Vidlice a z suvky
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 42

Vidlice a Zásuvky PowerPoint PPT Presentation


  • 74 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Vidlice a Zásuvky. Norma ČSN 34 0350 – šňůrová vedení TN-S tři žíly Dočasný rozvod Prozatímní zařízení ČSN 34 1090. Spotřebič ochrany třídy I. Ochrana před nebezpečným dotykem nulováním Přechodový odpor <0,1 Ω Izolační odpor 2 M Ω Dvojitá izolace 7 M Ω (měřící přístroj Megmet)

Download Presentation

Vidlice a Zásuvky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Vidlice a z suvky

Vidlice a Zsuvky

  • Norma SN 34 0350 rov veden

  • TN-S ti ly

  • Doasn rozvod

  • Prozatmn zazen SN 34 1090


Spot ebi ochrany t dy i

Spotebi ochrany tdy I

  • Ochrana ped nebezpenm dotykem nulovnm

  • Pechodov odpor <0,1

  • Izolan odpor 2 M

  • Dvojit izolace 7 M (mc pstroj Megmet)

  • Ochrann vodi - zelen/lut

  • Samostatn vodi stedn, pracovn modr

  • Samostatn vodi fzov (hnd nebo ern)

  • . 22/1997 Sb


Prodlu ovac veden

Prodluovac veden

  • SN 34 0350

  • Odlehen proti tahu

  • Proti posunut, vytren a kroucen il

  • Odlehovac spona nesm zatovat izolaci

  • Obdobn vvod zstrek a nstrek

  • Ohbn v mst vstupu ze spotebie


Souvisej c normy mimo sn 34 0350

Souvisejc normy - mimo SN 34 0350

  • SN 33 0165 Znaen vodi barvami nebo slicemi. Provdc ustanoven.

  • SN 33 1610 Revize a kontroly elektrickch spotebi bhem jejich pouvn.

  • SN 33 2000-4-46 Odpojovn a spnn.

  • SN 33 2000-7-708 Elektrick zazen v karavanech a jejich parkovacch mstech v kempech.

  • SN 33 2180 Pipojovn elektrickch pstroj a spotebi.

  • SN 34 7402 Pokyny pro pouvn nn kabel a vodi.

  • SN 34 7503 Upraven ry s neoddlitelnou vidlic pro elektrick pedmty.

  • SN 37 5053 Pouvn pohyblivch pvod a rovch veden v silovch zazench.

  • SN EN 60320-x (35 4508 soubor) Nstrky a pvodky.


Nebezpe rov ch veden

Nebezpe rovch veden

  • Tab. Znaen nkterch druh r pouvanch pro pvody a rov veden


Ne t st kter nep ekvap

Netst, kter nepekvap

  • Dv prodluovaky z jedn, bohuel Samec-Samec

  • Proudov chrni nen vemocn kdy mme holinky

  • Stav zsuvek obas zasko, zvl kdy je fze jinde ne by lovk ekal


Prava st vaj c ch elektroinstalac

prava stvajcch elektroinstalac

  • SN 33 2180

    Pipojovn elektrickch pstroj a spotebi / 1980

  • SN 33 2000-4-46

    Odpojovn a spnn (9/2002)

  • SN 33 2000-5-537

    Pstroje pro odpojovn a spnn / 1994


Megmet

Megmet

  • pstroj vybaven zdrojem vysokho napt (100V, 500V, 1kV, 2,5kV)

  • bezpen vstupn proud (bn se pouv induktoru)

  • Pouit napt odpovd typu zazen pro rozvody nn se pouv megmetu s naptm 500V

  • Kladn na iv, zporn kostra

  • Roztome induktor

  • Vlhk izolace pomal nrst odporu


Elektrick pevnost izolace

Elektrick pevnost izolace

  • Nap. mezi vinutm a kostrou

  • 230 V 1,8 kV (I. Tda), resp. 3,5 kV (II.)

  • Napt po dobu 60s

  • Nesm dojt k prrazu izolace

  • Osoba s oprvnnm pro prci na vn

    (dle vyhl. 50/1978)


Terromet

Terromet

  • Zemn odpor je odpor pdy

  • tveice elektrod zaraench do pdy v pedepsanch vzdlenostech (a na pmce)

  • Uzemnn sta dvojice

  • Pi men mus bt uzemnn odpojen od zazen a vemi ostatnmi uzemnnmi v okol by neml protkat dn proud


M en zemn ho odporu

Men zemnho odporu

  • mi m dvojici svorek, napov a proudov. Na pslun svorky se pipojuj mc sondy - tye. Sondy se zar do pdy do hloubky nejmn 0,8m, mus leet na pmce ve vzdlenostech a = 20m b=60m c=20m


M en uzemn n

Men uzemnn

  • Pro men uzemnn sta dv sondy zaraen v pd do hloubky 0,8m, mus leet na pmce ve vzdlenostech a=20m b=40m


Orienta n hodnoty odpor pro r zn druhy p d

Orientan hodnoty odpor pro rzn druhy pd


Proudov chr ni

Proudov chrni

  • Proudov chrni je elektrick ochrann pstroj, kter detekuje a vyhodnocuje rozdlov (reziduln) proud v pracovnch vodicch a vypn obvod pi pekroen hodnoty rozdlovho proudu, pro kter je chrni nastaven.

  • Proudov chrni nejist ped nadproudy (peten, zkrat)!!

  • Chrniem mus prochzet vechny pracovn vodice chrnnho obvodu. Chrniem

  • nesm prochzet ochrann vodic (PE, PEN)

  • lohou proudovho chrnie je odpojit bhem

  • 0,2 a 0,5 s elektrick spotebi, ve kterm vinou poruen izolace vzniklo nebezpen

  • dotykov napt Ud od zdroje


Vypnut pomoc testovac ho tla tka

Vypnut pomoc testovacho tlatka


M en innosti ochrany s proudov m chr ni em

Men innosti ochrany s proudovm chrniem

  • innost ochrany s proudovm chrniem se zjiuje menm..

  • K men se pouij mc pstroje a metody, kter jsou uvedeny v norm CSN 33 2000-6-61

  • Proudov chrni vypn alespo pi dosaen svho jmenovitho rozdlovho vybavovacho proudu, pitom se m skuten astA , za kter proudov chrni vybav (vypne se).

  • nen pekroena mez dovolenho trvalho dotykovho napt UdL na ochrannm vodici, stanoven pro dan zazen (50 nebo 25 V)

  • Men se provd specilnm pstrojem, napklad: ProFiTest 0100S


Elektrom ry

Elektromry

  • Elektromr EME 103 je jednotarifn statick elektromr pro nepm men inn energie ve td pesnosti 2 s elektromechanickm poitadlem prce a galvanicky oddlenm impulsnm vstupem.

  • Elektromr m energii nezvisle na smru prochzejcho proudu i sledu fz a vysta s napjenm z jedn libovoln fze (nap. pi vpadku). Opan smr prchodu proudu nebo prohozen sled fz je vak indikovn pomoc barevnch signlek v lev horn sti pstroje (pod drovanm krytem svorkovnice).

  • Elektromr EME 203 je jednotarifn statick elektromr pro nepm men inn a jalov energie ve td pesnosti 2 s elektromechanickm poitadlem prce (pouze pro inn odbr) a galvanicky oddlenmi vstupy.

  • Elektromr m energii ve tyech kvadrantech tzn., e rozliuje odbr a dodvku inn a jalov energie. K dispozici jsou tyi impulsn vstupy: inn odbr/dodvka, jalov odbr/dodvka. Vha vstupnho impulsu je uivatelsky nastaviteln od 500 do 50000 impuls / kWh (kVArh).

  • Elektromr me pracovat i jako jednofzov napjen z libovoln men fze. Ptomnost fzovho napt je signalizovna temi zelenmi kontrolkami (pod drovanm krytem svorkovnice vlevo nahoe). inn dodvka resp. prohozen sekundrnch vvod mni proudu je signalizovno lutmi kontrolkami.


Eme 303

EME 303

  • Elektromr EME 303 je uren pedevm pro podrun men v prmyslovch objektech nebo domovnch instalacch, kde je zapoteb mit dl spoteby resp. dodvky elektrick energie do st vetn men jalovho s monost pipojen na nadzen systm pro centrln men pop. regulaci spoteby energie.


Charakteristika

Charakteristika

  • Elektromr EME 303 je 4-tarifn statick elektromr pro nepm (resp. polopm) men inn a jalov energie ve td pesnosti 2 s podsvtlenm LCD displejem a galvanicky oddlenmi impulsnmi vstupy.

  • Elektromr m energii ve tyech kvadrantech tzn., e rozliuje odbr a dodvku inn a jalov energie.

  • M a zobrazuje napt (V) a proudy (A) kad fze zvl, okamit a prmrn ink, celkov okamit pkon (kVA), vkon (kW), jalov vkon (kVAr) a 1/4h vkon (kW) a tak frekvenci st (Hz).

  • M celkem 8 vstup z toho tyi impulsn: inn odbr (A+), inn dodvka (A-), jalov odbr (R+) a jalov dodvka (R-) a zbvajc 4 pro regulaci odebranho proudu (monost snen dimenzovn hlavnho jistie).

  • Vyhodnocuje i 1/4h maximum vkonu a ukld nejvy namenou hodnotu v msci do pamti (3 msce nazpt).

  • Automaticky jednou msn provd odeety vech selnk (4 msce nazpt).


Blokov sch ma zapojen

Blokov schma zapojen


Z kladn sch ma v r pou van ch typ elektr ren

Zkladn schma v R pouvanch typ Elektrren

Zsadnm rozdlem mezi klasickou elektrrnou spalujc fosiln paliva a jadernou elektrrnou, je zpsob zskvn energie. Roli spalujcch kotl pebr v jadernch elektrrnch reaktor. Dal nvazn technologick zazen jsou u obou typ elektrren obdobn.

Jadern elektrrna

Tepeln elektrrna


Vidlice a z suvky

Jadern elektrrna Temeln je druhou jadernou elektrrnou v esk republice. Vyrb elektrickou energii ve dvou vrobnch blocch o vkonu kadho z nich 1 000 MW Pi innosti asi 33 % tedy kad reaktor vyrb 3 000 MW tepla.

Vszka paliva do reaktoru je asi 81 tun uranu (92 tun UO2 ) ve tvaru malch vlek z UO2 tzv. pelet. Pelety jsou uloeny v palivovch proutcch (386 ks v jednom palivovm proutku), kter jsou po 312 ks sdrueny do 163 palivovch soubor (kazet). Po odeten przdnch mst v 1098 vodicch trubkch pro regulan elementy snadno zjistme, e v aktivn zn je asi 19,2 milion pelet, z nich kad vi 4,8 gramu. Energetick obsah jedn pelety je pak 1,87.104 MJ a me nahradit 1,6 t hndho uhl, 880 kg ernho uhl nebo 438 kg benznu. Tato energie se z pelety zskv v prbhu 4 let. Elektrrna Temeln tak ron ueti piblin 15 mil. tun hndho uhl. Toto mnostv by se velo na 300 tisc nkladnch vagn.


Vidlice a z suvky

Jadern reaktory

Na zem R je provozovna jadern elektrrna (Dukovany), kter m tyi bloky o vkonu 440 MW a jadern elektrrna (Temeln) se dvma bloky, kad o vkonu 981 MW. Na zem R jsou mimo tyto energetick reaktory jet dal t reaktory, ovem podstatn niho vkonu, kter jsou provozovny pro vzkumn a kolic ely. Dva vzkumn reaktory jsou v stavu jadernch vzkum v ei u Prahy a koln reaktory velmi malho vkonu na Fakult jadern a fyzikln inenrsk v Praze.


Vidlice a z suvky

Jadern elektrrna

Jednm z radionuklid, kter se d pomrn snadno tpit, je uran 235. V jadernm reaktoru se proto zpravidla pouv jako jadern palivo uran 238 obohacen uranem 235. Toto palivo se pouv i v reaktorech typu VVER, kter jsou provozovny v R. Tyto elektrrny se oznauj jako dvouokruhov. Smyslem rozdlen zazen na primrn a sekundrn okruh je minimalizovat rozsah technologickch zazen, ve kterch se vyskytuj radioaktivn ltky.

Modertorem v elektrrnch s reaktory typu VVER je chemicky upraven voda. Tablety obohacenho uranu se umisuj v palivovch proutcch, jejich sestava tvo palivovou kazetu.


Vidlice a z suvky

tpn reakce

Pi tpn reakci, probhajc v tzv. aktivn zn reaktoru, se jdro uranu 235 rozpadne zpravidla na dv stedn tk jdra, tzv. tpn produkty. Pi tom se uvoln energie, kter dosud vzala stice jdra (protony a neutrony). Pi kadm tpen se uvoln 2 a 3 neutrony, kter mohou roztpit dal jdro uranu. Pravdpodobnost, e nastane roztpen dalho jdra, je tm vt, m men je rychlost neutron. Proto jsou v reaktoru materily, kter slou ke zpomalen rychlch neutron, tzv. modertory.


Vidlice a z suvky

Pi tpen uranu 235 se tpn produkty od sebe rozlet velkou rychlost a zabrzd se na velmi krtk drze o okoln atomy. Kinetick energie tpnch produkt se tak mn na energii tepelnou a jadern palivo se siln ohv. Teplota uvnit palivovho proutku dosahuje vce ne 1200 C.


Vidlice a z suvky

Vznikajc teplo je odvdno chladic vodou, kter proud kolem palivovch proutk do parogenertor. Zde kon tzv. primrn okruh. V parogenertorech se tvo pra pro pohon turbin. Voda zde cirkuluje v sekundrnm okruhu. Nadbyten teplo je pomoc kondenztor odvdno chladicm okruhem do chladicch v.


Vidlice a z suvky

Aby tpn reakce byla ovladateln a nerozbhla se nezen, je nutno regulovat poet neutron v reaktoru. Pouvaj se k tomu tzv. absorbtory, kter pohlcuj neutrony. Konkrtn se pouv kyselina borit pidan do chladic vody a pohybliv regulan tye obsahujc br. Zvenm jejich mnostv v aktivn zn dochz ke sniovn potu tpen a tm ke sniovn vkonu reaktoru nebo ppadn a k odstaven reaktoru.


Vidlice a z suvky

Nutnou podmnkou dnho provozovn jadernho reaktoru je udret tpn produkty a transurany v mst jejich vzniku v jadernm palivu. K tomu slou jako ochrann bariry pevn keramick forma palivovch tablet a jejich hermetick uzaven do palivovch proutk. Pi poruen hermetinosti obalu tablety nebo stny proutku mohou radionuklidy proniknout do chladicho mdia primrnho okruhu.

Dal barirou je proto hermeticky uzaven systm primrnho okruhu a tlakov ndoby reaktoru. K tomu, aby ani poruen primrnho okruhu a betonovho stnn reaktoru nevedlo k niku radionuklid do okol, slou posledn barira, kontejnment, kter m rzn technick een (nap. formou ochrann oblky jedno i dvouplov, rznch typ barbotnch systm apod.). V nkterch elektrrnch je msto ochrann oblky pouit systm hermetick konstrukce.


Vidlice a z suvky

Efektivnost jednotlivch zdroj energie meme porovnat i podle jejich vhevnosti, kter udv, kolik tepla na jednotku paliva zskme jeho dokonalm splenm (vetn ochlazen spalin na pvodn teplotu paliva). U jadernho paliva nehovome o vhevnosti, ale o vyhoen, kter udvme v jednotkch megawattden na kilogram (MWd/kg). Pitom 1 MWd = 8,64. 104 MJ. Pklady nkterch paliv jsou uvedeny v tabulce:

Palivov proutky obsahuj sloupce palivovch tablet. Na povrchu jsou opateny tenkou vrstvou slitiny Zr, kter tvo bariru proti niku tpnch produkt.


Vidlice a z suvky

Poruchy JEZ

nik radioaktivnch ltek z jadern elektrrny je mon pouze pi porue primrnho okruhu, nap. pi ztrt chladiva z aktivn zny. V reaktoru (i v obdob po jeho odstaven) vznik z radioaktivnch pemn teplo (tzv. zbytkov), kter je tak velk, e pi ztrt chladicho mdia me dojt k poruen hermetinosti paliva, poppad i k taven aktivn zny. Radionuklidy pak uniknou do hermetick oblky reaktoru. Avak teprve netsnost nebo poruenm posledn ochrann bariry me dojt k nekontrolovanmu niku do okol.

I kdy jsou vt poruchy hermetinosti paliva a primrnho okruhu vysoce nepravdpodobn, je ve vtin ppad jejich vsledkem pedevm vn zamoen vnitnch prostor jadern elektrrny.


Vidlice a z suvky

Poty obt z ad pracovnk

Od sputn prvnho reaktoru v Chicagu skupinou Enricha Fermiho a do doby ernobylsk havrie, kdy bylo v provozu tm 500 reaktor s celkovm vkonem cca 16 % celosvtov energetick produkce, zahynula v dsledku nehod v jadernch zazench necel stovka pracovnk.


Transformace energie

Transformace energie

  • Penosov soustava

  • Penos elektrick energie z elektrren ke spotebitelm

  • elektrrna: vroba napt napklad 2000 V.

  • Napt s transformuje nahoru na napt: 220 kV nebo 400 kV a v tto form se pevd na velk

  • vzdlenosti

  • U spotebitele se transformuje dol: 110 kV, 22kV a 0,4 kV (sdruen napt normln st)


V po et ztr t

Vpoet ztrt

  • Uri ztrty, kter by vznikly pi penosu 1 MW na elektrickm veden z Temelna do Prahy

  • a) kdyby byl proud penen normlnm naptm 230 V

  • b) kdyby byl proud penen velmi vysokm naptm 400 000 V.


Ztr ta

Ztrta


P enosov soustava

Penosov soustava

  • U ns se pouv elektrorozvodnch st s naptm napklad 230 V, 22kV, 110kV, 220kV nebo 400kV

  • Na krat vzdlenosti od elektrrny jen 22kV

  • Pak do mst 230V


Altern tory v elktr rn ch

Alterntory v elktrrnch

  • TURBOALTERNTOR

  • HYDROALTERNTOR


Turboaltern tor

Turboalterntor

  • Turboalterntor pracuje v tepeln elektrrn nebo jadern elektrrn a pohn ho parn nebo plynov turbny. Je to alterntor - elektrick stroj, kter mn energii mechanickou v energii elektrickou pi vyuit toivho magnetickho pole. Alterntor je zdrojem stdavho elektrickho proudu a napt, kter m vyrbt s frekvenc 50 Hz. Maj vodorovn hdel a jsou to rychlobn stroje s otkami 3000 ot./min.


Hydroaltern tor

Hydroalterntor

  • Hydroalterntory se vyuvaj ve vodnch elektrrnch ve spojen s vodnmi turbnami (Kaplanovmi nebo Francisovmi). Jejich otky se pohybuj od stovek do tisc otek za minutu. Vkon hydroalterntoru zle na mnostv vody a vce vodnho spdu. Vtinou bvaj postaveny se svislmi hdeli a pedstavuj jedny z nejvtch elektrickch stroj (stavebn vka s psluenstvm a 30 m, prmr a 10 m). U hydroalterntor se vtinou pouv rotor s vyniklmi ply a velk stroje mvaj na rotoru tlumi, kter pi nrazovch zatench zamezuje tzv. kvn rotoru.


  • Login