POTRAVNÍ SÍTĚ
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 27

POTRAVNÍ SÍTĚ PowerPoint PPT Presentation


  • 163 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

POTRAVNÍ SÍTĚ. Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích. Příklady ze skutečného světa:. parazitoidi.

Download Presentation

POTRAVNÍ SÍTĚ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Potravn s t

POTRAVNÍ SÍTĚ


Potravn s t

Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách,

jakož i ekologických učebnicích


Potravn s t

Příklady ze skutečného světa:

parazitoidi

každý segment představuje jeden druh, jeho velikost odpovídá hojnosti druhu, šířka spojnic mezi parazitickými a hostitelskými druhy odpovídá frekvenci dané interakce

minující druhy

Potravní vztahy mezi minujícími druhy Phyllonycter a jejich parazitoidy v Anglii

Vztahy mezi rostlinami a opylovači v Anglii

Memmott J. 1999. Ecol. Letters 2: 279.

Rott & Godfray 2000, J. Anim. Ecol. 69:274


Potravn s t

Potravní vztahy propojují druhy na téže trofické úrovni do jednoho dynamického systému

Každý bod představuje minující druh. Spojnice mezi nimi představuje sdílený druh parazitoida. Minující druhy jsou funkčně propojeny sdílenými parazitoidy, neboť jejich měnící se početnost i preference pro různé hostitele propojuje i populační dynamiku těchto hostitelů.


Tohle je ud lan pro relativn mal v seky ze spole enstva

Tohle je udělané pro relativně malé výseky ze společenstva

  • A teď si představte, jak složité to musí být, kdybyste chtěli charakterizovat celé společenstvo (např. jen temperátního lesa – a v tropech to bude ještě složitější)

  • To ale ještě nikdo neudělal – a asi hned tak neudělá – pak se spokojujeme s obrázky „pro děti“ – ale musíme si uvědomit, kolik toho tam chybí a kolik je zjednodušeno


N co ale ud l no je

Něco ale uděláno je


Potravn s t

Definice jednotlivých „guilds“


Potravn s t

  • Potravní sítě: základní pojmy a parametry

  • guild: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. minující druhu v listech rostlin, stejným způsobem lovící ptáci)

  • taxon-guild: taxonomicky omezená část guild (např. minující brouci)

  • potravní úrovně (trophic levels): od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť

  • propojenost (connectance): podíl potravních vztahů existující v potravní síti ze všech teoreticky možných vztahů

  • bazální, intermediální a vrcholové (basal, intermediate, top) druhy: druhy na první, středních a nejvyšší trofické úrovni

  • počet druhů kořisti na druh predátora

  • počet hostitelských druhů na druh konzumenta (herbivora, parazita)

  • počet omnivorních druhů (t.j. druhů živících se druhy z více než jedné trofické úrovně)

  • délka potravního řetězce (spojující bazální a vrcholové druhy)

  • počet druhů jež jsou součástí smyček, t.j. potravních řetězců obsahujících jeden druh dvakrát (např. druh A žere druh B, ten ale žere recipročně i druh A)

  • kompartmentalizace, rozdělení potravní sítě do několika uvnitř silně propojených, ale navzájem jen slabě propojených modulů


Potravn s t

Potravní sítě: základní pojmy

vrcholové druhy

střední druhy

bazální druhy

Potravní

vztahy

Bazální trofická úroveň

Smyčka - reciproční potravní vztahy

Omnivorie - druh se živí druhy z >1 potravní úrovně


Potravn s t

Kompartmentalizace

Propojenost (connectance) = počet existujících / maximální počet možných vztahů

xxxxxxxxx

,


Potravn s t

Propojenost (connectance) často klesá s rostoucí druhovou diverzitou sítí

Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes


Potravn s t

Nepřímé vztahy:

v potravních sítích, kde jsou druhy propojené vzájemnými vztahy, je velký potenciál i pro nepřímé vztahy mezi dvěma druhy, zprostředkované řetězem vztahů, např. typu “nepřítel mého nepřítele je mým přítelem”

-

+

-

Herbivoři snižují populace rostlin, takže jejich predátoři mají zporostředkovaně kladný vliv na populace rostlin, zatímco parazité predátorů mají na rostliny zprostředkovaně negativní.

-

+

-

Pozor – situace bývá složitější – i herbivoři mají svoje parazity etc.


Jaroslav hrb ek prok z n top down control 1958 a n sl

Jaroslav Hrbáček – prokázání Top-down control (1958 a násl.)

  • Labské tůně

  • Mnoho planktonožravých ryb (žerou velký zooplankton) – [chybí vrcholoví predátoři]

  • Díky tomu málo zooplanktonu – a malé druhy, nestačí žrát fytoplankton, ten je přemnožen

  • Malá průhlednost vody


Experiment ln odstran n ryb

Experimentální odstranění ryb

  • Zooplankton – převládnou velké druhy, které jsou účinnými žrouty fytoplanktonu

  • Pokles populace fytoplanktonu (nízká populační hustota, ale může silně produkovat)

  • Lepší průhlednost vody

  • Podobný princip se používá pro „biomanipulaci“ – přítomnost dravých ryb (které drží planktonožravé ryby na uzdě) může zlepšit kvalitu vody


Potravn s t

Složité interakce v neotropickém pralese:

Pepřovník je požírán housenkami píďalek a také hostí mutualistické specializované mravence r. Pheidole, kteří jsou rostlinou částečně vyživováni (potravní tělíska). Tito mravenci požírají také housenky píďalky a zároveň jsou napadány brouky r. Tarsobaenus.

interakce vedoucí k úmrtnosti (např. mravenci zabíjejí housenky)

interakce vedoucí ke vzrůstu abundance(např. pepřovník vyživuje housenky)

Dyer et al. 1999. Oecologia 119:265


Potravn s t

Aparentní (zdánlivá) kompetice

Aparentní kompetice je nepřímá interakce druhů na stejné trofické úrovni, propojených nikoli sdíleným zdrojem potravy (jako při klasické kompetici), ale sdíleným predátorem nebo parazitem

(a) Růst populace druhu A vede k růstu predátora P, což vede k vyšší predaci druhu B

(b) Růst A vede k tomu, že P se na A specializuje jako na běžnější kořist, což nakonec vede k poklesu A a vzestupu B


Potravn s t

Aparentní kompetice meni minujícími herbivory zprostředkovaná jejich parazitoidy v tropickém lese v Belize

Odstranění jednoho minujícího druhu (Calycomyza) ze systému přímo ovlivnilo 7 druhů jeho parazioidů, a nepřímo dalších 10 druhů minujících druhů, patřících k hostitelům těchto parazitoidů

parazitoidi na odstraněném druhu hostitele

druhy ovlivněné aparentní kompeticí

odstraněný druh

Morris et al. 2004. Nature 428:30


Potravn s t

Potravní sítě přes hranice ekosystémů

Více opylovačů u nádrží s rybami

Třezalky v okolí vodních nádrží s rybami měly více opylovačů než u nádrží bez ryb, neboť ryby loví larvy vážek, což má nepřímý kladný vliv na populace opylovačů, jinak lovené dospělými vážkami


Potravn s t

Top-down regulace populací:

predátoři mohou udržovat populace potenciálně kompetujících druhů na nízké úrovni a tak omezit kompetici a umožnit koexistenci těchto druhů

Odstranění predátora, hvězdice Pisaster, z mořského ekosystémuvedlo k tomu, že slávka r. Mytiluskompetičně převládla, což vedlo k vyhynutí ostatních druhů


Potravn s t

Introdukce vrcholového predátora může vést i ke zjednodušení potravní sítě

Následky introdukce dravé ryby Cichla ocellaris, z Amazonky do jezera Gatůn v Panamě: výrazná redukce diverzity

dříve

nyní


Potravn s t

Nepřímý vliv predátora na rostliny: Velikonoční ostrov

zavlečení mravence Anoplolepis gracilipes

vyhynutí krabaGecarcoidea natalis

Rozmach vegetace v lesním podrostu, dříve likvidované krabem

O’Dowd et al. 2003


Pro maj potravn et zce jenom 3 4 l nky

Proč mají potravní řetězce jenom 3-4 články ?

Omezení dosažitelnou energií: při přechodu z jedné potravní úrovně na druhou ze ztrácí 90% energie (ale: řetězce v produktivnějších ekosystémech nejsou delší)

Omezení stabilitou populací: proměnlivost populací se kumuluje přes všechny články řetězce, takže dlouhé řetězce by měly nestabilní populace na vyšších potravních úrovních

Omezení designu organismů: predátoři jsou obvykle větší než jejich kořist a parazité menší než hostitel (parazit může mít hyperparazita), a tyto trendy ve velikosti těla nemohou pokračovat do extrémů

Co vlastně lidé studují – vezmeme-li v úvahu „čističe od parazitů“ (resp. střídání parazitismu a predace), dostaneme se na více úrovní: Akacie – žirafa – její kožní parazit – klubák – predátor klubáka – jeho kožní parazit


Potravn s t

Rozdíly mezi potravními sítěmi suchozemckých a vodních ekosystémů:

Šipky znázorňují přesuny organického uhlíku a čtverce jeho zásobníky.

Červeně jsou zvýrazněny rozdíly mezi suchozemskými a vodními ekosystémy:

vodní ekosystémy mají menší biomasu autotrofních producentů, vyšší herbivorii, a menší biomasu dekompozitorů než suchozemské ekosystémy

Detritový a pastevně kořistnický řetězec

SUCHOZEMSKÉ

VODNÍ


Potravn s t

Suchozemské ekosystémy: herbioři konzumují jen malou část primární produkce – v suchozemských systémech extrémně důležitý detritový potravní řetězec


Detritov potravn et zec

Detritový potravní řetězec

  • I mrtvá organická hmota je užitečným zdrojem organických látek (a tedy energie)

  • Mrtvoly živočichů, mrtvá rostlinná biomasa, výkaly, vše je možné využít, a jsou na to specializované různé organismy

  • Často je obtížné odlišit detritovory od specializovaných konzumentů mikroorganismů

  • Srovnej – heterotrofní sukcese

  • Terminologická poznámka: edafon – organismy žijící v půdě


  • Login