1 / 51

Bankovní dohled a stabilita finančního systému

Bankovní dohled a stabilita finančního systému. Hradec Králové březen 2004. Jan Frait. Obsah přednášky. Cíle a organizace bankovní regulace a dohledu Mezinárodní praxe v dozorování Trendy k integraci dozorů Bankovního dohled a centrální banka Budoucnost uspořádání dozoru v ČR

tonya
Download Presentation

Bankovní dohled a stabilita finančního systému

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Bankovní dohled a stabilita finančního systému Hradec Králové březen 2004 Jan Frait

  2. Obsah přednášky • Cíle a organizace bankovní regulace a dohledu • Mezinárodní praxe v dozorování • Trendy k integraci dozorů • Bankovního dohled a centrální banka • Budoucnost uspořádání dozoru v ČR • Český bankovní sektor a EU

  3. Bankovní regulace a dohled • Regulace a dohled mají mezinárodní charakter a podléhají mezinárodním standardům • Klíčová role: Basel Committee on Banking Supervision, BCBS (www.bis.org) • Evropa transponuje dokumenty BSBC do Direktiv EU • Standardy nejsou tvořeny státními úředníky, ale „odvětvím“ • Současným standardem je dohled na konsolidované bázi • Současná výzva: Nová basilejská dohoda (NBCA)

  4. Bankovní regulace a dohled • Regulace představuje stanovení pravidel, dohled pak kontrolu jejich dodržování • Co když pravidla nejsou dodržována? • Je dohled státní kontrolou nebo veřejnou službou? • Aktivity dohledu sestávají z dohlídek na dálku (zaměřené na vlastníky a manažery, dodržování regulačních pravidel, finanční situaci apod.), z dohlídek na místě (komplexní či částečné dohlídky) a z informačních návštěv (zaměřené např. na kvalitu úvěrového portfolia, informační systémy nebo vnitřní audit).

  5. Cíle regulace a dohledu • Snížení pravděpodobnosti materializace rizika tržních selhání, tj. snížení pravděpodobnosti: • destabilizace finančního systému • nedobytnosti vkladů, investic, pojistného plnění z titulu insolvence bankovní instituce • výskytu neférových obchodů

  6. Mezinárodně uznávané vnitřní předpoklady efektivního dohledu • Vysoký stupeň implementace uznávaných mezinárodních standardů • Nezávislost na politickém cyklu a lobování dohlížených institucí (rozhodovací, finanční a personální) • Adekvátní finanční a lidské zdroje • Transparentnost - zveřejňování informací o stavu finančního systému a dohledu nad ním, dialog s veřejností i s její politickou reprezentací • Zodpovědnost regulátora včetně odvolání jeho vedoucích představitelů v zákonem vymezených případech

  7. Vnější faktory podmiňující dosažení cílů regulace a dohledu • Makroekonomická a měnová stabilita • Právní rámec a vymahatelnost práva • Kvalita správy a řízení finančních institucí (tzv. corporate governance), zejména systémů řízení finančních rizik a systému vnitřní kontroly • Transparentní účetní standardy a postupy, • Kvalitní externí audit, • Úroveň etiky podnikání

  8. Typy institucionálního uspořádáníregulace a dohledu • Tradiční sektorový (odvětvový) model - bankovní dohled (v centrální bance nebo mimo ni), instituce pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, instituce pro dohled nad kolektivním investováním a kapitálovým trhem • Funkcionální model - instituce pro dohled férovým obchodováním na kapitálovém trhu, instituce pro dohled nad obezřetným podnikáním finančních institucí • Jedna instituce pro všechna odvětví a trhy (centrální banka nebo samostatná instituce)

  9. Uspořádání dohledu ve světě (2002)

  10. Uspořádání dohledu ve světě • Centrální banky ve většině zemí participují na dohledu nad bankami nebo nad finančním sektorem jako celkem, převažuje sektorové uspořádání • V OECD mírně převažuje umístění bankovního dohledu v instituci mimo centrální banku • V řadě zemí je integrovaný dozor buď autonomní součástí centrální banky nebo ta je nadále pověřena samotným výkonem dohledu

  11. Uspořádání dohledu v EU

  12. Uspořádání dohledu v kandidátských zemích • Převažuje sektorový model s centrální bankou jako regulátorem bank: Česká republika, Litva, Kypr, Slovenská republika (dva regulátoři), Slovinsko • Specifický sektorový model se silným postavením centrální banky - Polsko • Jeden regulátor (Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta) • Role centrálních bank je většinou velká (přímo vykonávají dohled nebo se na něm podílejí - např. Estonsko, Lotyšsko (řízení dohledu a výkon dohledu jejími zaměstnanci)

  13. Uspořádání dohledu ve světě - zhodnocení a trendy • Je výsledkem historického vývoje v každé zemi • Universální, optimální a všeobecně doporučený model neexistuje • Tendence k menšímu počtu institucí v posledních letech • V několika zemích vznikly integrované dohledy (FSA - Financial Supervisory Authority), lze to považovat za dlouhodobý trend (i když s ne zcela zřejmými důsledky)

  14. Integrace dohledů(Twin-Peaks Approach) • Jedna instituce dohlíží na systémovou stabilitu finančního sektoru (dodržování obezřetnostních pravidel) a druhá na ochranu zákazníků (férové zacházení a praktiky) • určité překrývání aktivit přetrvává • oba typy aktivit jsou dosti odlišné a vyžadují jiné znalosti a přístupy • Tomuto přístupu se částečně blíží USA (FED a SEC), v Evropě zejména Nizozemí a částečně Itálie a Francie

  15. Integrace dohledů(role pro centrální banky)

  16. Integrace dohledů do CB? • Existuje konflikt mezi cenovou a finanční stabilitou? • příliš velké množství náročných úkolů najednou • dohled nad bankami je navíc nevděčná záležitost ohrožující kredibilitu měnové instituce • Dilemata pro centrální banku jako integrovaného regulátora • na které instituce a do jaké míry vztahovat funkci věřitele v poslední instanci, pojištění aktiv a implicitních či explicitních záruk

  17. Centrální banka a bankovní dohled • Důvody pro umístění dohledu v centrální bance • podmínkou pro dosažení makroekonomické stability je zajištění finanční stability - stability bank, jiných finančních institucí a platebních systémů • centrální banky vykonávají funkci věřitele v poslední instanci • centrální banky dohlížejí nad platebními systémy, podporují jejich hladké fungování a často je provozují • v transmisním mechanismu měnové politiky je klíčová role bankovního zprostředkování • Pro zajištění těchto cílů potřebuje centrální banka adekvátní a včasné informace z bankovního sektoru

  18. Centrální banka a bankovní dohled • Jedním z hlavních rizik separace dohledu nad bankami od centrální banky je snížení kvality informačních toků • pokud zaměstnanci bankovního dohledu pouze přejdou do nové instituce, nedochází k problémům v komunikaci • instituce mají přirozenou tendenci uzavírat se do sebe a zaměstnanci rychle přejímají "podnikovou kulturu" nové instituce • neexistují dostatečné zkušenosti s fungováním institucí typu FSA

  19. Centrální banka a bankovní dohled • Mezinárodní instituce doporučují zachování bankovních dohledů v centrálních bankách • struktura finančního trhu je založena na komerčním bankovnictví • centrální banky jsou schopny zajistit kvalifikaci zaměstnanců a adekvátní financování • centrální banky disponují znalostí operací na mezinárodních finančních trzích • "pověřit centrální banku dohledem nad finančním sektorem je účelné zejména v zemích, kde jsou veřejné instituce slabé, koordinace mezi nimi vázne a nejsou schopny zajistit dostatek špičkových expertů“ - Charles Goodhart

  20. Alternativy uspořádání dohledu v ČR • V ČR převládá sektorové uspořádání ČNB KCP MF- odbor 32 ÚDDZ R R S R S R S S R R S R Komerční banky Stavební spořitelny Investiční společnosti Investiční fondy Obchodníci s CP Pojišťovny Penzijní fondy Družstevní záložny investiční obchody bank R - Regulace S -Supervize

  21. Nedostatky současného systému Zmíněno např v FSAP (WB&IMF,2001), Peer Review (EC, 2001): • překrývání kompetencí (KCP a ČNB?, …) • nezávislost (rozdílná mezi jedn. supervisory) • rozdíly v kvalitě výkonu dohledu • různé tempo v implementaci mezinár. standardů • nevyhovující regulace a dohled u družstevních záložen • určité mezery ve spolupráci mezi supervisory

  22. Faktory ovlivňující změny v institucionálním uspořádání • vývoj finančních trhů, růst váhy finančních skupin, konsolidovaný dohled • trend k harmonizaci regulace subjektů finančního trhu a výkonu dohledu • úspory nákladů (lidské zdroje,vzdělávání,IT systémy, statistika atd.) • využití klíčových odborníků • další důvody (lepší předpoklad pro prosazování statutárních cílů - stabilita,ochrana klienta, jasná informace veřejnosti kdo reguluje a dohlíží, krize ve finančním sektoru ….)

  23. Kritéria pro rozhodování o integraci dohledu v ČR • Nezávislost a odpovědnost • Očekávané přínosy • Rizika a náklady

  24. Nezávislost a odpovědnost • Nezávislost personální - jmenování a odvolání vrcholových představitelů upraveno zákonem, zákaz politických funkcí • Nezávislost operační - oprávnění k vydávání sekundární legislativy formou vyhlášek a opatření, plánování a realizace vlastního výkonu dohledu včetně ukládání nápravných opatření ve správním řízení • Nezávislost finanční - zákonem vymezený zdroj financování, dostatek prostředků k zabezpečení plnění statutárních cílů • Odpovědnost - vůči zákonem stanovenému orgánu, jako de facto součást exekutivy nejspíše parlamentu

  25. Očekávané přínosy • Přehlednost systému regulace a dozoru nad finančním trhem • Řešení problému překrývání kompetencí či “šedých” zón v dozoru • Vytvoření předpokladů pro efektivnější monitoring finančního systému • Zkvalitnění předpokladů pro výkon konsolidovaného a doplňkového dozoru • Efektivnější využití omezených lidských zdrojů zejména klíčových specialistů • Snížení nákladů na dozor díky společnému využívání provozní infrastruktury

  26. Rizika • Riziko neúčelné integrace, vytváření nových institucí • Riziko snížení efektivnosti dozoru jako celku a zpomalení jeho vývoje • Riziko vysokých finančních nákladů integrace • Riziko neprověřené koncepce • Reputační riziko pro orgány dozoru a celou ČR

  27. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • Diskutované návrhy uvažují do budoucnosti s jedním regulátorem, v mezidobí se dvěma institucemi • Stěžejní otázkou je umístění a výkon dohledu nad bankami • ČNB měla mít nadále významnou roli v dozorování nad bankami a dalšími finančními institucemi • český finanční systém je založen na bankovním sektoru, který se na celkových aktivech podílí téměř 80 % • základem finančního systému jsou bankovní skupiny • ČNB provádí dohled na subkonsolidované bázi nad bankovními skupinami

  28. Budoucí uspořádání dohledu v ČR - struktura aktiv finančního sektoru

  29. Budoucí uspořádání dohledu v ČR - struktura aktiv finančního sektoru

  30. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • V bankovních skupinách se v loňském roce nacházelo 63 % aktiv finančního trhu, 53 % ve 4 největších skupinách • Vytvoření integrovaného dozoru mimo ČNB by tak v podstatě znamenalo zase jen nákladné vybudování "rozšířeného" bankovního dohledu • ČNB splňuje základní předpoklad pro dozorování - má dostatečnou nezávislost, lidské a technické kapacity • ČNB je jako provozovatel systému mezibankovních plateb zodpovědná za stabilitu platebních systémů

  31. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • Zachování bankovního dohledu v ČNB neznamená nutně zafixování současného uspořádání • bankovní dohled lze transformovat do relativně autonomní složky ČNB, kterou lze pověřit výkonem dohledu i nad jinými částmi finančního trhu • řídící a rozhodovací pravomoci lze svěřit radě složené za zástupců centrální banky, dalších dozorových institucí, vládních orgánů a reprezentantů finančního trhu • eliminace konfliktu mezi měnovou politikou a dohledem nad bankovním sektorem a rizika nadměrné moci delegované na bankovní radu jako nevolený orgán • podobný přístup zvolen ve Finsku, Irsku a na Slovensku

  32. Budoucí uspořádání dohledu v ČR • V první fázi mohou být relativně snadno konstituovány dvě dozorové instituce (ČNB a KCP) s rozšířenou působností • V delším období dojde k legislativně náročnému spojení do jedné instituce. • Ve směru posílení spolupráce ČNB, KCP a MF byl učiněn v posledních měsících určitý pokrok • Výbor pro koordinaci dozoru nad finančním trhem stanovuje strategii spolupráce a řeší problémové situace týkající se více regulátorů

  33. České bankovnictví po vstupu do EU • Český bankovní systém patří mezi relativně největší z kandidátských zemí • V současnosti je plně mezinárodní

  34. Jednotná bankovní licence • Jednotná bankovní licence po vstupu do EU • ČNB bude udělovat bankovní licence výlučně pro nové tuzemské subjekty a subjekty vstupující ze zemí mimo EU • Dohled nad pobočkami bude primárně zajišťován domovským bankovním dohledem, hostitelský dohled bude dohlížet na likviditu pobočky a AML • ČNB bude provádět konsolidovaný dohled nad celým finančním sektorem • Dopad do sektoru nebude okamžitý a dramatický

  35. Jednotná bankovní licence- pobočky zahr. bank • V ČR k dnešnímu dni působí 9 poboček zahraničních bank, k přechodu do režimu jednotné licence dochází automaticky k 1. květnu 2004 bez nutnosti jakýchkoli úkonů ze strany zahraničních centrál. • Postavení některých bank operujících v ČR se nyní nezmění (české banky, státní banky, banky s vlastnictvím mimo EU), • u velkých a středních bank se zahraničním vlastnictvím je přeměna na pobočku nepravděpodobná, • u některých dceřiných společností zahraničních bank je přeměna na pobočku pravděpodobná.

  36. Jednotná bankovní licence- likvidita • Výkon dohledu nad pobočkami působícími na základě jednotné licence v oblasti likvidity vychází z Direktivy EU • Hlavní zodpovědnost za dohled nad pobočkami zahraničních bank v oblasti likvidity leží na domovském regulátorovi, role ČNB bude doplňková a bude spočívat ve: 1. vyhodnocování vývoje a trendů v likviditní situaci pobočce 2. prověření systému řízení rizika likvidity

  37. Situace bank v roce 2003 • banky mají dostatek zdrojů i dostatek kapitálu • existuje prostor pro obnovení úvěrové dynamiky • klientské úvěry na úrovni 43 % HDP, v EU téměř 100 % HDP • orientace bank na státní dluhopisy a poukázky (banky drží více než 60 % emise státních c.p., dluhopisy tvoří 10 % bilanční sumy) • firemní úvěry stagnují • úvěry vs. alternativní zdroje financování firem • dynamický růst úvěrů obyvatelstvu

  38. Co lze očekávat od bank?

  39. Co lze očekávat od bank? • využití růstového potenciálu bankovního sektoru - výrazně nižší podíl bankovních aktiv na HDP (120 % ČR, 270 % Eurozóna) • nízká úroveň poskytování hypotéčních úvěrů a spotřebních úvěrů • prostor pro rozvoj používání platebních karet • nedostatečné využívání produktů pojištění • prostor pro rozvoj depozitních produktů • důsledné uplatňování kvalitního know-how mateřské banky s cílem zhodnocení investic ve středním a dlouhém období

  40. Co lze očekávat od bank? • stagnace úvěrů podnikům v roce 2004 s mírně optimistickými dlouhodobými očekáváními • pokračování orientace bank na státní dluhopisy a poukázky • malá zahraniční orientace českých bank z hlediska alokace zdrojů • velmi nízké marže pro bonitní podniky • úvěrový registr podpoří další růst úvěrů obyvatelstvu

  41. Finanční stabilita bankovního sektoru • kvalita úvěrového portfolia se zlepšila - během ozdravění převedeny z bank úvěry za 220 mld. Kč • podíl ohrožených úvěrů na úvěrech celkem 6 % (mírně nad 2 % v EU) • vážená klasifikace poklesla na 4 % • více než dostatečné pokrytí potenciálních ztrát z úvěrového portfolia • vysoká likvidita a slušná kapitálová přiměřenost • růst ziskovosti

  42. Finanční stabilita bankovního sektoru

  43. Finanční stabilita bankovního sektoru

  44. Zlepšuje se ziskovost bank

  45. Problémy úvěrové emise • úvěrová dynamika vůči firmám je suboptimální • dlouhodobým problémem je špatná kvalita podnikatelského prostředí - využívání neetických postupů a nedostatek spolehlivých informací • podnikatelské prostředí zvyšuje nejistotu věřitelů obecně • nízká kapitálová vybavenost potenciálních věřitelů bank a z toho resultující snaha přenést rizika na bankovní sektor a stát

  46. Problémy úvěrové emise • řada institucionálních problémů • neúměrná délka soudních řízení • neúčinnost zkrácených soudních řízení • dlouhé lhůty pro zápisy do obchodního rejstříku a vklady do katastru nemovitostí • nelze očekávat obnovení benevolentnějšího přístupu bank • podmínkou dynamizace úvěrů podnikům je změna právního a institucionálního rámce

  47. Problémy úvěrové emise • jsou nutné změny především v oblasti úpadkové legislativy a jejího vykonávání • je třeba zamezit zřizování práv třetích osob k zastaveným nemovitostem • je třeba dosáhnout snížení notářských poplatků za notářské zápisy do registru zástav movitých věcí • je nutný pokrok v sekuritizace bankovních pohledávek • je nutné zlepšit statistiky o vývoji úvěrů MSP

  48. Problémy úvěrové emise • zlepšení prostředí v oblasti MSP je dlouhodobý proces - no easy solution • banky se potýkají s nedostatečným track-record u nových společností • zlepšila se nabídka pro MSP, je ale kvantitativně omezená • rozbíhá se financování MSP se zapojením zahraničních zdrojů • programy EBRD • mírně pomůže zakládání fondů rizikového kapitálu

  49. Stabilita sektoru - silná místa • kvalitní vlastnická strukturu bankovního sektoru • udržování relativně vysokého kapitálového krytí aktiv • zlepšující se systémy řízení rizik v bankách • zlepšení kvality úvěrových portfolií bank • uvážlivá úvěrová politika bank • růst retailového bankovnictví • růst zisku z poplatků a provizí • nízkoinflační prostředí a nízké základní úrokové sazby • zvýšení kreditibility bankovního sektoru po očištění úvěrových portfolií a pomoci státu

  50. Stabilita sektoru - rizika • převaha krátkodobých zdrojů a stagnace primárních vkladů • volatilita zisku z operací na finančních trzích • pokles úrokového zisku z operací s klienty • rostoucí zadlužení domácností • nedostatek efektivní poptávky bonitních klientů • prohlubující se vnitřní i vnější nerovnováha ekonomiky • snížení úrokových výnosů z dluhopisů • posílení desintermediace na straně úvěrů • oslabení pozice bankovních finančních skupin na trhu penzijního připojištění a životního pojištění

More Related