Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 70

Hodnocení kvality a výkonnosti vysokých škol PowerPoint PPT Presentation


  • 47 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Hodnocení kvality a výkonnosti vysokých škol. Materiál k diskusi pro ČKR 7. – 8. dubna 2011. Potřeba hodnocení výkonnosti a kvality vysokých škol. Potřeba hodnocení výkonnosti a kvality VŠ je zřejmá vyžaduje ji dnes veřejnost (a média) vyžaduje ji politická reprezentace státu

Download Presentation

Hodnocení kvality a výkonnosti vysokých škol

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol

Hodnocen kvality a vkonnosti vysokch kol

Materil kdiskusi pro KR

7. 8. dubna 2011


Pot eba hodnocen v konnosti a kvality vysok ch kol

Poteba hodnocen vkonnosti a kvality vysokch kol

Poteba hodnocen vkonnosti a kvality V je zejm

  • vyaduje ji dnes veejnost (a mdia)

  • vyaduje ji politick reprezentace sttu

  • vyaduje ji MMT

  • smuje k n Akreditan komise

  • potebuj ji i vysok koly (vn je zpsobem, jak doloit vysok vkon vysokch kol ve vztahu k potebnm prostedkm od sttu, i uvnit k zvraznn vysoce kvalitnch vysokch kol a k motivaci vysokch kol, kter vysokou kvalitu nedosahuj)


Z sady hodnocen v

Zsady hodnocen V

  • Hodnocen cel instituce V vystupuje jako celek a je tak vnmna veejnost, dcmi orgny, dalmi organizacemi aj.

  • Hodnocen vech nejzsadnjch oblast posln V (vzdlvn, vda a vzkum, aj.)

  • Hodnocen na zklad snadno dostupnch informac na V nebo MMT a snadn ovitelnosti

  • Hodnocen na zklad hodnot, indiktor a popis vztahujc se k dan V (bez jejich pepotu hodnotami jinch instituc)

  • Hodnocen zahrnujc diverzifikaci V

  • Hodnocen vcerovov (spolen, specifick, expertn)


Rovn hodnocen v konnosti a kvality v

rovn hodnocen vkonnosti a kvality V

Vkonnost a kvalitu vysokch kol lze posuzovat na rovni

  • spolench ukazatel vkonnosti a kvality V (spolen vem V lze hodnotit kadoron)

  • specifickch ukazatel vkonnosti a kvality V (vlastn jen nkterm V lze hodnotit 1x za 3-5 let)

  • ukazatel vyadujcch posouzen skupinou expert na mst (takov, kter nelze posoudit jinak ne na pslun V lze hodnotit 1x za 10 let)


I hodnocen v na z klad spole n ch ukazatel

I) Hodnocen V na zklad spolench ukazatel


I hodnocen v na z klad spole n ch ukazatel1

I) Hodnocen V na zklad spolench ukazatel

Hodnocen zahrnuje oblasti vztahujc se na vechny vysok koly, kter in vysokou kolu vysokou kolou a u tchto oblast pak ukazatele, na zklad kterch lze spolen hodnotit vkonnost a kvalitu V


A stanoven oblast a ukazatel v konnosti a kvality v

a) Stanoven oblast a ukazatel vkonnosti a kvality V

Oblasti vkonnosti a kvality V pedstavuj hlavn innosti V

Ukazatel vkonnosti a kvality V pedstavuj hodnoty, indiktory a popisy, kter charakterizuj vysok koly z pohledu jejich vkonnosti a kvality.

Vbr tchto ukazatel nebude nikdy pln a optimln, nicmn lze stanovit ukazatele, na zklad kterch lze posoudit vkonnost a kvalitu V v zsadnch oblastech.


A p klad

a) Pklad

Pklad oblasti Oblast Avzdlvn

Pklad ukazatele Ukazatel A4

Pomr pepotenho potu akademickch pracovnk V k potu student pi zapoten nronosti vuky (materilov i personln).

Ukazatel vyjaduje pedpoklad pro zajitn dostaten rovn pm vuky na VS odpovdajcm potem akademickch pracovnk.


B ur en hodnot popisu po adovan v konnosti a kvality

b) Uren hodnot (popisu) poadovan vkonnosti a kvality

Ukazatel a hodnoty poadovan vkonnosti a kvality pro jednotliv ukazatele lze zskat na nap. zklad hodnot ukazatel z jednotlivch vysokch kol a na zklad jejich porovnn urit hodnotu poadovan vkonnosti a kvality (nap. odpovdajc urenmu potu nejlepch hodnot ze vech V), tj. optimln (uvaovan) hodnota v danmu ukazateli


B p klad

b) Pklad

Hodnoty poadovan vkonnosti a kvality pro ukazatel A4 lze zskat nap. na zklad hodnot ukazatel A4 z jednotlivch vysokch kol : 17, 27, 28, 31, 32, 32, 34, 36, 37, 39, 39, 40, 40, 43, 46, 47, 48, 50, 51, 54, 58, 61

uren hodnoty poadovan vkonnosti a kvalityv ukazateli A4 (nap. odpovdajc urenmu potu nejlepch hodnot ze vech V), tj. uren optimln (uvaovan) hodnota v ukazateliA4 me bt : 35 a mn


C z sk n hodnot odpov daj c ch skute n mu stavu v konnosti a kvality

c) Zskn hodnot odpovdajcch skutenmu stavu vkonnosti a kvality

Hodnoty odpovdajc skutenmu stavu v jednotlivch ukazatelch lze zskat na zklad daj dostupnch na jednotlivch vysokch kolch nebo MMT

Hodnoty je nezbytn limitovat (stanovit maximln monou hodnotu skutenho stavu v danm ukazateli a tm zamezit peven jednm ukazatelem ukazatele ostatn), tj. stanoven maximln mon hodnoty v danm ukazateli


C p klad

c) Pklad

Hodnoty odpovdajc skutenmu stavu v danm ukazateli pslun V :

p. 1 : A4 = 28

p. 2 : A4 = 35

p. 3 : A4 = 61

Hodnoty je nezbytn limitovat (stanovit maximln monou hodnotu skutenho stavu v danm ukazateli a tm zamezit peven jednm ukazatelem ukazatele ostatn), tj. stanoven maximln mon hodnoty v danm ukazateli

p. limitace pro A4 : hodnota 35 a vce, tj. hodnoty mn ne 35 budou zapotvny na rovni hodnoty 35


D postup porovn n hodnot popisu po adovan ho a skute n ho stavu

d) Postup porovnn hodnot (popisu) poadovanho a skutenho stavu

Rozdl v danm ukazateli mezi hodnotou poadovanho a skutenho stavu porovnv hodnoty v jednotkch danho ukazatele. Tento rozdl lze pepotat a pak vyjdit na spolen stupnici pro vechny ukazatele :

Hodnota v danm ukazateli poadovanho stavu(optimln hodnota) pedstavuje hodnotu = 1

Hodnota v danm ukazateli skutenho stavu se pepot na hodnotu v intervalu 0 a 1

Rozdl mezi poadovanou hodnotou (=1) a skutenou hodnotou (0 a 1) umouje porovnn rozdlu ve stejnm intervalu hodnot pro vechny ukazatele


E ur en hranice v znamn ho rozd lu mezi po adovan m a skute n m stavem

e) Uren hranice vznamnho rozdlu mezi poadovanm a skutenm stavem

Hranice vznamnho rozdlu mezi poadovanm a skutenm stavem vyplv ze vzdlenosti pepoten hodnoty skutenho stavu od hodnoty 1 (m vt rozdl mezi hodnotami tm vt rozdl mezi poadovanm a skutenm stavem).

Hranice, kdy rozdl je ji vznamn nemus bt urovna (rozdl je zejm) nebo me bt stanovena podle poadavku na dodren plnn danho ukazatele vkonnosti a kvality V


F vytvo en v hov ho ohodnocen ka d ho ukazatele

f) Vytvoen vhovho ohodnocen kadho ukazatele

Pro konen posouzen vkonnosti a kvality na zklad rozdl u vech ukazatel je nezbytn stanovit vhov ohodnocen kadho ukazatele :

  • pro kadou oblast je teba stanovit souhrnnou vhu tak, aby souhrn vah vech oblast byl = 1

  • v kad oblasti je pro kad ukazatel teba stanovit vhu tak, aby souhrn vah ukazatel v dan oblasti byl roven vze dan oblasti


G hodnocen v konnosti a kvality se zapo ten m v hy ukazatele

g) Hodnocen vkonnosti a kvality se zapotenm vhy ukazatele

Hodnocen vkonnosti a kvality se zapotenm vhy ukazatele se provede nsledovn :

  • skuten hodnota v danm ukazateli se pepote na urenou vhu,

  • souet takto pepotench hodnot v dan oblasti pestavuje jedinou hodnotu vyjadujc plnn ukazatel vkonnosti a kvality v dan oblasti v intervalu pro danou oblast.


H souhrnn hodnocen v konnosti a kvality

h) Souhrnn hodnocen vkonnosti a kvality

Konen posouzen vkonnosti a kvality ve vech oblastech lze uinit nsledovn:

  • souet hodnot pepotench na vhy v jednotlivch oblastech u jednotlivch ukazatel pestavuje jedinou hodnotu vyjadujc plnn ukazatel vkonnosti a kvality danou V v intervalu 0 a 1 (ppadn 0 a 100%).


H p klad

h) Pklad

Souet hodnot pepotench na vhy v jednotlivch oblastech pestavuje plnn ukazatel vkonnosti a kvality danou V v intervalu 0 a 1, nap.

A) Oblast vzdlvn 0,352 (z max. 0,40)

B) Oblast vzk. a uml. innosti0,348 (z max. 0,40)

C) Oblast mezinrodn otevenosti 0,085 (z max. 0,09)

D) Oblast odborn innosti 0,035 (z max. 0,05)

E) Oblast celoivotnho vzdlvn 0,042 (z max. 0,05)

F) Oblast prestie vysok koly0,010 (z max. 0,01)

Celkem0,872 (z max. 1,00)

Tj. plnn vkonnostnch a kvalitativnch ukazatel je na rovni 0,872, tzn. 87,2%.


Vyj d en pln n posl n v

Vyjden plnn posln V

Vechny V maj uskuteovat vdecko-vzkumnou (umleckou) a vzdlvac innost na odpovdajc rovni. Posln V vyplv z jejich pevaujc innosti :

  • Vzkumn univerzity ve vdeck a vzkumn innosti s vynikajcmi vsledky a vynikajcmi nebo velmi dobrmi vsledky ve vzdlvac innosti,

  • Umleck univerzity/akademie v umleck innosti svynikajcmi vsledky a vynikajcmi nebo velmi dobrmi vsledky ve vzdlvac innosti,

  • Univerzity (obecn) ve vzdlvac innosti (obecn) s vynikajcmi nebo velmi dobrmi vsledky a velmi dobrmi vsledky ve vdeck a vzkumn innosti,

  • Neuniverzitn vysok koly ve vzdlvac innosti pouze pro praxi s vynikajcmi nebo velmi dobrmi vsledky nebo ppadn ve vzdlvac innosti (obecn) alespo s dobrmi vsledky a dle alespo s dobrmi vsledky ve vdeck a vzkumn innosti.


Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol

Kad V si me zvolit sv posln, kter bude plnit (a nsledn bude posuzovna z pohledu vkonnosti a kvality podle toho, jak toto posln pln). rove vynikajc, velmi dobr a dobr je dan plnnm ukazatel.


Hodnocen pln n posl n v podle spole n ch ukazatel

Hodnocen plnn posln V podle spolench ukazatel

  • U vzkumn univerzity by neplnn spolench ukazatel ve vdeck a vzkumn oblasti se mlo projevit vznamn na celkovm hodnocen univerzity.

  • U umleck univerzity by neplnn spolench ukazatel v umleck oblasti se mlo projevit vznamn na celkovm hodnocen univerzity.

  • U univerzity (obecn) by neplnn spolench ukazatel ve vzdlvac oblasti se mlo projevit vznamn na celkovm hodnocen univerzity.

  • U neuniverzitn vysok koly by neplnn spolench ukazatel ve vzdlvac oblasti se mlo projevit velmi vznamn na celkovm hodnocen univerzity.


P epo et pln n posl n v

Pepoet plnn posln V

U vzkumn (umleck) univerzity by plnn ukazatel vzkumu (umleck innosti) mlo pinst vy ohodnocen a neplnn ni ohodnocen (ve srovnn s pvodnmi hodnotami v systmu), tj. zmna max. hodnoty

v oblasti B (vzkum) z 0,40 na 0,53

v oblasti A (vzdlvn) z 0,40 na 0,27

U univerzity obecn (resp. neuniverzitn vysok koly) by plnn ukazatel vzdlvn mlo pinst vy ohodnocen a neplnn ni ohodnocen (ve srovnn s hodnotami nastavenmi v systmu)

v oblasti A (vzdlv.)z0,40 na 0,53 resp. na 0,67

v oblasti B (vzkum) z 0,40 na 0,27 resp. na 0,13


P klad p epo et podle posl n v v razn vzd l v n nev razn v zkum

Pklad pepoet podle posln V(vrazn vzdlvn, nevrazn vzkum)


P klad p epo et podle posl n v v razn v zkum nev razn vzd l v n

Pklad pepoet podle posln V(vrazn vzkum, nevrazn vzdlvn)


Z v r k syst mu hodnocen v konnosti a kvality v

Zvr k systmu hodnocen vkonnosti a kvality V

Systm hodnocen vkonnosti a kvality V pedstavuje systm zahrnujc vechny oblasti nejvznamnj innosti V, hodnot je podle ukazatel a ukazatele porovnv s optimlnmi hodnotami a vzjemn pomr vznamu mezi oblastmi a ukazateli e urenm vhy vznamu, posln V nsledn e pepotem poslen nebo oslaben pslun hodnoty oblasti podle zvolenho posln vysokou kolou s vslednm vyjdenm rovn plnn vkonnosti a kvality V jednou obecn srozumitelnou hodnotou.


Pozitiva navr en ho syst mu

Pozitiva navrenho systmu

  • Hodnocen cel instituce

  • Hodnocen vech nejzsadnjch oblast posln V

  • Hodnocen na zklad snadno dostupnch informac na V nebo MMT a snadn ovitelnosti daj

  • Hodnocen na zklad hodnot, indiktor a popis vztahujc se k dan V (bez jejich pepotu hodnotami jinch instituc)

  • Hodnocen jednotlivch ukazatel, oblast i cel V zvl i jako celku a monost vzjemnho srovnn

  • Hodnocen srozumiteln uvnit V, na rovni V, pro ostatn instituce i veejnost

  • Hodnocen zvrazuje vkonn a kvalitn V a motivuje V, kter pozitivnho hodnocen nedoshly

  • Systm je vysoce flexibiln me reagovat na zmny v pstupu hodnocen (zmna ukazatel, zmna limitnch hodnot, zmna vah pro oblasti i ukazatele aj.)


P klad

Pklad

Systm hodnocen me pinst nsledujc vsledek :

V 1 = 0,65

V 2 = 0,92

V 3 = 0,73

V 4 = 0,84

V 5 = 0,52

Nsledn interpretace, zda-li odpovdaj vechny V nebo jen nkter v plnn vkonnostnch a kvalitativnch ukazatel je na vkladu hodnot, nicmn nepochybn lze ci, e v plnn vkonnostnch a kvalitativnch ukazatel je nejlep V 2, po t V 4 atd.


Mo n nedostatky syst mu

Mon nedostatky systmu

  • Vymezit hodnocen oblasti nelze zcela objektivn

  • Vymezit jednotliv ukazatele (jejich zamen a poet) nelze zcela objektivn

  • Stanoven limitnch hodnot me vychzet z hodnot zskanch z V, vdy vak bude zateno subjektivn chybou

  • Stanoven vah pro jednotliv oblasti a ukazatele bude zateno subjektivnm pohledem poteby uivatele systmu (jin vhy by nepochybn piazovalo MMT, jin rektoi, jin absolventi, jin studenti atd.)

  • Definice jednotlivch ukazatel me zpotku pinet nejednoznan vklad a tm i urit zkreslen vsledk


P klad1

Pklad

Pi patnm nastaven systm me :

Vyhodnocovat vechny V jako vysoce plnc vkonnostn a kvalitativn poadavky

Vyhodnocovat vechny V jako zcela neplnc vkonnostn a kvalitativn poadavky

Vznamn zmny v plnn vkonnostnch a kvalitativnch poadavk vyhodnocovat jako nepatrn zmny a naopak

Zvhodovat vznamn nkter typy V


E en nedostatk

een nedostatk

Nicmn tyto nedostatky m kad hodnocen vkonnosti a kvality (v kadm oboru) a nemly by bt dvodem pro odmtnut hodnocen V

Lze eit potenm nastavenm systmu, jeho ovenm na konkrtn situaci V nkolik let dozadu a upraven nastaven systmu podle tchto ovovn a simulac


Nejv znamn j p ipom nky k navr en mu syst mu

Nejvznamnj pipomnky k navrenmu systmu

Zvr

K navrenmu systmu hodnocen vkonnosti a kvality V existuje mnostv pipomnek ve vtin vznamn protichdnch.

Nicmn rmcovm ovovnm systmu v podmnkch V se ukazuje, e systm je pomrn jednoduch a doke odliit vkonn a kvalitn V od mn vkonnch a mn kvalitnch a souasn me dvat motivaci k dalmu zlepovn vkonnosti a kvality vysokch kol u vech V.


Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol

II+III) Hodnocen vysok koly na zklad specifickch ukazatel vkonnosti a kvality vysokch kol a na zklad hodnocen skupinou expert


Ii hodnocen vysok koly na z klad specifick ch ukazatel v konnosti a kvality vysok ch kol

II) Hodnocen vysok koly na zklad specifickch ukazatel vkonnosti a kvality vysokch kol

  • Stanoven specifickch ukazatel a indiktor vkonnosti a kvality V (tj. specifickch pro nkter skupiny vysokch kol, skupiny fakult, obory apod.)

  • Porovnn tchto ukazatel pro jednotliv V na nrodn pop. mezinrodn rovni.

  • Posouzen jednotlivch V podle dalch specifickch ukazatel pro uren skupiny ppadn i jen pro danou vysokou kolu.

    (Jak specificky hodnotit, stanovit ukazatele a indiktory, jak je porovnat a jak posuzovat jednotliv V me eit IPN zamen na Kvalitu V)


Iii hodnocen vysok koly skupinou expert na m st

III) Hodnocen vysok koly skupinou expert na mst

1) Sebehodnotc zprva V podle stanoven struktury (zahrnujc vechny oblasti innosti V za stanoven poet let obsahujc popis, hodnoty ukazatel, vpoet indiktor, koment, dal uveden souvislost a popis vznamnch skutenost a specifik V)

2) Posouzen experty na mst daj sebehodnotc zprvy a posouzen V a jej innosti v dob expertn nvtvy.

3) Vypracovn hodnotc zprvy experty s jednoznanm souhrnem posuzujcm vkonnost a kvalitu V (pozitivn i negativn) ve vech oblastech innosti (podle struktury) a obsahujc doporuen pro dal zlepen V.

4) Hodnocen platn na 10 let, po t nov posouzen V.

(Me bt npln innosti Akreditan komise)


Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol

Zvr k hodnocen vysokch kol podle spolench, specifickch ukazatel a podle hodnocen experty na mst


Z v r

Zvr

Hodnocen vkonnosti a kvality V je vznamnm nstrojem

  • k rozpoznn kvalitnch V a k jejich motivaci dosahovat dalho kvalitativnho rozvoje,

  • k rozpoznn V, kter stanoven vkonnosti a kvality nedosahuj a k jejich motivaci zamit se na rozvoj oblast, kter jejich kvalitativn rove zv na potebnou rove.


Podrobn j popis hodnocen v konnosti a kvality v podle spole n ch ukazatel

Podrobnj popisHodnocen vkonnosti a kvality V podle spolench ukazatel


Podrobn j popis hodnocen v konnosti a kvality v podle spole n ch ukazatel1

Podrobnj popisHodnocen vkonnosti a kvality V podle spolench ukazatel

A) Oblast vzdlvn

B) Oblast vdy, vzkumu a umleck innosti

C) Oblast mezinrodn otevenosti

D) Oblast odborn innosti

E) Oblast celoivotnho vzdlvn

F) Oblast prestie vysok koly


A oblast vzd l v n

A) Oblast vzdlvn

A1) Zjem uchaze o studium

A2) Zajitn akreditovanch obor

A3) Zajitn vuky akad. prac. PhD.

A4) Zajitn vuky dostatenm potem akademickch pracovnk

A5) spnost student ve studiu

A6) Uplatnitelnost absolvent


A1 z jem uchaze o studium

A1) Zjem uchaze o studium

Pomr

potu podanch pihlek na V

k potu student, kte nastoupili na V

Optimln stav 3 a vce

Zapoten hodnota3 a mn

Vha ukazatele2%


A2 zaji t n akreditovan ch obor

A2) Zajitn akreditovanch obor

Pomr

pepotenho potu docent a profesor s vazkem nad 0,5 na V (zapotench jen na t vysok kole, kde maj nejvy vazek)

k potu akreditovanch obor na V

Optimln stav 2 a vce

Zapoten hodnota2 a mn

Vha ukazatele15 %


A3 zaji t n v uky akademick mi pracovn ky s kvalifikac phd

A3) Zajitn vuky akademickmi pracovnky s kvalifikac PhD.

Pomr

pepotenho potu akademickch pracovnk s kvalifikac PhD.

k pepotenmu potu akademickch pracovnk

Optimln stav 0,9 a vce

Zapoten hodnota0,9 a mn

Vha ukazatele5 %


A4 zaji t n v uky dostate n m po tem akademick ch pracovn k

A4) Zajitn vuky dostatenm potem akademickch pracovnk

Pomr

pepotenho potu akademickch pracovnk na V

k celkovmu potu student s pepotem na koeficient ekonomick nronosti studijnch obor

Optimln stav 1 : 35 a mn

Zapoten hodnota1 : 35 a vce

Vha ukazatele8 %


A5 sp nost student ve standardn dob studia

A5) spnost student ve standardn dob studia

Pomr

potu student, kte neukonili spn studia ve standardn dob

k celkovmu potu student

Optimln stav 2% a vce

Zapoten hodnota 2% a vce

Vha ukazatele 5 %


A6 uplatnitelnost absolvent

A6) Uplatnitelnost absolvent

Pomr

potu zamstnanch absolvent do stanoven doby po ukonen studia

k celkovmu potu absolvent

Optimln stav 100%

Zapoten hodnota 0 a 100%

Vha ukazatele 5 %


Souhrn oblasti vzd l v n

Souhrn oblasti vzdlvn

A1) Zjem uchaze o studium0,02

A2) Zajitn akreditovanch obor0,15

A3) Zajitn vuky akad. prac. s PhD. 0,05

A4) Zajitn vuky dostatenm potem akademickch pracovnk0,08

A5) spnost student ve studiu 0,05

A6) Uplatnitelnost absolvent0,05

Celkem 0,40


B oblast v dy v zkumu a um leck innosti

B) Oblast vdy, vzkumu a umleck innosti

B1) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu akademickch pracovnk

B2) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu student

B3) Zastoupen akademickch pracovnk vy kvalifikace

Celkem


B1 rozsah v deck v zkumn a um leck innosti ve vztahu k po tu akademick ch pracovn k

B1) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu akademickch pracovnk

Pomr

potu bod podle RIV/RUV

k pepotenmu potu akademickch pracovnk

Optimln stav 70 a vce

Zapoten hodnota70 a mn

Vha ukazatele15 %


B2 rozsah v deck v zkumn a um leck innosti ve vztahu k po tu student

B2) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu student

Pomr

potu bod podle RIV/RUV

k potu student studijnch program pepotanch koeficientem (Bc=1, Mgr=5, DSP=30)

Optimln stav 1 a vce

Zapoten hodnota1 a mn

Vha ukazatele20 %


B3 zastoupen akademick ch pracovn k vy kvalifikace

B3) Zastoupen akademickch pracovnk vy kvalifikace

Pomr

pepotenho potu profesor (nsoben vahou 1,67) a docent

k pepotenmu celkovmu potu akademickch pracovnk

Optimln stav 0,3 a vce

Zapoten hodnota0,3 a mn

Vha ukazatele5 %


Souhrn oblasti v dy v zkumu a um leck innosti

Souhrn oblasti vdy, vzkumu a umleck innosti

B1) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu akademickch pracovnk 0,15

B2) Rozsah vdeck, vzkumn a umleck innosti ve vztahu k potu student0,20

B3) Zastoupen akademickch pracovnk vy kvalifikace0,05

Celkem0,40


C oblast mezin rodn otev enosti

C) Oblast mezinrodn otevenosti

C1) Poet cizinc (platcch) studujcch na V

C2) Poet pijdjcch student v rmci mobilit

C3) Poet vyjdjcch student v rmci mobilit

C4) Poet pijdjcch akademickch pracovnk v rmci mobilit

C5) Poet vyjdjcch akademickch pracovnk v rmci mobilit


C1 po et cizinc plat c ch studuj c ch na v

C1) Poet cizinc (platcch) studujcch na V

Pomr

potu cizinc (platcch) studujcch na V

k celkovmu potu student

Optimln stav 5% a vce

Zapoten hodnota5% a mn

Vha ukazatele5 %


C2 po et p ij d j c ch student v r mci mobilit

C2) Poet pijdjcch student v rmci mobilit

Pomr

potu studentodn pijdjcch student (na dobu nejmn 5 pracovnch dn)

k celkovmu potu student V

Optimln stav 5 a vce

Zapoten hodnota5 a mn

Vha ukazatele1 %


C3 po et vyj d j c ch student v r mci mobilit

C3) Poet vyjdjcch student v rmci mobilit

Pomr

potu studentodn vyjdjcch student (na dobu nejmn 5 pracovnch dn)

k celkovmu potu student V

Optimln stav 5 a vce

Zapoten hodnota5 a mn

Vha ukazatele1%


C4 po et p ij d j c ch akademick ch pracovn k v r mci mobilit

C4) Poet pijdjcch akademickch pracovnk v rmci mobilit

Pomr

potu uitelodn pijdjcch akad. prac. (na dobu nejmn 5 pracovnch dn)

k celkovmu pepotenmu potu akad. prac. V

Optimln stav 5 a vce

Zapoten hodnota5 a mn

Vha ukazatele1 %


C5 po et vyj d j c ch akademick ch pracovn k v r mci mobilit

C5) Poet vyjdjcch akademickch pracovnk v rmci mobilit

Pomr

potu uitelodn vyjdjcch akad. prac. (na dobu nejmn 5 pracovnch dn)

k celkovmu potu akad. prac. V

Optimln stav 5 a vce

Zapoten hodnota5 a mn

Vha ukazatele1 %


Souhrn oblasti mezin rodn otev enosti

Souhrn oblasti mezinrodn otevenosti

C1) Poet cizinc (platcch) studujcch na V 0,05

C2) Poet vyjdjcch student (na dobu nejmn 5 pracovnch dn) 0,01

C3) Poet pijdjcch student (na dobu nejmn 5 pracovnch dn) 0,01

C4) Poet vyjdjcch akademickch pracovnk (na dobu nejmn 5 pracovnch dn) 0,01

C5) Poet pijdjcch akademickch pracovnk (na dobu nejmn 5 pracovnch dn) 0,01

Celkem 0,09


D oblast odborn innosti d1 rozsah odborn innosti

D) Oblast odborn innostiD1) Rozsah odborn innosti

Pomr

Pjmy z vzdlvac, vzkumn a odborn innosti pro jin subjekt

k celkovmu pepotenmu potu uitel V

Optimln stav 100 000 K a vce

Zapoten hodnota100 000 K a mn

Vha ukazatele5 %

D1) Rozsah odborn innosti 0,05


E oblast celo ivotn ho vzd l v n e1 rozsah celo ivotn ho vzd l v n

E) Oblast celoivotnho vzdlvn E1) Rozsah celoivotnho vzdlvn

Pomr

potu oduench studentohodin pm vuky v celoivotnm vzdlvn (vetn U3V)

k potu student v pregradulnm studiu nsoben 700 (14*25+14*25)

Optimln stav 1 a vce : 10

Zapoten hodnota 1 a mn :10

Vha ukazatele 5 %

E1) Rozsah celoivotnho vzdlvn 0,05


F oblast presti e vysok koly f1 presti na nadn rodn rovni

F) Oblast prestie vysok koly F1) Presti na nadnrodn rovni

Umstn na prestinch ebcch vysokch kol Evropy, svta, posouzen V mezinrodnm tmem expert aj. Expertn ohodnocen tohoto umstn v rozsahu stupnice 0 a 10.

Optimln stav 10

Zapoten hodnota10 a mn

Vha ukazatele1 %

F1) Presti na nadnrodn rovni 0,01


P ehled ukazatel v konnosti vysok ch kol

Pehled ukazatel vkonnosti vysokch kol

A) Oblast vzdlvn 0,40

B) Oblast vdy, vzkumu a umleck innosti 0,40

C) Oblast mezinrodn otevenosti 0,09

D) Oblast odborn innosti 0,05

E) Oblast slueb poskytovanch stud. 0,05

F) Oblast prestie vysok koly 0,01

Celkem 1,00


Za azen vysok koly podle posl n do diferencia n skupiny

Zaazen vysok koly podle posln do diferencian skupiny

Vysok kola m monost sama podle plnn vkonnostnch ukazatel a podle svho posln se zaadit do diferencian skupiny

  • vzkumn univerzita

  • umleck univerzita

  • univerzita (obecn)

  • neuniverzitn vysok kola


P epo et v konnostn ch ukazatel na posl n vysok koly

Pepoet vkonnostnch ukazatel na posln vysok koly

vuka vzkum

pv. koef. prep. pv. koef. pep.

Univerzity vzkumn 0,40 0,67 0,268 0,40 1,33 0,532

Univerzity umleck 0,40 0,67 0,268 0,40 1,33 0,532

Univerzity (obecn) 0,40 1,33 0,532 0,40 0,67 0,268

Vysok koly 0,40 1,67 0,668 0,40 0,33 0,132

U vzk. univ. posiluje vzkum z 0,4 na 0,532

a oslabuje vuka z 0,4 na 0,268.

U obec. univ. posiluje vuka z 0,4 na 0,532

a oslabuje vzkum z 0,4 na 0,268.

U vysokch kol posiluje vuka z 0,4 na 0,668

a oslabuje vzkum z 0,4 na 0,132.


Maxim ln hodnoty po p epo tu podle posl n vysok koly

Maximln hodnoty po pepotu podle posln vysok koly

vuka vzk. mez. odb. celo. pres.

Univerzity vzkumn 0,27 0,53 0,09 0,05 0,05 0,01

Univerzity umleck 0,27 0,53 0,09 0,05 0,05 0,01

Univerzity (obecn) 0,53 0,27 0,09 0,05 0,05 0,01

Vysok koly 0,67 0,13 0,09 0,05 0,05 0,01

Hodnoty se protnaj pi plnn vkon. ukazatel u vzk. univ. na rovni (2/3 vuka a 3/3 vzkum), obecn univ. (3/3 vuka a 2/3 vzkum), vysok koly (3/3 vuka a 1/3 vzkum) a pi plnn dalch ukazatel (3/3) na hodnot = 0,91


Hodnocen kvality a v konnosti vysok ch kol

V zsad je pepotem usnadnno vzkumnm univerzitm doshnout vyho ohodnocen pi plnn svho posln plnnm ukazatel vzkumu, obecnm univerzitm plnnm ukazatel vuky a vysokm kolm plnnm ukazatel vuky s jet vraznjm poslenm.

Dsledkem je zten dosaen vyho ohodnocen plnn svho posln u vzkumnch univerzit plnnm ukazatel vuky, obecnm univerzitm plnnm ukazatel vzkumu a vysokm kolm plnnm ukazatel vzkumu s jet vraznjm poslenm a to v souladu s jejich vymezenm poslnm.

Systm ohodnocuje posln univerzit.

(pozn. dosaitelnost prostedk na vzkumnou innost z institucionln podpory vzkumnch organizac je jinm systmem a je stejn pro vechny na zklad bod za vstupy)


Postup dal ho vyu it uveden ho syst mu hodnocen v konnosti a kvality v a z v r pro kr

Postup dalho vyuit uvedenho systmu Hodnocen vkonnosti a kvality V a zvr pro KR


Postup dal ho vyu it uveden ho syst mu hodnocen v konnosti a kvality v

Postup dalho vyuit uvedenho systmu Hodnocen vkonnosti a kvality V

  • Systm bude pednesen jako pspvek k monostem hodnocen vkonnosti a kvality V na konferenci zamen na Kvalitu vysokch kol

  • Systm bude dn k dispozici eitelskmu tmu v rmci IPN zamenho na kvalitu vysokch kol

  • Systm bude dn MMT jako mon inspirace pro dal vvoj systmu MMT pro hodnocen vkonnosti a kvality V

  • Systm me vyut KR jako zklad pro vytvoen vlastnho systmu hodnocen vkonnosti a kvality V, kter v ppad shody KR me bt zsadnm posunem v hodnocen vkonnosti a kvality V


N vrh z v ru pro kr

Nvrh zvru pro KR

  • KR pijm systm hodnocen vkonnosti a kvality V vytvoen pracovn skupinou KR jako zklad pro vytvoen systmu hodnocen vkonnosti a kvality V

  • KR vzala na vdom vytvoensystmu hodnocen vkonnosti a kvality V vytvoen pracovn skupinou KR a pedv jej eitelskmu tmu IPN k jeho dalmu dopracovn pi vytven komplexnho systmu hodnocen kvality vysokch kol


Pod kov n

Podkovn

Dovoluji si osobn podkovn za excelentn spoluprci v pracovn skupin :

  • Prof. Medek

  • Doc. Mnsterov

  • Doc. Fier

  • Doc. Vochozka

  • Prof. Moko

  • Mgr. Nantl

    a za pipomnky v prbhu vytven systmu

  • Prof. tech

  • Prof. Ribka

  • Doc. Kol

    a za dal pipomnky, kter byly podnty v prbhu a na konci vytven systmu pracovn skupinou

  • vem lenm KR, kte zaslali pipomnky.


  • Login