Josef Zelenka: Metodika pro udržitelnost cestovního ruchu v národních parcích

1. Josef Zelenka: Metodika pro udržitelnost cestovního ruchu v národních parcích

2. Kontext • NP byly vyhlášeny a zřízeny s motivací antropogenní („zachování a krásných přírodních či kulturních scenérií pro příští generace“) či biocentrickou („ochrana podmínek pro endemické druhy a ochrana geologického dědictví, vytvoření divočiny pro zachování podmínek pro vývoj druhů“) • tvoří velmi různě velké a různě ovlivněné lidskými aktivitami ovlivněnými ostrovy uprostřed kulturní krajiny • NP a přírodní (případně kulturně přírodní) památky zapsané na seznamu UNESCO patří celosvětově k atraktivitám, které mohou být hlavním důvodem cesty do dané země • patří k intenzivně navštěvovaným místům se všemi potenciálně nebezpečnými dopady návštěvnosti a budování a využívání infrastruktury CR na národní park a jeho okolí

3. několik krajních tvrzení: • Pro NP je CR velkou hrozbou a měl by být co nejvíce regulován a omezován. • V NP lze nalézt rovnováhu mezi uspokojením poptávky CR a ochranou přírody a krajiny v rámci realizace přístupů udržitelného rozvoje. • V NP může být CR prospěšný pro zachování a dokonce rozvoj přírodního dědictví.

4. chybně položenou otázkou by bylo, které z těchto tvrzení je správné • každé z těchto tvrzení může být platné v jiné části konkrétního NP či jeho okolí • strategickou vizí udržitelného rozvoje CR v NP je dosáhnout současné platnosti tvrzení č.2 a 3

5. Základní východisko NP je složitý systém zejména v kontextu geografickém, historickém, časové dynamiky, rozdílných lidských zájmů a externích vlivů a jakákoli úspěšná koncepce managementu musí vycházet ze systémového managementu.

6. Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP • zatím nejrozšířenější mentální mapou NP v ČR je jejich vnímání jako osamělých ostrovů chráněné přírody, jehož existence stojí státní finance, jeho vyhlášení prosadili environmentální fundamentalisté, který brání rozvoji ekonomických aktivit, včetně rozvoje CR, a jemuž „vládnou“ nekompromisní správy NP se svými zákazy a pokutami • součástí mentální mapy NP je také vnímání cestovního ruchu jako vždy rušivého faktoru pro ochranu přírody a krajiny v NP • tato mentální mapa je již značně archaická, podle výzkumu však mají mentální mapy značnou setrvačnost a mění se v horizontu až desítek let vlivem osobní zkušenosti, případně i vhodně zvolené a opakované marketingové komunikace

7. Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP • „aktualizovaná“ mentální mapa NP by měla ostrov změnit na rozsáhlý region kulturní krajiny s kvalitním krajinným plánováním, jehož perlou pro přírodu i člověka, vzácným místem zachovávajícím a do budoucna snad i rozvíjejícím biodiverzitu, kterou člověk dlouhodobě tak výrazně narušuje, je NP • součástí mentální mapy NP ve veřejnosti by se měl stát vedle moderního vnímání jeho multifunkčnosti • majestátní genius loci jejich mnohých míst • příležitost pro spíše individuální přírodní CR v jeho různých formách • pocit hrdosti a sounáležitosti místních obyvatel s hodnotným územím NP a možnost pro rezidenty v něm podnikat • správa NP jako respektovaný partner udržitelného využívání NP

8. Motivace, mentální a percepční mapy a udržitelnost rozvoje CR v NP • výsledky výzkumu percepce krajiny ukazují, že percepční mapy návštěvníků zatím ještě neoceňují všechna přírodně zajímavá místa a jsou zaměřeny zejména na ocenění „tradičních“ atraktivit (vodopády, skalní města aj.) • percepční mapa návštěvníků by mohla být obohacena: • o místa s lesem ponechaným vlastnímu vývoji a bez pravidelných udržovaných stromořadí stejnověkého lesa • místa, kde člověk může utéci přes masovým CR a být sám s několika kameny, kapradím a studánkou, které si sám objevil • i takovéto percepční mapy se objevují u návštěvníků a dokážou odhalovat krásu mnohých míst

9. Strategický management udržitelnosti CR v NP • mnozí autoři a organizace formulovali ucelené přístupy managementu CR v NP a dalších chráněných územích, založené na strategickém managementu, vyvážené kombinaci několika různých přístupů a nástrojů, respektování místních podmínek a zapojení různých aktérů • doporučený postup strategického managementu vychází z obecných postupů strategického managementu a přístupů integrovaného managementu, jejichž základními východisky jsou postupné zlepšování s rozvojem zdrojů managementu, rozhodování vycházející z přesných informací a znalostí, systémové myšlení a systémový a procesní přístup, plánování, prevence problémů, zapojení všech lidí v organizaci a řízení vstupů i výstupů a vliv na okolí organizace

10. Strategický management udržitelnosti CR v NP • postup strategického managementu má dvě základní části: • úvodní část s analýzou dostupných informací a znalostí , stanovení mise, vize, strategie, základních nástrojů • ve vhodně zvolených časových cyklech několika let se opakující část plánování, realizace plánu a jeho evaluace

11. Strategický management udržitelnosti CR v NP úvodní část • na základě získání a analýzy (o způsobu realizace managementu CR v NP, o aktérech CR, charakteristikách a hodnotách území NP, dopadech CR, rizicích, problémech aj.) provedení syntézy s cílem popsat stav CR v NP a přístupy k jeho managementu • stanovení (mise), vize, strategie, záměrů, priorit, politiky udržitelnosti CR v NP a způsobu realizace managementu CR • tři základní výstupy: • komplexní analýza vstupních podmínek • stanovení vize a strategických přístupů (součástí mimo jiné volby míry participace aktérů CR; vize a strategie důsledně vychází z místních podmínek NP) • vytvoření základních podmínek jejich realizace (koncipování základních postupů plánování, aktivace zdrojů, konstituování pracovního týmu aj.)

12. Strategický management udržitelnosti CR v NP • Stanovení vize - žádoucí stav udržitelnosti CR v NP (a okolí), dostupnost zdrojů realizace managementu NP (a okolí), budoucí realizované přístupy managementu a přístupy k zapojení různých aktérů CR • Analýza vstupních informací a znalostí pro management CR by měla zahrnovat • Znalosti segmentů návštěvníků území a jejich typických aktivit. • Znalosti dopadů CR tříděné podle typů dopadů a jejich intenzity/závažnosti pro území jako celek i podle geografického místa dopadu. • Úvodní představy o ÚK a charakteristikách území, významných pro předmět ochrany přírody a krajiny. • Stav monitorování území. • Základní cíle výzkumu CR v území, požadované výstupy a metodiku výzkumu. • Stav spolupráce managementu CR s aktéry CR, možnosti spolupráce a její slabá místa.

13. Strategický management udržitelnosti CR v NP Plánování • posouzení alternativních scénářů dosažení záměrů a cílů • vytvoření časového plánu (dlouhodobého a typicky i ročního) s ohledem na míru realizace záměrů a cílů, na dostupné zdroje i způsob získávání zdrojů, způsoby průběžné i periodické kontroly realizace plánu • vytvoření časového harmonogramu, způsoby průběžné i periodické kontroly realizace plánovaných cílů a postupů, postupy, odpovědnosti, plánované zdroje, souvislosti managementu CR a dalších oblastí aktivit správy NP • významnou součástí je způsob využití typických nástrojů a postupů, které má management NP k dispozici – časoprostorové zonace NP ve vztahu k CR, návštěvnického a participativního managementu, managementu aktivit CR, územního rozsahu managementu, monitoringu, výzkumu, podpory vhodných produktů CR atd.

14. Strategický management udržitelnosti CR v NP Plánování • výzkum a monitoring návštěvnosti (včetně segmentace návštěvníků), infrastruktury CR a jejich dopadů; • postup rozvoje participativního managementu • postup zpřesňování únosné kapacity území, resp. nalezení limitních charakteristik území; • přístupy, techniky a zdroje návštěvnického managementu; • způsob podpory vhodných produktů CR vedoucí k vytěsňování nevhodných forem CR a certifikace environmentálních aspektů služeb CR • marketing udržitelnosti CR – cílové skupiny, obsah a formy komunikace, kontrola efektivity; • časová a prostorová regionalizace území ve vztahu k CR.

15. Participativnímanagement • je často významnou součástí různých konceptů managementu v chráněném území, zpracovaných v různých metodikách • participativní management a spolupráce s aktéry CR jsou zásadní pro rozšíření aktivit managementu CR v NP i do okolí NP a jeho význam spočívá nejen ve využití potenciálu různých aktérů CR pro udržitelnost CR v NP, ale také ve snížení negativních dopadů jejich aktivit, chování, rozhodnutí a investic • nabízí velké možnosti zejména pro vytváření povědomí a společné sdílení hodnot NP, pro zvýšení efektivity ochrany přírody a krajiny i realizace projektů udržitelnosti cestovního ruchu i pro zvýšení kvality managementu CR v NP • jeho základním východiskem je důraz na postupné a místními podmínkami a zkušenostmi podmíněné vytváření sítí (clusterů) správy NP a dalších aktérů CR a také kvalitní komunikace s aktéry CR, jejímž základem je by měla být empatie, zvážení různých pohledů aktérů CR na NP a také vhodný obsah a odborná úroveň komunikace

16. Participativnímanagement • zapojení aktérů CR vyžaduje zpočátku vyšší „investici zdrojů“ (času, lidí, financí) v porovnání s okamžitým přínosem spolupráce s aktéry CR • profit ze zapojení aktérů CR se projevuje postupně, je dlouhodobý, kvantitativně i kvalitativně přesahuje „investici zdrojů“ a řadu záměrů a cílů vůbec nelze bez participace aktérů CR dosáhnout • spolupráce správy NP a aktérů CR a vytváření sítí prohloubí vzájemnou informovanost, ochranu přírody a krajiny NP a jeho okolí, podpoří environmentální vzdělávání, žádoucí formy zaměstnanosti, dopravu s minimalizovanými dopady na životní prostředí, selektivní dostupnost NP ve vztahu k potřebám cestovního ruchu, zlepšování informačních a interpretačních služeb atd.

17. Zonace NP ve vztahu k CR • respektuje přírodní a krajinné hodnoty území a vychází také z historie a možností rozvoje CR v NP a v jeho okolí • podle hodnot NP a dalších kritérií určuje časová a prostorová zonace ve vztahu k CR, která je zobecněním pevně geograficky stanovených zón a zohledňuje různou citlivost různých částí NP v různých obdobích roku, základní způsoby využití NP pro cestovní ruch s prioritou ochrany přírody a krajiny

18. Zonace NP ve vztahu k CRby měla být • pravidelně vyhodnocována na základě nových poznatků monitoringu a výzkumu v daném NP i v dalších chráněných územích • Rozšířena geograficky i na okolí NP, neboť mnohé dopady cestovního ruchu v okolí NP mohou mít vliv i na NP; naopak okolí NP by mělo být přednostně využíváno pro environmentálně citlivý rozvoj infrastruktury CR a produktů CR • časově podmíněná složka zonace území ve vztahu k CR by se měla stát běžnou součástí komunikace s návštěvníky a dalšími aktéry CR (např. omezení vstupu/vyšší stupeň ochrany území v době hnízdění ptáků) • navržená zonace by měla být výsledkem komplexního vyhodnocení, jehož součástí je zhodnocení dosavadní zonace ze zákona i případně již dříve realizované zonace území ve vztahu k CR, výsledků monitoringu, poznatků výzkumu, vzájemné souvislosti jednotlivých zón, překryvu různě stanovených zón včetně zonace ve vztahu k CR, stanovisek aktérů CR a případného modelování toků návštěvníků a dopadů cestovního ruchu

19. Shrnutí • Úspěšný management CR v NP vyžaduje: • strategický a systémový přístup • dlouhodobou realizaci s plánováním a kontinuálním zlepšováním • dostatečné množství zdrojů včetně výstupů výzkumu a monitoringu • vyváženou aplikaci různých nástrojů a přístupů, u nichž je nutné uvažovat jejich přínosy, rizika, časový faktor i zdroje pro jejich realizaci

20. Zdroje • BENKHARD, B. (2004): Relations Between IUCN-Zoning and Tourism in the Hungarian National Parks. In: Proceedings of the Second International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, June 16–20, Rovaniemi, Finland, pp. 230-235, ISBN 951-40-1930-X, pp. 377-381, online na http://www.metla.fi/julkaisut/workingpapers/2004/mwp002-55.pdf, staženo 27.6.2010 • BODNÁR, R. (2004): The effect of the tourism of the Hortobágy National Park on the surrounding settlements – lesson of a questionnaire survey. In: Proceedings of the Second International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, June 16–20, Rovaniemi, Finland, pp. 230-235, ISBN 951-40-1930-X, online na http://www.metla.fi/julkaisut/workingpapers/2004/mwp002-56.pdf, staženo 27.6.2010 • CBD (2007): Managing Tourism & Biodiversity. User’s Manual on the CBD Guidelines on Biodiversity and Tourism Development. CBD a UNEP, ISBN 92-9225-069-8, 125 p., dostupné online na http://tourism.cbd.int/manual.shtml, staženo 26.6.2010 • CEBALLOS-LASCURAIN, H. (2001): Integrating Biodiversity into the Tourism Sector: Best Practice Guidelines. Report to UNEP/UNDP/GEF/BPSP, dostupné online na www.cbd.int/doc/case-studies/tour/cs-tour-unep.pdf, staženo 27.6.2010

21. Zdroje • COMMITTEE (2002): Public Participation in Protected Area Management Best Practice. Parks and Wildlife Commission of the Northern Territory. dostupné online na http://www.environment.gov.au/parks/publications/best-practice/pubs/public-participation.doc, staženo 27.6.2010 • EAGLES, P. J. F. – MCCOOL, S. F. – HAYNES, Ch. D. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. UNEP/IUCN (World Commission on Protected Areas)/WTO, Best Practice Protected Area Guidelines Series No. 8, 183 p., 175 p., ISBN 2-8317-0648-3, dostupné online na http://www.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/PAG-008.pdf • GOKHELASHVILI, R. ET AL (2002): Tourism Infrastructure Planning in Tusheti National Park of Georgia. In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp. 74-77, online na http://www.boku.ac.at/ifl/veranst/mmvconference/, staženo 27.6.2010 • KOL. (2008): Percepce krajiny a genius loci. Gaudeamus Hradec Králové, 326 str., ISBN 978-80-7041-191-9 • MOSE, I., WEIXLBAUMER, N. (2006): Protected Areas as a Tool for Regional Development? In: Siegrist, D. ET AL (eds.). Proceedings of the Third International Conference on Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Rapperswil, Switzerland, 13-17 September, ISBN 3-033-00935-2, pp. 149-154, online na http://www.wsl.ch/mmv-3/, staženo dne 26.6.2010

22. Zdroje • PEDERSEN, A. (2002): Managing Tourism at World Heritage Sites: a Practical Manual for World Heritage Site Managers. UNESCO World Heritage Centre, dostupné online na whc.unesco.org/uploads/activities/documents/activity-113-2.pdf, staženo 27.6.2010 • SUCHANT, R. – SCHÄFER, A. (2002): Integrating Tourism and Grouse Habitat Protection in the Black Forest. In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp. 95-101, online na http://www.boku.ac.at/ifl/veranst/mmvconference/, staženo 27.6.2010 • TARBAEVA, V. – FOMICHYOVA, T. (2002): Development of Ecotourism in the Largest National Park "Yugyd va". In: Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference Proceedings ed. by A. Arnberger, C. Brandenburg, A. Muhar, pp. 371-372, dostupné online na http://www.boku.ac.at/ifl/veranst/mmvconference/, staženo 27.6.2010 • ZELENKA, J., MARTÍNKOVÁ, A., FLÖGELOVÁ, A. (2008): Mostecko. Poznatky z provedených anketárních a dotazníkových šetření a řízených rozhovorů ve vybraných oblastech v období VII-XII/2007. Czech Hospitality and Tourism Papers, roč.4, zvláštní č.2, str. 150-164, ISSN 1801-1535