1 / 15

JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ ( AS 51, ADS 37 , ADEČ 16 )

JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ ( AS 51, ADS 37 , ADEČ 16 ). V Evropě žije asi 740* mil. obyvatel. 95 % hovoří indoevropskými jazyky Státy s převahou neindoevropských jazyků: Maďarsko , Finsko , Estonsko – uralské jazyky ( ugrofinská jazyková skupina)

shiloh
Download Presentation

JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ ( AS 51, ADS 37 , ADEČ 16 )

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ (AS 51, ADS 37, ADEČ 16) • V Evropě žije asi 740* mil. obyvatel. • 95 % hovoří indoevropskými jazyky • Státy s převahou neindoevropských jazyků: • Maďarsko, Finsko, Estonsko – uralské jazyky (ugrofinská jazyková skupina) • Turecko – altajské jazyky (turkická j.sk.) • Malta – semitohamitské jazyky (semitská j.sk.) * Započítány státy, kde většina lidí žije v Evropě (RUS – 143 mil.) – v evr. části Ruska žije asi 110 mil. Nezapočítány: TUR, CYP, KAZ, ARM, AZE, GEO

  2. INDOEVROPSKÉ JAZYKY V EVROPĚ • Indoevropská jazyková rodina se dále dělí na jazykové skupiny : • germánská • románská • slovanská • baltská • keltská • helénská (jenřečtina) • albánská (jenalbánština) 1 – Indoevropské jazyky PŘIŘAĎTE BARVY K JAZYKOVÝM SKUPINÁM V EVROPĚ. KTERÉ STÁTY V EVROPĚ JSOU ŠEDÉ? PROČ? Pozn. – uvedeny jen evropské jazykové skupiny – mimo Evropu jsou na mapce ještě 2 skupiny (indoíránská a arménská)

  3. GERMÁNSKÉ JAZYKY • Germánská jazyková skupina (+200 mil.) se dále západní a severní podskupinu: západní: • angličtina (GBR),skotština • němčina(DEU, AUT, CHE, LIE, rBEL, rITA) • fríština (rDEU) • nizozemština (NLD, BEL) • vlámština (NLD, BEL, rFRA) severní: • norština (NOR) -bokmål a nynorsk • švédština (SWE, FIN) • islandština (ISL) • dánština (DNK) • faerština(rDNK - FRO) 2– Germánské jazyky v Evropě PROČ NENÍ VYBARVEN SEVER NORSKA A ŠVÉDSKA? JAKÝ ZDE ŽIJE NÁROD A DO JAKÉ JAZYKOVÉ SKUPINY PATŘÍ JAZYK? PROČ NENÍ VYBARVEN JIH BELGIE? PROČ NEJSOU VYBARVENY NĚKTERÉ ČÁSTI SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A ŠVÝCARSKA? Pozn. Úřední jazyky – 3 písmenné kódy států, regionální – před kódem r, kurzívoudialekty

  4. ROMÁNSKÉ JAZYKY • Románská jazyková skupina (+200 mil.) je skupina jazyků vyvinutých z latiny. Dále se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: • španělština (ESP),galicijština (rESP) • katalánština (rESP, AND) • portugalština (PRT) • francouzština (FRA, BEL, CHE, MCO) • valonština (BEL) • franko-provensálština (rFRA, rCHE, rITA) • rétorománština (CHE) východní: • italština (ITA, CHE, SMR, VAT) • korsičtina (rFRA), sicilština (rITA) • rumunština (ROU, MDA*) *moldavština(MDA) jižní: • sardinština (rITA) 3- Románské jazyky v Evropě PŘIŘAĎTE ČÍSLA K NÁSLEDUJÍCÍM JAZYKŮM: galicijština, katalánština, franko-provensálština, rétorománština, sardinština

  5. SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil.) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: • čeština (CZE) • slovenština (SVK) • polština (POL) • kašubština (rPOL - Gdaňsk), slezština(rPOL, rCZE) • lužická srbština (rDEU – Bautzen, Cottbus) východní: • ruština (RUS, BLR, rUKR,rMDA) • běloruština (BLR) • ukrajinština (UKR) 4- Slovanské jazyky v Evropě

  6. SLOVANSKÉ JAZYKY • Slovanská jazyková skupina (+250 mil.) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: jižní – západní větev: • slovinština (SVN,rAUT, rITA) • chorvatština (HRV, BIH) • srbština (SRB, BIH, *MNE) • černohorština (MNE) • bosenština (BIH) jižní – východní větev: • bulharština (BGR) • makedonština (MKD) 4- Slovanské jazyky v Evropě

  7. BALTSKÉ JAZYKY • Baltská jazyková skupina (-5 mil.) je v současné době tvořena jen 2 jazyky: • litevština (LTU) • lotyština (LVA) • Staropruština byla západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu. Pruština definitivně vymřela na sklonku 17. století. • Kurština byla baltský jazyk, kterým hovořili Kuršové sídlící v západní části Lotyšska a Litvy. O Kurších jsou zmínky do začátku 17. století. 5- Baltské jazyky (POZOR! – LITHUANIA=LITVA, LATVIA=LOTYŠSKO)

  8. KELTSKÉ JAZYKY • Keltská jazyková skupina (+1,5 mil.) • irština (IRL, rGBR) • skotská gaelština (rGBR) • manština (rGBR) • velština (rGBR) • bretonština (rFRA) • kornština (rGBR) Zajímavost v keltštině - NEJDELŠÍ JEDNOSLOVNÝ NÁZEV OBCE: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch 6- Keltské jazyky POJMENUJTE JEDNOTLIVÁ MÍSTA, KDE NAJDEME KELTSKÉ NÁRODY.

  9. URALSKÉ JAZYKY • Uralská jazyková rodina (-25 mil.) se dělí na UGROFINSKÉ a samojedské jazyky. • Ugrofinské jazyky se dělí do 2 podskupin: ugrické jazyky : • maďarština (HUN, rSRB – Vojvodina, rROU-Sedmihradsko) finsko-permské jazyky : • finština (FIN) • estonština (EST) • laponština (sámština) – Laponsko (rFIN, rNOR,rSWE, rRUS – Murmansko) 7- Uralské jazyky ( v Evropě a Asii) VE KTERÉM Z UGROFINSKÝCH JAZYKŮ JE POPIS MAPY? JAK SE V DANÉM JAZYKU ŘEKNE (PÍŠE) : země, moře, poloostrov, pohoří, sever, bílý

  10. DOPLŇTE JAZYKOVÉ SKUPINY*Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno * Velká písmena použita pro lepší rozlišení

  11. JAZYKOVÉ SKUPINY - ŘEŠENÍRománská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno

  12. DOPLŇTE ÚŘEDNÍ JAZYKY *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno NÁPOVĚDA – Úřední jazyk souvisí s koloniální minulostí daného státu * Velká písmena použita pro lepší rozlišení

  13. ÚŘEDNÍ JAZYKY - ŘEŠENÍ*Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno

  14. ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Indo-European_branches_map.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Hayden 120 Obr.2- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Germanic_languages_in_Europe.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Hayden 120 Obr.3- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Romance_20c_en.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Koryakov Yuri Obr.4- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slavaj_lingvoj_mapo_cs.svg>. Licence: Public domain, Autor: ArnoLagrange Obr.5- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_languages.png>. Licence: Public domain, Autor: Robin Hood Obr.6- [cit. 2013-30-11]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_of_Celtic_Nations.svg>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Lexicon Obr.7- [cit. 2013-30-11]. <http://hu.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1jl:Uralic_languages_hu.svg>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Laurens, Poganyp Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Bičík, Ivan a kol. Školní atlas dnešní Evropy a Česka. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2003. 1. vydání. ISBN 80-902282-5-9 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Náboženství na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.3, ročník 2006/2007. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

  15. ZDROJE INFORMACÍ 2: Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-30-11]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Demografie Evropy.< http://en.wikipedia.org/wiki/Demographics_of_Europe > Indoevropské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky> Germánské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky> Románské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky> Slovanské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A9_jazyky > Keltské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Keltsk%C3%A9_jazyky> Baltské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Baltsk%C3%A9_jazyky> Ugrofinské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Ugrofinsk%C3%A9_jazyky> Jazyky v Evropě. < http://en.wikipedia.org/wiki/Languages_of_Europe > Přehled jazyků na Etnologue.com. < http://www.ethnologue.com/subgroups/indo-european > Přehled úředních jazyků podle států. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_official_languages_by_state > GeoHive. < http://www.geohive.com/ > -statistiky o obyvatelstvu – údaje ze statistických úřadů a statistik OSN OSN. < http://www.un.org/popin/ > -statistiky o obyvatelstvu OSN - 2012. < http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm > -statistiky o obyvatelstvu Population Reference Bureau. < http://www.prb.org/ > -statistiky o obyvatelstvu Demografie.< http://demografie.info/> - demografický informační portál CIA World Factbook < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html > - ročenka CIA Worldatlas. < http://www.worldatlas.com/geoquiz/thelist.htm> - geografické přehledy Eurostat. < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Population_statistics_at_regional_level/cs > - statistická data o EU http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries

More Related