1 / 9

Oběžnice Slunce-vnější soustava

Oběžnice Slunce-vnější soustava. David Tesař Jakub Hutňan. Úvod….  Oběžnice Slunce Existuje devět planet a velké množství dalších, menších těles, která obíhají Slunce. (Která tělesa ovšem mohou být klasifikována jako planety, to je stále zdrojem

sereno
Download Presentation

Oběžnice Slunce-vnější soustava

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. OběžniceSlunce-vnější soustava David Tesař Jakub Hutňan

  2. Úvod…  Oběžnice Slunce Existuje devět planet a velké množství dalších, menších těles, která obíhají Slunce. (Která tělesa ovšem mohou být klasifikována jako planety, to je stále zdrojem mnoha kontroverzí, jejichž podstatou je jenom spor o správnou definici)

  3. Objevitelé planet a jejich parametry:

  4. Jupiter Jupiter je čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze (po Slunci, Měsíci a Venuši; občas je jasnější i Mars). Jupiter byl znám pochopitelně již od prehistorických dob, Galileův objev čtyř největších Jupiterových měsíců Io, Europa, Ganyméd a Kalisto (v r. 1610), nyní pojmenovaných jako "Galileovy měsíce", byl prvním objevem pohybu, který nebyl podle všeho centrován podle Země. To byl hlavní bod k prokázání Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybech planet. Galileova hlasitá podpora Koperníkovy teorie vedla až k jeho uvěznění inkvizicí. Galileo jí byl donucen odvolat svá tvrzení, ale po zbytek života byl stejně žalářován. Jupiter, jako plynná planeta, nemá pevný povrch - jeho plynný materiál se jednoduše stává s přibývající hloubkou hustším a hustším. Co vidíme my při pohledu dalekohledem, to jsou pouze nejvyšší vrstvy mračen Jupiterovy atmosféry.

  5. Saturn Po Jupiteru jde o další obří planetu s rozsáhlým systémem měsíců a prstenců. Planetu poprvé prozkoumala sonda Voyager 1 v roce 1980. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země a proto je jeho teplota velmi nízká (−150°C). Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Obdobně jako Jupiter má Saturn silné magnetické pole a rozsáhlou magnetosféru s plazmovým torem.

  6. Uran Uran je dvakrát dále od Slunce než Saturn. Jde opět o obří plynokapalnou kouli. Kolem své osy při obletu Slunce rotuje na boku, což je pravděpodobně výsledkem dávné srážky s jiným velkým objektem sluneční soustavy. Navíc je magnetická osa skloněna 60° od rotační osy. Jako všechny velké planety má Uran rozsáhlou rodinu měsíců a prstence.

  7. Neptun Neptun je poslední z obřích planet, osmá planeta v pořadí od Slunce. Podobně jako ostatní obří planety má prstence, pravděpodobně rozsáhlou soustavu měsíců a pásovitou strukturu atmosféry s obřími víry – skvrnami. A protože oběžná dráha Pluta je velmi excentrická, občas překříží dráhu Neptuna a dostane se blíž ke Slunci - to dělá na pár let z Neptuna nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy.

  8. Pluto Pluto je trpasličí planeta v Sluneční soustavě. Bylo objeveno 18. února 1930 Clydem Tombaughem (objev byl oznámen 2. března 1930) a zařazeno jako devátá planeta sluneční soustavy. Dne 24. srpna 2006 bylo na astronomickém kongresu v Praze ze seznamu planet vyškrtnuto v důsledku přijetí nové definice termínu planeta.

More Related