1 / 32

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště. Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra V i n t e r o v á odborná učitelka uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci :. Vady dřeva. Vady struktury dřeva a nepravé jádro. Tyto vady vznikají během růstu stromu.

tanek-mejia
Download Presentation

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Vladimíra V i n t e r o v á odborná učitelka uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Vady dřeva

  2. Vady struktury dřeva a nepravé jádro • Tyto vady vznikají během růstu stromu. • Na povrchu kulatiny nejsou viditelné a zjistí se až při jejím zpracování. • Jsou to odchylky od normální stavby vláken, které většinou ovlivňují tvarovou stabilitu a mechanické vlastnosti dřeva

  3. Vady struktury dřeva a nepravé jádro K nejdůležitějším a nejčastějším vadám struktury dřeva patří : • -                     dřeň, dvojitá dřeň, • -                     dvojitá běl, • -                     točitost vláken, • -                     zvlnění vláken, • -                     závitek, • -                     prosmolení, • -                     smolník, • -                     reakční dřevo, • -                     vodnatost, • - nepravé jádro.

  4. Dřeň, dvojitá dřeň • Dřeň je střední část kmene, složená z tenkostěnných parenchymatických buněk. Je přirozenou součástí kmene. Kolem dřeně je však několik letokruhů s menším podílem letního dřeva. Tato část více sesychá a má menší pevnost, proto je příčinou vzniku vnitřních trhlin. Na řezivu je nežádoucí. U dvojitých kmenů nebo pod rozdělením vidličnatého kmene bývají dvě dřeně, které snižují výtěžnost řeziva a ovlivňují jeho tvarovou stabilitu při sušení. Dvojitá dřeň

  5. Dvojitá (vnitřní) běl • Vytváří se někdy v kmenech tvrdých jádrových listnáčů, zejména DB, JS. • Je to několik letokruhů v jádrovém dřevě, barvou a vlastnostmi podobných běli, v nichž zůstávají živé, neodumřelé buňky s vyšším obsahem vlhkosti. • Její vznik se vysvětluje předčasným opadáním listů při velkém suchu nebo zničených hmyzem, anebo narušením činnosti kambia , např. dlouhými mrazy náhle po teplém podzimu. Strom nemá potom dostatek látek na vyplnění letokruhů jádrovými látkami. • Vnitřní běl zhoršuje mechanické vlastnosti jádra a tvarovou stabilitu při vysoušení (obsahuje více vlhkosti než okolní jádro).

  6. Točitost – odklon vláken • Je to šroubovité odchýlení vláken od podélné osy kmene. Často se vyskytuje u stromů, které jsou vystaveny jednostranným silným náporům větru. • Točitý růst pozorujeme již na rostoucích stromech podle trhlin v kůře nebo podle svalů – jsou jakoby násilně točeny doprava nebo doleva podle své osy. Odklon vláken může být i pouze v některých letokruzích a je vidět až na řezivu . • Točitost vláken : • levostranná • pravostranná

  7. Točitost – odklon vláken • Rozlišujeme točitost levostrannou (otáčení proti světlu), která se vyskytuje spíše u jehličnatých dřevin a pravostrannou (šroubovité namáhání větrem, nebo sluncem – světlem), která se vyskytuje spíše u listnatých dřevin. • Nejnáchylnější k točitosti jsou BO, HB, jírovec, v menší míře se a takévyskytuje i u JD, SM, BK, OL, TP, JL, JB.

  8. Točitost – odklon vláken • Desky z takového dřeva nepravidelně sesychají, bortí se šroubovitě (přes roh, do vrtule) a při sušení vznikají šikmé trhliny, které sledují směr vláken. • Dřevo s odkloněnými vlákny od podélného směru se špatně opracovává, vlákna se při opracování vytrhávají. • Odklon vláken nesmí přesáhnout 15 %. Pravotočivý kmen

  9. Točitost – odklon vláken • Střídavá točitost

  10. Zvlnění vláken – vlnitý růst Ve dřevě se vyskytuje zvlnění vláken : • dlouhé a mělké – zapříčiňuje borcení řeziva při sušení, • krátké a vysoké – dává dýhy s pěknou vlnitou texturou a vlnitým leskem, který vzniká přeřezáváním vln vláken na ploše, Zvlnění vláken - tangenciální

  11. Zvlnění vláken – vlnitý růst • Zvlnění vláken je buď tangenciální, nebo radiální i tangenciální. • Vlnitý růst je i ve svalovitém dřevě. • Nejčastěji se vlnitost vyskytuje ve dřevě JV, JS, BR, v menší míře u TP, BK, OR, OL, a SM (tzv. smrk – lískovec). Zvlnění vláken – tangenciální i radiální

  12. Závitek • Je to místní odklon letokruhů a vláken od normálního směru, který se vyskytuje v okolí suku, smolníku, poranění, atd. • Je příčinou borcení a zhoršení mechanických vlastností, proto je u řeziva nežádoucí a je potřebné jej vymanipulovat.

  13. Prosmolení • Vzniká abnormálním prosycením dřeva pryskyřicí na velké ploše nebo jen v určitém místě, obvykle v blízkosti otevřeného nebo zarostlého poranění stromu. • Může se vyskytnout u všech druhů jehličnanů, které obsahují pryskyřici. • Na řezné ploše tlustšího řeziva se jeví jako tmavá pásma, u tenkých sortimentů, zejména dýh, je místo jakoby průsvitné. • Je příčinou špatné přilanavosti nátěrových hmot v prosyceném místě, proto se pryskyřice z povrchu před aplikací nátěrových hmot odstraňuje, obvykle vymýváním (např.hydroxidem sodným).

  14. Smolník • Je to dutina na rozhraní letokruhů, vyplněná pryskyřicí. • Vyskytuje se u všech jehličnatých dřevin, obsahujících pryskyřici. • Nejčastěji vzniká při dlouhodobém mechanickém namáhání stromu, například silnými větry. • Vlivem namáhání se může porušit soudržnost vláken na rozhraní letního a jarního dřeva a do vzniklé dutiny se soustředí pryskyřice. • Smolníky je nutné před obráběním dřeva odstranit, protože vytékající pryskyřice znesnadňuje obrábění, otupuje a zalepuje nástroje a znemožňuje dokonalou povrchovou úpravu. • Pryskyřice ze smolníků může pronikat na povrch i několik let (zejména u modřínového dřeva).

  15. Reakční dřevo • Je to jednostranná změna tloušťky letního dřeva letokruhů. • Vzniká reakcí stromu na namáhání, zejména vlivem větru, dlouhodobého zatížení sněhem, nebo váhou těžkých větví. • Je příčinou silného nepravidelného borcení a praskání dřeva.

  16. Reakční dřevo Dělí se na tlakové dřevo – křemenitost a tahové dřevo. • a)   tlakové dřevo(křemenitost) vzniká v jehličnatých stromech v místě tlakového namáhání zesílením buněčných stěn vlivem silné lignifikace (zvýšením obsahu ligninu). Makroskopicky se jeví jako hnědá zóna, zasahující několik letokruhů, anebo je pouze rozšířená část letního dřeva v rámci jednoho letokruhu. Je méně pružné než ostatní dřevo. • b) tahové dřevo vzniká v listnatých stromech zesílením buněčných stěn vlivem zvýšeného obsahu celulózy. Jeví se jako lesklá bílá plocha na příčném řezu.

  17. Vodnatost • Je to abnormální prosycení dřeva vodou, které se vyskytuje především na obvodu jádra nebo v místě vyzrálého dřeva. • Po vysušení vzniká v místě vodnatosti velké množství drobných trhlinek, které narušují soudržnost dřeva a tím zhoršují jeho mechanické vlastnosti. • Vodnatost na obvodu

  18. Vodnatost • Vodnatost ve vyzrálém dřevě • Vodnatost po vysušení

  19. Nepravé jádro • Nepravé jádro se tvoří v zóně vyzrálého dřeva bezjádrových listnatých dřevin (hlavně BK). • Je tmavší než okolní dřevo a má nepravidelný tvar, který nesleduje obrys letokruhů • Nezhoršuje mechanické vlastnosti, avšak v pozdějším stadiu vývoje bývá často napadáno hnilobou. • Dřevní buňky v nepravém jádře jsou špatně propustné, proto se kulatina s obsahem nepravého jádra obtížně plastifikuje a nedá se použít ve výrobě dýh.

  20. Nepravé jádro • Při zpracování bukových výřezů s velkým nepravým jádrem se snižuje výtěžnost kvalitního dřeva, proto nejsou vhodné pro zpracování na pilařských provozech, ale spíše na výrobu aglomerovaných materiálů. • Dřevo s menším jádrem u buku, javoru, jasanu a dubu lze použít na výrobu četných dřevařských výrobků, pokud je jinak zdravé a změna barvy není na závadu. • Nehodí se pouze pro výrobu beden do potravinářství, protože výrazně zapáchá po kvasnicích.

  21. Nepravé jádro • Nepravé jádro vzniká proniknutím vzduchu do zóny vyzrálého dřeva (vypadlým sukem, poraněním). • Ve vyzrálém dřevě mají parenchymatické buňky sníženou životaschopnost a po proniknutí vzduchu odumírají. Přitom v nich probíhá oxidace tříslovin, které má za následek změnu barvy a také tvorba tyl, které ucpávají ztenčeniny a snižují prostupnost buněk.. • Nepravé jádro může vzniknout i po mrazové trhlině (tzv. mrazové jádro).

  22. Nepravé jádro • K nepravým jádrům zařazujeme i taková, která vznikla působením hub jako první, zbarvující stadium poškození dřeva houbami. • Nepravá jádra mohou být zdravá nebo nahnilá (s hnilobnou zónou).

  23. Nepravé jádro Dělí se dále na :  • 1.Okrouhlá– převážně nepravidelného oválného • tvaru, která se dále dělí na: a)jednoduchá – s jednou zónou, b)mramorovitá (mozaikovitá) – složená z četných od sebe ohraničených zón c)dvojitá –kombinovaná, obvykle s vnější zónoumrazového jádra vzniklého vlivem nízkých teplot. 2.Paprskovitá– s ostrými výběžky výrazně ohraničenými a obvykle s příznaky začínající hniloby, která se dále dělí na : a)      hvězdicovitá – ve střední části kmene, b) plamencovitá – uložený excentricky.

  24. Nepravé jádro • Okrouhlé • Okrouhlé excentrické

  25. Nepravé jádro • Okrouhlé s hnilobnou zónou (nahnilé) • Dvojité okrouhlé

  26. Nepravé jádro • Mramorovité (mozaikovité) • Dvojité - kombinované okrouhlé a hvězdicovité

  27. Nepravé jádro • Dvojité – komibinované hvězdicovité a okrouhlé • Hvězdicovité

  28. Nepravé jádro • Plamencovité – uložené excentricky

  29. Nepravé jádro • Skvrnité jádro, nazývané i ohnivé jádro, představuje zvláštní formu nepravého jádra u buku. • Lze jej poznat na průběhu kmene podle velmi tmavé barvy a zubovitého okraje

  30. Zárost • Zárosty : U zárostů se jedná o částečně zarostlé menší či větší části kůry. • K zárostům dochází po vnějším poranění stromu (například po krupobití) zavalením poraněného místa. • Zárosty jsou zpravidla považovány za vady, u tzv. březových skvrn jsou však součástí textury a tedy dekorativním prvkem.

  31. Skvrny a žilky • Skvrny a žilky jsou místní změny zbarvení bělového dřeva, vzniklé na živém stromě ve formě skvrn a pruhů, jejichž barva se od jádrového dřeva odlišuje jen minimálně. • Tvrdost dřeva se nesnižuje.

More Related