270 likes | 487 Views
Stádia vývoje mnohobuněčných organismů. ZOOLOGIE VÝVOJ NOHOBUNĚČNÝCH ŽIVOČICHŮ. Předpokládá se, že na počátku byla velká, složitá a vícejaderná buňka zhruba takového typu jako mají nálevníci (Ciliophora).
E N D
Stádia vývoje mnohobuněčných organismů ZOOLOGIEVÝVOJ NOHOBUNĚČNÝCH ŽIVOČICHŮ
Předpokládá se, že na počátku byla velká, složitá a vícejaderná buňka zhruba takového typu jako mají nálevníci (Ciliophora). Ta se rozdělila do jednotlivých buněčných úseků, jež si ponechaly původní specializaci. Z „buněčných úst” tak vznikl skutečný ústní otvor, ze stažitelných vakuol původní buňky mnohobuněčné vylučovací orgány… Vznik mnohobuněčných živočichů – jak k tomu došlo?
Gamety– pohlavní buňky s 1 n chromozomů (spermie a vajíčka). Meioze – redukční dělení při vzniku pohlavních buněk. Mitóza – nepřímé dělení somatických buněk (počínaje rýhováním zygoty) – dceřinné buňky mají 2 n chromozomů. Oplození – základní pojmy
Proces splynutí spermie a vajíčka: • Oplození vnější – splývání gamet mimo tělo samice. • Oplození vnitřní – splynutí gamet v těle samice. • Samooplození – splynutí gamet téhož jedince (některé druhy hermafroditů). Oplození
Rýhování vajíčka: • Vznik moruly • Typy rýhování: • Celkové – rovnoměrné (blastomery stejně velké) • Částečné – rýhuje se jen cytoplazma • Vznik blastuly • Tvorba zárodečných listů – gastrulace Zoologie - Vývoj mnohobuněčných živočichů Blastogeneze
Rýhování oplozeného vajíčka • A – zygota • B – mitóza (2 nové buňky s 2n chromozómů) • C – mitóza (4 nové buňky) • D, E – morula • F – blastula
Vývojová stadia – rýhování oplozeného vajíčka • Zygota • Morula • Blastula • Gastrula Vznik žahavce
Blastula Buňky vytvářejí vrstvu blastoderm a uvnitř vzniká prvotní tělní dutina blastocoel
Vznik gastruly Postupná invaginace blastuly
Tvorba zárodečných listů - gastrulace d e f g h Počáteční vývoj oplozeného vajíčka, které po několikerém dělení vytvoří shluk buněk zvaný morula (d), v němž se po čase utvoří dutina obalená jedinou vrstvou buněk – vzniká blastula (e – f). Na jednom místě se stěna blastuly vchlípí do vnitřní dutiny a vzniká gastrula (g – h).
Starobylí vodní (mořští) živočichové • V dospělosti přisedlí • Velikost – několik cm až 1 m • Tvar nepravidelný • Stavba těla jednoduchá – vývojový stupeň gastruly • Dvě vrstvy buněk a nezenchymatická hmota Houby (Porifera)
Kmen: Houby (Porifera) Límečkovitá buňka • Ektoderm – krycí funkce (1) • Entoderm – límeč-kovité buňky (2) • Mezenchym – pružná rosolovitá hmota mezi oběma vrstvami (3) • Oscolum – vyvrhovací otvor (4) 4 1 2 3 Tělní dutina mořské houby
Vyskytují se ve slané i sladké vodě. Velikost od mm po 1-2 m. Tělo je paprsčitě souměrné. Láčka – vyvrhovací i přijímací otvor. Žahavé buňky – knidoblasty. Hermafrodité i gonochoristé. Žahavci (Cnidaria)
Třída: Polypovci Nezmar zelený – žahavá ramena kolem tělní dutiny (láčky)
Rozmnožování nezmarů • Pohlavní – výměna gamet (oplození vnitřní i vnější). • Nepohlavní– vnější pučení (vznik kolonii, jedinci mají jednu společnou láčku).
Třída: Medúzovci Čtyřhranka středomořská Talířovka ušatá
Třída: Medúzovci Talířovka svítivá Cyanea arctica – největší medúza
Rozmnožování medúz Střídání přisedlé a volné formy
Postupný vývoj žahavce Vývoj od larvy po dospělce
Třída: Korálnatci • Mořští žahavci. • Vytvářejí pouze typ polypa. • Žijí přisedle v koloniích. • Vytvářejí skelet. • Láčka je rozdělena přepážkami. Větevník mozkový
Třída: Korálnatci Sasanka s žahavými vlákny Korál červený
Korálové útesy • Korálové útesy v tropických vodách po celém světě jsou komplikovanými ekosystémy, poskytujícími útočiště rybám, krabům, mořským ježkům a řadě dalších živočichů. • Vznikají činností korálů – z jejich tělních schránek.
Korálové útesy Zoologie - Vývoj mnohobuněčných živočichů
Popište jednotlivá stadia vývoje mnohobuněčných živočichů. Jaká je tělesná stavba mořských hub? Jaké tělní listy rozlišujeme na gastrule? Jak probíhá nepohlavní rozmnožování nezmarů? Opakování
Bumerl, J., Hrabě, M.: Biologie 1 pro střední odborné školy. SPN, Praha, 1997 http://www.vesmir.cz http://cs.wikipedia.org http://www.luc.edu http://www.scienceworld.cz Použité zdroje