Akustický seminář – ŘSD ČR

1. Akustický seminář – ŘSD ČR

2.  = c/f (co = 340 m/s )(21 m - 2 cm) • Frekvenční křivka A:

3. ·hladina akustického tlaku L v dB Lp = 20 log pe/po pe-efektivní hodnota akustického tlaku; po-referenční hodnota akustic. tlaku = 2.10-5 Pa ·     hladina hluku LA v dB

4. Druhy zvuků v závislosti na frekvencích

5. Impulsní hluk Impulsní zvuk je zvláštním druhem proměnného zvuku, pro něhož je typické rychlý vzestup hladiny akustického tlaku a následný pokles v trvání do 0,2 s, kde interval mezi jednotlivými impulsy je větší než 0,01 s (jedná se o třesk zbraní, úder kladivem atd.). Pokládáme ho také za rušivější. Při průchodu zvukovodem jsou impulsy tlumeny, takže neproniknou k bubínku v původním tlaku.

6. Ekvivalentní hladina hluku A, LAeq v dB - je legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A. Zjednodušeně řečeno ekvivalentní hladina hluku je trvalá hladina hluku, která má na lidský organismus přibližně stejný účinek jako hluk časově proměnný.

7. LAeq

8. Energetický součet

9. Ln (statistické vyjádření…)

10. Schopnost lidského vnímání změn hladin akustického tlaku

11. Charakteristické frekvence hluku z dopravy

12. Vliv povrchu vozovky na měnící se frekvenční spektrum ( - suchý, ------- - mokrý)

13. Tabulka rychlostí, používaná v Metodice pro výpočet hladin hluku z dopravy

14. Korekce na útlum se vzdáleností (odrazivý terén)

15. Korekce na útlum se vzdáleností (pohltivý terén)

16. Vzory šíření hluku v okolí komunikací I.

17. Vzory šíření hluku v okolí komunikací II.

18. Vzory šíření hluku v okolí komunikací III

19. Útlum vlivem povrchu

20. Vliv větru na šíření hluku

21. Útlum vlivem větru

22. Vliv teploty na šíření zvuku

23. Šíření zvuku ve volném prostoru • S rostoucí vzdáleností r (m) od zdroje se akustický výkon P (W) rozptyluje na stálé větší plochu S (m2), a tím se snižuje intenzita I (W/m2). Od bodového zdroje se zvuk šíří v kulových vlnoplochách, kde S = 4r2 . Zdvojnásobíme-li vzdálenost od bodového zdroje zvuku poklesne akustický tlak o 6 dB, u liniového zdroje je tento pokles 3 dB. Útlum se vzdáleností od zdroje závisí na kmitočtu (výjimkou je rozptyl akustického výkonu v prostoru - je stejný pro všechny kmitočty), a proto provádíme kmitočtovou analýzu posuzovaného hluku obvykle v oktávových pásmech. Stejně je tomu i při šíření zvuku na velkou vzdálenost (r = 100 m a více), ale uplatňuje se tu navíc útlum zvuku způsobený molekulární absorpcí, vlivem větru a teplotními změnami. Příkladem může být i ohyb zvuku přes překážku.

24. Šíření zvuku v uzavřeném prostoru V uzavřeném prostoru dochází k odrazu akustické energie od stěn, stropu a podlahy zpět ke zdroji. Následkem je zvýšení hladiny akustického tlaku ve srovnání s tím, který by vznikl ve volném prostoru. Uzavřený prostor ohraničují povrchy, které mají pohltivé vlastnosti. - činitele odrazu:  = Pr / Po - činitele pohltivosti:  = Pa / Po - činitele prostupu:  = Pt / Po Zvuková pohltivost Ai (m2) konstrukce je dána součinem její plochy Si (m2) a činitele pohltivosti i. Celková zvuková pohltivost místnosti A (m2) je součtem zvukové pohltivosti všech ploch ohraničující místnost (též osob a věcí nacházejících se v místnosti).

25. Zvuk šířený vzduchem Rozdíl hladin D mezi hladinou akustického tlaku v poli odražených vln ve vysílací místnosti L1 a hladinou akustického tlaku v přijímací místnosti L2 budou mít rozhodující vliv zvukoizolační vlastnosti dělící konstrukce charakterizované činitelem průzvučnosti , uplatní se plocha S (m2) dělící konstrukce a celková pohltivost A2 (m2) přijímací místnosti. Veličina stupeň vzduchové neprůzvučnosti R (dB) se používá pro hodnocení izolace proti zvuku a s její pomocí stanovujeme tlak v přijímací místnosti. Index stavební vzduchové neprůzvučnosti Rw (dB) a index hladiny normalizovaného kročejového hluku Lnw (dB). Jsou nezávislé na neustále se měnící hlukové situaci v budově a při jejich zjišťování měřením se používají umělé zdroje zvuku, které mají známé normou stanovené vlastnosti.

26. Šíření hluku přes PH bariéru

27. Průběh hodnot korekčního faktoru Z v závislosti na efektivní výšce stěnyZ=a+b-(r+d)

28. Princip útlumu hluku bariérou(a+b-c)

29. Útlum stěnou s měnící se výškou

30. Předpokládaný vývoj obměny vozového parku z hlediska akustických emisních parametrů

31. Vliv stupně saturace na hladiny hluku

32. Vzor PH bariéry - dřevo Minimální plošná hmotnost = 15 kg/m2

33. Vzory PH bariér - dřevo

34. Vzor PH bariéry

35. Vzor PH bariéry

36. Detaily styku dřevěné bariéry se zemí

37. Detail PH bariéry na mostě

38. Detail betonové PH bariéry

39. Detaily betonová PH bariéra

40. Vzory uplatnění vegetace u PH stěn

41. Vzory uplatnění zeleně u PH stěn

42. Vzory uplatnění zeleně u PH stěn II.

43. Detaily PH bariér z hliníku

44. Pokládka zdrsňujícího krytu do epoxidové vrstvy

45. Neprůzvučnost oken • Počet a tloušťka skel a způsob jejich upevnění v konstrukci okenního křídla (S počtem se zvyšuje neprůzvučnost, ale i nároky na konstrukci. • Šířka vzduchové mezery mezi skly (Má na zvukovou izolaci podstatný vliv, ale má vliv zároveň na tepelnou izolaci – tep. optimální šířka 40 mm. Požadavky na tepelnou a zvukovou izolaci jsou v rozporu, protože zvuková izolace s růstem šířky stoupá, tepelná izolace naopak.) • Konstrukce okenního křídla a rámu (Výhodnější jsou hmotné rámy) • Těsnění mezi křídlem a rámem (Dává se přednost dvoustupňovému těsnění před jednoduchým, pryžovému před pásky molitanu. Dokonalé těsnění je však v rozporu s hygienickými požadavky na přirozenou výměnu vzduchu.) • Těsnění mezi rámem a obvodovým pláštěm – zdivem

46. Vliv tloušťky skel a šířky vzduchové mezery na akustické parametry oken

47. Ventilace I

48. Ventilace II

49. Ventilace III

50. Ventilace IV