprsky: tvoen radiln (= paprsit, kolmo kletokruhm) uspodanm parenchymem. Paprsky xylmu jehlinan jsou zk, vtinou jednoad. Paprsky jsou obvykle 1 20 bunk vysok. Pln funkci transportn (v radilnm smru nap letokruhy), zsobn a provtrvac.

  • Pryskyin kanlky: se ve dev vyskytuj pouze unkterch rod, v xylmu kmen a vtv nemaj pryskyin kanlky jedle (Abies), araukrie (blahoet, Araucaria), jalovec (Juniperus), sekvoj (Sequoia), tisovec (Taxodium), cedr (Cedrus), tsuga (Tsuga), tis (Taxus) aj. Pryskyin kanlky mohou probhat vertikln ihorizontln. Vznikaj schizogenn rozputnm stedn lamely arozestupem bunk, tvocch pak laznatou vstelku kanlku (epitel).

  • Zkvantitativnho (objemovho) hlediska je nap. devo borovice tvoeno z95 % tracheidami, ze 4 % parenchymem deovch paprsk a1 % tvo pryskyinmi kanlky.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez kmenem modnu opadavho (Larix decidua).

borka

bl (splint, albumen)

jdro (duramen)

de (medula)


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

transverzln

ez

hranice letokruhu

tracheidy letnho deva

tracheidy jarnho deva

tracheidy deovch paprsk

parenchym deovch paprsk

dvrkat teky s torusem

(dvojteky)

Blokdiagram homoxylnho deva jehlinan.

tangenciln ez

radiln ez


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Schma transportu abietoidnmi tracheidami:

1-vyklenut sekundrn bunn stna, 2-prun zvsn fibrily (zbytek stedn lamely a primrn bunn stny) vytvejc perforovan margo (okraj), 3-torus, 4-porus, 5-dvrek.

Torus me ucpat porus a vyadit tak teku z funkce.

Blokdiagram abietoidn tracheidy.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Struktura deuteroxylmu jedle blokor.

transverzln ez

radiln ez

tangenciln ez


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Tangenciln ez

deuteroxylmem

tisu obecnho

(Taxus bacata).

Tangenciln a radiln ez deuteroxylmem borovice lesn (Pinus sylvestris).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez deuteroxylmem modnu opadavho (Larix decidua).

tracheidy jarnho deva

hranice letokruhu

tracheidy letnho deva

pryskyin kanlek vystlan epitelem

deov paprsek


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez devem borovice ern (Pinus nigra).

tracheidy letnho deva

hranice letokruhu

pryskyin kanlek vystlan

epitelem

tracheidy jarnho deva

parenchymatick deov

paprsek


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Devo listn

Listne jsou dvoudlon deviny stromy i kee. Kmeny listn jsou pyknoxylick, eustlick, sekundrn tloustnouc innost kambia afelogenu.

Devo listn je heteroxyln - m sloitj stavbu. Deuteroxylm listnatch strom ake je tvoen tracheidami, trachejemi, libriformnmi vlkny (intraxylrn sklerenchymatick fibrily), devnm parenchymem (axiln parenchym) a parenchymem deovch paprsk (radiln parenchym).

U devin starobylch eled Amborellaceae,Winteraceae (Drimeaceae), Tetracentraceae, Trochodendraceae tracheje chyb (homoxylie).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Vodiv elementy deva listn

Tracheidy: dvrkat teky bez torusu. Dlouze protaen, silnostnn fibrilrn tracheidy (mechanick funkce, pedevm vletnm dev) a ir, krat cvovit tracheidy s tenmi bunnmi stnami (transportn funkce, pedevm vjarnm dev).

Tracheje: jsou dlouh kapilry tvoen trachelnmi lnky, kter maj vmst styku schodovit, sovit nebo jednoduch perforace (perforan desky). Stny trachej bvaj (podobn jako stny tracheid) vyztueny sovit, schodovit a pedevm dvrkat. Tracheje starho xylmu bvaj jsou ucpny thylami.

Podle distribuce irokch trachej v letokruhu dlme deva listn na:

kruhovit provit deva: velk tracheje (asto viditeln pouhm okem) jsou pouze v jarnm dev, take tvo na pnm ezu kmenem (vtv) npadn kruhovit prstenec. Hranice mezi jednotlivmi letokruhy jsou velmi dobe rozliiteln. Kruhovit provit devo m napkladdub(Quercus), akt (Robinia),jasan(Fraxinus),pajasan(Ailanthus), jilm(Ulmus),morue(Morus).

Hydroaktivn profil tvo u nkterch devin s kruhovit provitm devem pravdpodobn pouze jeden nejmlad letokruh. Rychlost transpiranho proudu se me za pln transpirace pohybovat dov v destkch metr za hodinu, nap. u dubu letnho (Quercus robur) byla namena rychlost pes 40 m/h;

roztrouen provit deva: tracheje jsou piblin rovnomrn rozptleny po cel ce letokruhu. Hranice mezi jarnm aletnm devem je mn zeteln. Hranice letokruh jsou he rozliiteln. Dotto skupiny pat pevn vtina listn, nap.oek(Juglans), javor(Acer), lpa(Tilia),buk(Fagus),ole(Alnus), bza(Betula),vrba(Salix),topol(Populus), hrue(Pyrus),jablo(Malus),jeb(Sorbus) aj.

Hydroaktivn profil bv nejastji 3 7 letokruh. Rychlost transpiranho proudu je ni ne u dev kruhovit provitch.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Libriformn vlkna: jsou prothl sklerenchymatick buky se zapiatlmi konci azkm lumenem. Bunn stny jsou bezdvrkatch teek, pouze smalm potem jednoduchch ztenenin. Dlka vlken se pohybuje od 0,3 do2 mm, tlouka od 20 do50 m, piem od bze kmene ke korun se dlka libriformnch vlken itlouka jejich stn sniuje.

  • Libriform dodv devu pedevm pevnost atvrdost. Nejvce ztloustl jsou bunn stny vlken ve dev tzv. tvrdch listn akt (Robinia), habr (Carpinus), hrun (Pyrus), dub (Quercus).

  • Kvantitativn tvo libriform 60 % a 75 % objemu deva.

  • Devn parenchym: sestv z protaench parenchymatickch bunk uspodanch ve smru podln osy kmene (axiln parenchym). Buky devnho parenchymu si zachovvaj dlouhou ivotnost. U listn je devn parenchym mohutnji vyvinut ne u jehlinan.

  • Deov paprsky: radiln uspodan parenchym. Ulistn jsou paprsky vyvinutj ne u jehlinan.

  • Deov paprsky mohou bt jedno- nebo vcead. Vcead paprsky maj vetenovit tvar (patrn natangencilnm ezu). Pouze jednovrstevn deov paprsky m devo ol (Alnus), vtiny vrb (Salix) atopol (Populus). irok vcead paprsky viditeln pouhm okem jsou ve dev buk (Fagus) a dub (Quercus).

  • Poet bunk navku paprsku ve vertiklnm (axilnm) smru bv rzn, pohybuje se od jedn donkolika set.

  • Deov paprsky slou kveden vivnch arstovch ltek, kukldn zsobnch ltek, maj i funkci provtrvac, jejich intercelulry komunikuj s intercelulrami epithemu lenticel.

  • Celkov tvo parenchym (axiln devn parenchym a radiln parenchym paprsk) od 2 do15 % objemu deva.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

transverzln ez

libriform

tracheida

devn parenchym

tracheje

deov paprsky

devn parenchym

trachea

libriform

libriform

Blokdiagram heteroxylnho deva listne.

radiln ez

tangenciln ez


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Pn ez tletou vtvkou lpy srdit (Tilia cordata).

deuteroflom

flomov sklerenchym

dilatace flomovch paprsk

kambium

deuteroxylm

primrn deov paprsek

hranice letokruhu

zbytek primrnho xylmu

parenchymatick de (medula)


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Detail jarnho a letnho devalpy srdit (Tilia cordata).

tracheje jarnho deva

deov paprsek

devn parenchym

hranice letokruhu

libriform

tracheidy letnho deva

tracheje letnho deva


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Podln tangenciln ez devem lpy srdit (Tilia cordata).

devn parenchym

trachea

libriform

deov paprsek

trachea


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Roztrouen provit devo buku lesnho (Fagus sylvatica).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

velk tracheje

jarnho deva

hranice letokruhu

libriform

tracheidy letnho

deva

deov paprsky

Kruhovit provit devo dubu letnho (Quercus robur).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Heteroxyln devo trnovnku aktu (Robinia pseudoacacia)

Velk tracheje jsou vyplnny thylami. Thyly jsou vakovit vbky bunk devnho parenchymu, pop. bunk deovch paprsk, kter vnikaj zteneninami v bunnch stnch do nitra trachej. Tracheje ucpvaj a vyazuj z funkce. Thyly brn en infekc cvami (nap. en tracheomykz).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Urovn dev vyaduje uritou zkuenost. Je mon vyut:

  • mikroskopickch znak - patrnch natransverzlnch, radilnch atangencilnch ezech, pop. provzt maceraci pletiv (rozputn pektinov stedn lamely mezi jednotlivmi elementy deva) - osvdenmi maceranmi prostedky jsou nap. Javellskho louh nebo Schulzeova maceran sms.

  • makroskopickch znak - vyaduje dostaten velk vzorek deva, nap. utven letokruh, jdra, paprsk, tvaru avelikosti den, vetn barvy avn deva.

  • Multimediln kl: http://wood.mendelu.cz/cz/sections/ASD/?q=taxonomy/term/7


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Fyzikln vlastnosti deva

  • Mrn hmotnost erstv poraenho deva vtiny strom je zhruba 0,6 1,1 (600 1100 kg.m-3), na vzduchu vyschlho deva 0,4 0,8 (400 800 kg . m-3). Mrn hmotnost zvis na stupni vysuen vysuenm ztrc devo asi 30% hmotnosti. Mrn hmotnost komprimovanho deva je piblin 1,6.

  • Nejleh devo s mrnou hmotnost 0,044 mamba (Aeschynomene elaphroxylon), nevysok strom rostouc u Viktoriina jezera. Zhospodskho hlediska je vznamn lehk a pevn balzov devo (mrn hmotnost 0,12; piblin dvakrt leh ne korek) zskvan ze strom Ochroma lagopus. Balzov stromy rostou velmi rychle, za optimlnch podmnek mohou vdeseti letech dorst vky a pes 20 metr. Pochzej zJin Ameriky, kde vak ji dnes vdsledku intenzivn tby rostou vzcn. Znaich devin maj lehk devo nap. borovice vejmutovka, smrk, jedle, vrby, topoly, lpy. Mrn hmotnost jejich vyschlho deva je piblin 0,4 0,5.

  • Za nejt devo bv povaovno devo pomalu rostoucho nevysokho stromu guajaku(Guajacum) 1,2 1,4 (obsahuje pes 80 % ligninu, nae deviny 20 30 %). Ze znmjch devin m tk devo eben (Diospyros) 1,12. Znaich devin maj tk devo zimostrz (Buxus), dn (Cornus), pta zob (Ligustrum), ek (Syringa), hloh (Crataegus), akt (Robinia), habr (Carpinus), hrue (Pyrus), dub (Quercus), tis (Taxus) aj. kolem 0,7 0,8.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

  • Tvrdost deva je definovna jako odpor, kter klade devo proti vnikn cizho pedmtu. Je do jist mry vkorelaci s mrnou hmotnost.

  • Deva velmi tvrd (elezn deva) guajak, quebracho (Schinopsis balansae, lama seker), peslink (Casuarina), eleznec (Metrosideros), beluta (Mesua) a mnoho jinch. Znaich devin maj nejtvrd deva dil (Berberis), zimostrz (Buxus), pta zob (Ligustrum), ek (Syringa). Tvrd deva maj i nkter nae stromy, nap. akt, habr, hrue, vestka, dub letn, bez, tis. Mkk deva maj nap. amba, balza, znaich strom topoly, vrby, lpy, vejmutovka, smrk, jedle.

  • Z dalch vznamnch fyziklnch vlastnost deva je mono uvst pevnost, prunost, tpatelnost,vhevnost, trvanlivost (trvanliv deva dub pedevm ve vod, modn, akt), izolan vlastnosti,tepeln, elektrickvodivost, hygroskopick vlastnosti, rezonann vlastnosti (rezonann devo s hustmi, zkmi, pravidelnmi letokruhy umavsk smrky).

  • Textura deva (fldr) cenn pedevm vnbytkstv, je dna strukturou, uspodnm a barvou letokruh na fldrovm ezu (podln tangenciln ez veden mimo sted kmene) letokruhy vytvej parabolick tvary.

  • Organoleptick vlastnosti deva (vn, chu, barva) jsou dny obsahem rznch barevnch a aromatickch ltek.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Dendrochronologie

Dendrochronologie je metoda datovn deva zaloen na men potu a ek letokruh.

Letokruhy vznikaj peridickou innost kambia, kter je podmnna stdnm ronch obdob v tempertnm psmu, ale i pravidelnmi zplavami v obdob de nebo monzuny vtropickm psmu.

ku letkruhu ovlivuj stresy (sucho, mrz, zplavy, kdci, exhalace aj.) a semenn roky. Obecn plat, e m je pznivj rok, tm tm jsou letokruhy ir (pokud nen semenn rok). Nkdy se mohou vytvoit dva letokruhy v jednom roce, nap. po pozdnch jarnch mrazech nebo po masivnm napaden fytofgnm hmyzem. Vzjemnou souhrou vech vliv se vytv neopakovateln sled rzn irokch letokruh.

K odbru vzork deva se pouv dut Presslerv (vdsk) vrtk, kter umouje zskat tenk vleek se vzorkem letokruh (ke statistickmu zpracovn alespo 40 letokruh). Pokud je ve vzorku zachycen posledn vytvoen letokruh (podkorn letokruh) je mon pesn datovat smcen stromu.

Praktick vyuit nachz dendrochronologie pi zjiovn st strom. Za nejstar stromy planety (pes 4800 let) je povaovan borovice dlouhovk (Pinus longaeva), rostouc v aridnch horskch oblastech Severn Ameriky (White Mountains). Velmi vysokho st dosahuj klony vznikajc zakoennm vtv mateskch strom. Nap. pvodn matesk exempl (kter vak ji dvno neexistuje, samotn strom se dov 2000 3000 let) tasmanskho jehlinanu Lagarostrobus franklinii (nazvan borovice huon) zeledi Podocarpaceae vyklil ped 10500 lety. Vhorskch oblastech vdska bylo radioizotopovou analzou deva zjitno st nkterch exempl smrku ztepilho (Picea abies) 9 550 let. Jedn se o vegetativn se mnoc kee, kter obas vytvo nzk kmen dovajc se st kolem 600 let. Vysok st je udvno i u africkch baobab.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Praktick vyuit nachz dendrochronologie pi zjiovn st strom. Za nejstar stromy planety (pes 4800 let) je povaovan borovice dlouhovk (Pinus longaeva), rostouc v aridnch horskch oblastech Severn Ameriky (White Mountains). Velmi vysokho st dosahuj klony vznikajc zakoennm vtv mateskch strom. Nap. pvodn matesk exempl (kter vak ji dvno neexistuje, samotn strom se dov 2000 3000 let) tasmanskho jehlinanu Lagarostrobus franklinii (nazvan borovice huon) zeledi Podocarpaceae vyklil ped 10500 lety. Vhorskch oblastech vdska bylo radioizotopovou analzou deva zjitno st nkterch exempl smrku ztepilho (Picea abies) 9 550 let. Jedn se o vegetativn se mnoc kee, kter obas vytvo nzk kmen dovajc se st kolem 600 let. Vysok st je udvno i u africkch baobab.

daje o maximlnm vku strom rostoucch v esk republice bvaj asto nadhodnocovny (tiscilet lpy u ns nerostou). Knejstarm stromm pat tisy (Taxus) snad i pes 1000 let, podobn vysokho st dosahuj hlohy (Crataegus) a jalovce (Juniperus). Vysokho st mohou doshnout i duby (Quercus) nebo lpy (Tilia) pes 500 let. Naopak mezi krtkovk deviny dovajc se 100 a 150-ti let pat bzy (Betula), vrby (Salix) nebo ole ed (Alnus incana).


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Analza letokruh pedstavuje tak nezastupitelnou metodu pi rekonstrukci klimatickch zmn, pi studiu interakc devin a houbovch patogen, pi studiu vlivu prmyslovch imis aj.

Datovn deva se vyuv tak pi zjiovn st staveb a archeologickch pamtek. Nejprve je teba vytvoit standardn dendrochronologickou adu pro urit druh a uritou oblast. Vyuv se kovho pravidla (vyhledvn pekrvajcch se shodnch sekvenc letokruh strom rznho kalendnho st, rostoucch ale po uritou dobu souasn). Zkouman vzorek deva se pak porovnv se standardn adou. Spokraujcm vzkumem se dlky standardnch ad neustle prodluuj do minulosti. Nejvt vznam maj vnaich zempisnch kch ada jedle a ada dubu, vposledn dob i ada smrku a borovice.

ada jedle: 70% stedovkch krov je z jedle, ka letokruh se shoduje u geograficky vzdlench jedinc (irok telekonekce), nap. na celm zem R. ada jedle sah v esk republice do r. 1131.

ada dubu: obtnj datovn. Vhodnou vlastnost dubovho deva je jeho trvanlivost v anaerobnch podmnkch ve vod. Na zklad analzy dev zMikulic, Praskho hradu, Karltejna, Buchlova, Brna aj. sah ada dubu zatm v esk republice do roku 462 n. l. Dle pokrv dubov dendrochronologie obdob 271 n. l. a 26 p. n. l. a 289 a 545 p. n. l. Nmet dendrochronologov vytvoili vPorn kontinuln chronologickou adu dubu do obdob piblin 5000 let p. n. l.

Time Table pracovnk pozoruje pes mikroskop posouvajc se vzorek v okamiku, kdy prochz hranice letokruh, stiskne tlatko a aparatura zaregistruje ku. Data se pi men prbn ukldaj, pota srovnv namen daje se srovnvacmi chronologiemi uloenmi v pamti.


Inovace studia botaniky prost ednictv m e learningu cz 1 07 2 2 00 07 0004

Princip kovho pravidla (Kyncl et Kyncl, 2002 iva)


  • Login