Úvod do studia médií
Sponsored Links
This presentation is the property of its rightful owner.
1 / 79

Úvod do studia médií JS KISK 2013 PowerPoint PPT Presentation


  • 68 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Úvod do studia médií JS KISK 2013. Média – co jsou?. Média – co jsou?. technologie (přenos informací) sociální instituce (mediální firma, redakce) materiální předměty (TV přijímač) média jakožto extenze (prodloužení) našich smyslů (Marshall McLuhan), tedy např. i kolo.

Download Presentation

Úvod do studia médií JS KISK 2013

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Úvod do studia médií

JS KISK 2013


Média – co jsou?


Média – co jsou?

  • technologie (přenos informací)

  • sociální instituce (mediální firma, redakce)

  • materiální předměty (TV přijímač)

  • média jakožto extenze (prodloužení) našich smyslů (Marshall McLuhan), tedy např. i kolo


Média – k čemu slouží?

  • funkce informační

  • funkce integrační

  • funkce přenášení kontinuity

  • funkce propagační

  • funkce zábavní

    (H. Lasswell + Ch. Wright)


Jaké metafory se pro M užívají?

  • okno

  • zrcadlo

  • aréna

  • globální vesnice

  • fórum / platforma

  • filtr / strážný neboli gatekeeper

  • bariéra / plátno


Jaký je význam médií?

  • jsou zdrojem moci

  • jsou arénou společenských událostí

  • jsou klíčem ke slávě

  • zdrojem výkladů sociální reality

  • zdrojem výkladových soustav normality


Co média dělají a jaká jsou?

  • produkují a distribuují symbolické obsahy

  • operují ve „veřejné sféře“ a jsou podle toho regulována

  • jsou byrokraticky a profesionálně organizována

  • zapojení podavatelů a příjemců informací je dobrovolné(sporné)

  • jsou svobodná a nejsou nadána žádnou mocí(sporné)

    zdroj: McQuail


Jaký byl vývoj médií?

  • primární (jazyk, písmo)

  • sekundární (knihtisk, telegraf, telefon)

  • terciární (rádio, televize)

  • kvartární (síťová, internet)

    + dělení na tradiční vs. nová média (podléhající zubu času)


Jaké byly komunikační epochy?

  • mluvenosti (jednotkou smyslu věta, všechno je řeč, systémové vědomí)

  • psanosti (laické období středověku, knihtisk)

  • masovosti (od 19. století, nástup masové produkce komunikačního zboží)

  • netvarovosti (počítač není pouhou extenzí člověka, ale autonomním strojem podobně jako hodiny, hrozí nebezpečí technocie)

    zdroj: Jean Lohisse, Komunikační systémy


Jaké jsou příběhy mediální historie?

(podle britského teoretika Jamese Currana, 1996)

  • liberální (díky M se osvobodili ovládaní)

  • antropologický (díky M vznikly národy)

  • populistický (díky M padla vysoká kultura)

  • libertariánský (díky M oslabilo náboženství)

  • feministický (díky M získaly ženy práva)

  • radikální (M ovládá úzká elita)

  • techno-deterministický (jaká M, taková společnost)


Proč studovat média?

  • orientovat se ve světě plném médií

  • získat kontrolu nad mediálními obsahy, ať regulační (stát) nebo kritickou (jednotlivec)

  • umět úspěšně komunikovat skrze média

  • pochopit, že veškerá komunikace je konstrukce a interpretace reality, nikoli objektivním odrazem reality


Média – důležité otázky

  • Nabízejí média to, co lidé chtějí, nebo si lidé jenom zvykli chtít to, co jim média nabízejí?

  • Čí realitu média zobrazují? (Nikoli: Zobrazují média realitu?)

  • Nejen: co médium říká, ale co zamlčuje?

  • Ovlivňují nás média přímo, nebo spíš skrze naše okolí?

  • Říkají nám média, co si máme myslet, nebo spíše o čem máme přemýšlet?

  • Žijeme stále ještě v době masových médií, nebo už v post-masové éře síťových médií?

  • Které funkce médií se posilují, a které oslabují?


Jaké jsou otázky kom. výzkumu?

Kdo co říká komu jakým kanálem a s jakým účinkem (Harold Lasswell 1948), tedy:

  • Kdo s kým komunikuje?

  • Jak komunikace probíhá?

  • O čem komunikace je?

  • Jaké jsou důsledky komunikace?

  • Proč komunikujeme?


Co je to komunikace?

„sociální interakce prostřednictvím sdělení“

George Gerbner 1967


Co je to masová komunikace?

  • „Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy atd.) pro šíření symbolického obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku.“

    (Janowitz 1986)


Jaké jsou roviny komunikace?

  • intrapersonální (zpracovávání informací)

  • dyadická (interpersonální, dva lidé)

  • skupinová (př. rodina)

  • meziskupinová (př. komunita)

  • organizační (př. velká firma)

  • celospolečenská (př. masová média)


Jak probíhá komunikace?

přenosový model Shannon – Weaver, 1948:

zakódování dekódování

zdroj vysílač  přijímač  příjemce

<------zpětná vazba---------------------------


Další modely komunikace?

  • přenosový

  • rituálový

  • propagační

  • příjmový


Co na médiích studovat?

Anders Zorn – Emma Zorn, Läsande, 1887


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

  • mediální publika (získávání a chování)


Paul Townsend, Bristol, UK 1955


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

  • mediální publika (získávání a chování)

  • mediální účinky (různorodost účinků)


Sazárna New York Herald, 1902, foto: George Grantham Bain Collection


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

  • mediální publika (získávání a chování)

  • mediální účinky (různorodost účinků)

  • mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…)


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

  • mediální publika (získávání a chování)

  • mediální účinky (různorodost účinků)

  • mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…)

  • jejich ekonomickou (dvoj)roli


zdroj: www.indiasocial.in


Co na médiích studovat?

  • mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

  • mediální publika (získávání a chování)

  • mediální účinky (různorodost účinků)

  • mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…)

  • jejich ekonomickou (dvoj)roli

  • mediální instituce (moc a vliv médií celkově)


Roviny analýzy médií

  • mediální produkt (videohra, kniha, DVD)


Samorost, 2005, zdroj: Amanita Design


Roviny analýzy médií

  • mediální produkt (videohra, kniha, DVD)

  • mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk)


Roviny analýzy médií

  • mediální produkt (videohra, kniha, DVD)

  • mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk)

  • (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney)


Anděl Media Centrum, Praha – Smíchov, foto: Aktron / Wikimedia Commons


zdroj: http://2.bp.blogspot.com


Roviny analýzy médií

  • mediální produkt (videohra, kniha, DVD)

  • mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk)

  • (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney)

  • mediální sektor (tiskový, filmový, hudeb.)


zdroj: www.lidovky.cz


Roviny analýzy médií

  • mediální produkt (videohra, kniha, DVD)

  • mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk)

  • (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney)

  • mediální sektor (tiskový, filmový, hudeb.)

  • mediální systém (suma médií v dané prostoru, např. v České republice nebo EU)


zdroj: http://2.bp.blogspot.com


Jak média studovat?

různé metody sociologické, historické, sémiotické či psychologické, např.:

  • analýza obsahu (kvantitativní a/nebo kvalitativní postupy)

  • obrazová analýza (např. strukturalistická analýza, denotace – konotace)

  • zkoumání aktérů (rozhovory, dotazníky, pozorování, experimenty)

  • analýza dokumentů (zákony, výroční zprávy, paměti novinářů atd.)


KVANTITATIVNÍ

VELKÝ VZOREK

STATIST. SOUVISLOSTI

TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ

DEDUKTIVNÍ POSTUP

OVĚŘITELNOST

STAND. DOTAZNÍK

STAND. ROZHOVOR

OBSAHOVÁ ANALÝZA

KVALITATIVNÍ

TERÉNNÍ VÝZKUM

NE STANDARDIZACI

HLEDÁNÍ HYPOTÉZ

INDUKTIVNÍ POSTUP

VĚTŠÍ HLOUBKA VÝPOVĚDI

ZÚČAST. POZOROVÁNÍ

NESTAND. ROZHOVOR

STUDIUM DOKUMENTŮ

METODOLOGICKÝ DUALISMUS


METODOLOGICKÝ DUALISMUS

KVANTITATIVNÍ

nedostatky

NEJDE RESPONDENTŮM TAK „POD KŮŽI“

ODRÁŽÍ JEN VÝSEK REALITY

MENŠÍ NÁVRATNOST

NE VŽDY OBJEKTIVNÍ - OBJEKTIVITA VÝSLEDKŮ ZÁVISÍ NA KOORDINACI ZPŮSOBU KÓDOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT MEZI VÝZKUMNÍKY

KVALITATIVNÍ

nedostatky

NEZOBECNITELNÉ VÝSLEDKY NA POPULACI

VĚTŠÍ ČASOVÁ NÁROČNOST

NEBEZPEČÍ SUBJEKTIVNOSTI ZE STRANY VÝZKUMNÍKA

NEBEZPEČÍ PŘÍLIŠNÉHO SBLÍŽENÍ S RESPONDENTY


VÝZKUMNÉ OTÁZKY

  • Kvalitativní výzkumník:Mnoho lidí je dnes znuděno svou prací a jsou...

  • Kvantitativní výzkumník (přerušuje předchozího): Jací lidé, kolik jich je, jak dlouho mají takové pocity, odkud jsou...

  • Kvalitativní výzkumník:Zapomeň na to...

    John Van Mahnen, In: Disman: 1993, 284


VÝZKUMNÉ OTÁZKY

  • Kvalitativní výzkum:

    Jak lidé prožívají nudu v práci a co za nudu pokládají?

  • Kvantitativní výzkum:

    Které profese se nudí méně a které více? V jaké míře se nudí? atp.

  • Abychom ale „nudu“ mohli změřit, musíme ji obsahově vymezit neboli operacionalizovat


Zdroj předchozího grafu a tabulek: Magda Klusáková: Jaký je hodnotový svět českých médií? FSS MU, 2010


Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010


Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010


Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010


PROMĚNNÉ

  • NEZÁVISLÉ(např. čím vyšší HDP v dané zemi …)

  • ZÁVISLÉ(…tím nižší dětská úmrtnost)


PROMĚNNÉ

  • Nominální(kategoriální) – např. pohlaví, jména

    • Přiřazujeme pouze kód danému názvu.

  • Ordinální(pořadové) – např. odp. „vždy, někdy, nikdy“

    • Víme, která hodnota proměnné je větší, ale nevíme přesně o kolik.

  • Kardinální(intervalové) – věk, hmotnost, plat

    • Víme o kolik, o jaký interval se hodnoty proměnné liší.


VÝBĚR VZORKU

  • POPULACE neboli ZÁKLADNÍ SOUBOR

    vs.

    VZOREK aneb VÝBĚROVÝ SOUBOR

    Jak vybrat vzorek?

  • NÁHODNÝ VÝBĚR

  • ZÁMĚRNÝ (KVÓTNÍ) VÝBĚR

  • KOMBINOVANÝ VÝBĚR (záměrně prostor, náhodně lidi

  • PSEUDONÁHODNÝ VÝBĚR (př. ankety na ulici)


Základní kritéria výzkumu

  • REPREZENTATIVITA

    - tedy aby byl vzorek přenositelný na základní soubor

  • VALIDITA

    - platnost, tedy aby měřil opravdu to, co má

  • RELIABILITA

    - spolehlivost, tedy aby měření dalo při opakování stejné výsledky, pokud se tedy pozorovaný objekt nezměnil


Co jsou to mediální studia?

  • obor vznikající od 20. let 20. stol.

  • s nástupem webu se mluví o mediálních stud. 2.0

  • na pomezí soc., human. a přírodních věd

  • paradigmata: dominantní vs. alternativní

  • tradice výzkumu: strukturální, behaviorální, kulturální

  • školy newyorská, torontská, frankfurtská, birmingham.

  • teorie funkcionalistická, konfliktualistická, interpretativní, postmoderní


Vztah med. obsahů k realitě

  • PTOLEMAIOVSKÝ PŘÍSTUP = základní protiklad mezi médii a společností, média zprostředkovávají, odrážejí realitu

  • KOPERNÍKOVSKÝ PŘÍSTUP = média jsou součástí společnosti a reality; realita není předmětem a předpokladem komunikace, ale jejím výsledkem

    (Winfried Schulz 2000, in: Jirák – Köpplová 2009: 287-288)


Jaké typy med. teorií máme?

  • sociálněvědní(poznatky zakotvené v jednotlivých oborech)

  • normativní(vycházejí z předpokladů, jak by média měla vypadat, kritická funkce)

  • provozní(pohled pracovníků působících v médiích)

  • každodenní(pohledy samotných příjemců – recipientů médií)

    (viz McQuail)


Druhy mediálních teorií

  • podle pole zájmu: sociocentrické vs. mediocentrické

  • důrazu na společenský soulad vs. střet

  • vztah mezi kulturou a soc. strukturou

    • vzájemná závislost

    • idealismus

    • materialismus

    • autonomie

  • přístupu k sociální integraci: média buď posilují

    • svobodu

    • sounáležitost

    • uniformitu

    • anomii


Teorie médií a společnosti (in: McQuail 1999:117)


Jaké sociální trendy ovlivňují M?

  • internacionalizace(vznik mezin mediální kultury)


zdroj: http://4.bp.blogspot.com


Jaké sociální trendy ovlivňují M?

  • internacionalizace(vznik mezin mediální kultury)

  • informatizace(enormní nárůst toku informací)

Zdroje obrázků na následujících dvou stranách: www.unc.edu a http://theotherjournal.com


zdroj: http://2.bp.blogspot.com


Informatizace

  • FritzMachlup 1962: TheProductionandDistributionofKnowledge in theUnitedStates, KnowledgeIndustry pokryla 29% HDP v USA, jednotka analýzy: organizace a instituce; znalostní průmysl v pojetí Machlupa zahrnuje vědu a výzkum, vzdělávací systém, knihovny, informační stroje, zábavu, ale i účetnictví, práva či lékařství;

  • Daniel Bell 1973 kniha TheComingof Post-IndustrialAge nebo studie TheInformationAge; zažíváme nástup post-industriální společnosti postavené na znalostech, informacích a plánování;

  • MarcPorat 1977, TheInformationEconomy: DefinitionandMeasurement, Informační ekonomika zahrnovala 25% HDP v USA, jednotka analýzy: informační aktivity, primární + sekundární inf. sektor; sporné: spíš přejmenování starých sektorů než nástup nových; 4 ekonomiky v dějinách - zemědělská, průmyslová, služeb a informační;

  • Manuel Castells 1996-98, ve třech svazcích InformationAgepopisuje informační společnost a společnost sítí; soudobé spol. jsou stále více formovány kolem opozice Net (horizontálně-strukturované organizace) a Self (praktiky ozřejmující a potvrzující sociální identitu jedince a význam);


Jaké sociální trendy ovlivňují M?

  • internacionalizace(vznik mezin mediální kultury)

  • informatizace(enormní nárůst toku informací)

  • individualizace(komunikace šitá na míru)

Zdroj následujícího obrázku : www.istockphoto.com


Jaké sociální trendy ovlivňují M?

  • internacionalizace(vznik mezin mediální kultury)

  • informatizace(enormní nárůst toku informací)

  • individualizace(komunikace šitá na míru jednotl.)

  • postmoderní kultura(rozpad kulturních hierarchií a takzvaných Velkých vyprávění)


zdroj: http://therfieldmediastudies.blogspot.cz


Klasifikace mediálních produktů

(viz Jirák – Köpplová, 2009)

  • Podle komunikačního média

    • noviny

    • časopisy

    • knihy

    • filmy

    • TV pořady

    • internetové servery atd.


Klasifikace mediálních produktů

  • Podle vztahu k mimomediální skutečnosti

    • faktuální (zpravodajství, publicistika…)

    • fiktivní (filmy, TV inscenace, romány…)

    • hybridní („faction“, reality shows…)


Faktičnost a fiktivnost med. sdělení

i faktuální mediální produkty jako zpravodajství mohou nabývat fiktivního charakteru, např.

  • MANIPULACÍ = řada pseudoudálostí, mediálních inscenací či provokací, např. křty knih, párty, aranžování korupčních situací…

  • MYSTIFIKACÍ = úmyslným klamáním něčím zdánlivě pravdivým, př. rozhlasová adaptace Války světů O. Wellesem, aprílové zprávy, Jimmygate nebo údajné Hitlerovy deníky ve Sternu

  • STÍRÁNÍM HRANIC MEZI FAKTY A FIKCÍ = „skuteční lidé“ „autenticky“ vystupují sami za sebe v reality shows nebo rekonstruují různé události v docu-soaps, otázka porušování nějaké normy: respekt k soukromí (VyVolení, Výměna manželek), úcta k druhému (Nejslabší, máte padáka!) nebo probírání vztahů na veřejnosti (Pošta pro tebe)

    (viz Jirák – Köpplová 2009: 295-298)


Klasifikace mediálních produktů

3. Podle komunikačního cíle

  • informační (zpravodajství a publicistika)

  • přesvědčovací (reklama a marketing)

  • zábavní (soutěže, křížovky, estrády…)

  • umělecké (filmy, romány atd.)


Klasifikace mediálních produktů

4. Podle důležitosti pro veřejný život

  • seriózní (zpravodajství a publicistika)

  • bulvární (senzace, celebrity, obraz > text…)


Klasifikace mediálních produktů

5. Podle pravidelnosti uspořádání (žánrů)

  • zpravodajské (zpráva, anketa, z. rozhovor…)

  • publicistické (komentář, glosa, p. rozhovor…)

  • literární (povídka, komiks, haiku…)

  • TV a rozhlasové (seriály, reality shows…)

  • filmové (romantický, horror, thriller…)

  • hudební (rock, jazz, punk, techno, hip hop…)


Označování mediálních obsahů

  • denotace

    – ikon (socha)

    –index (kouř od ohně)

    – symbol (slovo „pes“ pro jisté zvíře)

    2. konotace

    – druhotný, asociativní význam pojmu, např. slovo „okno“ může znamenat i výpadek paměti; každý pojem má více konotací, které nabývá různé + i – významy, např. fotr a tatínek mají stejnou denotaci, ale jiné konotace

  • mýtus (podle Ronalda Barthese, Mytologie, 2004)

    – neboli znaky znaků (metaznaky), např. venkovské krajiny nebo neposkvrněné přírody v reklamách na automobily; skrze mýty prezentujeme kulturní projevy jako přirozené (naturalizujeme)


Intertextualita mediálních sdělení

  • KONTEXT = psychická, fyzická a/nebo sociální situace, v níž se znak nebo text užívá či objevuje, nebo k níž odkazuje (Danesi 2002 in Jirák – Köpplová 2009: 276)

  • INTERTEXTUALITA = odkaz na jiný text či prvek reality obsažený v jiném textu; např.

    - citace (hudební smyčky v hip-hopu převzaté z jiných písní)

    - parafráze (např. coververze písně jiným interpretem)

    - parodie (Červený trpaslík paroduje sci-fi seriály jako StarTrek)

    - pastiš (napodobeniny jiných děl, např. Sherlocka H n. Švejka)

    - brikoláž (míchání různých technik, žánrů a hojné citování, např. film Final Cut – Dámy a pánové)


  • Login