1 / 84

Astronomie

Astronomie. RNDr. Z den ě k Moravec , Ph.D. katedra fyziky PřF UJEP. Sluneční soustava. Slunce Planety a jejich měsíce Planetky Komety Meteoroidy Transneptunická tělesa Vznik sluneční soustavy Výzkum sluneční soustavy pomocí sond. Planety. Podle fyzikálních vlastností:

Download Presentation

Astronomie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Astronomie RNDr. Zdeněk Moravec, Ph.D. katedra fyziky PřF UJEP

  2. Sluneční soustava • Slunce • Planety a jejich měsíce • Planetky • Komety • Meteoroidy • Transneptunická tělesa • Vznik sluneční soustavy • Výzkum sluneční soustavy pomocí sond

  3. Planety • Podle fyzikálních vlastností: • Planety zemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars • Velké planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun • Podle dráhy: • vnitřní planety: Merkur, Venuše • vnější planety: Mars, Jupiter, Saturn, ...

  4. Jupiter • Největší a nejhmotnější planeta • asi 75 % celkové hmotnosti všech planet • Střední vzdálenost od Slunce 778,3 mil. km (5,2 AU) • Výstřednost dráhy 0,048 • Sklon dráhy 1° 18’ • Průměr polární 134 700 km • Průměr rovníkový 142 200 km

  5. Jupiter • Siderická doba oběhu 11,86 roku • Synodická doba oběhu 398,9 dne • Rotace kolem osy (rovník) 9 hod 50,5 min • Sklon rotační osy 3° 7´ • Hmotnost 318 hmot. Země • Hustota 1310 kg/m3 • Povrchová teplota –150 °C

  6. Jupiter • Atmosféra H2, He • Albedo 0,43 • Magnetické pole 10 krát silnější než na Zemi • Počet dosud objevených měsíců 28 (16 pojmenovaných)

  7. Jupiter a Saturn

  8. Jupiter – pozorování ze Země • Vzdálenost v opozici 590 až 690 mil. km • Pásy různých barev • Velká rudá skvrna (Cassini) • Druhá nejjasnější planeta na obloze (po Venuši) –3 mag. • Průměr kotoučku v periheliové opozici 49”

  9. Jupiter – velká rudá skvrna

  10. Jupiter – velká rudá skvrna • Poměrné stabilní útvar v atmosféře Jupiteru (více než 300 let) • obrovská bouře rotující jako cyklón (proti směru hod. ručiček, tlaková výše) • Rychlost větru uvnitř této bouře dosahuje 120 m/s (432 km/h) • Průměr téměř 25 000 km – dvakrát větší než celá Země (1/6 průměru Jupiteru). Největší bouře ve sluneční soustavě. • Dlouhá životnost této bouře – Jupiter je převážně plynná planeta (obsahuje tekuté vrstvy, ale chybí zde pevný povrch, na němž by mohlo docházet ke ztrátě energie – disipaci, jako v případě pozemských hurikánů, když se dostanou nad pevninu). • přesto skvrna mění svůj tvar, velikost i barvu. Tyto změny demonstrují snímky pořízené širokoúhlými a planetárními kamerami kosmického dalekohledu. Mozaika představuje sérii snímků skvrny získaných v letech 1992 až 1999.

  11. Jupiter – velká rudá skvrna

  12. Jupiter – oblačné víry

  13. Jupiter – polární záře

  14. Jupiter – polární záře • Snímky v UV záření pořízené zobrazovacímspektrografem (STIS – Space Telescope Imaging Spectrograph) Hubbleova kosmického dalekohledu • vznikají několik set kilometrů nad viditelným povrchem Jupiteru podobně jako na Zemi – elektricky nabité částice se zachytí v magnetickém poli a cestují podél magn. siločar směrem k magnetickým pólům. Proud asi 1 mil. ampérů! Když se dostanou do vysoké atmosféry, excitují zdejší atomy a molekuly, které potom přijatou energii opět vyzáří. • Jupiterovy polární záře jsou způsobeny částicemi ze Slunce i částicemi, které vyvrhují aktivní sopky na měsíci Io • proud způsobuje jasnou, ale místně omezenou (téměř bodovou) polární záři v místě, kde proud proniká do Jupiterovy atmosféry. Nejjasnější skvrna (v obou případech vlevo) na obloucích je právě místo, kde proud vstupuje do atmosféry planety

  15. Jupiter – polární záře (26. listopadu 1998) Velký zářící prstenec je polární záře způsobená slunečními částicemi. Jasná skvrna úplně vlevo na okraji kotoučku planety je stopa způsobená proudem částic z Měsíce Io, vpravo od středu snímku, na vnějším okraji hlavního prstence polární záře, jsou pak blízko sebe dvě stopy způsobené částicemi z měsíců Ganymedes (blíže ke středu) a Europa (více vpravo).

  16. Jupiter – prstenec • objeven v roce 1979 sondou Voyager, vzdálenost 130 000 km od Jupiteru, tloušťka 30 km, šířka 6400 km • je velmi tenký a je nejlépe vidět v protisvětle (snímky vznikly v době, kdy se sonda Galielo nacházela za Jupiterem a dívala se směrem ke Slunci) • tři části prstence: hlavní prstenec (tvoří nejvýraznější oblouk), čočkovitý vnitřní prstenec dosahující až k atmosféře planety, velmi jemný vnější prstenec. • V okolí prstence se nachází značné množství částic rozptýlených nad a pod rovinou hlavního prstence. To je v případě planetárních prstenců neobvyklý jev, který je vysvětlován působením elektromagnetických sil.

  17. Jupiter – prstenec

  18. Jupiter – Měsíce • 16 pojmenovaných měsíců • Metis, Adrastea, Amalthea, Thebe • 4 galileovské měsíce (Io, Europa, Ganymed, Kallisto) • Leda, Himalia, Lysithea, Elara, Ananke, Carme, Pasiphae, Sinope • další slabé (a malé, velikost kolem 5 km) měsíčky objeveny v letech 1999—2000.

  19. Galileovské měsíce • Pozoroval je již v roce 1609 Galileo • Io (průměr 3630 km) • Europa (průměr 3138 km) • Ganymedes (průměr 5262 km) • Kallisto (průměr 4800 km) • Vrhají stín na Jupiter a vstupují do jeho stínu (podobné zatmění Slunce a Měsíce). • Ole Roemer si všiml zpoždění začátků zatmění o 17 minut, když byl Jupiter v konjunkci – vysvětlil jev jako důsledek konečné rychlosti světla. • Svými rozměry a hmotnostmi patří spíše k planetám zemského typu

  20. Io

  21. Io • je větší než Měsíc • sopečná činnost – společné působení planety a ostatních velkých měsíců způsobuje zahřívání nitra Io (vnitřní energie by nevydržela jako zdroj činnosti déle než 500 mil. let) • 170 sopečných kráterů, alespoň 8 činných • velmi řídká atmosféra, převážně SO2 • Io je zdrojem materiálu pro prstenec Jupiteru

  22. Io – činné sopky

  23. Io – činné sopky

  24. Io – sopka Pillan Patera

  25. Europa

  26. Europa • o něco menší než Měsíc • ledová kůra asi 100 km silná, globální praskliny (rýhy dlouhé i několik tisíc km), tmavé oblasti – kamení a meteority • několik impaktních kráterů (Pwyll) • tekutý plášť (vrstva kapalné vody cca 10 km), možný vznik života • ledová tektonická činnost – voda se dostává trhlinami na povrch a smazává stopy nově vzniklých útvarů. • teplo uvnitř může vznikat podobně jako u Io (gravitační působení Jupiteru a ostatních měsíců)

  27. Europa – Minos Linea

  28. Europa – prolámaný led v rovníkové oblasti

  29. Europa – hřbety, praskliny, dómy

  30. Europa – pohyb ledových ker

  31. Europa - Tyre

  32. Europa – Pwyll

  33. Ganymedes

  34. Ganymedes • větší než Merkur, největší měsíc ve sluneční soustavě • rozmanitý povrch: • impaktní krátery (světlé skvrny) • geologická činnost – brázdy a hřebeny vzniklé pohybem kůry (světlejší povrch) • starý povrch – směs hornin a ledů – je tmavý • polární čepičky z ledu • velmi řídká atmosféra (10–6 Pa)

  35. Ganymedes – rýhovaný povrch

  36. Ganymedes – srovnání Galileo a Voyager 2

  37. Ganymedes – Uruk Sulcus

  38. Ganymedes – staré impaktní krátery v Galileově oblasti

  39. Ganymedes – Galileova oblast

  40. Ganymedes – čerstvé impaktní krátery

  41. Ganymedes – řetězec impaktních kráterů

  42. Kallisto • nejvzdálenější z galileovských měsíců • množství impaktních kráterů • je podobný Měsíci nebo Merkuru, ale krátery jsou mělčí, chybí hory a kruhová pohoří, vyskytují se zde naopak soustavy soustředných kružnic („kámen hozený do vody“) • povrch je tvořen z měkčího materiálu – směs hornin a ledu • bombardování bylo jediným vlivem, který utvářel povrch

  43. Kallisto - Valhalla

  44. Kallisto – Valhalla

  45. Kallisto – Voyager/Galileo

  46. Kallisto – řetězec kráterů

  47. Kallisto – impaktní kráter Asgard

  48. Malé Jupiterovy měsíce

  49. Amalthea

  50. Thebe

More Related