Smyslová soustava

1. Smyslová soustava

2. Smysly • Zrak – světlo • Sluch – zvuky • Čich – pachy • Chuť – látky v kontaktu s jazykem • Hmat – tlak na povrchu těla • Rovnovážné ústrojí – poloha a pohyb • Vnímání teploty • Vnímání bolesti • Vnímání stavu vnitřních orgánů (svalové napětí, kyselost v žaludku,…)

3. Zrak

4. Stavba oka • Bělima • Bílá vrstva na povrchu oka • Udržuje stálý tvar oční koule • Vepředu vytváří průhledný tvar zvaná rohovka • Rohovka chrání oko zepředu

5. Cévnatka • Prostřední vrstva oka • Bohatě prokrvená • Vepředu vybíhá v duhovku a v řasnaté tělísko • Duhovka • Zbarvený svěrač z hladké svaloviny • Uprostřed je otvor zvaný zornice • Ve tmě se zornice rozšíří – do oka může víc světla • Na světle se zornice zúží a zabrání tak přesvětlení obrazu

6. Řasnaté tělísko • Soubor řasnatých svalů – hladká svalovina • V něm je napnutá čočka • Čočka láme světlo tak, aby se paprsky přicházející z jednoho bodu, setkaly opět v jednom bodě na sítnici. • Jedná se o spojnou čočku • Při pohledu do dálky se čočka zploští, při pohledu na blízko se zakřiví (díky činnosti řasnatého tělíska)

7. Sítnice • Vnitřní vrstva oka • Složená ze smyslových buněk • Světelné paprsky dopadající na sítnici aktivují tyto buňky a tak vzniká obraz, který je posílán zrakovým nervem do mozku.

8. Smyslové buňky: • Tyčinky • Velmi citlivé • Vidění za šera • Nerozlišují barvy • Čípky • Méně citlivé • Vidění na světle • Barevné vidění

9. Zvláštní místa na sítnici • Slepá skvrna • Místo, kde odchází zrakový nerv • Nejsou zde smyslové buňky • Žlutá skvrna • Místo s největší koncentrací zrakových buněk • Naproti čočce

10. Sklivec • Rosolovitá průhledná hmota • Vyplňuje oční kouli • Brání zhroucení oka dovnitř

11. Přídatné orgány oka • Okohybné svaly • Otáčejí okem • Slzné žlázy • Brání vysychání oka • Dezinfekce • Vyplavují nečistoty • Víčka • Roztírají slzy • Chrání oko • Řasy zachytávají prach • Obočí • Ochrana před stékajícím potem

12. Poruchy zraku • Krátkozrakost • Oko je příliš dlouhé, takže paprsky se protnou před sítnicí a na sítnici se tvoří neostrý obraz vzdálených předmět • Odstraníme brýlemi s rozptylkami • Dalekozrakost • Oko je příliš krátké, nebo řasnaté tělísko unavené, takže se paprsky na sítnici ještě nesetkají a vidění na blízko je neostré • Odstraníme brýlemi se spojkami

13. Šilhání • Špatná souhra okohybných svalů • Šedý zákal • Zakalí se oční čočka • Čočku lze operativně odstranit a nahradit umělou (neumí již zaostřovat). • Zelený zákal • Zvýšený nitrooční tlak • Může vést k oslepnutí

14. Sluch

15. Zvuk • Zvuk vzniká vibrací předmětu (struna na kytaře, hlasivky,…) • Chvění se z předmětu přenáší na okolní vzduch a šíří se jako kruhy na vodě. • Rychlé vibrace – vysoké tóny • Pomalé vibrace – hluboké tóny • Mohutné vibrace – hlasitý zvuk • Jemné vibrace – tichý zvuk

16. Ucho • Zevní ucho • Ušní boltec • Zachycuje zvukové vlny a soustřeďuje je do zvukovodu • Zevní zvukovod • Vede zvukové vlny až k bubínku • Bubínek • Blána která přehrazuje zvukovod na rozhraní zevního a středního ucha • Při nárazech zvukových vln se rozechvívá

17. Střední ucho • Sluchové kůstky • Kladívko, kovadlinka, třmínek • Přenášejí chvění bubínku na oválné okénko ve vnitřním uchu • Eustachova trubice • Spojuje středoušní dutinu s hltanem • Vyrovnává tlak mezi středoušní dutinou a okolím

18. Vnitřní ucho • Blanitý hlemýžď • Chvěním oválného okénka se rozechvívá i tekutina, kterou je hlemýžď vyplněn • Díky chvění tekutiny se pohybují „vlásky“ buněk ve stěně hlemýždě • Tyto buňky převádějí chvění na nervový signál, který je veden zvukovým nervem do mozku

19. Rovnovážné ústrojí

20. Blanitý labyrint • Umístěn ve vnitřním uchu • Tři polokruhovité chodby • Vyplněny tekutinou • Dole rozšířeny v ampuly – zde jsou buňky s vlásky • Při pohybu hlavy se (díky pohybu tekutiny) ohýbají vlásky a převádějí tento pohyb na nervový signál, který nás informuje o pohybu hlavy • Vejčitý a kulovitý váček

21. Chuť

22. Jazyk • Celý povrch je pokryt chuťovými pohárky v nichž jsou chuťové buňky • Každá buňka reaguje pouze při styku s látkou odpovídající chuti • Jsou tedy čtyři typy chuťových buněk, podle čtyř základních chutí • Hořká slaná, sladká, kyselá

23. Rozmístění chuťových buněk na jazyku

24. Čich

25. Čichové buňky • Umístěny v horní části dutiny nosní • Reagují na pachy ve vzduchu, který prochází dutinou nosní • Signály vysílají do mozku čichovým nervem • Rozlišujeme asi 10 000 pachů

26. Hmat

27. Smyslové buňky v kůži • Čidla uzpůsobená pro vnímání různých pocitů • Vnímání chladu • Vnímání tepla • Vnímání dotyku a silného tlaku • Vnímání bolesti • Vnímání pohybu chloupků

28. Adaptace smyslů

29. Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět • Např.: • Čich – necítíme pach v místnosti, kde jsme již dlouho • Hmat – necítíme dotyk brýlí • Sluch – přestáváme vnímat hudbu při práci • Výhoda • Nezatěžujeme mozek zbytečnými podněty • Nevýhoda • Smysly nás nemusí varovat před nebepečím • Např. neucítíme, že uniká plyn