1 / 80

Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd. Literatura k přednášce. Giddens, A. (1999) Sociologie . Argo Rural Developments (CAP 2000 Working Document). 1997. European Commission: Directorate General for Agriculture (DGVI).

tayte
Download Presentation

Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regionální/rurální rozvoj z pohledu sociálních věd

  2. Literatura k přednášce • Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo • Rural Developments (CAP 2000 Working Document). 1997. European Commission: Directorate General for Agriculture (DGVI). • Kayser, B. 1990. La renaissance rurale (Sociologie des campagnes du monde occidental). Paris: Armand Colin. • Majerová, V. a kol (2003) Český venkov 2003 (situace před vstupem do EU). Praha: PEF ČZU • Majerová, V. a kol (2000). Sociologie venkova a zemědělství. Praha: PEF ČZU • Perlín, R (1998). Typologie českého venkova. Zemědělská ekonomika 44 (8): 349-358 • Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje

  3. K pochopení problematiky principů regionálního a sociálního rozvoje (i se zaměřením na oblast venkova) je třeba nejprve analyzovat koordináty, v nichž se regiony – regionální společnosti (a následně regiony venkovské – venkovské společnosti) nacházejí:

  4. Ideály, normy a materiální statky v regionech (angažovanost,solidarita, důvěra, spolupráce, tolerance, politika, identita, vzdělání atd.) Region jako entita existující v čase (růst, rozvoj, vývoj, udržitelnost,cykličnost, fluktuace) a procesy ovlivňující regiony kultura v prostoru Region jako společnost v čase Region jako prostorově vymezená entita (co je region, typy regionů a jejich klasifikace) Skupinová /sociální/ struktura regionu (typy sociálních vazeb, spolky, sdružení, typy sociálních skupin v regionu. Vztahy lidí skupiny (seskupování)

  5. Ideály, normy a mate- riální statky ve venkov- ském prostoru a čase (vztahy k přírodě,nedů- věra ke změnám,stabili- ta normativní kultury) Cyklické pojetí času (zdánlivá tradičnost - před- stavy o opožděnosti ve vý- voji; změny pod vlivem urbanizace, globalizace, kolektivizace kultura v prostoru Venkovská společnost (specifičnost) v čase Venkov a vesnice jako geo- graficko-demografické enti- ty (jejich vymezení), sepje- tí s přírodou, otevřenost pro- storu, převaha přírod. pro- středí, nízká hustota osídle- ní a zástavby, agro-leso-pas- tevecké užití prostoru Vesnice jako sociální entita (sociální vazby ve venkovském prosto- ru a čase) – sociální kate- gorie, agregát a skupina ve vlast. slova smyslu skupiny (seskupování)

  6. Regiony/venkov jako společnost v prostoru

  7. Regiony/venkov v prostoru • Naše jednání je situováno v prostoru a čase. Prostor nelze oddělit od času, ale abychom mohli tyto záležitosti sledovat, musíme tak ideálně učinit • Koncept regionu (vymezená část prostoru, území) a regionalizace (rozčlenění prostoru, území do oblastí s určitými hranicemi; svou roli zde hraje i čas)

  8. ZÓNOVÁNÍ Naše aktivity probíhají v časoprostorových zónách

  9. Klasifikace regionů (jejich typy) • Cílem je utvořit území. Taková klasifikace může ospravedlnit různou podporu pro tyto oblasti (např. pro méně příznivé oblasti), která je součástí regionální nebo venkovského rozvoje. Jako východisko se používá zónování (prostor i čas – složité) tak i rozčlenění prostoru (bez ohledu na čas – jednodušší)

  10. Obecný model zónování (jednání v prostoru i čase a řád sídlení sturktury a geografického prostoru ) • Jedním z prvních modelů zónování byla teorie centrálních míst (někdy spojována s lokalizační teorií): W. Christaller (30. léta 20. stol): racionálně geometricky seskupená sídla v homogenním prostředí. • Novější typ zónování byl reakcí na rurální exodus (co dělat s rurálním exodem – 70. léta 20. století) a představuje určité praktiky pro potřeby regionální politiky (především rozvoje venkova) • Kruhový model, kde kritériem zónování je vzdálenost od centra symbolizujícího administrativní centrum,ekonomická závislost/nezávislost na městském jádru (měřeno například strukturou ekonomických aktivit, dojížděním/nedojížděním za prací, službami, lokální výkonností atd, časovými kontakty) a předpoklady rozvoje (měřeno existujícími potenciály a schopnostmi jejich využití) • Obtížně aplikovatelné k celému území národního státu nebo EU, protože je velice komplikované. Proto se používá při zónování mikroregionů

  11. Popis zón • ZÓNA I • -- městské jádro – symbol v obrázku: I • ZÓNA II • -- předměstí (správní připojení v jádru; výjimka velká města) – symbol v obrázku: IIa • -- příměstí (správní oddělenost, ale není vůbec ekonomicky samostatné a oddělené od jádrasymbol v obrázku: IIb

  12. Popis zón • ZÓNA III • -- území pod tlakem města; hospodářsky závislé na městě (nemá vlastní ekonomické aktivity – viz dále model závislosti); řada problémů; může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí (tzv. rezervní oblast) – symbol v obrázku: IIIa • -- produktivní území (relativní ekonomická nezávislost na jádru) dobré šance pro rozvoj anebo se již rozvíjí – symbol v obrázku : IIIb

  13. Popis zón • ZÓNA IV • -- marginální pustnoucí zóna (často odsouzena k dalšímu úpadku – symbol v obrázku: IVa • -- marginální regenerující se území (podobně jako území pod tlakem města se jedná o tzv. rezervní oblast – může se rozvíjet pouze s výraznou pomocí – symbol v obrázku: IVb

  14. V zónách II-IV se nacházejí sídla, které jsou otevřená (schopnost se rozvíjet) a uzavřená (bez schopnosti se rozvíjet) • Zónami III and IV prochází turistická mezizóna (zde je výrazný problém rozvoje – masový nebo měkký turismus?) • Masový a měkký turismus: H. Librová. 1994. Pestří a zelení. Brno: Veronica, s. 65-75 (hlavně přehled s. 72)

  15. Tourism IVb IIIb I IIa IIb IIIa IVa Tourism

  16. Tento model se používá ke sledování životaschopnosti obcí pokud jde o: • Jejich umístění v prostoru i v čase (zóny ve vztahu k městským jádrům) • Ve vztahu k jejich vnitřním potenciálům pro čelení vlivům geograficko správního uspořádání (problém periferií)

  17. Na základě modelu zónování (obecného modelu) můžeme klasifikovat venkovské regiony podle míry integrace s národním hospodářstvím

  18. Integrované venkovské oblasti • Rostoucí počet obyvatel • Zaměstnání je založeno na sekundárním a terciárním sektoru, avšak zemědělství stále představuje klíčový způsob užití prostoru (půdy) • Některé stojí tváří v tvář potenciálním hrozbám v oblasti životního prostředí, sociálního a kulturního dědictví, • Některé (blízko velkých měst) riskují, že se stanou pouhými obytnými oblasti velkých měst (bez vlastního ekonomického aktivit) jiné se rozvíjejí vlastními silami • Uvažujte, které zóny sem patří

  19. Středně integrované venkovské oblasti • Relativně vzdálené od městských center • Různé promíchání primárních a sekundárních sektorů • V mnoha zemích EU před rozšířením se v nich nacházely velké zemědělské podniky a velké výměry půdy

  20. Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti • Nejnižší hustota obyvatel • Často nejnižší příjmy • Převážně starší populace, která silně závisí na zemědělství • Obecně zde existují nejméně odpovídající základní služby • Topografické charakteristiky (hory) nebo vzdálenost od hlavních dopravních sítí často působí jako izolující faktory • Uvažujte o které zóny se jedná

  21. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR

  22. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství) • Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením)

  23. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit)

  24. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy) • Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska)

  25. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu)

  26. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H králové až po Litoměřice/, dolní Pohoří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín) • Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Ceb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR) • Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/

  27. Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik • Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písek, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/) • Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic) • Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín)

  28. Rozčlenění podle velikosti, počtu a funkcí ve vztahu k obecnému modelu • Mikroregiony: nejmenší typ regionů, několik obcí s vlastní historií a tradicí (farnosti, obvody základních škol, obvody lékaře, policejní okrsek) často vznikají vzhledem k potřebě sdružování obcí do silnějších celků -- výhodnější vyjednávací pozice, spolupráce, dosažení na větší investice atd. • Mezoregiony: okres nebo jeho podstatná část, do centra lidé dojíždějí za prací a vyšší občanskou vybaveností (spádové oblasti) • Makoregiony: území několika okresů (územní celky schválené vládou, v jádrech jsou různé aktivity - vysoké školy, velké závody atd.)

  29. Zvláštní typ regionů - Euroregion • Euroregion (spojuje přeshraniční oblasti a je tak určen pro pro přeshraniční spolupráci -- koordinace přeshraničních aktivit na regionální úrovni; členy mohou být obce, okresy, komory, které organizují horizontální partnerství a mají intenzivní kontakty se svými kolegy na druhé straně hranice;

  30. Zvláštní typ regionů – Euroregion • Euroregion: Hlavní aktivity: • koordinace přeshraničních procesů • posilování sociálních sítí partnerů v regionech • zkušenosti občanů s evropskou integrací • „bleskosvod“ pro řešení každodenních problémů občanů regionu • reprezentace zájmů regionů na národní a evropské úrovni • identifikace, koordinace, příprava a provádění projektů financovaných EU • podpora pracovních skupin v oblasti hospodářství, vzdělávání, kultury, dopravy, turistiky

  31. Zvláštní typ regionů - Euroregion • Přeshraniční spolupráce v ČR • česko-německá: Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava • české-polská: Nisa, Glacensis, Praděd., Silesia, Těšínské Slezsko, Beskydy • česko-slovenská: Beskydy, Bílé Karpaty, Pomoraví • česko-rakouská: Pomoraví, Silva Nortica, Šumava • Od r. 2007 budou tvořit jádro nového Cíle EU: EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (viz příloha 22 – nutno se seznámit jako povinný doplněk ke kapitole 4 ve skriptech: programovací období 2007-2013: OP Nadnárodní spolupráce a OP Meziregionální spolupráce)

  32. Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) • Vznikl pro potřeby použití pro mezinárodní a národní srovnání • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (26.5.2003) o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)

  33. Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) • Klasifikační kritéria: • 1 krok: správní jednotky jako geografická oblast se správním orgánem s pravomocí přijímat správní nebo politická rozhodnutí pro tuto oblast v právním a institucionálním rámci členského státu - u nás kraje). • 2. Krok: velikost správní jednotky v populačních hranicích

  34. Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) • Počty obyvatel správní jednotky a NUTSÚroveň Minimum Maximum • NUTS1 3 miliony 7 milionů • NUTS2 800 000 3 miliony • NUTS3 150 000 800 000

  35. Jednoduchý model rozčlenění prostoru (bez časové koordináty) • 3. Krok • Neexistují-li pro danou úroveň NUTS žádné správní jednotky vhodného rozsahu je tato úroveň NUTS stanovena spojením vhodného počtu stávajících menších sousedních správních jednotek. Tato agregace zohledňuje příslušná kritéria, jako jsou geografické, socioekonomické, historické, kulturní nebo enviromentální aspekty.

  36. Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska regionálního rozvoje) • Klasifikace NUTS je hierarchická. Jednotlivé členské státy rozděluje na územní jednotky úrovně NUTS 1, tyto jednotky se rozdělují na územní jednotky úrovně NUTS 2 a tyto jednotky jsou dále rozděleny na územní jednotky úrovně NUTS 3 (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 jasně mluví pouze o těchto 3 úrovních)

  37. Nejběžnější rozčlenění prostoru (nejpoužívanější v ČR z hlediska regionálního rozvoje) Nižší územní členění. LAU (Local Administrative Units: místní administrativní jednotky) – v ČR se jedná o dřívější NUTS 4 (okresy) – vyšší úroveň LAU – LAU1, a NUTS 5 (obce) - LAU2 (nižší úroveň) LAU 1 (NUTS 4) jsou definovány pro téměř všechny země EU, LAU 2 (NUTS 5) představují 112 200 obcí v EU25

  38. NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales Statistique) klasifikace • NUTS 0 – národní státy • NUTS 1 – území (jako Länders v Německu, území Česka (území s 3-7 mil. obyvatel) • NUTS 2 – region/oblast (jako Comunidades autonomas ve Španělsku, v Česku propojení dvou až tří krajů) – region/oblast s 800 000 – 3 mil. obyvatel; u nás 8 regionů soudržnosti • NUTS 3 – kraje (jako Swedish Län, v Česku: vyšší územně správní celky) kraje se 150 000 – 800 000 obyvateli; u nás 14 krajů • NUTS 4 (LAU1)– okresy: u nás 77 (jako administrativní jednotka zrušeny k 1.1.2002) • NUTS 5 (LAU2) – obce (u nás kolem 6250)

  39. Jednoduchý model rozčlenění prostoru ve vztahu k venkovu (stupěň rurality) • Rozlišuje venkovské a městské obce na základě hustoty obyvatel (v obcích nebo regionech) • Rozlišuje městské a venkovské oblasti a obce • Klasifikace je založena na hustotě populace v obcích a v regionech • Snadnější aplikace pro mezinárodní srovnání a strukturální intervence -- pro politiku rozvoje venkova -- Programy směřující k obnově venkova

  40. Určení venkovských oblastí • Krok 1: metodologie OECD modifikovaná k EU: na úrovni NUTS 5identifikuje venkovské obce jako ty obce, jejichž hustota obyvatelstva je pod 100 obyvatel na km2 (V ČR se někdy používá i 120 obyv./km2) • Krok 2 – první úroveň klasifikace: venkovské území je území s více než 37.5% obyvatelstva daného území žijícího ve venkovských obcích (tj. obcích s méně než 100 obyvateli /příp. 120/ na km2)

  41. Definice venkovských oblastí (stupeň rurality podle metodiky EU) • Krok 3 – druhá úroveň klasifikace: stupeň rurality v daném území: • Převážně venkovské regiony (více než 50% populace žije ve venkovských obcích)- PRR (predominantly rural regions) • Z podstatné části venkovské regiony (venkovské reigony): 15%-50% populace žije ve venkovských obcích – SRR (significantly rural regions) • Převážně městské regiony: méně než 15% populace žije ve venkovských obcích –PUR (predominantly urban regions)

  42. Czech republic and EU at NUTS 2 level - % population

  43. Domácí úkol: • V určitém regionu žije 10 000 obyvatel. V obci A s katastrem 2 km2 žije 500 obyvatel, v obci B s katastrem 6 km2 žije 500 obyvatel, v obci C s katastrem 3 km2 žije 400 obyvatel, v obci D s katastrem 22 km2 žije 2000 obyvatel, v obci E s katastrem 35 km2 žije 7000 obyvatel, v obci F s katastrem 5 km2 žije 1500 obyvatel a v G žije na katastru 10 km2 500 obyvatel. Určete o jaký stupeň rurality se u daného regionu jedná (podle metodiky v EU)

More Related