III/2

1. III/2 XVI. 1. 9.B 16. 11. 2012

2. Olympiáda v Berlíně - 1936 Dějepis IX. ročník 1936, nacisté, olympiáda, Berlín Mgr. Ladislav Hrdina

3. Olympiáda v Berlíně- 1936

4. 1

5. 3 2

6. 4

7. 5

8. 6

9. 7 8

10. 9 10 11

11. 12

12. 14 13

13. Použitá literatura: HILTON, Christopher. Hitlerova olympiáda: Oplympijské hry 1936 v Berlíně. 1. vydání. Praha: Práh, 2008. 300 str. ISBN 978-80-7252-212-5. Obrázky 7, 11, Hughes Matthew a Mann Chris. Hitlerovo Německo. 1. vydání. Praha: Columbus, 2002. 224s. ISBN 80-7249-123-7. Obrázky 5, 6 SELIGMANN, Dr. Matthew, Dr. John DAVISON a John MCDONALD. Ve stínu hákového kříže: Život v Německu za nacizmu 1933 - 1945. 1. vydání. Praha: KMa, 2008. 224 str. ISBN 978-80-7309-565-9. Obrázky 1 – 4, 8 – 10, 12 - 14 Z tohoto zdroje pocházejí i uvedené citace v doprovodném textu.

14. Text k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod 3 – Titul – Berlínská olympiáda - 1936 4 – Nacistický režim kladl důraz na sport jako na důležitou součást cesty k vytvoření árijské panské rasy. Josef Goebbels v roce 1933 prohlásil: „Německý sport má jen jeden úkol: posílit charakter německého lidu, vštípit mu bojového ducha a pevné kamarádství nutné v boji za jeho existenci.“ 5 – Sport byl nacisty považován za přípravu na boj ve válce. Proto často splýval s vojenským výcvikem (na obr. 2 se člen Hitlerovy mládeže připravuje na let bezmotorovým letadlem). Hitler v roce 1933 údajně prohlásil: „Můj program vzdělávání mládeže je tvrdý. Slabost musí být vymýcena. Chci surovou, panovačnou, nebojácnou, krutou mládež. Nic nesmí být slabé.“ 6 – I nacisty podporované oficiální umění mělo ukazovat ideál německého „nadčlověka“. Na obr. 4 obraz „Gymnasté“, namalovaný v roce 1939 Gerhardem Keilem. 7 –O konání olympiády v Berlíně bylo rozhodnuto už v roce 1931, kdy nebyli nacisté ještě u moci a Hitler se zpočátku k této akci stavěl odmítavě. Později ale pochopil možnost využití této mezinárodní akce k propagandistickým účelům. Olympijské hry v roce 1936 byly nacisty organizovány s cílem předvést světu velikost a sílu Německa. Na obrázku si Hitlerovi hosté prohlížejí model berlínského olympijského stadionu. 8 – Berlínský olympijský stadion (záběr z propagandistického filmu Leni Reifenstahlové „Olympia“). 9 – Obr. 7 - Zahajovací ceremoniál her – diváci zdraví nastupující sportovní výpravy nacistickým pozdravem. Obr. 8 – Brandenburská brána v Berlíně – v Berlíně byly odstraněny všechny antisemitské propagandistické plakáty. 10 – Aby Němci utlumili kritiku svých protižidovských opatření, mohla se olympiády v německých barvách účastnit i poloviční židovka – německá mistryně v šermu Helene Mayerová – obr. 9. Obr. 10 – Hitler sleduje finále v plavání. Obr. 11 – Německá atletka Gisela Mauermayerová při vrhu koulí. 11 – Přestože Německo získalo na olympiádě nejvíce medailí, v některých disciplínách byli příslušníci „árijské rasy“ poraženi. Na obrázku je americký atlet Jesse Owens, který vítězí v běhu na 200 metrů. Jesse Owens, který ve své době čelil rasistickým výpadům i v Americe, získal pro USA i medaile v běhu na 100 metrů, ve skoku do dálky a byl i členem „zlatého“ štafetového týmu na 4 x 100 m. Hitler se odmítl setkat se všemi černošskými medailisty. 12 – Dodatek - V únoru 1936 proběhla i zimní olympiáda. Ta se konala německém Garmish-Partenkirchenu.