Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 25

Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984) PowerPoint PPT Presentation


  • 60 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984). Sevin. aktivní složka 1-naftyl-N-methylkarbamát (karbaryl) nespecifický insekticid – inhibitor acetylcholinesterázy akutní toxicita (střední až nízká)

Download Presentation

Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984

Zdravotní následky havárie továrny na výrobu pesticidů v indickém Bhópálu (3.12.1984)


Sevin

Sevin

  • aktivní složka 1-naftyl-N-methylkarbamát (karbaryl)

  • nespecifický insekticid – inhibitor acetylcholinesterázy

  • akutní toxicita (střední až nízká)

    • neurotoxický, pulmotoxický, v lidském organismu rychle odbouráván

    • LD50 (orálně, potkan) = 250 – 850 mg/kg

    • LC50 (inhalačně, potkan) = 200 mg/L

  • chronická toxicita (nízká) - metabolizuje se na N-nitrosokarbaryl (mutagen)

  • výroba - reakce methyl isokyanátu (MIC) s alfa-naftolem

CO + Cl2 COCl2 (Fosgen)

COCl2 + CH3NH2  CH3NHCOCl + HCl

CH3NHCOCl  HCl + CH3NCO (MIC)


Methyl isokyan t mic

Methyl isokyanát (MIC)

  • bezbarvá těkavá kapalina se štiplavým zápachem, bod varu 39°C

  • vysoká hořlavost

  • se vzduchem tvoří výbušnou směs (meze výbušnosti 5,3 – 26 %)

  • páry těžší než vzduch

  • rozpouští plasty, gumu a nátěry

  • čichový práh 2,1 ppm (konverzní faktor – 1 ppm = 2,34 mg/m3)

  • silně exotermní reakce s vodou, při kontaktu s kyselinami se bouřlivě rozkládá na toxické plyny (HCN, CO a NOx)


Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984

IDLH – immediately dangerous for life or health

ERPG 1 – při expozici přesahující 1h – mírné, přechodné potíže

ERPG 2 – při expozici přesahující 1h – nedojde k nevratnému poškození zdraví, nesníží se schopnost sebezáchrany

PEL – permissible exposure limit – při 8h pracovní směně, 40 h pracovní týden

NIOSH – National Institute of Occupational Safety and Health

OSHA – Occupational Safety and Health Administration

EPA – Environmental Pollution Agency

AIHA– American Industrial Hygiene Association


Union carbide india ltd

Union Carbide India Ltd.

  • Union Carbide India Limited (UCIL) založena v roce 1934

  • V roce 1970 (počátek stavby chemičky v Bhópálu) - 50,9 % podíl United Carbide Corporation (UCC), 22 % indická vláda a zbytek indické banky a soukromí investoři

  • zpočátku v Bhópálu plánován pouze finální krok výroby – továrna postavena v zóně určené pro lehký průmysl – meziprodukty dováženy z USA

  • počátek 80 let – transformace na kompletní syntézu (nutno zajistit skladovací prostory na desetidenní zásobu MIC)

  • v roce 1984 – produkce na ¼ kapacity, útlum výroby, příprava prodeje závodu

  • bezpečnostní standardy redukovány na minimum

  • mezi lety 1981 – 1984 hlášeno 6 lehčích havárií s únikem MIC

  • v roce 1994 veškerý podíl UCC v UCIL prodán indické firmě MacLeod Russell (Indie)

  • od roku 1998 vlastní továrnu a pozemky v Bhópálu vláda indické provincie Madhya Pradesh


Ucil bh p l nevhodn lokalita

UCIL – Bhópál – nevhodná lokalita

  • 1 km – hlavní vlakové nádraží

  • 3 km – dvě velké nemocnice

  • doporučená vzdálenost pro chemičku v roce 1975 – 25 km


Ucil bh p l bezpe nostn ne standardy

UCIL – Bhópál – bezpečnostní ne-standardy


Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984

Únik MIC – popis zařízení

Spalovací věž

zařízení pro spalování unikajícího plynu – přívodní trubky odmontovány 3 měsíce před havárií

Pračka plynu

unikající plyn zachytáván v proudu kapaliny, odstaven 3 týdny před havárií

Vodní clona

málo vydatná, aby zachytila unikající MIC

Tanky pro skladování MIC

E610- 40 tun, E611-15 tun,

E619 – prázdný

průsak vody do E610 způsobil exotermní reakci, nárůst tlaku a masivní únik

Chladící systém

Chladivo (freon) vypuštěno a odvezeno do jiného závodu 6 měsíců před havárií


Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984

Průsak vody do systému

Příčina 2 - sabotáž

voda napuštěna do systému záměrně, výběr místa a vyřazení tlakových čidel vyžaduje detailní znalost zařízení

Příčina 1 - nehoda

průsak vody ze systému pro vodní čištění potrubí – nehoda na příslušném ventilu

  • při skladování MIC se do tanků přidává fosgen jako inhibitor polymerace (silně exotermní proces)

  • polymerace probíhá při 25°C 200-krát rychleji než při 0°C – nutnost chlazení

  • voda reaguje s fosgenem za vzniku HCl – katalyzátor polymerace

  • vymytí fosgenu + vznik HCl + nefunkční chlazení = průšvih


Bh p l 2 3 12 1984 hav rie

Bhópál 2 - 3.12. 1984 - havárie

  • 2.12.1984 ve 23:00 zaznamenala obsluha slabý únik plynného MIC a nárůst tlaku uvnitř skladovacích tanků

  • 3.12.1984 v 1 h ráno – výbuch prorazil bezpečnostní ventil na tanku a plynný MIC začal unikat do okolí továrny

  • během dvou hodin uniklo do ovzduší přibližně 27 tun MIC

  • teplotní inverze a nízká rychlost větru zabránily rozptýlení plynu

  • oblak plynu pokryl zasaženou oblast a pohyboval se velmi pomalu

  • kromě MIC mohly být v oblaku přítomny rozpadové produkty (HCN, NOx a CO) a kontaminanty (COCl2 a CH3NH2)

  • akutní podráždění dýchacích cest způsobené MIC vyvolalo paniku – lidé opouštějí domovy a vybíhají do zamořené oblasti


Zdravotn n sledky hav rie tov rny na v robu pesticid v indick m bh p lu 3 12 1984

Expozice MIC – Bhópál

Akutní toxicita MIC

* hustota suchého vzduchu 1,2 kg/m3

Zdroj: Dara V.R., Dara R., Archives of Environmental Health 57 (5), 391-404, (2002)


Expozice mic mrtnost

Expozice MIC - úmrtnost

  • Bhópál v roce 1984 – 900 000 obyvatel

  • zasažená oblast – více něž 200 000 obyvatel

  • v prvním týdnu po havárii více než 2 500 obětí

  • 1989 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – 3 598 obětí

  • 1994 – oficiální odhad (vláda Madhya Pradesh) – více než 6 000 obětí

  • odhady komplikovány v důsledku hromadného exodu obyvatelstva

  • základní příčina úmrtí – edém plic

  • lékaři předpovídali v době incidentu možná pozdní úmrtí na plicní onemocnění

  • odhady Greenpeace – 15 až 20 000 obětí

  • mezi květnem 1989 - březnem 1990 zvýšená mortalita v zasažené populaci (8,75/1000 zasažená populace vs. 7,5/1000 srovnávací populace)


Expozice mic morbidita

Expozice MIC - morbidita

  • mezi květnem 1988 a březnem 1990 – morbidita v zasažené populaci 26 %, ve srovnávací populaci 18 % (údaj ICMR)

    • nejčastěji onemocnění plic, očí a trávícího traktu

  • studie IMBC z roku 1994

    • vážné zdravotní komplikace 2-krát častější v zasažené, než ve srovnávací populaci

    • horečka - zasažená populace 7,5/rok , nezasažená 2,5/rok

    • zvýšené procento respiračních, neurologických, psychiatrických a očních onemocnění v zasažené populaci

  • Prevalence – celkový počet případů určitého onemocnění ve zvolené populaci

  • Incidence – počet nových případů určitého onemocnění ve zvolené populaci


Expozice mic onemocn n o

Expozice MIC – onemocnění očí

  • studie prováděné 8 – 60 dní po havárii

    • silné akutní podráždění očí způsobené interakcí MIC s rohovkou

    • slzení, pálení, zarudnutí, otok víček, povrchové zhnisání rohovky a fotofobie

  • studie prováděné 9 měsíců až 2 roky po havárii

    • symptomy chronického podráždění – slzení, pálení, svědění a zarudnutí

    • ani jeden případ oslepnutí nemůže být připsán následkům expozice

    • hlavní onemocnění - zánět spojivek, nedostatečná sekrece slz, zákal rohovky

    • nedostatečné informace o přirozeném pozadí výskytu daných onemocnění

    • vliv životních podmínek ve slumech – prach, kouř, špatné větrání, infekce ???


Expozice mic d chac cesty

Expozice MIC – dýchací cesty

  • Akutní účinky

    • MIC je částečně rozpustný ve vodě – akutní podráždění horních i dolních dýchacích cest

    • kašel s pěnou u úst, dušnost, bolest na hrudi

    • edém plic, léze na dýchacích cestách, krvácení do plic


Expozice mic d chac cesty1

Expozice MIC – dýchací cesty

  • Akutní i chronické účinky

    • velmi hrubé odhady koncentrací MIC – např. podle počtu uhynulých zvířat, senzorické hodnocení obětí

    • některé symptomy vykazovaly pozitivní korelaci s úmrtností – silný kašel, průjem, poškození rohovky

    • nelineární závislost dávka-účinek – různé patologické efekty se objevují při různých dávkách (socioekonomický status obětí)

    • fibróza jako následek akutního poškození plic

    • vzdálenost od závodu měla vliv na projev většiny plicních symptomů (postupně klesající dávka)

    • silnější symptomy u kuřáků ve všech socioekonomických úrovních

    • otázka vlivu dalších plynných chemikálií (HCN, NOx, CO) na celkovou úmrtnost


Expozice mic reproduk n toxicita

Expozice MIC – reprodukční toxicita

  • studie z roku 1985 poukazují na porušení menstruačního cyklu, leukorrheu, dysmenorrheu u zasažených žen

  • plod v ohrožení v důsledku expozice MIC, stresu, anoxie, užívaných léků (antibiotika, analgetika, bronchodilatanty)

  • 43 % z 865 těhotných žen žijících do 1 km od závodu potratilo, ze 486 narozených dětí 14 % zemřelo během 1- 30 dní, během druhého roku života byl počet úmrtí okolo 3%

  • i další studie s větším počtem respondentů (8 165 a 18 978) prokazují až čtyřnásobně zvýšené riziko potratů a závažné změny menstruačního cyklu mezi zasaženou populací

  • pokusy na zvířatech i následné závěry epidemiologických studií ukazují, že MIC je vysoce fetotoxická látka – potraty nejsou v relaci s mírou poškození plic, vlivem MIC dochází hormonálním změnám


Expozice mic genotoxicita karcinogenita

Expozice MIC – genotoxicita, karcinogenita

  • studie prováděná 2,5 měsíců po havárii prokázala zvýšený výskyt chromozomových aberací u 31 dospělých (srovnání se stejně velkou skupinou z nezasažené oblasti)

  • podobné výsledky u pozdější (po 3 letech) studie zahrnující 40 exponovaných mužů a 43 žen – ženy citlivější než muži

  • in-vivo a in-vitro studie MIC – nejasný výsledek

  • vliv na zvýšený výskyt rakoviny plic neprokázán


Expozice mic imunotoxicita

Expozice MIC – imunotoxicita

  • úroveň T-lymfocytů u zasažené populace byla o polovinu nižší než indický průměr

  • pokusy na zvířatech ukazují že MIC má negativní vliv na buňkami zprostředkovanou imunitu

Expozice MIC – psychotoxicita

  • posttraumatický šok – vztek, neklid, poruchy spánku, celková slabost

  • patologický žal – deprese, sebevražedné sklony, pocit viny

  • emocionální reakce na fyzické problémy

  • vyhrocení dříve existujících psychiatrických obtíží

  • po 1 roce – přetrvávající poruchy učení, motorické obtíže apod.


Ud losti zvy uj c dopad hav rie

Události zvyšující dopad havárie

  • únik plynu okolo 24:00 (2.12.1984) , sirény spuštěny v 1:00 (3.12. 1984) – po čase vypnuty a znovu zapnuty ve 2:00

  • snaha lidí kontaktovat management UCI marná, první lidé umírají, UCI odmítá potvrdit policii podezření na únik chemikálie

  • management podniku informuje magistrát o úniku v 1:45

  • únik zastaven ve 3:00

  • krizový štáb představitelů města a provincie zasedá až odpoledne 4.12.1984, konstatuje nedostatek lůžek a doktorů v nemocnicích, potíže s uhynulým dobytkem (790 buvolů, 270 krav, 483 koz, 90 psů a 23 koní uhynulo do 24h po incidentu)

  • doktoři nebyli informováni o příčině havárie a správné první pomoci, léčili pouze symptomaticky – informace o toxicitě MIC a první pomoci byly doručeny lékařům 2 měsíce po incidentu jako vysoce utajovaná skutečnost, o události se zdravotníci dozvěděli s příjezdem prvních pacientů do nemocnic....


Ud losti zvy uj c dopad hav rie1

Události zvyšující dopad havárie

  • akutní otravy probíhaly ještě ze 3. na 4. 12. večer – pokles teploty a následná inverse vedly k opakovanému zvýšení koncentrace MIC v přízemních vrstvách atmosféry – lidé ani dva dny po havárii neměli informace o preventivních opatřeních (izolace oken, dýchání přes mokrý ručník apod.)

Právní problém

  • UCC činí za tragedii zodpovědným UCIL, teorie o sabotáži

  • UCC neposkytne informace o toxické látce a první pomoci

  • 7.12.1984 – první žaloba o mnohamilionové odškodné u amerického soudu

  • 25.3.1985 – ustaven Bhopal Gas Leak Disaster Act – vládní organizace zastupující oběti havárie při soudních sporech v Indii a USA

  • květen 1986 – soudní spory přesunuty z USA do Indie (ke škodě obětí)


Pr vn probl m

Právní problém

  • 1989 - UCC akceptuje výši vyrovnání zprostředkovaného Indickým nejvyšším soudem ve výši 470 mil dolarů – distributorem indická vláda

    • předpoklad – 3 000 obětí a 102 000 lidí s trvalými následky

    • po oznámení dohody stouply akcie UCC o 7% (2 dolary na akcii)

    • do října 2003 – vyplaceno 554 895 obětí s trvalými následky a 15 310 rodin pozůstalých po obětech (průměr 2 200 dolarů za jedno úmrtí)

  • 1991 – Indický nejvyšší soud zamítá jakékoli další nároky na odškodné nad rámec dohody z roku 1989, obnoveno trestní stíhání oficiálních představitelů UCC (Warren Anderson – 2004 neúspěšná žádost o jeho vydání do Indie)

  • 1998 – vláda provincie Madhya Pradesh přejímá odpovědnost za remediaci zasaženého prostoru


Sou asn stav

Současný stav

  • UCC má 1/6 hodnoty ve srovnání s rokem 1984

  • továrnu v Bhópálu nevlastní od roku 1994

  • dnes součást Dow Chemicals

  • představitelé UCC stále razí teorii sabotáže

  • prostor továrny nebyl dosud remediován

  • z prostoru továrny stále unikají toxické chemikálie


Literatura

Literatura

  • Dinham B., Sarangi S., Environment and Urbanization 14(1), 89-99, (2002)

  • Broughton E., Environmental Health: A Global Access Science Source 4, 6-12, (2005)

  • Dhara V.R., Dhara R., Archives of Environmental Health 57(5), 391-406, (2002)

  • Dhara V.R., Gassert T.H., International Journal of Occupational Environmental Health 8, 380-386 (2002)


  • Login