Teorie firmy
Download
1 / 208

Teorie firmy - PowerPoint PPT Presentation


  • 310 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Chov?n? firmy a formov?n? nab?dky. Pr?ciny existence firmy:v?hody t?mov? pr?ce2. sn?en? n?kladu spojen?ch s?uzav?r?n?m kontraktu ? Casto je daleko ekonomictej?? organizovat v?robu prostrednictv?m firmy, ne? uzav?r?n?m mnohostrann?ch smluv.. Firma je subjekt, kter? se zab?v? v?robou (premenou v

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha

Download Presentation

Teorie firmy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Teorie firmy l.jpg

Teorie firmy


Chov n firmy a formov n nab dky l.jpg

Chovn firmy a formovn nabdky

Piny existence firmy:

  • vhody tmov prce

    2. snen nklad spojench suzavrnm kontrakt asto je daleko ekonomitj organizovat vrobu prostednictvm firmy, ne uzavrnm mnohostrannch smluv.


Slide3 l.jpg

Firma je subjekt, kter se zabv vrobou (pemnou vstup ve vstupy).

Firma me mt rzn cle:

  • maximalizace zisku

  • maximalizace pjm

  • maximalizace rstu

  • dosaen uritho podlu na trhu

  • dlouhodob peit,


Slide4 l.jpg

Vdalm vkladu budeme vtinou uvaovat cl: maximalizace zisku

  • etn zisk =

    celkov pjmy explicitn nklady

  • Ekonomick zisk =

    celkov pjmy ekonomick nklady


Slide5 l.jpg

Ekonomick nklady

= explicitn nklady + implicitn nklady

  • Explicitn nklady (nklady etn) vrobce je reln plat. (nap.: platby za pronjem vrobn haly 1000 000, mzdy .500 000, platba za materil 2000 000, )


Slide6 l.jpg

  • Implicitn nklady - obtovan pleitosti vrobcovch vlastnch vrobnch faktor (to co by dostal vdruh nejlep pleitosti). (nap.: Vrobce pracuje ve sv vlastn firm. Jestlie by nepodnikal, byl by zamstnn jako bankovn expert a vydlval by ron 5000 000 K. Protoe ovem podnik, neme tyto penze vydlat mus se jich vzdt. 5000 000 K jsou tedy implicitn nklady naeho podnikatele.)


Slide7 l.jpg

  • Utopen nklady nklady, kter lovk nese, a se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (Nap.: Uvauji, jestli mm studovat na vysok kole nebo ne. Pi tomto rozhodovn nebudu brt vvahu nklady na obleen obleen si musm podit vkadm ppad.)


Produk n funkce l.jpg

Produkn funkce

  • Hlavn innost firmy je pemna vstup ve vstupy.

  • Produkn funkce vyjaduje vztah mezi mnostvm vstup, kter byly ve vrob pouity a maximlnm objemem vstupu, kter byl sdanmi vstupy vytvoen.


Slide9 l.jpg

  • Produkn funkce: Q(X1,X2,.,Xn)

    Vlastnosti produkn funkce:

  • monost substituce vstup

  • uvaujeme nemnnou rove technologie

  • uvaujeme maximln efektivn vrobn procesy


Len n obdob l.jpg

lenn obdob

  • Krtk obdob obdob, ve kterm je alespo jeden vstup fixn

  • Dlouh obdob obdob, ve kterm jsou vechny vstupy variabiln


Veli iny l.jpg

Veliiny

  • Celkov produkt TP

    vstup, kter je vyroben sdanmi vstupy

  • Prmrn produkt AP

    produkt na jednotku vstupu (nap. APK = Q/K)


Slide12 l.jpg

  • Mezn produkt MP

    vyjaduje zmnu celkovho produktu vdsledku zmny vstupu o jednotku (pedpokldme mnostv ostatnch vstup konstantn)

    parciln derivace produkn funkce podle variabilnho faktoru


Kr tk obdob l.jpg

Krtk obdob

  • Je mon graficky zachytit produkn funkci.

  • Tvar produkn funkce zvis na vnosech zvariabilnho vstupu (pedpokldme, e se mn jeden vstup a ostatn jsou fixn).


Slide14 l.jpg

Vnosy z variabilnho vstupu

  • Rostouc

  • Konstantn

  • Klesajc


Rostouc v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg

Rostouc vnosy z variabilnho vstupu

  • Jestlie kad dal jednotka variabilnho vstupu zv celkov produkt vce ne ta pedchzejc, pak hovome o rostoucch vnosech zvariabilnho vstupu.


Konstantn v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg

Konstantn vnosy z variabilnho vstupu

  • Jestlie kad dal jednotka variabilnho vstupu zv celkov produkt stejn jako ta pedchzejc, pak hovome o konstantnch vnosech zvariabilnho vstupu.


Klesaj c v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg

Klesajc vnosy z variabilnho vstupu

  • Jestlie kad dal jednotka variabilnho vstupu zv celkov produkt mn ne ta pedchzejc (a do bodu maxima produkn funkce), pak hovome o klesajcch vnosech zvariabilnho vstupu.


Slide18 l.jpg

Bn krtkodob produkn funkce

Nejprve se do X1 prosazuj rostouc vnosy z variabilnho vstupu a od X1 klesajc.

Q

Inflexn bod

X2

X3

X1

X


Slide19 l.jpg

Q

Inflexn bod

X3

X2

X1

X

MP

AP

MP

AP

X2

X3

X1

X


Mezn a pr m rn veli ina l.jpg

Mezn a prmrn veliina

  • Provdme dkaz, e mezn veliina protne prmr v extrmu prmru:


Dlouh obdob l.jpg

Dlouh obdob

  • Dochz ksubstituci vstup

  • Nen mon graficky zachytit produkn funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty.

  • Izokvanta mnoina kombinac vstup sjejich vyuitm zskme konstantn rove produktu.


Vlastnosti izokvant l.jpg

Vlastnosti izokvant:

  • izokvanty jsou klesajc

  • izokvanty se neprotnaj

  • jsou seazeny kardinln

  • izokvanta bli kpotku je spojena snim produktem ne ta vzdlenj


Slide25 l.jpg

Izokvanty jsou klesajc plyne z pedpokladu maximln efektivnho vyuvn vstup.

K

Q

C

B

K1

A

K2

L

L3

L1

L2


Slide26 l.jpg

Izokvanty se neprotnaj plyne z pedpokladu maximln efektivnho vyuvn vstup.

K

C

B

K2

Q2

K1

A

Q1

L

L1

L2


Slide27 l.jpg

Izokvanta bli k potku je spojena s nim produktem ne ta vzdlenj plyne z pedpokladu maximln efektivnho vyuvn vstup.

K

B

K2

Q2

K1

A

Q1

L

L1

L2


Mezn m ra technick substituce marginal rate of technical substitution l.jpg

Mezn mra technick substituce(Marginal Rate of Technical Substitution)

  • vyjaduje pomr, ve kterm je mon nahrazovat jeden vstup druhm, ani se zmn rove produktu

  • smrnice teny izokvanty vdanm bod


Slide29 l.jpg

pedpoklad - konstantn Q


Mezn m ra technick substituce l.jpg

Mezn mra technick substituce

Pohybuji se zbodu A do bodu B pes bod D.

K

K1

A

B

K2

D

L

L1

L2


Slide31 l.jpg

  • Pohyb zA do D:

    Klesne mnostv kapitlu, kter mme kdispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjdme nsledujcm vztahem:

    K . MP(K)

  • Pohyb zD do B:

    Vzroste mnostv prce, kter mme kdispozici a proto vzroste objem produktu. Rst produktu vyjdme nsledujcm vztahem:

    L . MP(L)


Slide32 l.jpg

  • Body A a B le na jedn izokvant. Proto se velikost poklesu produktu mus rovnat velikosti rstu produktu.

    L . MP(L) = K . MP(K)


Slide33 l.jpg

Absolutn hodnota mezn mry technick substituce v ppad klesajc a konvexn izokvanty je pi pohybu z A do C klesajc.

K

K1

A

B

K2

C

K3

L

L1

L2

L3


Dokonal substituty mezn m ra technick substituce je konstanta l.jpg

Dokonal substitutymezn mra technick substituce je konstanta

K

K1

A

B

K2

L

L1

L2


Dokonal komplementy l.jpg

Dokonal komplementy

K

Q3

Q1

L


Izokosta l.jpg

Izokosta

Izokosta je mnoina takovch kombinac vstup, pi kterch se celkov nklady nemn.

(Budeme uvaovat Q(K,L) a ceny prce a kapitlu pedpokldme, e jsou nezvisl na mnostv, kter firma koup. Pak je izokosta klesajc pmkou.)

TC(L,K) = PL . L + PK . K


Slide37 l.jpg

K

TC/PK

L

TC/PL


Rostou celkov n klady izokosta se rovnob n posouv l.jpg

Rostou celkov nkladyizokosta se rovnobn posouv

K

TC/PK

L

TC/PL


M n se jedna z cen izokosta m n sklon l.jpg

Mn se jedna z cenizokosta mn sklon

Nap.: uvaujeme pokles ceny PL

K

TC/PK

L

TC/PL


Slide40 l.jpg

kles cena PK

K

TC/PK

L

TC/PL


Optim ln kombinace vstup l.jpg

Optimln kombinace vstup

K

TC1

A

Q3

K2

Q2

Q1

L

L2


Slide42 l.jpg

K

TC3

TC2

A

K1

Q1

TC1

L

L1


Optim ln kombinace vstup43 l.jpg

Optimln kombinace vstup

  • Sklony izokvanty a izokosty se v danm bod rovnaj.

  • Druhou rovnic je pak bu rovnice konkrtn izokosty (analogie s uitkem), nebo konkrtn izokvanty.


Slide44 l.jpg

  • Pklad:

    Produkn funkce firmy je dna vztahem Q=K1/2 L1/2, kde Ka L jsou jej vstupy kapitlu a prce. Jak mnostv prce a kapitlu by mla firma pouvat, rovn-li se cena prce PL =1 a cena kapitlu PK=4 a chce-li vyrbt 2 jednotky vstupu?


V nosy z rozsahu l.jpg

Vnosy zrozsahu

  • Nepopisuj celou dlouhodobou produkn funkci, ale jen jej st.

  • Zachycuj vztah mezi proporcionln zmnou vstup a zmnou vstupu.


Druhy v nos z rozsahu l.jpg

Druhy vnos z rozsahu

  • Rostouc

  • Klesajc

  • Konstantn


Rostouc v nosy z rozsahu l.jpg

Rostouc vnosy z rozsahu

  • proporcionln zmna vstup vyvol vt ne proporcionln zmnu vstupu. (Vstupy se zv a krt a produkt se zv vce ne a krt, a>1.)


Klesaj c v nosy z rozsahu l.jpg

Klesajc vnosy z rozsahu

  • proporcionln zmna vstup vyvol men ne proporcionln zmnu vstupu. (Vstupy se zv a krt a produkt se zv mn ne a krt.)


Konstantn v nosy z rozsahu l.jpg

Konstantn vnosy z rozsahu

  • proporcionln zmna vstup vyvol proporcionln zmnu vstupu. (Vstupy se zv a krt a produkt se zv tak a krt.)


Ekonomick n klady firmy l.jpg

Ekonomick nklady firmy

TC(Q, PX1,, PXn)

Situaci zjednodume:

  • firma vyuv pouze dva vstupy: kapitl a prci

  • ceny tchto vstup jsou konstantn (firma me nakoupit libovoln mnostv danho vstupu, ani to ovlivn cenu vstupu)

  • vstupy jsou homogenn

  • firma vyrb pouze jeden statek


Vymezen pojm l.jpg

Vymezen pojm

  • Celkov nklady TC(Q)

  • Prmrn nklady AC(Q)

  • Mezn nklady MC(Q)


Celkov n klady tc q l.jpg

Celkov nklady TC(Q)

souet nklad na jednotliv vstupy

V naem ppad souet nklad na kapitl a na prci. (Ty nklady, kter firma mus vynaloit, aby mohla vyprodukovat pslunou rove produktu.)


Pr m rn n klady ac q l.jpg

Prmrn nklady AC(Q)

nklady na jednotku produktu (Q)


Mezn n klady mc q l.jpg

Mezn nklady MC(Q)

  • vyjaduj zmnu celkovch nklad vyvolanou zvenm produktu o jednotku.

  • prvn derivace celkovch nklad podle Q.


Kr tk a dlouh obdob l.jpg

Krtk a dlouh obdob

  • Vkrtkm obdob existuj fixn nklady.

  • V dlouhm obdob jsou vechny nklady variabiln.


Kr tk obdob57 l.jpg

Krtk obdob

  • Celkov nklady lenme na fixn a variabiln.

  • fixn nklady jsou nezvisl na rovni produktu

  • variabiln nklady se mn vzvislosti na vi produktu

    TC(Q) = FC + VC(Q)


Slide58 l.jpg

Prmrn veliiny v krtkm obdob

Prmrn nklady jsou lenny na prmrn fixn nklady a prmrn variabiln.

AC(Q) = AFC + AVC(Q)

  • prmrn fixn nklady AFC = FC/Q

  • prmrn variabiln nklady

    AVC(Q) = VC/Q


Funkce celkov ch n klad v kr tk m obdob l.jpg

Funkce celkovch nklad v krtkm obdob

TC(Q)

TC(Q)

VC(Q)

FC

Q1

Q


Funkce pr m rn ch a mezn ch n klad l.jpg

Funkce prmrnch a meznch nklad

MC(Q)

MC(Q)

AVC(Q)

AC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

Q1

Q


Slide61 l.jpg

AFC

AFC

Q


Slide62 l.jpg

  • Tvar (prbh) funkce krtkodobch celkovch nklad zvis na vnosech zvariabilnho vstupu.


Funkce celkov ch n klad v dlouh m obdob l.jpg

Funkce celkovch nklad v dlouhm obdob

TC(Q)

TC(Q)

Q1

Q


Funkce pr m rn ch a mezn ch n klad64 l.jpg

Funkce prmrnch a meznch nklad

MC(Q)

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)= AC(Q)

Q1

Q


Slide65 l.jpg

  • Tvar (prbh) funkce dlouhodobch celkovch nklad zvis na vnosech zrozsahu.

    OPAKOVN:

    TC = PL . L + PK . K

    TC0 = PL . 2L + PK . 2K

    TC0 = 2TC


Rostouc v nosy z rozsahu66 l.jpg

Rostouc vnosy z rozsahu

TC(Q)

TC(Q)

2TC1

TC3

TC2

TC1

1

2

3

8

Q


Souvislost mezi kr tk m a dlouh m obdob m l.jpg

Souvislost mezi krtkm a dlouhm obdobm

K

TC3

Q2

TC2

B

K2

C

K1

A

Q1

TC1

L

L1

L2

L3


Slide68 l.jpg

STC(Q)

TC(Q)

LTC(Q)

Q


P jmy firmy l.jpg

Pjmy firmy

  • Celkov pjem ..TR(Q) = P.Q

    celkov penn stka, kterou firma zsk prodejem svch vrobk

  • Prmrn pjem ... AR(Q)=TR/Q=P.Q/Q=P

    pjem, kter firm plyne zjedn prodan jednotky produktu

    funkce AR(Q) vyjaduje vazbu mezi cenou a prodanm mnostvm proto je vdy funkc poptvky po produktu dan firmy


Slide70 l.jpg

  • Mezn pjem . MR(Q)=TR/Q

    MR(Q)=dTR/dQ

    -zmna celkovho pjmu vdsledku zmny vstupu o jednotku

    - derivace celkovho pjmu podle Q


Tr n struktury l.jpg

Trn struktury

  • Cl firmy:

    maximalizace ekonomickho zisku


Maximalizace ekonomick ho zisku l.jpg

Maximalizace ekonomickho zisku


Kr tk obdob73 l.jpg

Krtk obdob

  • Je to obdob, ve kterm existuj fixn nklady a poet firem na trhu je fixn.

    Jestlie je ekonomick zisk zporn, pak firma me:

  • zastavit innost

  • pokraovat ve vrob


Slide74 l.jpg

Kdy bude firma ochotna pokraovat ve vrob?

Ztrta firmy mus bt ni ne v ppad zastaven innosti.

Vme: =TR-VC-FC

Zastavme innost. =-FC

Pokraujeme TR(Q)-VC(Q)-FC -FC

TR(Q)-VC(Q) 0

AR(Q)-AVC(Q) 0

P AVC(Q)


Dlouh obdob75 l.jpg

Dlouh obdob

  • Vechny vstupy jsou variabiln a poet firem se mn.

    Pokud firma me libovoln vstoupit na trh a vystoupit z trhu, bude tam v dlouhm obdob pouze pokud celkov pjmy pokryj jej celkov nklady (TC=VC)- tj pokud bude realizovat nulov ek. zisk.


Druhy tr n ch struktur l.jpg

Druhy trnch struktur

  • Dokonal konkurence

  • Nedokonal konkurence

    - monopolistick konkurence

    - oligopol

    - monopol


Dokonale konkuren n prost ed l.jpg

Dokonale konkurenn prosted

  • Pedpoklady modelu dokonal konkurence:

    1)Na trhu je velk poet kupujcch a prodvajcch.

    2)Vechny subjekty na trhu jsou vzhledem kvelikosti trhu mal.

    3) Vechny statky jsou homogenn.

    4)Vichni vrobci i spotebitel maj

    dokonal informace.

    Z 1), 2), 3) a 4) plyne, e dn zfirem nen tak siln, aby mohla ovlivnit trn cenu (firmy pebraj cenu ztrhu).


Slide78 l.jpg

5)Na trh je voln vstup i vstup.

6)Spotebitel usiluj o maximalizaci uitku a vrobci o maximalizaci zisku.

Z 5) plyne, e ekonomick zisk vdlouhm obdob je nulov.

Opakovn:

Nulov ekonomick zisk nemme dvod mnit sv chovn (realizujeme stejn zisk jako v ppad druh nejlep pleitosti).


Z kladn funkce l.jpg

Zkladn funkce

MR(Q) = P

AR(Q) = TR(Q)/Q = P . Q/Q = P

TR(Q) = P . Q


Slide80 l.jpg

P

MR(Q)=AR(Q)

P*

Q


Optim ln mno stv l.jpg

Optimln mnostv

P

MC(Q)

MR(Q)=AR(Q)

P*

Q

Q*


Slide82 l.jpg

P

MC(Q)

MC1050

MR(Q)=AR(Q)

P*

MC1000

Q

Q*

1000

1050


Odvozen funkce nab dky l.jpg

Odvozen funkce nabdky

P

MC(Q)

MR3

P3

MR2

P2

MR1

P1

Q

Q1

Q2

Q3


Slide84 l.jpg

  • Funkce nabdky splv v modelu dokonal konkurence s funkc meznch nklad.


Funkce nab dky v kr tk m obdob l.jpg

Funkce nabdky v krtkm obdob

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P1

MR1=AR1

AVC1

Q1

Q


Slide86 l.jpg

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P2

AVC2

MR2=AR2

Q2

Q


Slide87 l.jpg

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P3=AVC3

MR3=AR3

Q3

Q


Slide88 l.jpg

AC(Q)

P

MC(Q)

AVC(Q)

  • Mnostv Q4 nebude firma v krtkm obdob na trhu nabzet.

AVC4

P4

MR4=AR4

Q4

Q


Slide89 l.jpg

  • Funkcemeznch nklad je v krtkm obdob nabdkou od prseku s prmrnmi variabilnmi nklady.

P

MC(Q)

AVC(Q)

P3

Q5

Q


Funkce nab dky v dlouh m obdob l.jpg

Funkce nabdky v dlouhm obdob

P

MC(Q)

AC(Q)=AVC(Q)

P1=AC1

MR=AR

Q1

Q


Slide91 l.jpg

  • Funkce nabdky v dlouhm obdob splv s jednm bodem (tmto bodem je prsek meznch nklad s prmrnmi nklady).


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje kladn ekonomick zisk l.jpg

Dokonal konkurence krtk obdobfirma realizuje kladn ekonomick zisk

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

E

P1

MR1=AR1

AC1

Q1

Q


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje nulov ekonomick zisk l.jpg

Dokonal konkurence krtk obdobfirma realizuje nulov ekonomick zisk

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

AC2=P2

MR2=AR2

Q2

Q


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje ekonomickou ztr tu l.jpg

Dokonal konkurence krtk obdobfirma realizuje ekonomickou ztrtu

P

MC(Q)

AC(Q)

AC3

AVC(Q)

P3

MR3=AR3

Q3

Q


Slide95 l.jpg

Dokonal konkurence krtk obdobfirma realizuje ekonomickou ztrtu ve vi fixnch nklad maximln mon ztrta

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

AC4

P4

MR4=AR4

Q4

Q


Dokonal konkurence dlouh obdob l.jpg

Dokonal konkurence dlouh obdob

P

MC(Q)

AC(Q)

AC1=P1

MR1=AR1

Q

Q1


Slide97 l.jpg

P

MC(Q)

AC(Q)=AVC(Q)

AC1=P1

MR1=AR1

Q1

Q


Efektivnost v podm nk ch dokonal konkurence l.jpg

Efektivnost v podmnkch dokonal konkurence

Rozliujeme dva zkladn duhy efektivnosti:

1) efektivnost vrobn

2) efektivnost alokan


V robn efektivnost l.jpg

Vrobn efektivnost

Firma je vrobn efektivn, jestlie vdlouhm obdob produkuje produkt pi minimlnch prmrnch nkladech.

Firma, kter psob v podmnkch dokonal konkurence je vrobn efektivn.


Aloka n efektivnost l.jpg

Alokan efektivnost

Alokan efektivnosti je dosaeno, jestlie dn zmonch peskupen vroby neme znamenat, e na tom bude kdokoli lpe, ani na tom bude nkdo jin he. Vpodmnkch alokan efektivnosti se tedy me zvit uitek jedn osoby pouze snenm uitku nkoho jinho.

Firma je alokan efektivn, jestlie plat nsledujc rovnost: MU = MC.


Slide101 l.jpg

  • Clem firmy je maximalizace zisku:

    MC = P.

  • Zteorie uitku vme: MU = P.

  • Je zejm, e dokonale konkurenn firma je alokan efektivn (firma produkuje takov mnostv produktu, e plat MU = MC).

  • Stejnm zpsobem lze odvodit, e cel dokonale konkurenn trh je alokan efektivn.


Monopolistick konkurence l.jpg

Monopolistick konkurence

Zkladn pedpoklady modelu:

  • velk poet subjekt na trhu

  • vechny subjekty jsou vzhledem k velikosti trhu mal

  • vrobky jsou velmi blzkmi substituty (produkt je diferencovan) (kov elasticita poptvky je kladn)

  • na trhu jsou dobr informace


Slide103 l.jpg

  • existuj mal pekky vstupu do odvtv (protoe vdlouhm obdob nen problm tyto pekky pekonat, tak monopolisticky konkurenn firma realizuje vdlouhm obdob nulov ekonomick zisk)

    Z 3) a 4) plyne, e firma je cenovm tvrcem (poptvka je negativn sklonn cenov elasticita poptvky je velmi vysok)


Z kladn funkce104 l.jpg

Zkladn funkce


Popt vka po produktu firmy l.jpg

Poptvka po produktu firmy

  • Rozhodujeme se, zda pslun produkt prodvat za cenu 20,- K, nebo 15,- K za jednotku.

P

20

15

Q

10 000

15 000


Slide106 l.jpg

Zmna TR je dna:

  • Poklesem TR, ke ktermu dolo z dvodu poklesu jednotkov ceny u vech prvnch 10 000 jednotek.

  • Rstem TR, ke ktermu dolo proto, e nyn jsme schopni prodat o 5 000 jednotek vce kadou jednotku za 15,- K.


Mezn p jem l.jpg

Mezn pjem

P

AR

MR

Q


Slide108 l.jpg

  • Pklad:

Ukzali jsme, e pokud je funkce poptvky pmkou, pak funkce MR kles dvakrt rychleji.


Slide109 l.jpg

  • Pklad:


Optim ln mno stv a cena firma maximalizuje zisk l.jpg

Optimln mnostv a cenaFIRMA MAXIMALIZUJE ZISK

P

MC

P1

AR

MR

Q

Q1


Slide111 l.jpg

Funkci nabdky v nedokonal konkurenci nememe zkonstruovat. (VZTAH MEZI MNOSTVM A CENOU NEN JEDNOZNAN)TRH:

P

S

P1

P2

D1

D2

Q2

Q1

Q


Slide112 l.jpg

P

MC

  • Firma:

P1

AR1

P2

AR2

MR2

MR1

q

q1


Kr tk obdob kladn ekonomick zisk l.jpg

Krtk obdob kladn ekonomick zisk

P

MC

AC

P1

AVC

AC1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob nulov ekonomick zisk l.jpg

Krtk obdobnulov ekonomick zisk

P

MC

AC

AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob ekonomick ztr ta l.jpg

Krtk obdobekonomick ztrta

AC

P

MC

AC1

AVC

P1

AVC1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob ekonomick ztr ta ve v i fc maxim ln mo n l.jpg

Krtk obdobekonomick ztrta ve vi FC - maximln mon

AC

P

MC

AC1

AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Dlouh obdob117 l.jpg

Dlouh obdob

P

MC

AC= AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Efektivnost v podm nk ch monopilistic konkurence l.jpg

Efektivnost v podmnkch monopilistic konkurence

Domc kol:

  • Vrobn efektivnost:

  • Alokan efektivnost:

    Vppad monopolistick konkurence je cena, za kterou je produkt prodvn vy ne mezn nklady. Monopolistick konkurence je tedy alokan neefektivn.


Maximalizace tr l.jpg

Maximalizace TR

P

MC

P1

AR

MR

Q

Q1


Oligopol l.jpg

Oligopol

  • Zkladn charakteristiky:

    (tyto charakteristiky je teba vnmat orientan)

  • Relativn mal poet velkch firem na trhu. (dv, ti, tyi, dominantn firma,)

  • Produkt me bt homogenn (ropa) i diferencovan (odvy).

  • Mohou existovat bariry vstupu do odvtv. (nap. pirozen oligopol)


Kartel smluvn oligopol l.jpg

Kartel smluvn oligopol

  • Skupina firem, kter na trhu psob se chov jako firma jedin s jednotlivmi zvody (jako monopol).

  • Jejich cl je nap. maximalizovat zisk celho odvtv.


P iny nestability kartelu l.jpg

Piny nestability kartelu

  • Kartelov smlouvy jsou zakzny a tm pdem i prvn nevynutiteln.

  • lensk firmy nebvaj ochotny poskytovat pravdiv informace o nkladech.

  • lensk firmy maj tendenci tajn zvyovat produkci.

  • Nen znma trn poptvka.

  • Nkter firmy realizuj vy zisky ne jin.


Oligopol s dominantn firmou s cenov m v dcem l.jpg

Oligopol s dominantn firmou(s cenovm vdcem)

  • Na trhu existuje jedna velk firma a skupina malch firem.

  • Velk firma uruje cenu mal firmy cenu pebraj (mal firmy tvo tzv. konkurenn lem).


Oligopol s dominantn firmou l.jpg

Oligopol s dominantn firmou

P

MC

d

P1

D

MR

Q

Q1

QT


Oligopol se zalomenou k ivkou popt vky sweezyho model l.jpg

Oligopol se zalomenou kivkou poptvky (Sweezyho model)

  • Na trhu existuje nkolik velkch firem.

  • Firmy vyrbj diferencovan produkt.

  • Model vysvtluje strnul ceny.

    Pokud firma sn cenu, je nsledovna ostatnmi firmami na trhu.

  • Pokud firma cenu zv, nebude ji dn dal firma nsledovat zv cenu jako jedin.


Slide126 l.jpg

P

MC2

MC1

d

P1

MR1

MR2

Q

Q1


Cournot v model l.jpg

Cournotv model

Pedpoklady:

  • v odvtv existuj pouze dv firmy (i, j)

  • produkt je homogenn

  • firmy maj stejn nkladov kivky

  • firmy znaj trn poptvku


Slide128 l.jpg

  • i t firma povauje pi rozhodovn o velikosti svho vstupu vstup j t firmy za konstantn


Slide129 l.jpg

  • i t firma si uvdomuje, e zmna vstupu ovlivn cenu


Slide130 l.jpg

  • stejn uvauje o mnostv a o cen i firma j

  • Nyn meme formulovat nutnou podmnku maximalizace zisku firmy i a firmy j.


Nutn podm nka max zisku firmy l.jpg

Nutn podmnka max. zisku firmy


Chov n firmy i l.jpg

Chovn firmy i

  • Firma i oekv, e firma j vyrob qj.

    (Celkov vstup duopolu je Q= qi + qj a trn cena bude P(Q) = P(qi + qj ).)


Ziskov funkce l.jpg

Ziskov funkce


Slide134 l.jpg

  • Pro rzn rovn vstupu firmy j budou existovat rzn vstupy firmy i. Tento vztah se nazv reakn kivka (reakn funkce) firmy i. (k, jak mnostv m produkovat firma i v zvislosti na produkci firmy j, aby stle maximalizovala zisk.)


Rovnov ha duopolu l.jpg

Rovnovha duopolu


Slide136 l.jpg

qJ

qi(qJ)

qJ*

qJ(qi)

qi

qi*


P klad l.jpg

Pklad:

  • Trn poptvka: P=200-Q

  • Q=qi+qJ

  • Upravme poptvku: P=200-(qi+qJ)

    P=200- qi-qJ

    Pro jednoduchost dle pedpokldme, e nklady firem jsou nulov.


Slide138 l.jpg

  • Firma i:


Slide139 l.jpg

  • Firma j:


Slide140 l.jpg

  • Mme 2 reakn kivky a hledme jejich prsek (mme dv rovnice o dvou neznmch).


Slide141 l.jpg

qJ

200

qi(qJ)

100

66,66

qJ(qi)

qi

100

66,66

200


Stackelberg v model l.jpg

Stackelbergv model


Monopol l.jpg

Monopol

Zkladn pedpoklady modelu:

  • na trhu psob jedna velk firma

  • vrobek je jedinen

  • na trhu me dochzet k vraznm informanm zpodnm


Slide144 l.jpg

4. existuj velk pekky vstupu do odvtv (proto vdlouhm obdob me firma realizovat ekonomick zisk, ppadn ekonomickou ztrtu)

Z 1), 2) a 3) plyne, e firma je cenovm tvrcem (poptvka je negativn sklonn)


Hlavn p ek ky vstupu do odv tv l.jpg

Hlavn pekky vstupu do odvtv

  • administrativn nap. zsah sttu do ekonomiky

  • kontrola zdroj nezbytnch k vrob produktu (firma Alcoa ped druhou sv. vlkou kontrolovala vechny zdroje bauxitu a byla jedinm vrobcem hlinku v USA)


Slide146 l.jpg

3) prvn restrikce patenty, ochrann prva

4) pirozen piny (pirozen monopol) trh je vzhledem k optimln velikosti firmy pli mal (v odvtvch, ve kterch se dlouho prosazuj rostouc vnosy z rozsahu);

-DV FIRMY BY PRODUKT NABZELY ZA VY JEDNOTKOVOU CENU, NE FIRMA JEDIN


P irozen monopol l.jpg

Pirozen monopol

P

AC

MC

MR

AR

Q


P irozen monopol c l firmy je maximalizace zisku l.jpg

Pirozen monopol cl firmy je maximalizace zisku

P

K

P1

L

AC1

AC

MC

MR

AR

Q

Q1


Administrativn monopol dlouh obdob l.jpg

Administrativn monopolDLOUH OBDOB

P

MC

AC= AVC

P1

AC1

AR

MR

Q

Q1


V robn a aloka n efektivnost l.jpg

Vrobn a alokan efektivnost

  • Monopol je vrobn neefektivn je zejm z grafu dlouhho obdob.

  • Monopol je alokan neefektivn (vtinou neplat vztah MU=MC)


Aloka n efektivnost srovn n trhu dokonal konkurence a monopolu l.jpg

Alokan efektivnostsrovnn trhu dokonal konkurence a monopolu

Monopol

Dokonale konk. trh

K

K

LMC

Strn

A

P1

P1

E

E

MR

Dtrn

D

B

L

L

Q1

Q

Q1

Q


Aloka n neefektivnost monopolu se naz v ztr ta mrtv v hy je v grafu monopolu zachycena plochou abe l.jpg

Alokan neefektivnost monopolu se nazv ztrta mrtv vhy je v grafu monopolu zachycena plochou ABE.


Cenov diskriminace l.jpg

CENOV DISKRIMINACE

  • Cl firmy: zskn pebytku spotebitele

  • Podstatou cenov diskriminace je stanoven rozdlnch cen (rznm spotebitelm nebo rznm mnostvm), ani by k tomu vedly nkladov piny.


Druhy cenov diskriminace l.jpg

Druhy cenov diskriminace

  • Cenov diskriminace prvnho stupn,

  • Cenov diskriminace druhho stupn,

  • Cenov diskriminace tetho stupn, atd.


Cenov diskriminace prvn ho stupn l.jpg

Cenov diskriminace prvnho stupn

  • Jde o teoretick problm monopol stanov kadmu spotebiteli maximln cenu za kadou koupenou jednotku.

  • MONOPOL TAK ZSKV CEL PEBYTEK SPOTEBITELE.


Slide156 l.jpg

P

MC

P1

P2

P3

P4

AR=MR

Q

1

2

3

4


Slide157 l.jpg

  • Cenov diskriminace prvnho stupn je teoretickou abstrakc, protoe firma nezn maximln cenu, kterou je kad spotebitel ochoten za kadou jednotku zaplatit a nen schopna tuto cenu zjistit.

  • V praxi je vyuvna nedokonal cenov diskriminace prvnho stupn je zaloena na odhadech max. cen (daov poradce).


Cenov diskriminace druh ho stupn multi part pricing l.jpg

Cenov diskriminace druhho stupn (Multi-Part pricing)

  • Podstata: stanoven odlinch cen za jednotliv kumulovan mnostv danho statku.

    (jeden spotebitel plat rzn ceny podle odebranho mnostv)


Cenov diskriminace druh ho stupn l.jpg

Cenov diskriminace druhho stupn

P

MC

P1

P2

P3

AR

Q

Q1

Q2

Q3


Cenov diskriminace t et ho stupn l.jpg

Cenov diskriminace tetho stupn

  • Podob se cenov diskriminaci prvnho stupn jde rovn o diskriminaci podle spotebitel.

  • Podstata:

    Rozdlen spotebitel na nkolik skupin podle cenov elasticity jejich poptvkovch kivek.


Slide161 l.jpg

  • Poptvky jednotlivch skupin spotebitel se li cenovou elasticitou.

  • Skupiny spotebitel jsou oddlen (tj. nen mon vzjemn prodej mezi spotebiteli)


Slide162 l.jpg

  • Pklad:

    Uvaujeme, e spotebitele je mon rozdlit do dvou skupin.

    Vychzme z nsledujcch skutenost:

  • MR1=MR2

    V ppad poruen rovnosti (tj. nap. pjem z prodeje prvn skupin by byl vy ne pjem z prodeje druh skupin), pesunula by firma st vstupu do prvn skupiny v t by klesla cena a v druh skupin by cena vzrostla.


Slide163 l.jpg

b) MR1=MC=MR2

Pokud by se mezn pjmy rovnaly, ale souasn by byly vt ne mezn nklady, firma by mohla zvit zisk zvtenm vstupu. To by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotebitel a tm i k poklesu meznho pjmu. Ten by se pak vyrovnal s meznmi nklady.


Slide164 l.jpg

P

MRT je horizontln

souet jednotlivch

kivek meznch pjm

P1

D1

MC

P2

MR1

20

D2

MRT

MR2

Q2

QT

Q

Q1


Trh v robn ch faktor c l firmy maximalizace zisku l.jpg

Trh vrobnch faktorcl firmy: maximalizace zisku

  • eme otzku: Jak mnostv uritho vstupu m firma nakupovat, jestlie je jejm clem maximalizace zisku?


Slide167 l.jpg

pjem z meznho produktu prce:


Slide168 l.jpg

  • MRPL

    dodaten pjem, kter firma realizuje dky tomu, e najme dalho pracovnka.

    (Firma najme dalho pracovnka, ten vyprodukuje dodaten produkt a pjem z prodeje tohoto dodatenho produktu je pjem z meznho produktu prce)


Slide170 l.jpg

  • MFCL

    .. dodaten nklady, kter firma mus vynaloit, jestlie se rozhodne najmout dalho pracovnka


Nutn podm nka maximalizace zisku jak mno stv pr ce m firma nakoupit l.jpg

Nutn podmnka maximalizace ziskuJAK MNOSTV PRCE M FIRMA NAKOUPIT?


Pr m rn veli iny l.jpg

Prmrn veliiny

Pjem z prmrnho produktu prce ARPL

.je pjem firmy pipadajc na jednotku pouit prce


Slide173 l.jpg

Prmrn nklady na faktor prce AFCL

jsou veker pracovn nklady na jednotku prce, kter byla zapojena do vroby.

Prmrn nklady na vrobn faktor jsou

vdy toton s funkc nabdky vr. faktoru.


Slide174 l.jpg

  • Poznmka:

    Existuje dvoj chpn individuln nabdky

    vrobnho faktoru:

  • Nabdka vr. faktoru jedn firm.

    Tj. z hlediska jednoho poptvajcho.

    2. Nabdka danho vrobnho faktoru (nap. nabdka prce jednoho lovka). Tj. z hlediska jednoho nabzejcho.


Kr tk obdob175 l.jpg

V krtkm obdob existuj fixn nklady.

Krtk obdob

Jestlie firma zastav innost, jej ztrta je:


Slide176 l.jpg

Firma je ochotna pokraovat ve vrob, jestlie na tom bude lpe ne pokud zastav innost.


Dokonal konkurence na trhu produktu i na trhu v robn ho faktoru l.jpg

Dokonal konkurenceNA TRHU PRODUKTU I NA TRHU VROBNHO FAKTORU

  • Dokonal konkurence na trhu produktu:

    MRQ=P

  • Dokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru:

    MFCL =PL


Grafick zachycen k ivky mfc l l.jpg

Grafick zachycen kivkyMFCL

PL

MFCL

PL1

L


Grafick zachycen k ivky mrp l tvar t to funkce je v dy z visl na tvaru produk n funkce l.jpg

Grafick zachycen kivky MRPL(tvar tto funkce je vdy zvisl na tvaru produkn funkce)


Slide180 l.jpg

Q

Inflexn bod

X3

X2

X1

X

MP

MP

AP

AP

X2

X3

X1

X


Optim ln mno stv vstupu l.jpg

Optimln mnostv vstupu

MRPL

PL

MFCL

PL1

L1

L


Grafick vyj d en funkce arp l l.jpg

Grafick vyjden funkce ARPL

ARPL

PL

L


Grafick vyj d en funkce afc l dokonal konkurence na trhu v robn ch faktor l.jpg

Grafick vyjden funkce AFCLDOKONAL KONKURENCE NA TRHU VROBNCH FAKTOR

PL

AFCL =MFCL

PL1

L


Nab dka v robn ho faktoru l.jpg

Nabdka vrobnho faktoru

PL

SL =AFCL =MFCL

PL1

L


Slide185 l.jpg

Odvozen poptvky po vrobnm faktoruDOKONAL KONKURENCE NA TRHUVROBNHO FAKTORU

PL

MRPL=DL

SL1 =AFCL1 =MFCL1

PL1

SL2 =AFCL2 =MFCL2

PL2

SL3 =AFCL3 =MFCL3

PL3

L2

L3

L1

L


Popt vka firmy po v robn m faktoru v kr tk m obdob l.jpg

Poptvka firmy po vrobnm faktoru v krtkm obdob

PL

MRPL

AFCL1 =MFCL1

PL1

PL2

AFCL2 =MFCL2

ARPL

AFCL3 =MFCL3

PL3

DL

L2

L3

L4

L1

L


Slide187 l.jpg

PL

PL1

ARPL

MRPL=DL

L

L1

L2


Nedokonal konkurence na trhu produktu l.jpg

Nedokonal konkurence na trhu produktu

  • Projev se na funkcch:

    MRPL a ARPL

Grafy funkc MRPL a ARPL budeme dle

kreslit jako paraboly. K pesnmu zachycen by bylo teba eit prbhy funkc.


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru l.jpg

Nedokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru

  • Projev se na funkcch:

    MFCL a AFCL


Slide190 l.jpg

  • Nap.: Abychom zskali dal jednotku prce (dalho pracovnka) musme ho nalkat vy mzdou.


Slide191 l.jpg

  • Zkladnm rysem nedokonal konkurence na trhu vrobnch faktor je rostouc kivka nabdky danho vrobnho faktoru pslun firm.


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru192 l.jpg

Nedokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru

MFCL

PL

SL=AFCL

PL1

L


Druhy nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru l.jpg

Druhy nedokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru

  • Monopson

  • Oligopson

  • Monopsonistick konkurence


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru a dokonal konkurence na trhu produktu l.jpg

Nedokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru a dokonal konkurence na trhu produktu

MFCL

PL

MRPL

SL=AFCL

PL1

ARPL

L1

L


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru a nedokonal konkurence na trhu produktu l.jpg

Nedokonal konkurence na trhu vrobnho faktoru a nedokonal konkurence na trhu produktu

MFCL

PL

MRPL

SL=AFCL

PL1

ARPL

L1

L


Slide196 l.jpg

Poptvka firmy po vrobnm faktoru v krtkm obdob(pokud je na trhu vrobnho faktoru nedokonal konkurence, nen mon poptvku zkonstruovat z dvodu nejednoznanho vztahu mezi mnostvm a cenou)


Slide197 l.jpg

MFCL1

PL

MFCL2

MRPL

SL2=AFCL2

PL2

SL1=AFCL1

PL1

L1

L


P klad198 l.jpg

Pklad:

  • Firma usiluje o maximalizaci zisku vpodmnkch dokonal konkurence na trhu vrobnch faktor a trhu produkt. Vkrtkm obdob je variabiln pouze vstup X a vechny ostatn vstupy jsou fixn. Fungovn firmy je popsno nsledujcmi funkcemi: TP(X) = 60X2X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000.


Slide199 l.jpg

  • a)Napite krtkodobou funkci poptvky po faktoru.

  • b)Urete interval I (mnoina vech X, pro kter graf funkce MRP(X) splvs grafemfunkce krtkodob poptvky po vrobnm faktoru).

  • c)Urete interval vech funknch hodnot MRP(X), pro kter plat MRP(X) = D(X).

  • d)Urete, jak mnostv X bude firma poptvat, pokud usiluje o maximalizaci zisku.

  • e)Urete, jak mnostv produktu bude firma produkovat.


A ur en kr tkodob popt vky po v robn m faktoru l.jpg

a) Uren krtkodob poptvky po vrobnm faktoru:

Protoe trh vrobnho faktoru je dokonale konkurenn, je mon konstruovat funkci poptvky po vrobnm faktoru.

(st grafu funkce MRP(X) pjem meznho produktu vrobnho faktoru splv sgrafem funkce krtkodob poptvky firmy po vrobnm faktoru.)


Slide201 l.jpg

Uvdomme si, e TP(X) = Q(X):

MRP(X) =(TR(Q(X)))=

TR(Q) . Q(X) =

=MR(Q) . MP(X)

MRP(X) =MR(Q) . MP(X)


Slide202 l.jpg

Zadn: TP(X) = 60X2X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000

MRP(X) = 12000X 300X2.

poznmka


B ur en intervalu i l.jpg

b) Uren intervalu I:

1) Urme maximum funkceARP(X).

Pro X > 0 a Q(X) > 0 plat:

ARP(X)= AR(Q(X)) . AP(X),

Poznmka:


Slide204 l.jpg

ARP(X)= 100(60X X2)= 6000X 100 X2,

ARP(X)=6000 200X = 200(30 X).

Body podezel zextrmu vypoteme zrovnice ARP(X) = 0, tj. X=30.

Funkce ARP(X) je rostouc pro 0<X <30

a klesajc pro X>30.


Slide205 l.jpg

Vypoteme nulov body funkce MRP(X) na intervalu (0; ):

12000X 300X2=0, 300X(40 X)=0 => X=40.

Na intervalu <30; 40) splv graf funkce pjmu z meznho produktu sgrafem funkce krtkodob poptvky po vrobnm faktoru.


Slide206 l.jpg

c) Uren intervalu funknch hodnot MRP(X), pro kter plat MRP(X) = D(X):

ARP(30) = 90000, 0<P(X) <90000.


D ur ete jak mno stv x bude firma popt vat pokud usiluje o maximalizaci zisku l.jpg

d) Urete, jak mnostv X bude firma poptvat, pokud usiluje o maximalizaci zisku:

MRP(X) MFC(X) =0

(X) = 12000X 300X2 90 000= 0,

(X 30) . (X 10)=0,

X1=10, X2=30.


E ur me mno stv produktu kter bude firma nab zet na trhu l.jpg

e) Urme mnostv produktu, kter bude firma nabzet na trhu:

TP(X) = 60X2X3, TP(30) = 27000.


ad
  • Login