1 / 72

TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ

TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ. H I S T O L O G I E I. - epitely. Alois Čelechovský Vladimír Vinter. Tkáně epitelové - epitely. Epitely jsou soubory buněk kryjících povrchy těl nebo vystýlající tělní dutiny či dutiny orgánů u živočichů = tkáně krycí. Vlastnosti epitelů: buňky leží těsně u sebe;

Download Presentation

TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ H I S T O L O G I E I. - epitely Alois Čelechovský Vladimír Vinter

  2. Tkáně epitelové - epitely • Epitely jsou soubory buněk kryjících povrchy těl nebo vystýlající tělní dutiny či dutiny orgánů u živočichů = tkáně krycí. Vlastnosti epitelů: • buňky leží těsně u sebe; • mezi buňkami je minimum mezibuněčné hmoty; • buňky jsou polarizované; • epitely mohou vznikat ze všech tří zárodečných listů.

  3. Epitely klasifikujeme dle • těsnosti kontaktu, soudržnosti buněk (plošné, trámčité, retikulární); • Morfologie - vrstevnatosti a tvaru buněk (jednovrstevný plochý, kubický, cylindrický a víceřadý; vrstevnatý plochý, kubický až cylindrický, přechodný); • funkčního hlediska – specializace (výstelkové a krycí, resorpční, řasinkové, respirační, smyslové, svalové, pigmentové a žlázové).

  4. Typy epitelů dle těsnosti kontaktu buněk (soudržnosti) Epitely: • plošné – tvořen vrstvami buněk rozprostřenými do plochy; • trámčité – buňky vytvářejí trojrozměrné trámce (např. jaterní lalůčky, endokrinní žlázy); • retikulární – buňky jsou ve vzájemném kontaktu pouze svými výběžky, takže vytvářejí prostorovou síť (např. epitelové stroma brzlíku).

  5. Morfologická klasifikace epitelů I. Epitely jednovrstevné • nacházejí se jak u bezobratlých i u obratlovců; • jsou tvořeny pouze jedinou vrstvou buněk tvaru plochého, kubického či cylindrického; • všechny buňky nasedají na bazální membránu (bazální laminu).

  6. Typy epitelů jednovrstevných: • plochý • kubický • cylindrický • víceřadý

  7. Epitel jednovrstevný plochý • ploché buňky v jedné vrstvě; • endotel cév, výstelka plícních sklípků (alveol).

  8. Epitel jednovrstevný plochý (endotel tepny) plochá buňka endotelu

  9. Epitel jednovrstevný kubický • kubické buňky v jedné vrstvě s centrálně uloženým kulovitým jádrem; • stěna stočených kanálků ledviny a váčků štítné žlázy, pigmentový epitel komorového oka.

  10. Epitel jednovrstevný kubický (ledvina) kubické buňky s centrálně uloženým kulovitým jádrem

  11. Epitel jednovrstevný kubický (štítná žláza) stěny váčků z jednovrstevného kubického epitelu. koloid (thyreoglobulin)

  12. Epitel jednovrstevný cylindrický • cylindrické buňky v jedné vrstvě; • výstelka střední části trávící trubice (žaludku, střev).

  13. Epitel jednovrstevný cylindrický sekreční (žlázy žaludku) cylindrické buňky extracelulární granula sekretu

  14. Epitel jednovrstevný cylindrický(tenké střevo) cylindrické buňky

  15. Epitel víceřadý řasinkový (průdušnice) • nestejně vysoké buňky nasedající všechny na bazální membránu; • jádra v několika rovinách; • na apikálním pólu řasinkový lem (kinocilie); • výstelka dýchacích cest (průdušnice). kinocilie bazální membrána

  16. Epitel víceřadý řasinkový (průdušnice) na apikálním pólu řasinkový lem (kinocilie) nestejně vysoké buňky s jádry v několika rovinách

  17. II. Epitely vícevrstevné = vrstevnaté vyskytují se zejména u obratlovců; na bazální membránu nasedají pouze buňky spodní vrstvy; buňky různých částí mohou být odlišného tvaru.

  18. II. Epitely vícevrstevné = vrstevnaté plochý kubický cylindrický přechodný

  19. Epitel vrstevnatý plochý • buňky se oplošťují od bazální membrány směrem k povrchu; • buňky svrchních vrstev oploštělé, nižších kubické až polyedrické, základní cylindrické; • má formu rohovatějící (epidermis savce) a nerohovatějící (sliznice savců, pokožka např. obojživelníků).

  20. Epitel vrstevnatý plochý (sliznice jícnu) buňky se oplošťují od bazální membrány směrem k povrchu

  21. Epitel vrstevnatý kubický až cylindrický • více vrstev kubických až nízce cylindrických buněk; • stěny vývodů větších žláz (mléčná, podčelistní a podjazyková slinná žláza).

  22. Epitel vrstevnatý kubický až cylindrický (vývody podčelistní slinné žlázy- příčný řez) kubické až nízce cylindrické buňky s jádry

  23. Epitel přechodný • krycí buňky na apikálním pólu vypouklé, dvoujaderné; • při apikálním pólu obsahují zhuštěnou cytoplazmu – krustu (intracelulární); • močové cesty savců. krusta

  24. Epitel přechodný (močovod savce – příčný řez) přechodný epitel

  25. Epitel přechodný (močovod savce) buňky přechodného epitelu s jádry

  26. Epitel přechodný (močovod savce) krycí buňky na apikálním pólu vypouklé, dvoujaderné

  27. Funkční klasifikace epitelů • Epitely v organismech plní více funkcí, ale většinou k výkonu pouze jedné jediné jsouspecifickým způsobem upraveny.

  28. 1. Epitely výstelkové a krycí • plní zejména ochrannou funkci. Epitely výstelkové • přechodný - vystýlá močové cesty savců; • endotel – výstelka cév.

  29. Epitely krycí a) vnořený - apikální části buněk syncytiálně splývají v souvislou vrstvu. Bazální části však zůstávají odděleny (např. ploštěnci: bezstřevné ploštěnky, motolice, tasemnice). splynuté apikální části buněk jádro

  30. Epitel vnořený (pokožka ploštěnky) epitel vnořený

  31. b) nemertinový – pásnice, bezstřevné ploštěnky, žaludovci. Stavba je obdobná jako u vířivého víceřadého epitelu. Apikální části buněk jsou rozšířené, směrem k bázi se buňky zužují. Prostory mezi zúženými bazálními konci jsou vyplněny nediferencovanými a žlázovými buňkami.

  32. c) jednovrstevné krycí epitely - vytvářejí pokožku u bezobratlých. Mohou být nahé, obrvené, kutikulární. Mimo vnější kostru kutikula vytváří i množství pokožkových derivátů, jako chlupy, háčky, přísavky.

  33. Epitel kutikulární (pokožka žížaly) na povrchu vylučována kutikula (extracelulární) jedna vrstva úzce cylindrických buněk - hypodermis

  34. d) mnohovrstevné krycí epitely– typické jsou zejména pro obratlovce. U bezobratlých se vyskytují u ploutvenek. Mají následující dvě základní podoby: - nerohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel – pokožka nižších obratlovců (obojživelníků) nebo sliznice savců (výstelka pochvy, jícnu, ústní dutiny); - rohovatějící vrstevnatý epitel – pokožka (epidermis) savců. Z epidermálních buněk se vytvářejí pokožkové deriváty např. potní, mazové, mléčné a pachové žlázy; rohovatěním epidermální buněk vznikají drápy, nehty, vlasy, chlupy, rohy, peří, šupiny plazů, kopyta, ostny ježků a dikobrazů.

  35. Rohovatějící vrstevnatý epitel – epidermis (kůže savce) pokožka - epidermis škára - dermis

  36. Rohovatějící vrstevnatý epitel – epidermis (kůže savce) pokožka - epidermis vlasový folikul škára - dermis

  37. Rohovatějící vrstevnatý epitel – pokožka (epidermis) savce epidermis savce

  38. 2. Epitely resorpční - jejich hlavním úkolem resorpce živin. • Buňky mají na apikálním pólu výběžky cytoplazmatické membrány v podobě mikroklků, které společně s hlenovitou, amorfní hmotou tvoří na povrchu epitelu tzv. žíhaný lem. Cylindrické buňky s mikroklky tvoří výstelku tenkého střeva, kubické stěnu stočených kanálků nefronu ledviny.

  39. Epitel jednovrstevný cylindrický resorpční - mikroklky (schéma)

  40. Epitel jednovrstevný cylindrický resorpční (tenké střevo) cylindrické buňky s žíhaný lem na apikálním pólu

  41. 3. Epitely řasinkové nesou na svém povrchu řasinky, které mohou být dvojího typu: • kinocilie – pohyblivé řasinky – napomáhají pohybu látek v organismech a orgánech nebo zajišťují pohyb celého organismu, např.: - vířivý řasinkový krycí epitel - na povrchu těl bezobratlých např. ploštěnců; - víceřadý vířivý epitel – vystýlá dýchací cesty, chámovody, vejcovody; • - stereocilie – nepohyblivé řasinky - slouží k zadržování hlenu na povrchu a ochraně epitelu (např. v nadvarleti a smyslových orgánech).

  42. Epitel řasinkový – kinocilie (průdušnice) kinocilie (průdušnice)

  43. Epitel řasinkový – stereocilie (nadvarle) dvouvrstevný epitel se stereociliemi

  44. 4. Epitely respirační • jsou velmi tenké epitely, které zprostředkovávají výměnu plynů v dýchacích orgánech; • mají charakter tenkého plochého dlaždicového jednovrstevného epitelu; • vystýlají plícní sklípky (alveoly) nebo pokrývají žábry.

  45. Plícní sklípek (alveolus) – epitel respirační (výstelka)

  46. 5. Epitely smyslové • slouží k přijímání podnětů z vnějšího a vnitřního prostředí organismů; • obsahují mimo buňky samotného epitelu i buňky smyslové (např. v čichových a chuťových orgánech).

  47. Epitel smyslový (sítnice komorového oka savce) • tvořen 3 částmi: • vnější jádrová vrstva = vrstva smyslových buněk • vnitřní jádrová vrstva = bipolární neurony • vrstva gangliových a nervových buněk

  48. Epitel smyslový (sítnice komorového oka savce) • tvořen 3 částmi: • vnější jádrová vrstva = vrstva smyslových buněk • vnitřní jádrová vrstva = bipolární neurony • vrstva gangliových a nervových buněk

  49. 6. Epitely svalové • epitelu stažitelný; • tvořen buňkami s rozšířenou bazální částí obsahující kontraktilní systém; • rozšířenými částmi se buňky vzájemně dotýkají a vytvářejí tak souvislý kontraktilní krycí epitel (např. žahavci). kontraktilní systém

  50. 7. Epitely pigmentové • mají vysoký obsah pigmentu; • jsou uzpůsobeny absorpci světla; • např. je jednovrstevný kubický epitel sítnice komorového oka obratlovců.

More Related