1 / 12

BIOREGULACE

BIOREGULACE. Základní definice bioregulace:. je regulace početnosti populace kořisti v širokém slova smyslu (= kořisti, hostitele) kořistníkem (= predátorem, parazitem, parazitoidem, spásačem). pro zemědělství významným odvětvím aplikované agroekologie je biologická ochrana rostlin /BOR/

Download Presentation

BIOREGULACE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. BIOREGULACE Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  2. Základní definice bioregulace: • je regulace početnosti populace kořisti v širokém slova smyslu (= kořisti, hostitele) kořistníkem (= predátorem, parazitem, parazitoidem, spásačem). • pro zemědělství významným odvětvím aplikované agroekologie je biologická ochrana rostlin /BOR/ • BOR využívá přirozených vztahů mezi organismy v prostředí ve prospěch pěstovaných rostlin s cílem zamezit nadměrnému zvětšení populace škůdce na úroveň, jež by způsobila významné ekonomické ztráty • podstatou je udržení či obnovení rovnováhy prostředí • vyvíjí se v rámci kořistnických vztahů Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  3. Z historie biologické ochrany: • kořeny již ve starověku - Egypt, Sumer či Číny /zavla- žovací kanály, pravidelné závlahy Nilu, střídání plodin…etc./ • pojem BOR zavedl H.S.Smith /1919/ v návaznosti na biologické metody L.O.Howarda • za první úspěšnou biologickou ochranu je považována introdukce slunéčka /Rodolia cardinalis/ z Austrálie do citrusových sadů v Kalifornii proti červci /Icerya purchasi/ v roce 1888 • postupný rozvoj výzkumné činnost od 20.let • první mezinárodní symposium s tématikou biologické ochrany rostlin se konalo roku 1969 v Berkley /USA/ Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  4. Ochrana rostlin – obecně • podstatou ochrany rostlin před onemocněním je obecně jakýkoliv zásah, který ovlivňuje podmínky prostředí tak, aby nedošlo k projevu,popř. rozvoji choroby. • dle principu působení můžeme takové zásahy rozdělit do tří hlavních skupin: • 1.Snížení populace či likvidace patogena /inokula/ v prostředí a)metodami fyzikálními – př.propařování půdy b)m.chemickými – chemická dezinfekce půdy /na ústupu/, chem.dezinfekce uzavřených prostor Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  5. Ochrana rostlin – obecně c)m.agrotechnickými – kvalita a vhodný způsob zpracování půdy, kvalita založení porostu, výběr vhodných odrůd, osevní postup etc.(především u kořenových chorob mají tyto metody zásadní význam nelze je však opomenout ani u onemocnění nadzemních orgánů – pravé plísně např.okurková, bramborová…) d)m.biologickými – introdukce antagonisty, popř. jeho metabolitu do prostředí • 2.Zabránění proniknutí patogena do rostliny a)m.chemické – preventivní ostřiky b)nechemické šlechtění na rezistenci c)biologické – preventivní aplikace biagens (=uměle množený organismus používaný jako prostředek proti škodlivým činitelům) Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  6. Ochrana rostlin – obecně • 3.Likvidace patogena a)m.chemické b)m.biologické – aplikace biopřípravků c)využití tolerantních (rezistentních) odrůd Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  7. Metody a principy bio.ochrany rostlin • 1.Introdukce antagonisty do prostředí • v současné době nejvíce prostudována a aplikována • antagonista by měl být maximálně přizpůsoben prostředí, do kterého je vnášen.Jako nejvhodnější se jeví organismy získané právě z prostředí, do kterého mají být opět aplikovány.Přizpůsobení organismu prostředí zajišťuje jeho schopnost přežití v daném prostředí a v případě „domácího“ organismu je vyloučena možnost narušení přirozených vztahů systému. • antagonistické projevy:kompetice o živiny a prostor – vnášený organismus je výrazně vitální, s rychlým růstem a velkou přizpůsobivostí podmínkám čímž neposkytuje možnost přemnožení patogenních organismů. Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  8. Metody a principy bio.ochrany rostlin • antibióza – dochází k destrukci nebo inhibici jednoho druhu působením metabolitů antagonisty. • parazitismus • Inokulativní introdukce:je jednorázové vysazení menšího množství jedinců do nového areálu, zpravidla ohniskově.Introdukovaný druh se množí, rozšiřuje a postupně vlastním vývojem dosáhne efektivního poměru ke škůdci, přo kterém je schpen dlouhodobě škůdce regulovat. Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  9. Metody a principy bio.ochrany rostlin • Inundativní introdukce: je periodické vysazování velkého množství bioagens, zpravidla většího, než je nezbytně nutné k regulaci škůdce.Nástup ochranného efektu je rychlý, vysazené bioagens zpravidla rychle vyčerpá zdroj potravy.Systém je labilní. • Periodická introdukce:je opakované vysazování nebo aplikace bioagens, jehož účelem je stálé udržování jeho vysoké populační hustoty v podmínkách, které neumožňují tohoto efektu přirozenou cestou např. že v dané kultuře nemá prostor pro svou reprodukci • Narůstající introdukce:je opakované /každoroční/ vysazování bioagens při populační hustotě škůdce.Zajišťuje postupný růst populace užitečného organismu v průběhu vegetační sezóny. Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  10. Metody a principy bio.ochrany rostlin • 2.Indukce rezistence rostliny • Každá rostlina má schopnost do určité míry odolávat napadení škodlivými činiteli.Kulturní rostliny jsou obvykle vyšlechtěny na odolnost proti některým patogenům.Mají geneticky založenou rezistenci.Pojem indukovaná rezistence vyjadřuje vyvolání zvýšené celkové odolnosti rostliny.Toto zvýšení odolnosti rostlin je možně vyvolat jak abiotickými tak biotickými faktory (bakterie, mykorrhizní houby) • 3.Oslabení patogena • jedná se o oslabení patogenní činnosti patogena • např. lze využít tzv.nepatogenní nebo slabě patogenní kmeny fytopatogenních hub což jsou kmeny, které nemají,popř.mají natolik sníženou schopnost vyvolat onemocnění rostliny, že k napadení nedojde ani za, pro patogena, ideálních podmínek.Aplikace takovýchto kmenů může zajistit otlačení populace kmenů patogenních a v daném prostředí převládnout /Fusarium oxysporum/ Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  11. Klady a zápory biologické ochrany • Negativa: • jsou známy příklady, kdy záměrná introdukce měla za následek narušení rovnováhy systému.Např. v USA se 128 záměrně introdukovaných rostlin (2,2%) stalo nebezpečnými pleveli.Ze všech záměrně introdukovaných organismů se v průměru 25 – 28% v prostředí stabilizuje a 0 – 2% se stane škodlivými. • biologické prostředky působí pomaleji než chemické • biologické prostředky závisí na biotických i abiotických podmínkách daného prostředí • Pozitiva • biologická ochrana rostlin je metoda, která umožňuje provádět aktivní, přímou, cílenou ochranu rostlin, aniž by rušivě zasahovala do daného ekosystému • biologické prostředky nejsou toxické pro živočichy • mohou mít dlouhodobý efekt Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

  12. Použitá literatura: • Tichá Klára;Biologická ochrana rostlin;GRADA Publishing v Praze 2001 • Autorský kolektiv:M.Bagar,A.Honěk,J.Lukáš,S.Pekár,O.Pultar,V.Stejskal,AM.Zacharda;Predátoři a parazitoidi v biologické ochraně polních kultur, skleníku a skladových komodit;VÚRV Praha – Ruzyně 2003 • Dr.Martin Böhringer,Günter Jörg;Ochrana rostlin;Blesk 1996 • Studijní zpráva Evženie Prokinové;Biologická ochrana proti houbovým chorobám rostlin Cettlová Dagmar - 1.ročník ATZR

More Related