Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha Státní zdravotní ústav

1. Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu. Možnosti prevence Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha Státní zdravotní ústav

2. Přehled zdravotních rizik

3. Pět hlavních rizikových faktorů pro vznik onemocnění a předčasných úmrtí, Evropa

4. Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor • Neuropsychiatrická onemocnění - Epilepsie • Gastrointestinální onemocnění • Cirhosa jater • Esofageální varixy • Akutní a chronická pancreatitis • Metabolická a endokrinní onemocnění • Diabetes mellitus • Maligní nádorová onemocnění • Ca dutiny ústní a orofaryngu • Ca esofagu • Ca laringu • Ca jater • Ca prsu

5. Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor • Kardiovaskulární onemocnění • Hypertenzní choroba • Koronární onemocnění srdce • Cévní mozková příhoda (ischemická) • Cévní mozková příhoda (hemoragická) • Srdeční arytmie • Stavy vznikající v perinatálním období • Spontánní potrat • Nízká porodní váha • Nezralost • Nitroděložní retardace růstu

6. Relativní rizika pro hlavní nádorová onemocnění v závislosti na průměrné denní spotřebě

7. Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=496

8. Sociální důsledky nadměrného pití

9. snížená produktivita práce • ztráta pracovního místa i kvalifikace • dlouhodobá nezaměstnanost • rodinné problémy (týrání, zanedbávání, zneužívání) • rozpad rodiny • ztráta bydlení, bezdomovectví • kriminalita • násilné chování

10. Vývoj spotřeby alkoholu v ČR a konzumní chování dospělé populace

11. Vývoj spotřeby alkoholu v ČR 1950 až 2007 (registrovaná spotřeba dle ČSÚ)

12. Vývoj registrované spotřeby v ČR a SR v letech 1990 až 2012

14. Výsledky celonárodního šetření o spotřebě alkoholu v české dospělé populaci v roce 2012 Sovinová H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2012. http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/uzivani-tabaku-a-alkoholu-v-cr

15. Cíle výzkumu Získat validní poznatky o spotřebním chování české dospělé populace Určit rozsah zdravotně rizikového a škodlivého pití Analyzovat vztah mezi vybranými indikátory spotřeby alkoholu a základními demografickými proměnnými. Posoudit opatření, která by mohla účinně přispět k omezení zdravotních a sociálních škod působených alkoholem

16. Indikátory spotřeby alkoholu a demografické proměnné Indikátory spotřeby alkoholu: Frekvence pití alkoholu Průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech čistého alkoholu na osobu Preference druhu alkoholického nápoje Denní spotřeba alkoholu v gramech Kategorie konzumentů dle průměrné denní spotřeby Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu Hlavní demografické proměnné: Pohlaví, věková kategorie, úroveň vzdělání, typ bydliště (město venkov)

17. Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví

18. Průměrná roční spotřeba alkoholu vyjádřená v litrech čistého alkoholu na osobu

19. Spotřeba v litrech podle druhu nápoje a pohlaví – srovnání s registrovanou spotřebou dle ČSÚ

20. Průměrná denní spotřeba alkoholu vyjádřená v gramech Spotřeba vyjádřená v gramech alkoholu denně je jen jiným vyjádřením spotřeby v litrech na osobu a rok z předchozí tabulky. Tento přepočet je uveden vzhledem k tomu, že se v literatuře často udává denní spotřeba v gramech a také doporučení spotřeby přípustné z hlediska zdravotních rizik se obvykle udávají v gramech. Limity bezpečné spotřeby nejsou jednotné. Nejčastěji se jako přípustná dávka udává 20 gramů denní spotřeby pro ženy a 40 gramů pro muže WHO).

21. Typ konzumenta podle průměrné denní dávky a zdravotně přípustných limitů WHO

22. Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu(Heavy episodic drinking)

23. Pyramida konzumentů alkoholu Problémoví konzumenti (včetně závislých) Konzumenti s vysokým rizikem Konzumenti s nižším rizikem Abstinující a umírnění konzumenti

24. Zjišťuje lékař jak pijí dotázaní a dává rady k omezení pití?

25. Potřeba vyhledat odbornou pomoc kvůli problémům s alkoholem

26. Vývoj ústavní léčby závislosti na alkoholu

27. Souvislost mezi pitím alkoholu a kouřením

28. Shrnutí a závěry 15 % dospělé populace jsou velmi častí konzumenti alkoholu (pití denně nebo obden), naproti tomu trvale (celoživotně) abstinuje jen 2,5 % dospělých. Průměrná roční spotřeba je 7,4 l čistého alkoholu, resp. 8,6 l pokud nezahrneme abstinenty. Časté pití nadměrných dávek udává 18 % dotázaných (muži 28 %, ženy 8,6%). 16 % dospělých lze považovat za konzumenty v vysokým rizikem a 4,8 % jsou problémoví pijáci. Problém s alkoholem si připouští jen 1,2 % dotázaných a odbornou pomoc vyhledalo jen 0,4 %. Lékaři u třetiny respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a více než 8 % doporučili omezit pití alkoholu.

29. Shrnutí a závěry Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Dochází tedy ke kumulaci zdravotních rizik. Doporučení: Snížit dostupnost alkoholu rozumně zvolenými regulačními opatřeními (cena, prodejní místa). Zavádět programy časné intervence do oblasti primární zdravotné péče. Zvýšit ochranu dětí a mládeže. Věnovat větší prostředky na programy podpory zdraví a na prevenci.

30. Pití alkoholu mezi mladými lidmi – výsledky studie ESPAD

31. Počet zemí, které se účastnily studie ESPAD 26 zemí v roce 1995 30 zemí v roce 1999 35 zemí v roce 2003 35 zemí v roce 2007 (+ 5 v roce 2008) 39 zemí v roce 2011 www.espad.org

32. Informace o výzkumném souboru Studenti, jimž bylo v rok sběru dat 16 let (ročník narození 1995) Nationally representative samples of classes Přibl. 2.400 z každé země V roce 2011: 366 (Liechtenstein) – 6.084 (Srbsko) Databázi tvoří informace získané od téměř 105.000 studentů dotázaných v evropských zemích v roce 2011 www.espad.org

33. Výzkumný vzorek ČR Velikost českého souboru v mezinárodní databázi: 2 962 jedinců v roce 1995 3 579 v roce 1999 3 172 v roce 2003 3 901 v roce 2007 3913 v roce 2011.

34. Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3a)

35. Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3b)

36. Pití alkoholických nápojů během posledních 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (22a)

37. Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)

38. Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)

39. Pití nadměrných dávek alkoholu při jednom posezení (5+ sklenic) (2011_7b)

40. Pití 5+ sklenek 1x a častěji za posl. 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (24a)

42. Časté pití nadměrných dávek alkoholu – srovnání ČR a SR

44. Pozitivní a negativní očekávání spojená s alkoholem

45. Očekávané pozitivní a negativní účinky alkoholu (2011_8)

46. Problémy způsobené alkoholem a drogami během posledního roku

47. Problémy připisované alkoholu (2011_10)

48. Subjektivně vnímaná míra intoxikace při poslední konzumaci alkoholu dle typu školy

49. Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu

50. Postavení ČR v mezinárodním kontextu z hlediska rizikovosti ve vztahu k alkoholu a drogám (vybrané země ESPAD 07)