Sítě veřejné správy Modely výstavby, provozu a formy konkurenčního chování

1. Sítě veřejné správyModely výstavby, provozu a formy konkurenčního chování Petr Pavlinec pavlinec.p@kr-vysocina.cz

2. Proč potřebujeme MAN a WAN sítě v.s.? • Jednoznačně roste poptávka po datových službách a širokopásmovém internetu • Tržní struktury neumí efektivně řešit problematiku posledních mílí a lokální distribuce dat (často i na úrovni regionu) • Konektivita k internetu se stává veřejnou službou, místní síť pak někdy i veřejným statkem • Přetrvávající problém monopolního chování ČT v místních smyčkách resp. posledních mílích • Stávající IPS nezachycují změnu trhu – od narrowband k páteřím

3. Co lze na těchto sítích poskytovat za služby? • Úzko a základní širokopásmový internet • Místní datové okruhy (tzv. VPN, často v rámci v.s. nebo firem) • Distribuce videoslužeb – digital TV, Video On Demand, místní videookruhy • Telefonní a videofonní služby (např. místní okruh zdarma) • Bezpečnostní služby – ostraha budov, video okruh, správa budov • Pokročilé el. Služby veřejné správy • Podpora turismu – kiosky, další informační služby, WiFi hotspoty • Sdílení nákladů za pronájem a provoz služeb!

4. Možné varianty výstavby sítí • Neviditelná ruka trhu • Nutný předpoklad návratnosti investice • V případě pevných MAN sítí je výstavba rentabilní v aglomeraci nad 20 tis obyv. (+ mnoho proměnných) • V kraji tato situace zatím nenastala (výjimky u WiFi sítí a plánovaného vstupu investora do Jihlavy) • Investice z veřejných prostředků • Několik variant …

5. Varianty výstavby sítí – veř. investice • Výstavba zcela v režii veřejné správy • Poměrně vysoké jednorázové investiční náklady • V kraji častý model – Nové Město na Moravě, Jihlava (MAN kraje), síť ROWANet (ale + skrytí investoři) • Smíšený model • Veř. správa zřídí obch. společnost, která vlastní nebo a/nebo provozuje infrastrukturu (Mor. Budějovice, ZR, HB) • Možný model opačný model – v.s. si předplácí výstavbu infrastruktury, soukr. investor vlastní a provozuje (Jihlava – T-Systém - Pragonet)

6. Výhody sítí vlastněných veřejnou správou • Řešení místní vysokokapacitní konektivity pro subjekty veřejné správy • Možné sjednocení distribuce lokálních datových a TV okruhů popř. připojení k internetu (jedna infrastruktura – více služeb) • Dlouhodobá infrastrukturní investice (např. FTTH sítě i 20 let) • Možná kontrola koncové ceny služeb • Dostupné investiční prostředky z dotací a grantů • Levné řešení místních okruhů a posledních mílí (viz. NMNM vs. ZR) • Možné využití služeb sítí určených jen pro veřejný sektor – ROWANet, Cesnet2, KIVS, GOVBONE

7. Nevýhody sítí vlastněných veřejnou správou • Vysoká vstupní investice, kterou často zvládá lépe soukromý sektor (PPP?, kombinovaná investice a spoluvlastnictví?) • Nutno řešit servis sítě a nákup služeb (outsourcing) subjektem, který není za tímto účelem založen (úřad) • Nutno vyřešit otázku míry vlivu v.s. na trh a obecné působení na trhu telekomunikací (nekalá konkurence, veřejná podpora, …) • Často pomalejší obnova technologií, držení kroku s trhem • Nervozita stávajících ISP – pocit ztráty trhu

8. Technologie výstavby MAN, WAN • Bezdrátové sítě • Volné pásmo (např. 2,4 GHz – levně, rychle, viditelnost, krátkodobost, kapacita) • Licencované pásmo (stále levné, není potřeba přímá viditelnost, licence, poplatky) • Pevné sítě • Metalické sítě – UTP (FTP, STP), koax (CAT-TV, TP) (kapacita, nutná pokládka nebo dohoda s vlastníkem) • Optické sítě – stadnardní, WDM, CWDM, DWDM (kapacita, životnost, nutná pokládka, nejdražší varianta)

9. MAN a WAN sítě v kraji • Existující MAN sítě • NMNM (HejkalNet, Mor. Budějovice, Jihlava - kraj) • Senožaty, Úhořilka, Okříšky, Třešť, Jaroměřice, Dušejov, Hrotovice • Plánované MAN a WAN sítě • Ledeč nad Sázavou, ZR, HB, Jihlava (rezidentská), Želetava, Telč, Přibyslav • Vladislavsko, Telčsko, Přibyslavsko, Novoměstsko • ROWANet, Cesnet2 • Páteřní optická síť postavená na nových technologiích CWDM • Páteří propojená alespoň tři města nad 20tis obyvatel s alespoň dvěma dodatečnými ISP • 10 nových přístupových bodů veřejného internetu schopných obsloužit alespoň 80 tis. obyvatel • Funkční privátní datová síť veřejné správy propojující alespoň 10 organizací poskytující minimálně dvě nové síťové služby včetně konektivity k akademické síti

10. Granty Metropolitní sítě FV • Metropolitní sítě I. (vyhodnoceno) • Uzávěrka 31.1.2004 • 10 schválených projektů, celkem 3 mil Kč • Metropolitní sítě II. • Uzávěrka 30.7.2004 • 10 schválených projektů, celkem 1,5 mil Kč • Metropolitní sítě III. • Uzávěrka 3.1.2005 • 16 schválených projektů, celkem 1,1 mil Kč

11. Servisní modely sítí • Servis čistě v režii majitele/úřadu • zpočátku efektivní, dlouhodobě nesystémové • často nulová zastupitelnost správce • při rozvoji sítě ztráta servisních kapacit • Servis zřízenou organizací • Obchodní společnost – jednodušší, ale problém s dotacemi • Nezisková organizace – právně složité, ale možný příjemce dotací • Servis externím subjektem • Místní ISP – složitý výběr, často nutno řešit nájem infrastruktury, potřeba ošetřit veřejnou podporu • Komerční subjekt „netelekomunikační“ – nekonfliktní, ale nepřináší přidanou hodnotu (např. inet konektivitu)

12. Odkazy • Fond Vysočiny, OI – www.kr-vysocina.cz • Web projektu ROWANet – www.rowanet.cz • SROP, opatření 2.2. – www.strukturalnifondy.cz

13. Děkujeme za pozornost WWW.KR-VYSOCINA.CZ Pavlinec.p@kr-vysocina.cz