1 / 54

Financování aplikovaného výzkumu v ČR 2014-2020

Financování aplikovaného výzkumu v ČR 2014-2020 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu?. Miroslava Kopicová 1. místopředsedkyně RVVI, Brno, 8.10.2013. Z ákon č. 130/2002 Sb., . Dle § 2, odst. 1, písm. b) pro účely tohoto zákona se rozumí aplikovaným výzkumem:

tala
Download Presentation

Financování aplikovaného výzkumu v ČR 2014-2020

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Financování aplikovaného výzkumu v ČR • 2014-2020 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? • Miroslava Kopicová • 1. místopředsedkyně RVVI, • Brno, 8.10.2013

  2. Zákon č. 130/2002 Sb., Dle § 2, odst. 1, písm. b) pro účely tohoto zákona se rozumíaplikovaným výzkumem: teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

  3. Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 CO CHCEME ZMĚNIT? • Naše globální konkurenční pozice se každým rokem zhoršuje • V žebříčku globální konkurenceschopnosti jsme za 6 let klesli o 10 míst 2013 – 46. místo!

  4. Faktory konkurenceschopnosti

  5. Reforma V&V&I Omezení počtu poskytovatelů TA ČR Priority orientovaného výzkumu Audit českého výzkumu Novela zákona o V&V&I Nová NPV Nové infrastruktury pro výzkum, inovace a transfer

  6. Hodnocení výsledků VaVaI Kafemlejnek Snahy o změnu Zvýšení počtu kritérií Přizpůsobení zvláštnostem vědních oborů Přerušení přímé vazby výsledků hodnocení a financování – zvýšení stability systému • Přímé bodování výsledků a přepočtu na peníze • Jeho přínos • Spojení vědecké výkonnosti a financování: vložené finanční prostředky musí přinést výsledek • Zvýšení produkce výsledků v celém systému • Hodnocení zůstane i nadále nástrojem pro zvyšování kvalitysystému výzkumu, vývoje a inovací

  7. Národní priority orientovaného výzkumu • Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech • Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů • Prostředí pro kvalitní život • Sociální a kulturní výzvy • Zdravá populace • Bezpečná společnost

  8. Velké výzkumné infrastruktury SUSEN IT4INNOVATION ELI BIOCEV CEITEC ICRC

  9. Celkové výdaje za V+V v ČR 1991 – 2012, GERD V roce 2011 dosáhly celkové výdaje na V+V v ČR přes 70 mld. Kč, tj. 1,86% HDP. (průměr EU27 v roce 2010 byl 1,9%)

  10. Struktura celkových výdajů na V+V podle zdrojů financování a sektorů užití (%)

  11. Struktura celkových výdajů podle typu činnosti

  12. Celkové výdaje podle typu činnosti a podle vědních oblastí

  13. Struktura VŠ vykazujících uznatelné výsledky VaV Z celkového počtu 73 VŠ vykazuje VaV výstupy jen 26 V letech 2004-2008 evidováno 373 výzkumných organizací

  14. Celkové výdaje SR na přímou podporu V+V

  15. SR - podle poskytovatelů

  16. Celkové zdroje financování podle zdrojů, 2009

  17. Celková podpora V+V v soukromých podnicích ze státního rozpočtu ČR (mil. Kč)

  18. Hlavní trendy 1  2010/2011 vzrostly celkové výdaje na V+V o 11,7 mld. Kč (20 %). Jde o nejvyšší meziroční nárůst v posledních deseti letech, na kterém se podílely především investice do V+V ze soukromých tuzemských zdrojů (meziroční nárůst o 4,2 mld. Kč; 15 %) a z veřejných zahraničních zdrojů (o 3,9 mld. Kč; 180 %). V roce 2011 tak byl poprvé zaznamenán poměrné výrazný podíl strukturálních fondů EU na financování V+V provedeného v ČR (9 %), a to především ve vysokoškolském sektoru (24 %).

  19. Hlavní trendy 2  Podnikatelský sektor je v ČR, na rozdíl od většiny nových členských zemí EU, nejen nejvýznamnějším sektorem v případě financování V+V aktivit s cca 50% podílem v posledních 10ti letech, ale i co do objemu finančních prostředků utracených za provedený V+V s cca 60% podílem v posledních 5 letech. V ČR v podnikatelském V+V dlouhodobě dominuje automobilový průmysl s 28% podílem v roce 2011. V posledních letech pak roste význam podniků s převažující činností v oblasti poskytování ICT služeb a programování.

  20. Hlavní trendy 3  Z hlediska vlastnictví podniků provádějících u nás V+V je od roku 2003 největší objem financí vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou. V roce 2011 se tyto podniky podílely z 60 % (druhá nejvyšší hodnota ze zemí EU) na celkových výdajích podnikatelského sektoru, a to přestože netvoří ani čtvrtinu subjektů provádějících VaV a pracuje v nich necelá polovina výzkumných zaměstnanců.

  21. Hlavní trendy 4  V roce 2011 výdaje za vysokoškolský V+V poprvé dosáhly vyšší hodnoty než ve veřejných výzkumných institucích a ostatních subjektech vládního sektoru. Trend posilování vysokoškolského výzkumu na úkor výzkumu ve vládním sektoru (dominantně zastoupeným Akademií věd ČR) však lze pozorovat delší dobu - podíl vysokoškolského VaV na celkových výdajích na VaV vzrostl od roku 2000 z 12 % na 22 % v roce 2011 a na veřejném výzkumu dokonce z 36 % na 55 %.

  22. Hlavní trendy 5  Většina výdajů na V´+V ve vládním sektoru, na rozdíl od sektoru vysokoškolského, směřuje do oblasti přírodních věd, které jsou doménou zejména pracovišť AV ČR. Podíl přírodních věd ve vládním sektoru v ČR je nejvyšší v EU. Obdobné konstatování platí i o podílu technických věd ve vysokoškolském sektoru.  Podniky sice za posledních pět let investovaly v České republice ze svých zdrojů do V+V téměř 150 mld. Kč, ale pouze 2,5 % (3,5 mld. Kč) připadala na spolufinancování V+V uskutečněného ve vysokoškolském nebo vládním sektoru.

  23. Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje V prioritních oblastech Česko zvyšuje svůj podíl na světové produkci excelentních výsledků výzkumu, je atraktivní pro zahraniční výzkumníky a nabízí špičkové doktorské programy, o něž je zájem i ze zahraničí. Výkonnostně orientované výzkumné instituce pečlivě spravují vytvořené duševní vlastnictví, usilují o komercializaci vytvořených výsledků, přičemž intenzivně spolupracují s podniky, což jim generuje rostoucí příjmy ze zdrojů mimo veřejné rozpočty. Vize • Počet projektů/týmů v mezinárodních programech výzkumné excelence (Horizon 2020) • Počet patentů/licencí • Zvýšení podnikových výdajů na VaV Měření naplnění cílů

  24. Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje Zvýšit počet mezinárodně úspěšných výzkumných týmů a mezinárodně konkurenceschopných výsledků V+V Cíle Zvýšit nabídku unikátních výsledků V+V s aplikačním potenciálem a počet výsledků dotažených do stadia aplikace Iniciovat a rozvinout regionální proces inteligentní specializace (S3) • Posilování výzkumných kapacit s potenciálem pro špičkový výzkum (rozvoj investic ze současného období) • Vyšší podpora pražských kapacit než v současném období • Projekty aplikovaného V+V • Aktivity komercializace V+V a transferu technologií • Budování kapacity regionů pro inteligentní specializaci • Podpůrné aktivity: management V+V na národní úrovni i na úrovni jednotlivých institucí, informační zdroje, popularizace výzkumu • Souvislost s nástroji v oblasti vzdělávání Nástroje

  25. Nízká kvalita a mezinárodní konkurenceschopnost VaV Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje Malé využití výzkumu a vývoje jako zdroje konkurenční výhody ČR Klíčové problémy • Nízká kvalita a dostupnost lidských zdrojů pro VaV • Nedostatečně rozvinutá VaV infrastruktura (budovaná z OP VaVpI) • Nedostatečná internacionalizace výzkumu • Nevyhovující institucionální rámec • Nedostatečné zacílení VaV na praktické problémy a výzvy • Nízká úroveň spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou • Slabá inovační poptávka aplikační sféry (viz níže - oblast podnikání a inovace) • Nerozvinutáchytráspecializaceregionů Příčiny problémů

  26. Změny uvnitř prioritní osy 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ • Propojení prioritní osy 1 OP PIK s aktivitami OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) • Priorizace aktivit uvnitř prioritní osy 1 Obě změny reagují na požadavky Evropské komise

  27. Propojení prioritní osy 1 OP PIK s aktivitami OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) PO 1 OP PIK PO 2 OP VVV PO 1 OP VVV

  28. Příprava operačního programu „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ a OP PIK CO CHCEME ZMĚNIT? • Síla ČR je v technologických odvětvích, je však podlamována klesajícím zájmem talentů o technické obory škol • Pozice českých firem v globálních hodnotových řetězcích je nízká = hrozba pro budoucí udržitelnost pracovních míst a celou prosperitu země • Propojení V+V a aplikační sféry je slabé, i špičkové výzkumné obory často v ČR nemají partnerapro komercializaci • „Odliv mozků“ mimo ČR i do komerční sféry oslabuje kvalitu a potenciál českého výzkumu

  29. Kontext, naléhavost změn Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. • Společnost a hospodářství se mění z převážně na výrobě založeného způsobu fungování na digitální, jehož základem jsou znalosti. Rozsah, hloubka a dopad těchto změn jsou srovnatelné s těmi, které probíhaly v době průmyslové revoluce. • Jsme součástí globálního trhu práce, který nabízí nové zdroje dovedností a znalostí a ovlivňuje tak významně směřování zahraničních investic. Integrace bývalého sovětského bloku, Číny aj do světového hospodářství. • V Evropě současně bojujeme hospodářským útlumem a přesunem politického významu do těchto nových center růstu. • Původně tradiční výrobní odvětví získávají stále více příjmů z poskytování služeb, které se vztahují k jimi vyráběným produktům. Inovace a znalosti tvoří jádro konkurenceschopnosti. • Náš vzdělávací systém je stále produktem průmyslového éry

  30. Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 CO CHCEME ZMĚNIT? • Mezi zeměmi EU jsme pouze průměrnými inovátory • Náš odstup od předních evropských zemí se příliš nesnižuje • Ještě hůře však vyznívá naše srovnání s mimoevropskými státy

  31. Která odvětví vytvářejí nejvíceV&Vpracovních míst? • Nejsilnější V+V růst, nejvyšší nárůst poptávky po excelentních vědcích a inženýrech • Intenzivní spolupráce s českými univerzitami na výzkumu (Honeywell, Tescan, Delong,..) • Ochota zahraničních investorů umístit jejich V+V v ČR

  32. Základní a střední školství ztrácí kvalitu(výsledky českých žáků ve srovnání se světem se zhoršují, viz.studieMcKinsey&Comp. a výsledky PISA 2009 zveřejněné minulý rok) Střední školství je extrémně diverzifikované a selektivní (mnoho potenciálních talentů nepokračuje ve studiu na vysoké škole) Kurikulární reforma ukončena, ale bez vlivu technologií Vysokému školství nejen chybí finance (z veřejných i soukromých zdrojů), ale zejména postrádá vnitřní dynamiku (slabá diverzifikace, uzavřenost vůči vnějšímu prostředí, model řízení omezující účelné nastavení pravomocí a odpovědnosti, nová akreditace…) Vzdělávání:KDE JSOU HLAVNÍ PROBLÉMY

  33. Vzdělávání:KDE JSOU HLAVNÍ PROBLÉMY • Nejvýznamnější vliv na konkurenceschopnost země má kvalitní předškolní výchova a základní škola! • Je nutné reflektovat technologické změny , nový cíl, obsah i formy výuky • Odstranění sociální diskriminace • Péče o talenty

  34. Vysoké školy – současný stav • Struktura VŠ k 31.10.2010 • Veřejné vysoké školy 26 • počet studentů 342 938 • Státní vysoké školy 2 • počet studentů 4 588 • Soukromé vysoké školy 45 • počet studentů 56 228 • Počet studentů VŠ celkem 403 754 • Počet zaměstnanců VŠ66 060 • z toho 36 889 akademických pracovníků

  35. Kvalitní výzkumZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY • moderní (tzn. globálně konkurenceschopná) výzkumná infrastruktura, • kvalitní lidské zdroje ve VaV, • internacionalizace, jak z hlediska složení týmů jednotlivých institucí, tak z hlediska mezinárodní spolupráce se špičkovými partnery, • nezbytná míra koncentrace kapacit a zdrojů na obory pečlivě vybrané v souladu s konceptem inteligentní specializace, tj. na takové obory, kde v ČR existuje tradice, velmi dobrá současná úroveň z mezinárodního hlediska i nadějná perspektiva daného oboru a • kvalitní institucionální rámec pro VaV, tj. kvalitní systém řízení a hodnocení VaV na úrovni národní i na úrovni jednotlivých VaVinstitucí.

  36. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu! Podíl klíčových odborníků na celkové zaměstnanosti ve vědě a technologii Podíl pracovníků ve vědě a technologii na populaci

  37. Podpora excelentního výzkumuNOVÁ INICIATIVA PREMIÉRA • Nadkritická velikost týmů • Vynikající úspěšní výzkumníci • Významný podíl vynikajících zahraničních vědců – doplnění a zkvalitnění výzkumných týmů • Institucionální spolupráce se se špičkovými zahraničními pracovišti • Oblast priorit orientovaného výzkumu • Zapojení a výuka doktorandů • Základní i aplikovaný výzkum, …

  38. Zhodnocení výsledkůNEJOBTÍŽNĚJŠÍ VÝZVA • Rozvinutá spolupráce firem a VO • Kvalitní systém transferu technologií, specialisté • Inovační poptávka , podprůměrná úroveň • Robustní sektor inovačně zaměřených podniků, technologických firem • Posun v zapojení v hodnotových řetězcích: Dva druhy podniků: 1/dosah na konečného spotřebitele , těch je málo a jsou často velmi úspěšné; 2/firmy, které jsou jen součástí hodnotového řetězce s nízkou přidanou hodnotou a jen minimální šancí se posunout na vyšší úroveň

  39. Kdo přestál dobře recesi (2009-11)? Vedoucí globální dodavatel nemocničních postelí Vedoucí evropský výrobce finálních produktů pro farmaceutický průmysl z kyseliny hyaluronové. (60 % trhu) Global dodavatel electronovýchmicroscopů Vedoucívýrobce a zařízení na výrobu nanovlákennéhomateriálu v průmyslovém měřítku.

  40. Bariéry konkurenceschopnosti podniků… • nejistota spojená se zaváděním inovacíxrelativně stabilní poptávkapo často jednoduchých komponentech od velkých odběratelů, • reaktivní strategie řady českých firem (podnět pro inovace často nevychází z firmy, ale z požadavků odběratele), • omezená internacionalizace českých firem a nedostatečná veřejná podpora (chybějící zdroje na expanzi, zřizování servisní sítě apod.), v ČR existuje relativně málo velkých firem • uzamčení řady českých výrobců, v nízkých patrech hodnotového řetězce (viz níže), • podcenění netechnických kompetencí (např. vyhledávání, orientace a vyjednávání na zahraničních trzích), • problémy se zajištěním externího (nebankovního) financování v případě inovačních projektů, příp. start-up firem. • malý podíl zahraničních firem, které by v Česku realizovaly sofistikované ekonomické aktivity

  41. … Bariéry konkurenceschopnosti podniků • nedostatečné lidské zdroje pro vlastní výrobu i pro inovační proces, související mj. i s nevhodnou strukturou vzdělávacího systému (masifikace vysokoškolského vzdělání vede na jedné straně v řadě případů ke snížení kvality absolventů VŠ, na straně druhé k nedostatku kvalitních a motivovaných absolventů středních učňovských škol). • neschopnost zajišťovat konkurenceschopnost prostřednictvím sofistikovanějších inovací • orientace značné části VaV institucí na základní výzkum, na jehož komercializaci nejsou v ČR podmínky, zatímco aplikovaný výzkum není často považován za dostatečně „prestižní“ ani není dostatečné zohledněn v systému financování VaV, • obava z vyzrazení firemního tajemství během spolupráce s VVI, • ambice některých českých podnikatelů založit pouze „rodinnou“ firmu • vysoká energetická náročnost české ekonomiky

  42. Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 JAK JI CHCEME POSÍLIT? Podpora konkurenceschopnosti ČR bude v příštím programovém období řešena v rámcitří OP:

  43. OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ Východiska: • Strategie Evropa 2020 • Vzdělávání a odborná příprava 2020 • Národní program reforem • Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti • Národní inovační strategie • Národní politika VaVaI • Strategie vzdělávací politiky • Specifické dokumenty MŠMT (zejména „Priority pro budoucí období“). • Materiál MMR k vymezení OP a tematické okruhy MMR. • Nařízení EU – tematické cíle, investiční priority. • Poziční dokument EK.

  44. Zaměření: významnými investicemi do produkce nových znalostí a kvalifikovaných lidských zdrojů urychlit strukturální posun české ekonomiky směrem ke znalostní ekonomice,založené na: vzdělané pracovní síle, využívání špičkových technologií, produkci kvalitních výsledků výzkumu, jejich transformaci do inovací a konkurenční výhody českýchfirem a zlepšení pozice českých firem v globálních hodnotových řetězcích. OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“

  45. Struktura OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“

  46. Potřeby v oblasti vzdělávání: Zvýšení kvality vzdělávání a jeho relevance pro trh práce Zvýšení kvality pedagogických pracovníků Podpora monitoringu a evaluace kvality Větší zacílení na potřeby trhu práce Rozvoj klíčových kompetencí Rozvoj excelentního vzdělávání ve vazbě na výzkum Zvýšení relevance doktorských programů k prioritám českého VaV Udržení zájmu talentovaných studentů o výzkum Podpora a rozvoj celoživotního učení Rozvoj kompetencí k celoživotnímu učení Propojení počátečního a dalšího vzdělávání Posílení rovného přístupu ke vzdělávání Odstraňování překážek v rovném přístupu ke vzdělávání Potřeba řešení problémů již od mateřských škol OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“

  47. POSILOVÁNÍ KAPACIT PRO KVALITNÍ VEŘEJNÝ VÝZKUM OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Excelentní výzkum • (Rozvoj strategicky významných infrastruktur, rozvoj mezinárodních partnerství a spolupráce, zkvalitnění výzkumných týmů a zlepšení grantové podpory) • Kvalitní výzkum na vysokých školách • (Zkvalitnění infrastruktury VŠ, modernizace výzkumně orientovaných studijních programů, posílení kvality lidských zdrojů, rozvoj mezinárodních graduate-schools) • Systémové podmínky pro kvalitní výzkum • (Podpora strategického řízení výzkumných organizací, rozvoj řídících pracovníků, rozvoj služeb pro strategické řízení VaV …)

  48. Rozvoj prostředí pro využití výzkumu jako zdroje dlouhodobé konkurenční výhody OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Posílení orientace výzkumu na prioritní oblasti společenských výzev včetně průřezových technologií • (Koncentrace a využití výzkumných kapacit na řešení společenských výzev a posílení výzkumných kapacit pro interdisciplinární problémově orientovaný výzkum) • Zvýšení spolupráce výzkumu s aplikační sférou • (Řešení bariér spolupráce a technologického transferu mezi podnikovou a akademickou sférou na straně nabídky trhu transferu znalostí a technologií) • Rozvoj inteligentní specializace regionů • (zvýšení lokální iniciativy subjektů inovačního systému zaměřené na aktivaci a rozvoj vnitřního rozvojového potenciálu jednotlivých regionů

  49. Rozvoj vysokých škol OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ • (Podpora profilace vysokých škol a zvýšení relevance studijních programů k potřebám trhu práce, vyšší internacionalizace studia) • Zvýšení účasti na VŠ vzdělávání • (Nikoli plošné zvyšování! Snaha o snížení míry studijní neúspěšnosti a zvýšení rovného přístupu k VŠ vzdělávání pro znevýhodněné skupiny) • Zvýšení účasti na celoživotním vzdělávání na VŠ • (Posílení schopnosti VŠ reagovat na potřeby vzdělávání dospělé populace) • Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení VŠ • (Zlepšení interního i externího hodnocení kvality VŠ a zvýšení kvality manažerského a projektového řízení těchto škol) • Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na VŠ

  50. Rozvoj celoživotního učení a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Zvýšení kvality vzdělávání a posílení jeho relevance pro trh práce • (Rozvoj klíčových i odborných kompetencí, zvýšení relevance vzdělávacích programů požadavkům zaměstnavatelů, zvýšení kvality učitelů i řízení škol, zlepšení monitoringu a evaluace činnosti škol) • Posílení rovného přístupu ke vzdělávání na všech jeho stupních • (Transformace českého vzdělávacího systému směrem k vyšší úrovni sociálního začleňování) • Posílení významu celoživotního učení • (Rozvoj kompetencí k celoživotnímu učení, odstraňování bariér mezi počátečním a dalším vzděláváním a rozvoj kariérového poradenství)

More Related