1 / 29

Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve. Více, nebo méně demokracie? Pro více: Rozvoj informačních technologií umožňuje širší participaci Omezení a větší kontrola politických elit Proces „depolitizace“ politických otázek s odkazem na odbornost

shawna
Download Presentation

Demokracie II úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Demokracie IIúvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

  2. Více, nebo méně demokracie? Pro více: • Rozvoj informačních technologií umožňuje širší participaci • Omezení a větší kontrola politických elit • Proces „depolitizace“ politických otázek s odkazem na odbornost • Omezování demokracie ve prospěch rozhodování neprůhledných a supranacionálních struktur (EU, korporace)

  3. Více, nebo méně demokracie? Pro méně: • Je třeba chránit hodnoty (konstituci, lidská práva, odpovědné rozhodování) před vůlí lidí • Mnoho problémů je natolik složitých, že není v moci většiny lidí je odpovědně a kvalifikovaně • Snadná manipulovatelnost celých společností či společenských vrstev (média, ovlivnění veřejného mínění, zjednodušování problémů) • Postdemokracie (koncept občanské společnosti se staví proti principům reprezentativní demokracie, vychází z pocitů některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých priorit) • Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload)na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k roztočení spirály veřejných výdajů

  4. „Democratic overload“ Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload) - jisté paralýzy systému, kdy na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k začarovanému kruhu - politici chtějí uspět ve volební soutěži a získat moc, proto slibují stále vyšší veřejné výdaje (viz. James Buchanan - veřejné finance v demokratickém systému) „government oversupply“ – nadměrná nabídka ze strany vlády

  5. Demokratický fundamentalismus • Kořeny v myšlení J. J. Rousseaua (přímá demokracie, obecná vůle lidu) • Dnes „participační demokracie“ či „silná demokracie“ • Tvrdí, že obecně rozšířená „liberální zastupitelská demokracie“ (slabá demokracie) funguje neuspokojivě: • elitářství (rozhoduje se kdo bude vládnout, nikoli jak se věci budou dělat) • pluralismus politických stran (agregace zájmů, omezený výběr) • redukce rozhodovacích pravomocí lidu

  6. Demokratický fundamentalismus „obecná vůle lidu“ „…kdokoliv by odepřel poslechnouti obecnou vůli, bude k tomu donucen…“ „…společenská smlouva dává státnímu tělesu naprostou moc nad jeho členy…“ (ROUSSEAU, J.J. O společenské smlouvě)

  7. Ústava ČR Čl. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Čl. 9 (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

  8. Otazníky Přímá volba prezidenta? Pro: větší demokratická legitimita Proti: nesystémová změna postrádající v parlamentních demokraciích smysl, jde o symbolické gesto, které nezkvalitní demokratické procesy Obecné referendum? „Bude stanoven výčet otázek, o kterých nelze referendum konat (např. o podstatných základech a náležitostech demokratického právního státu, o otázkách lidských práv a svobod, o otázkách národní bezpečnosti, o státním rozpočtu, finančních a daňových zákonech, nabývání a pozbývání státního občanství, o volbách, o personálních otázkách, v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním /správním, soudním/ řízení)“ koalicni_smlouva_ods_top09_vv.pdf Klausule věčnosti, materiální jádro ústavy? Jsou nějaké hodnoty a principy nezpochybnitelné, i třeba „proti vůli lidu“? X destrukci demokratického řádu Finanční ústava? Rozpočtová odpovědnost vlád X demokratickému přepětí

  9. „Liberální demokracie“ „liberální“ a „demokratická“ složka systému „Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli“ Fareed Zakaria, Budoucnost svobody Totalitní demokracie (Jacob L. Talmon) Demokratická složka: vláda lidu, procesuální, formální stránka Liberální složka: obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady (konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)

  10. Demokracie jako hodnotax mechanismus Je legitimní vše, na čem se lid usnese? Instrumentální pojetí x procedurální pojetí demokracie Instrumentální pojetí předpokládá existenci koherentního souboru hodnot umožňujících dosažení uspokojivého výsledku, „společného dobra“ – morální předpoklady Procedurální pojetí připisuje hodnotu již samotné participaci osob na demokratickém procesu

  11. Etické otázky demokracie • Liberální demokracie stojí na určitých morálních hodnotách a sdílených předpokladech (rovnost lidí, svoboda, důstojnost a odpovědnost člověka) • Tyto hodnoty mají své náboženské, kulturní a filosofické kořeny, nelze je odvodit z reality, lze je zdůvodnit filosoficky nebo nábožensky • Pokud dojde k odmítnutí jejich zdůvodnění nebo toto je relativizováno, otevírá se riziko, že tyto se vytratí nebo budou relativizovány

  12. Etické otázky demokracie Rozklad morálky, vědomí hodnot a krize zdůvodnění způsobuje agregaci potíží, krizi legitimity a jejich upevňování ve strukturách a institucích, dokonce i zákonech Lidská práva – krize zdůvodnění, konsensualismus, expanze sociálních a eliminace základních LP Svoboda – chápána jako seberealizace a široká škála voleb, nikoli jako mravní odpovědnost, vliv behaviorismu, psychoanalýzy, hedonismu Rovnost – důraz spíše na ekonomický, než morální aspekt, ekonomizace demokracie (srovnej s principy personálním, solidarity a subsidiarity)

  13. „Právo na demokracii“ Zásadní myšlenkou , která prochází napříč celým argumentem, je, že demokracie je náročný politický cíl. Teze že existuje lidské právo na demokracii – přestože se zdá, že demokracii povznáší – je nebezpečná v tom, že jí zbavuje její náročné substance. („náročná koncepce rovnosti a spravedlnosti“) (Joshua Cohen, Existuje lidské právo na demokracii?In HRUBEC, M. ed. Interkulturní dialog o lidských právech. Západní, islámské a konfuciánské perspektivy, Praha: Filosofia, 2008, ISBN 978-80-7007-282-0.)

  14. „Tenkrát byla zavedena tak zvaná demokracie. Jako by mezi lidmi existovala jiná rovnost než fyzikálně chemická“. ALDOUS HUXLEY, Konec civilizace [Brave New World, 1932] „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo“. EX 23:2 „Jedním z nejvíce absurdních aspektů demokracie vždy zůstane fakt, že jejím nepřátelům na život a na smrt nabízí prostředky, pomocí nichž je nakonec zničí“. Joseph Goebbels „Demokracie je posledním trikem tyranie“. George Bernard Shaw

  15. „…zákony jsou vždycky vratké, pokud se neopírají o mravy, mravy jsou tím, co tvoří u národa jedinou pevnou a trvalou moc “ • de TOCQUEVILLE (Demokracie v Americe) „Je to skutečně pravda, co všichni velcí apoštolové svobody stojící mimo racionalistickou školu neúnavně zdůrazňovali, že svoboda nikdy nefungovala bez hluboce zakořeněné víry v morálku a že nátlak může být redukován na minimum jedině tehdy, když lze od jedinců očekávat, že se budou dobrovolně podřizovat vládě určitých principů “. F. A. HAYEK (The Constitution of Liberty) „Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“. M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

  16. …zdůrazňuji, že v žádném případě nejsem pesimista, stále bych podepsal slova filosofa Karla Poppera, že dnes žijeme v nejlepším systému, který kdy existoval… Je potřeba si přiznat, že tento svět není bezpečný, že západní demokracie má plno nepřátel a že bude čelit mnoha protichůdným zájmům a vnitřním slabostem. Dnešní bezstarostnost, podceňování negativních signálů a rizik je až fascinující – naprosto neodpovídá naší historické zkušenosti a je mimořádně nebezpečná. Petr Fiala, Politika, jaká nemá být (2010)

  17. Politika, jaká nemá býtPoznámky k přicházející krizi demokraciePetr Fiala http://www.revuepolitika.cz/clanky/1171/politika-jaka-nema-byt • 1. Politika nemá být nepřetržitým hlasováním • 2. Politika nemá být rozhodování všech o všem • 3. Politika nemá být zábavou • 4. Politika nemá být žurnalismem • 5. Politika nemá být obchodem • 6. Politika nemá být kompromisem • 7. Politika nemá být byrokracií • 8. Politika nemá být právem • 9. Politika nemá být účetnictvím • 10. Politika nemá být globální

  18. Pius XII. (1939 – 1958) - Pius XII. žádnou sociální encykliku nevydal, ale zejména ve svých rozhlasových projevech za 2. světové války se významně vyjadřoval k otázkám politické etiky, demokracie a služby míru. - Vánoční poselství Pia XII. z roku 1944 je prvním případem v historii, kdy se hlava katolické církve vyslovila ve prospěch demokracie (jako o nejlepším uspořádání lidské společnosti )

  19. Vánoční poselství rozhlasem k národům celého světa(24. 12. 1944) „Krutá zkušenost je [národy] poučila a proto důrazněji se staví na odpor monopolům diktátorské nedělitelné moci a dožadují se vládní soustavy, která by se lépe snášela s občanskou důstojností a svobodou“ „Církev se neobrací ani tak ke vnější kostře a výstavbě – které záleží na vlastních přáních každého národa – nýbrž k člověku jako takovému, který není pouze předmět a trpný prvek společenského života, nýbrž je naopak a musí být a zůstat jeho podmětem, základem a cílem“ „Lid a beztvaré množství, nebo jak se říká, masa, jsou dva rozdílné pojmy“ „masa – (…) – je úhlavní nepřítel pravé demokracie a jejího ideálu svobody a rovnosti (…) Svoboda, která je mravní povinností osoby, semmění v tyranský požadavek svobodného vybití lidských pudů a chtíčů na úkor ostatních lidí. Rovnost se zvrhá v mechanické usměrnění a jednobarevnou jednotvárnost…“

  20. „Je to smysl člověka pro spravedlnost, který činí demokracii možnou, ale je to jeho tendence k nespravedlnosti, která ji činí nutnou.“ [Reinhold Niebuhr, Synové světla a synové tmy. Kritika a ospravedlnění demokracie, orig. 1944]

  21. „…demokracie je spojena s křesťanstvím a že demokratický impuls v lidských dějinách povstal jakožto časná manifestace inspirace evangelia. Otázka se netýká ani tak křesťanství jako víry a cesty k věčnému životu, ale spíše křesťanství jako kvasu v sociálním a politickém životě národů a nositele časné naděje lidstva, netýká se křesťanství jako pokladu božské pravdy podporované a propagované církví, ale křesťanství jako historické energie působící na svět “. [MARITAIN, Christianisme et democratie, 1944]

  22. Křesťanská demokracie po válce …po válce se formuje křesťanskodemokratické hnutí, jehož manifestem v Evropě byla kniha Jacqua Maritaina Christianisme et democratie (1944), napsaná v americkém exilu během války. ...z přijetí demokracie církví mohli čerpat při budování poválečné Evropy velcí katoličtí laici, křesťanské strany se začaly profilovat jako křesťansko-demokratické, osoby jako Konrad Adenauer, Charles de Gaulle, Robert Schuman a Alcide de Gasperi, kteří stojí u zrodu rozkvětu poválečné Evropy... …zejména německý poválečný zázrak konstruovaný Konradem Adenauerem a Ludwigem Erhardem se považuje za inspirovaný tímto zlomem v postoji křesťanstva k demokracii, svobodě a lidským právům...

  23. Křesťanská demokracie dnes Kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner vyzval německou CDU, aby ze svého názvu škrtla písmenko C – znamenající „christlich“ - protože už není křesťanskou stranou a křesťanské hodnoty již vůbec nereprezentuje a neprosazuje Vladimír Palko: Choré hviezdy kresťansko-demokratické – popisuje konkrétní proměny postojů a posunů v kontextech křesťansko-demokratických stran v Evropě a jejich aktivní (!) účast při akceptaci a prosazování postojů relativizujících tradici křesťanské morálky v politice a zákonodárství.

  24. Křesťanská demokracie dnes „Mezitím také došlo k tomu, k čemu muselo dojít, pokud chtěl Evropský parlament získat mnohem větší politickou váhu v rozměru celé evropského společenství. Vznikla a začala se rozvíjet spolupráce mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi: frakcí Evropské lidové strany a Evropských demokratů s frakcí Evropských socialistů. Tehdy se zrodil jakýsi základní konsensus v důležitých otázkách evropské politiky, jenž přetrvává dodnes a dokonce se posiluje. Proti tomuto nosnému konsensu se nemohou prosadit žádné proti-unijní strany - představuje hlavní proud evropské politiky, jenž ji spolehlivě vede kupředu.“ „Evropská lidová strana a frakce Evropské lidové strany a evropských demokratů,“ http://www.euroskop.cz/8625/sekce/evropska-lidova-strana

  25. Octogesima adveniens (1971) Politická společnost 24. Zmíněný dvojí požadavek – rovnosti a spolurozhodování – směřuje k určitému typu demokratické společnosti. Předkládají se sice různé její modely, některé byly i vyzkoušeny, ale žádný plně neuspokojuje, takže na rozhraní ideologií a praktické zkušenosti se stále bádá. Křesťané jsou povinni účastnit se tohoto hledání, tak jako budování a politického života společnosti. Člověk jako bytost společenská buduje svůj osud v řadě partikulárních společenství, která volají po svém završení a po nutné podmínce svého rozvoje, to jest po společenství širším, všeobecném, po společenství politickém. Každá činnost jednotlivců musí být podřízena tomuto obsáhlému společenství: jen tak bude zaměřena k obecnému blahu. Jinými slovy: je důležitá výchova k politickému životu, která má jednotlivci zprostředkovat znalost jeho práv a navíc připomíná nerozlučnou souvislost mezi vlastními právy a povinnostmi jednoho vůči druhému. Vědomí povinnosti a její plnění je zase podmíněno sebeovládáním, přijetím odpovědnosti i mezí v uplatňování svobody jednotlivce i partikulárních společenství.

  26. Sollicitudo Rei Socialis (1987) 44.       ... „Jiné národy potřebují zreformovat některé nespravedlivé struktury a zejména své politické instituce, aby nahradily úplatkářské, diktátorské nebo autoritářské režimy demokratickými, které umožňují účast občanů na vládě. To je proces, který si přejeme, aby se šířil a upevňoval. Neboť "zdravé" politické společenství, projevující se dobrovolnou a odpovědnou účastí všech občanů na veřejných záležitostech, právní jistotou, respektováním a povznášením lidských práv – je nutnou podmínkou a spolehlivou zárukou rozvoje "celého člověka a všech lidí".

  27. Centesimus annus (1991) • ... Církev respektuje oprávněnou samostatnost demokratického řádu. Nepřísluší jí vyjadřovat se ve prospěch toho či onoho institucionálního nebo ústavodárného řešení. Jejím přispěním k tomuto řádu je pohled na důstojnost lidské osoby, která se v plné šíři projevuje v tajemství Slova, které se stalo člověkem.

  28. Centesimus annus (1991) 46.Církev si váží systému demokracie, protože zajišťuje účast občanů na politickém rozhodování, zaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády a v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. Nemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů. ... Jak dokazuje historie, demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu.

  29. vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů Postdemokratické mechanismy – ideologie „občanské společnosti“ (bypass demokratických institucí, byrokracie, sociální aktivisté, průmyslová a ekologická lobby) -demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu Instituce „kultury smrti“, některé ideologické aspekty EU, otázka výhrady svědomí, záměrná eliminace křesťanských hodnot ve veřejném prostoru

More Related