180 likes | 261 Views
Zkušenosti z řízení o stanovení průzkumných území pro ložiskový průzkum. Pavel Lhotský G E T s.r.o. Vývoj legislativního rámce (1988 – 2013).
E N D
Zkušenosti z řízení o stanovení průzkumných územípro ložiskový průzkum Pavel Lhotský G E T s.r.o.
Vývoj legislativního rámce (1988 – 2013) • Původní zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu instituty jako ložiskový průzkum či průzkumné území vůbec neobsahoval(šlo o posílení role ČGÚ a jeho předsedy) • tyto instituty spolu s požadavky na odbornou způsobilost zavádí až novela ČNR 543/1991 Sb. – do října 1992 kompetence MHPR, do listopadu 1996 MH, od té doby MŽP(poslední novela kompetenčního zákona 272/1996 Sb. – MPO: ústř. orgán st. správy, mj. …pro tvorbu jednotné sur. politiky a využívání ner. bohatství…(což jsou dle § 5 HZ výhradní ložiska nerostných surovin), MŽP …pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou…příchod Šponara a lidí z MH na MŽP) • MPO (Nouza a spol.) v součinnosti s MŽP připravují první surovinovou politiku, kterou vláda v listopadu 1999 schvaluje(zamezení průzkumu zlata, podpora průzkumu vyhrazených nerostů z neveřejných zdrojů) • v politické reakci na kauzy kolem průzkumů zlata v 90. letech (Kužvart) vzniká klíčová novela č. 366/2000 Sb. – účastníky řízení se stávají obce a občanská sdružení, jsou definovány podmínky, které umožňují ministerstvu žádost o stanovení PÚ zamítnout • Další novely reagují na změny (zřízení krajů, vstup do EU, implementace směrnic EU – ropa, zemní plyn, naposled č. 85/2012 Sb - ukládání CO2 do podzemních horninových struktur) Obdobný zákon má pouze Slovensko, u nás byl v letech 1991 – 2012 celkem 12x novelizován! Celý svět problematiku průzkumu řeší standardně - horním zákonem.
Kdy ministerstvo žádost o stanovení PÚ zamítne (§4a GZ): Pokud: • se navržené PÚ zcela nebo zčásti překrývá s PÚ již stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným DP, • byl na ložisko udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení DP jiné osobě než žadateli, • žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti, • u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou nebo finanční způsobilost, • žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno PÚ podle § 21 tohoto zákona. Klíčová dikce (odst. 6): Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
Statistika PÚ (zdroj: oficiální databáze z mzp.cz) k 31.3.2013 je v ČR celkem platných 65 PÚ v celkové ploše 3802,73 km2 • z toho 18 PÚ pro zvláštní zásahy do zemské kůry (13 zásobníky zemního plynu, 5 podzemní ukládání CO2 ) v ploše 383,71 km2 • 47 platných průzkumných území pro ložiskový průzkum reprezentuje: • 17 PÚ stanovených pro ropu a zemní plyn (3356,9 km2) • 3 PÚ stanovená pro hořlavý zemní plyn (22,19 km2) • 4 PÚ pro výhradní ložiska nevyhrazeného nerostu (štěrkopísek, celková plocha 2,75 km2) • pouze 23 PÚ pro vyhrazené nerosty (v celkové ploše 35,41 km2) • nejvíce živcové suroviny (6 PÚ v ploše 3,8 km2 ) • dále keramické suroviny (kaolín, jíly), bentonity • 4x Sn-W-Li +/- Rb, In rudy (Cínovec, ¨Zlatý Kopec) • 1x cementářské suroviny Domácí rekordmani: Největší PÚ: 1640,32 km2 (Svahy ČM, MND a.s.) Nejmenší PÚ: 0,19 km2 (Pertoltice, výhr. ložisko štěrkopísku) Nejvíce platných PÚ: 13 (MND a.s.), dále 8 (Unigeo) - vše ropa, plyn Nejdéle platná PÚ: 24.10.2051 (Uhřice – podz. zásobník v ploše 3,87 km2) ??? co tam tak dlouho budou zkoumat ???
Atributy průzkumného území Atributy průzkumného území • Rozhodnutí o stanovení PÚ je třeba chápat jako výhradní právo žadatele na vyhledávání a průzkum konkrétních vyhrazených nerostů nebo průzkum výhradního ložiska nevyhrazených nerostů po přesně stanovenou dobu, v přesně vymezeném území a za podmínek stanovených v rozhodnutí (nikdo jiný toto právo nemůže získat) • Žadatel na stanovení PÚ nemá právní nárok (několik nálezů a výkladů NSS) • Stanovení PÚ nemá formu územního rozhodnutí, není součástí ÚPD • Rozhodnutí o stanovení PÚ neumožňuje jakýkoliv zásah do přírody a krajiny (precedentní Rozhodnutí ministra ŽP ze dne 15. září 2006, č. j. 5138/M/06, 63708/ENV/06) • Rozhodnutím nemá žadatel povoleny vlastní geologické práce a jejich lokalizaci ani schválenou metodiku (projekt) konkrétních geologických prací, • Rozhodnutí nelze považovat za schválení záměru podléhajícího posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či záměru uvedeného v ustanovení § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (samotná existence průzkumného území takovým záměrem není a ani být nemůže - Rozhodnutí ministra ŽP ze dne 15. září 2006, č. j. 5138/M/06, 63708/ENV/06) • Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum je příjmem obcí (2000.- Kč/km2 v 1. roce+ 1000.- Kč/km2 za každý další rok dělí se mezi obce podle velikosti katastrů v PÚ)
Co MŽP hodně vadí: Že na kraje (KÚ) přešla kompetence vyjadřovat se k projektům geologických prací a jejich změnám, které obsahují strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními předpisy.(např. o ochraně přírody a krajiny). V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací přiměřenou dobu odloží. To by MŽP chtělo dělat samo, na krajích tomu prý vůbec nerozumějí!!! Co ministerstvo v žádosti o stanovení PÚ nově vyžaduje (nechcete-li čekat na výzvu OVSS k doplnění Vámi podané žádosti nebo proti těmto požadavkům podávat rozklad)
Už ve fázi vyhledávání v žádosti uvést rozsah a způsob provádění etapy průzkumu (zatím neexistujícího, ryze virtuálního ložiska)! Reakce ministerstva na: • disproporci mezi členěním ložiskového průzkumu na etapy (§ 2, odst. 4 GZ - vyhledávání, průzkum, těžební průzkum) a účelem stanovení PÚ (§ 4a, odst. 1 – vydává se pro obě etapy, tj. pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska) • Dikci ods. 6 §4a GZ (další veřejný zájem převyšující zájem na dalším průzkumu) GZ (§ 2) jasně říká: Vyhledávání lze realizovat pouze na území, kde ložisko vyhrazeného nerostu nebylo nalezeno a evidováno. Účelem je mj. ložisko nalézt, provést výpočet vyhl. zásob a vymezit střety zájmů pro další průzkum, Průzkum je možné provádět na již známém a evidovaném ložisku, kde dosud nebyl stanoven DP. Účelem je získat údaje, potřebné k provedení výpočtu prozkoumaných zásob, ke stanovení dobývacího prostoru včetně dat, nutných ke zpracování studie EIA, Tj. předpokládat, že: • V PÚ bude ložisko nalezeno, ověřeno, stanoveny podmínky využitelnosti (schvaluje MŽP) • Bude proveden a schválen výpočet vyhledaných zásob (schvaluje MŽP) • Bude vydáno osvědčení o výhradním ložisku(vydává MŽP) MŽP má tímto v rukou všechny trumfy, jak výhradní ložisko nestanovit! Přesto, že u řady výhradních ložisek není etapa průzkumu nutná (stačí vyhledané zásoby) tak právě: Chybějící popis rozsahu a způsobu provádění prací etapy průzkumu při vyhledávání ložiska vyhrazených nerostů může být důvodem pro nestanovení PÚ!!! (zatím nepravomocné rozhodnutí v případě žádosti o stanovení PÚ Peruc)
Už v etapě vyhledávání v žádosti uvést jednoznačný popis předpokládaného následného využití výhradního ložiska(aby mohlo vážit, zda neexistuje další veřejný zájem, který převýší zájem na jeho následném využití) Příklad požadavků na doplnění (ropa a zemní plyn) • Detailní způsob těžby (konstrukce těžebních vrtů, způsob jejich provedení počet, hloubka atd.) • Způsob provedení hydraulického štěpení • Složení štěpícího roztoku • Předpokládané množství štěpícího roztoku, • Způsob odvádění a likvidace použitých vod a roztoků, • Opatření na ochranu povrchových a podzemních vod, • Způsob bezpečné likvidace vrtů. Tj. prakticky v rozsahu dokumentace POPD včetně plánů sanace a rekultivace, ale pro ryze „virtuální“ ložisko Doufám, že ministerstvo si je plně vědomo obecně platné skutečnosti, že veřejný zájem jako celek je ze své samotné podstaty dynamická, v čase proměnlivá kategorie, u které má význam každého z dílčích veřejných zájmů různou váhu, danou konkrétní ekonomickou, sociální a environmentální situací a že tento fakt promítá do své správní činnosti. V této souvislosti by mělo ministerstvo hledat především odpověď na otázku: umíme v horizontu 10 – 20 let v daném PÚ identifikovat všechny dílčí veřejné zájmy, kvantifikovat jejich budoucí význam, určit jejich váhu a ověřitelným způsobem prokázat, že ve svém souhrnu převyšují nad zájmem na využití výhradního ložiska? Dokáže MŽP jednoznačně vyloučit, že v této době nebudou mít např. ekonomická situace země (podmíněná dostupností a cenou energetických vstupů), sociální situace regionu (podmíněná právě stavem místní ekonomiky) či prvky environmentální ochrany v hodnocení veřejného zájmu zcela jinou váhu než mají dnes?
Na protahování správních řízení a zamítání žádostí o stanovení PÚ se mimo jiné podílejí tyto důvody: • nezájem MŽP jako reprezentanta státu, tj. zástupce výhradního vlastníka a spolutvůrce surovinové politiky o poznání nerostného bohatství ČR a jeho udržitelné budoucí využití • oficiální šíření polopravd a účelových informací (mediálně vžité termíny „průzkum těžby, těžba průzkumem“) pro vyhledávací etapu průzkumu, nepravdivá tvrzení, že tyto průzkumy jsou de facto malotěžbou – neznalost údajů, uvedených v žádostech, • absence služebního zákona a sílící politické tlaky na prvoinstanční úředníky (OVSS) • liknavý přístup prvoinstančních i odvolacích orgánů, především nedodržování zákonných termínů ve všech fázích správních řízení (oddalování rozhodnutí, za které nesu zodpovědnost) • sílící radikalizace společnosti – negativní vnímání zahraničních investorů a těžařů jako zlatokopů • rostoucí vliv NIMBY efektu, • sílící vliv ekologických organizací, neochota (neschopnost ?!) státu jejich názory kvalifikovaně vyvracet (shale gas, zlato), • snaha MŽP mít průzkum jako celek plně pod kontrolou (tj. včetně schvalování projektů geol. prací se zásahem do pozemku /nyní krajské úřady/ a možnosti uplatnit istituty zákona 100/2001 sb. o EIA – zjišťovací řízení, stanovisko posouzení vlivů na ŽP), • vzbuzování „planých“ nadějí v průzkumném a těžebním sektoru (zlato, žádná diskriminace, Raw Material Initiative) ve fázi tvorby nové surovinové politiky.
V první instanci v souladu s principy správního řádu úředníci jednotlivých OVSS (často bez geologického vzdělání) s územní působností v hranicích bývalých komunistických krajů (správní řízení vede ten OVSS, v jehož působnosti se nachází většina plochy navrženého PÚ) • Správní řád mj. stanovuje jasné lhůty pro vydání rozhodnutí (nejpozději do 30 dní od zahájení řízení, + max. dalších 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ, 15 dní na odvolání. Stejné lhůty platí pro rozklad.) – stanovení PÚ je vždycky velmi složitý případ, někdy nestačí ani 2 roky • Geologický zákon (§ 4) ukládá jasné požadavky, co musí žádost obsahovat Zlatým pravidlem úředníků všech OVSS v poslední době je, že žádná žádost o stanovení PÚ není úplná!!! Požádám o doplnění, tím řízení nejméně na měsíc přerušuji a odkládám svoje rozhodnutí. Když žadatel moje požadavky v daném termínu nesplní, tak řízení zastavím! Ať se klidně odvolá k ministrovi! Nic nezkazím, když nadefinuji požadavky na doplnění žádosti o: • Stanovisko vodoprávního úřadu dle § 18 zákona o vodách k ochranným pásmům vodních zdrojů v PÚ • Stanovisko orgánu ochrany přírody, zda tento „záměr“ nemůže mít negativní vliv na příznivý stav ochrany lokalit nebo celistvost systémů Natura 2000 (jak lze stanovením PÚ – administrativním aktem nepříznivě ovlivnit EVL či ptačí oblasti ???) • Na radu právních elit MŽP (rozkladová komise ministra) budu požadovat jednoznačný popis předpokládaného následného využití výhradního ložiska (co na tom, že ve fázi jeho vyhledávání nevím, zda se v území vůbec nachází, kde je lokalizováno, jaké jsou jeho základní parametry)
Další úřednické trumfy, jak vydání rozhodnutí odložit: • Požaduji něco, co je protizákonné (nebo na samé hraně) a dám žadateli na splnění dost času (třeba 1 rok) – žadatel buď podá ve lhůtě rozklad (ten nemá odkladný účinek) a věc řeší rozkladová komise ministra – ta se sejde bůh ví kdy a buď mi vysvětlí, v čem jsem pochybil, nebo mi rozhodnutí posvětí) Příklad: správní orgán nás dne 4.2. vyzval k doplnění žádosti o předložení závěru zjišťovacího řízení ve smyslu § 7 zákona EIA, pokud tento bude znít, že „záměr stanovení PÚ“ není nutné podle zákona EIA posuzovat. Pokud závěrem zjišťovacího řízení bude, že „záměr“ – tj. žádost o stanovení PÚ je nutné podle zákona EIA dále posuzovat, pak je nezbytné předložit stanovisko k posouzení vlivů provedení tohoto „záměru“ na ŽP. Lhůta: 31.1.2014 • Vydám rozhodnutí při plném vědomí toho, že jsem opomenul zohlednit zásadní skutečnosti, které žadatel v průběhu řízení uplatnil – především zúžení žádosti dle § 45 odst. 4 správního řádu. Žadatel se odvolá, věc dostane rozkladová komise ministra – ta se sejde bůh ví kdy, dá žadateli za pravdu a věc se mi znovu vrátí (ale už po volbách, takže vím, jak jsou rozdány karty a co si mohu dovolit) Žádost o stanovení průzkumného území (černé uhlí v Mělnické pánvi): 14.3.2011 Rozhodnutí OVSS padlo: 21.6.2012 Rozklad podán: 3.7.2012 Ministr rozhodl: 18.1.2013 (vrátil žádost k novému projednání a rozhodnutí) K dnešnímu dni: 28.3.2013 ( 70 dní - nic se již tradičně neděje)
Pár dalších příkladů z praxe: • Žádost o PÚ na ropu a zemní plyn: • Žádost podána 24.1.2011 71 dní trvalo než byla: • 5.4.2011 publikována výzva k podání konkurenčních žádostí ve Věstníku EU 90 dníse ze zákona čekalo na výsledek (zda se najde konkurenční žádost) • 11.7.2011 bylo tehdejším odborem ochrany horninového a půdního prostředí zahájeno správní řízení • potud vše v pořádku 58 dní je klid, po měsíci navštěvuji úřednici OVSS s dotazem, zda je vše v pořádku a není třeba něco doplnit. Informuji ji, že jsme navštívili a osobně informovali všechna obecní zastupitelstva včetně správy CHKO – s výjimkou jedné všichni se stanovením PÚ souhlasí. Na můj dotaz, zda PÚ bude stanoveno do září dostávám odpověď : „to né, nejdřív na jaře příštího roku!“ • 7.9.2011, tj. těsně před vypršením zákonné 60ti denní lhůty, je nám doručena výzva k odstranění nedostatků žádosti, která má zjevné vady (chybí lhůta k odstranění, de facto požadují detailní projekt geologických prací, stanoviska vodoprávního úřadu, orgánu ochrany přírody včetně kraje, kterého se PÚ vůbec netýká atd.) • Při ústním jednání nám pracovnice SCHKO klidně do očí řekne, že jsme se správou CHKO nejednali • Celou záležitost přebírá renomovaná právní kancelář • Ani jim se do dnešní doby – dva roky – dva měsíce – dva dny nepodařilo přimět OVSS k vydání jakéhokoliv prvoinstančního rozhodnutí (žádost je dokonale „zaparkovaná“) • Důsledky: • Většina obecních zastupitelstev po masivní kampani ekologistů mění názor, • Vyhledávání je spojeno s těžbou a nazváno novým slovem z ekologického slovníku „EKOCIDA“ • Starostka okresního města spolu s ekologisty letos místo oslav MDŽ pořádá 1. celosvětovou „vědeckou“ konferenci a „lid“ (tj. školou povinné děti) vyhání těžaře z blízkého hradu Vědci: paleontolog (Fatka), ekologista samouk a samozvanec (Malík), ekolog chemik (Moldán) • Pro nás – kromě poučení ztráta zajímavé zakázky • Pro stát – ztráta jedinečné možnosti získat nové informace, zaplacené ze soukromých prostředků
Vyhledávací průzkum černého uhlí • 17.10.2011 podána Žádost o stanovení PÚ na plochu, kde není žádné výhradní ložisko uhlí evidované (cílem byl převod cca 0,5 mld. t prognózních zdrojů do zásob vyhledaných) • 9.12.2011 se k žádosti kladně vyjádřily dotčené orgány státní správy a obce, do jejichž katastru PÚ zasahuje, • Ani přes kladná stanoviska a uplynutí 60 dní OVSS žádné rozhodnutí nevydává, • 24.2.2012 bylo na novou žádost několika obcí svoláno jednání, kde byl obcím podrobně vysvětlen program geologických prací vyhledávacího průzkumu • Do 21.11.2012 byl správní orgán zcela nečinný, • Po neuvěřitelných 400 dnech vydává OVSS rozhodnutí, kterým PÚ nestanovuje • Hlavní důvody: žádost neobsahovala rozpracování případné následné etapy průzkumu s.s. a nezabývala se problematikou následného využití výhradního ložiska Tím nemělo MŽP možnost posoudit další veřejné zájmy!!! • 10.12.2012 – podán rozklad, dodnes (dalších 107 dní) bez výsledku!! Závěr: chystaná novela HZ sice definuje černé uhlí jako strategický vyhrazený nerost, ale stát na vymezení nových výhradních ložisek a zavedení jejich územní ochrany (CHLÚ) nemá zájem!!!
Nezapomenutelné výroky z dílny MŽP „ ..... ministerstvo zdůrazňuje, že citované rozhodnutí ministra bylo vydáno ve věci Stanovení průzkumného území Zubří pro vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů ropy a zemního plynu. Ovšem v tomto případě se jednalo o konvenční ložiska ropy a zemního plynu, nikoli vázané na paleozoické sedimenty. Obě žádosti (průzkumná území) tak lze srovnávat pouze obtížně.” „ ..... Ministerstvo vyzývá k předložení stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny, zda může mít „záměr“ (tj. stanovení PÚ) samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL nebo ptačí oblasti. A to přesto, že ze žádosti vyplývá, že v rámci průzkumu budou prováděny pouze kamerální práce. …“ Pro detailní popis předpokládaného budoucího využití ložiska „ ...platí, že musí být proveden způsobem v daném čase nejjednoznačněji možným, a pokud v tomto čase přichází do úvahy více variant budoucího způsobu využití, musí být opět způsobem aktuálně nejjednoznačněji možným popsána každá z nich…“ vedení ministerstva přijalo závěr omezit průzkum a případnou těžbu vltavínů pouze na lokality již postižené těžbou černých kopáčů, a to za podmínky jejich sanace a rekultivace A ministr Chalupa nazývá svůj článek takto: „Zákaz průzkumů připomíná zákaz myslet“
Co říci závěrem?Pouze firma GET podala za posledních cca 24 měsíců více než 20 žádostí o stanovení PÚ Pro průzkumné a těžební organizace je vyhledávání a průzkum výhradních ložisek páteřní činností. Investice v tomto sektoru podnikání jsou dlouhodobé a velmi rizikové, legislativní rámec v ČR pak velmi nestabilní. • Je od nás opravdu neetické či nemorální po státu jako výhradním vlastníkovi vyhrazených nerostů požadovat, aby: • Přestal uplatňovat diskriminační přístup k některým vyhrazeným nerostům, • Při správních řízeních dodržoval principy a termíny správního řádu, • Svými kroky v nás neprohluboval pocit existenční nejistoty, ale přispíval ke stabilitě a udržitelnému rozvoji využívání nerostných surovin? Z toho počet pravomocně stanovených PÚ činí: 7Počet nepravomocně stanovených PÚ: 1Počet nepravomocně nestanovených PÚ: 8Rozhodnutí dosud nevydáno: 5Žádosti s neukončeným správním řízením: 10
ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Změna: 541/1991 Sb. Změna: 10/1993 Sb. Změna: 168/1993 Sb. Změna: 168/1993 Sb. Změna: 366/2000 Sb. Změna: 132/2000 Sb., Změna:258/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 61/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 150/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna:386/2005 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 157/2009 Sb. Změna: 85/2012 Sb. Změna: 350/2012 Sb. Změna: 498/2012 Sb. Děkuji Vámza pozornost! ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Změna: 425/1990 Sb. Změna: 542/1991 Sb. Změna: 169/1993 Sb. Změna: 128/1999 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 206/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 226/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 386/2005 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 376/2007 Sb. Změna: 184/2011 Sb. Změna: 320/2002 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích Změna: 543/1991 Sb. Změna: 369/1992 Sb. Změna: bez čj. 92/33 Změna: 366/2000 Sb. Změna: 366/2000 Sb. (část) Změna: 320/2002 Sb. Změna: 18/2004 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 124/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 85/2012 Sb.