Strategický plán města Tišnov 1. (společná) schůzka pracovních skupin 26. 6. 2013

1. Strategický plán města Tišnov1. (společná) schůzka pracovních skupin26. 6. 2013 Projekt Tvorba strategického plánu pro město Tišnov r.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00031 je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a rozpočtu města Tišnova.

2. Program • Informace o postupu prací na strategickém plánu • prezentace • Profil (socioekonomická analýza) města • prezentace • diskuse • Hlavní závěry průzkumu uskutečněného metodou řízených rozhovorů • prezentace • diskuse • Další postup prací

3. Zpracovatelský tým • Poradenská společnost SPF Group • místní a regionální rozvoj • životní prostředí • projektové a procesní řízení • Členové týmu • Josef Miškovský • Jan Srb • Josef Mareš • Gabriela Šulmanová • Jakub Benda • Iva Michalová

4. Strategický plán – postup prací • 3 hlavní částí • analytická • návrhová • realizační • Výstupy analytické části • profil města – dokončena semifinální verze • analýza názorů místních aktérů – proveden průzkum, dokončena pracovní verze vyhodnocení • analýza názorů obyvatel – připraven dotazník, průzkum proběhne od konce června do konce července • SWOT analýza – červenec-srpen

5. Profil města – poloha, vyjížďka • Rozvojová oblast Brno • Středisko (mikro-) regionálního významu • Poloha v atraktivní krajině (vrchovina, Svratka, kras, památky) • Exklávy Jamné, Hájek, Pejškov • Záporné saldo dojížďky za prací (-180 v r. 2001) = omezený význam jako pracovního centra • Středisko primárního a sekundárního vzdělávání (+1415 v r. 2001) • Silné vazby na Brno (vyjíždělo 968 pracujících v r. 2001)

6. Profil města - obyvatelstvo Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních městech Zdroj dat: ČSÚ (2005, 2013a)

7. Profil města - obyvatelstvo • Od poč. 80. let ↘ poč. obyv. (migrace), později i přirozený ↘ • 2003 ↗ poč. obyv. (migrace), 2004 (+ přirozený ↗) • Od 2005 ↑ migrační přírůstek (Hony za Kukýrnou) • Od 2007 „malá populační vlna“ (reprodukce „Husákových dětí“) • Suburbanizace a metropolizace • ↑ zastoupení seniorů i dětí • Stárnutí obyvatelstva – po 2005 ↘ (porodnost, migrace) • ↑ vzdělanostní struktura obyvatel (VŠ, SŠ)

8. Profil města - ekonomika • Nedostatek makroekonomických dat (územní detail) • Silná provázanost s ekonomikou Brna (↑ úroveň – HDP, mzdy, odvětvová struktura) – zejm. trhu práce, odbytu služeb, apod. • ↓ význam průmyslu v Tišnově • ↑ množství středně velkých a malých zaměstnavatelů v Tišnově → stabilita ekonomiky a trhu práce

9. Profil města – cestovní ruch, kultura, sport • Destinace CR krajského významu (rekreační zázemí Brna) • Množství přírodních a kulturních atraktivit, spíše malé atrakce • Chybí nabídka komplexních produktů CR, slabý destinační management • Návštěvnost HUZ v SO ORP Tišnov – od 2008 ↘, 2011 minimum od r. 2000 • Domácí turisté – 85 % návštěvnosti HUZ v SO • Pestrá kulturní nabídka • Poptávka – bazén, hokej hala, víceúč. hala, regen. zázemí, fotbal. hřiště, netradiční sporty

10. Profil města – občanská vybavenost - školy Věková struktura dětí s trvalým pobytem k 6.6.2013 Zdroj dat: MěÚ Tišnov

11. Profil města – cestovní ruch, kultura, sport • Malá populační vlna – postupné přelití z MŠ do ZŠ (později SŠ), poté ↘ poč. dětí (? suburbanizace) • Široká škála zdravotnických služeb. • Hrozba – zánik akutní lůžkové péče v Nemocnici Tišnov • Výzva – zajištění kapacit. zdravotnických služeb pro ↗ populaci seniorů a suburbanity. • Sociální služby – spektrum limit. populační velikostí. • Výzvy – kapacitní soc. služby pro seniory, služby soc. prevence, integrace osob se ZP, udržení kapacit stávajících soc. služeb pro další cílové skupiny.

12. Profil města – doprava a dopr. infrastruktura Silniční síť v Tišnově a její zatížení (Sčítání dopravy 2010) Zdroj: Cenia (2013)

13. Profil města – doprava • Excentrická poloha vůči D,R a I., zlepšení přinese realizace R43 • Uzel regionálních silnic, zatížení však kromě II/385 a II/379 (Brněnská, U Humpolky) není ↑ • Nedostačující parkovací kapacity (×nedávné výstavbě) • Významná železniční trať č. 250 (příměstské linky, rychlíky, nákladní doprava), regionální č. 251 (CR) • VD začleněna do IDS JMK, přestupní uzel – žst. Tišnov • Množství pěších i cyklistických značených tras

14. Profil města – technická infrastruktura a bydlení • Intravilán – dostatečné vybavení TI × exklávy – TI většinou chybí • Jednotný systém kanalizace (→ odlehčení), ČOV v Březině • Rozsáhlá soustava CZT. Riziko: odpojení uživatelů • 62 % byt. fondu – byt. domy – socialistická sídliště → solidní vybavenost byt. fondu (×riziko úpadku sídlišť) • Hony za Kukýrnou – stovky nových bytů od r. 2004, specifikum (výstavba byt. dom. v SUB), populační růst zaostává za růstem byt. fondu (nehlášené obyvatelstvo)

15. Profil města – životní prostředí • Pestré geologické složení, členitý reliéf, mírně teplé klima Svratka → rozmanité půdni typy a biota • Absence ↑ zdrojů znečištění ozvduší × poloha v kotlině - ↗ škodlivin při ↓ rozptyl. podm. (topení, doprava) • ↑ zdroje hluku – silniční a železniční doprava (Brněnská ul.) • ↑ jakost vody ve Svratce (↓ znečišťovatelé, vodní zdroj Vír), hrozba – růst S zpevněných ploch = ↗ kulminačních průtoků • Degradace půd – zastavění (vč. I. třídy ochrany) – důsl. omezených možností prostorového rozvoje

16. Profil města – územní rozvoj

17. Profil města – územní rozvoj • Omezené možnosti prostorového rozvoje v k.ú. Tišnov (↓ katastr, limity využ. území – ZCHÚ, ÚSES, záplavové území, lesy, ZPF) • Rozvoj rezidenční zástavby SV směrem a výrobních a komerčních ploch na dně kotliny v sousedství silnice II/385 (× I. třída ZPF, záplavové území) • Poměrně atraktivní fyzické prostředí (krajina, urbanismus, veřejná prostranství) • Výzva – pokračování regenerace socialistických sídlišť

18. Zdroje • CENIA (2013): Národní geoportál INSPIRE. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz • ČSÚ (2005): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/ 2004edicniplan.nsf/p/4128-04 • ČSÚ (2013): Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupné z: www.scitani.cz

19. Profil města – diskuse

20. Analýza názorů místních aktérů • metoda řízených rozhovorů • 45-75 minut • 13 respondentů (příspěvkové organizace, firmy, neziskový sektor) • 3. – 5. 6. 2013

21. Analýza názorů místních aktérů

22. Analýza názorů místních aktérů • Aktuální situace města • Co považujete za současné hlavní (vnitřní) silné stránky města? • Co považujete za současné hlavní (vnitřní) slabé stránky města? • Co považujete za budoucí hlavní (vnější) příležitostí rozvoje města? • Co považujete za budoucí hlavní (vnější) hrozby pro rozvoj města?

23. Analýza názorů místních aktérů • Hodnocení města • dojem/vnější obraz města v očích investorů, návštěvníků atd. • výhody a nevýhody vyplývající z polohy města (poloha na dopravních tazích, blízkost center apod.) • doprava ve městě (veřejná doprava, individuální doprava, parkování...) • technická infrastruktura, její kvalita a kapacita • stav životního prostředí • lidské zdroje (vzdělanostní úroveň obyvatel, kvalifikace pracovní síly apod.) • ekonomická výkonnost, podnikatelské prostředí a hospodářská situace města • kultura a volnočasové vyžití (z pohledu rezidentů) • nabídka pro návštěvníky (tj. cestovní ruch) • jiné

24. Analýza názorů místních aktérů • Samospráva • Jste spokojeni činností městské samosprávy? Souhlasíte s jejími kroky, s vynakládáním finančních prostředků atd.? Z jakého důvodu ano/ne? • Jsou Vám v potřebném rozsahu známy rozvojové záměry ve městě? • Spolupracujete se samosprávou při svých aktivitách? Pokud ano, v kterých a jak? • Budoucnost města • Jak hodnotíte pravděpodobné vývojové trendy v města v oblasti ekonomiky, sociální soudržnosti a péče o životní prostředí? • Jakým směrem se podle vás má město v budoucnu rozvíjet? Která témata mají být pro rozvoj města hlavní? Jaké úkoly byste v tomto směru uložili vedení města?

25. Analýza názorů místních aktérů – limity • Každý z oslovených respondentů má určité oborové zaměření => nevyváženost priorit a rozdílná kompetence pro hodnocení jednotlivých oblastí. • Síla jednotlivých subjektů a jejich vliv na život ve městě se liší. • Jedná se o názor relativně malého počtu subjektů (avšak vybraných vyváženě z hlediska jejich právní formy a oborového zaměření). • Jednotliví respondenti nevypovídali vždy jen jako zástupci oslovené organizace, ale promítali do svých výpovědí nepochybně také pohled obyvatele města. • Jednotliví respondenti žijí ve městě a působí v dané organizaci různě dlouhou dobu. V důsledku toho mají někteří detailní vhled do vývoje města jako celku, jiní naopak disponují schopností porovnat Tišnov s jinými městy.

26. Analýza názorů místních aktérů – limity • Ne všechna navrhovaná opatření a priority je vhodné bez výhrad přijmout, neboť: • některé náměty mohou jít proti sobě (např. dilema mezi hospodářským rozvojem, sociální soudržností a životním prostředím ve městě), • shromážděné náměty jsou z hlediska rozsahu mimo ekonomickou realitu rozpočtu města a veřejných subjektů obecně, • některé uváděné informace jsou nepřesné až nepravdivé, jednotliví respondenti si v dílčích záležitostech někdy protiřečí nebo uvádějí informace v rozporu s doložitelnými fakty (např. statistickými údaji), díky čemuž dokládají některé výpovědi spíše vnímání dané záležitosti než záležitost samotnou.

27. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – město I • příjemné, klidné, stabilizované historické město • geologicky i botanicky atraktivní okolní krajina vč. jedinečných fenoménů (Květnice, minerály, krápníkové jeskyně, chráněná území a lokality…) dobře plnící i roli příměstské rekreace • kvalitní dopravní napojení zejména po železnici (ale i silnici) směrem na Brno, ale i na Havlíčkův Brod, Prahu… • blízkost Brna (vybavenost, pracovní místa, růst kupní síly obyvatel, kulturní akce…) • zdravé životní prostředí, dostatek zeleně ve městě a zejména kolem něj, bez „špinavých“ výrob • stabilizovaná skladba obyvatel, silná identita, patriotismus a sounáležitost s městem, aktivní občanská společnost

28. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – město II • vybavenost města dobře dostupnými veřejnými i komerčními službami (soc. služby, zdravotnictví, kulturní zařízení, obchody, školy…) • zájem veřejnosti o kulturu a sport daný i silnou tradicí obojího ve městě, aktivní, živoucí město • veřejná doprava, IDS Jihomoravského kraje • atraktivní a různorodé bydlení • nabídka akcí pro rodiny s dětmi • existující síť cyklotras, postupné budování cyklostezek • bezpečnost ve městě (i díky kamerovému systému), veřejná kontrola • čistota a uklizenost ulic • dostatek pracovních příležitostí • kvalitní spolupráce mezi neziskovými organizacemi a školami

29. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní silné stránky – vedení města a úřad • otevřené a transparentní vedení města (přenosy ze zasedání zastupitelstva, diskusní fórum na webu) i městský úřad • proaktivní vedení města (procházky s radními) • dlouhodobě existující grantový systém a dotační tituly města, možnost dlouhodobého finančního plánování neziskových organizací • zřízení pozice inspektora veřejného pořádku • snadný kontakt s vedením města a městským úřadem

30. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město I • málo ploch pro podnikání, absence průmyslové zóny, nemožnost rozvoje podnikání • mrtvé centrum města hlavně po 17. hodině a o víkendech, málo obchodů, kaváren, kulturních akcí • nedostatek pracovních míst, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna, což podrývá i rozvoj služeb v Tišnově • komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj • chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů • nedostatek parkovacích míst v centru města • kvalita silnic v majetku kraje i města • zahlcení některých ulic v centru města dopravou (i vlivem obchodních center, zejména Tesca), arogance řidičů

31. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město II • slabá propagace (mála) akcí, které mohou mít nadmístní význam • odsávání pracovních sil Brnem • nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné silnice a kruhové objezdy, neudržované nádraží) • nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, souvisí i s omezením provozu • málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí) • nedostatek míst v mateřských školách a nevhodně nastavená kritéria pro přihlašování dětí • převaha rezidenční funkce ve městě, „sídliště pro Brno“ • slabé zázemí a vybavenost kulturních zařízení a sportovišť • úzká nabídka kulturních akcí (chybí pestrost)

32. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – město III • územní nerovnoměrnost občanského vybavení (chybí v obytných zónách na severu města) • značná bariérovost města (chodníky, objekty občanské vybavenosti), která je odstraňována jen velmi zvolna • chybějící (vnitro)městská doprava suplující MHD • chybějící infrastruktura pro návštěvníky města • malý zájem obyvatel o kulturu a volnočasové akce, laxnost obyvatel vůči komunitnímu a spolkovému životu • velké množství málo využívaných objektů pro kulturu a volný čas • absence reprezentativní publikace o městě • (tradiční) rozmach návykových látek, agresivity a gamblerství mezi mládeží a mladistvými • chybějící zařízení pro sociálně vyloučené obyvatele

33. Analýza názorů místních aktérů • Hlavní slabé stránky – vedení města a městský úřad • převažující politický klíč při jmenování osob do komisí rady města • přílišná orientace na bydlení a vybavenost, opomíjení ekon. rozvoje • slabá či neexistující koordinační funkce městského úřadu v některých oblastech (kultura, sport) • absence městské policie (inspektor veřejného pořádku nestačí) • nejasná kritéria rozdělování grantových prostředků ze strany města • chybějící architektonický záměr a koncepce veř. prostorů ve městě • slabá spolupráce s okolními obcemi • absence dlouhodobého strategického dokumentu, častá nekoncepčnost aktivit a rozhodnutí ve většině oblastí • nefungující komunitní a spolkový život (i přesto, že jde o malé město) • sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé v lokalitě u trati • nesmyslně přísný, a přitom neakceschopný finanční úřad

34. Analýza názorů místních aktérů – diskuse

35. Další postup prací • Dokončení profilu města a analýzy názorů místních aktérů • Realizace a vyhodnocení dotazníkového šetření obyvatel • Zpracování SWOT analýzy (součinnost PS během letních prázdnin) • Vize rozvoje města (součinnost PS na jednání na přelomu srpna a září – termín jednání?)