1 / 38

Výzkum mezi populací ČR

Výzkum mezi populací ČR. VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz. oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku. Praha, srpen 2008.

ronni
Download Presentation

Výzkum mezi populací ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Výzkum mezi populací ČR VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku Praha, srpen 2008 Zpracováno pro:

  2. Pozadí a cíle • Výzkum mezi populací České republiky je součástí rozsáhlého monitoringu problematiky ohrožených dětí • Základním cílem výzkumu bylo popsat postoje populace ČR k problematice ohrožených dětí, znalosti populace o této problematice a vnímavost populace k této problematice • Výsledky výzkumu budou sloužit ke srovnání postojů skupin profesionálů pracujících v oblasti ohrožených dětí (OSPOD, pracovníci DD…), odborníků z neziskových organizací a právě běžné veřejnosti POZADÍ A CÍLE

  3. Metodologie Metodologie: osobní rozhovory PAPI Cílová skupina: populace ČR (věk 18-74 let) Výběr: kvótní (pohlaví, věk, region, velikost místa bydliště) Sběr dat: 2. 8. – 2. 9. 2008 Počet respondentů: 1.203 Metodologická poznámka: Výběrový vzorek byl převážen, aby odpovídal kvótnímu rozložení sociodemografických znaků obyvatel ČR METODOLOGIE

  4. Struktura výběrového vzorku METODOLOGIE

  5. Rodinný stav, počet dětí N = 1203 F01. Jaký je Váš rodinný stav? F02. Kolik máte dětí ve věku do 18 let (včetně)? Báze: ti, co mají děti n = 432 METODOLOGIE Průměr : (z těch, co mají děti) 1,7 dítěte Rozložení počtu dětí podle věku Báze: ti, co mají děti a uvedli jejich věk Rozložení rodičů podle věku jejich dětí Báze: ti, co mají děti a uvedli jejich věk Podíl z celko-vého počtu dětí 17 % 15% 22% 26% 21% n = 419

  6. Čas věnovaný rozhovoru s dětmi N = 1203 F04. Kolik času průměrně týdně věnujete rozhovoru s Vaším dítětem (dětmi)? METODOLOGIE

  7. Závěry I. Život dětí v ČR • Lidé si většinou nemyslí, že by úroveň života dětí v ČR byla horší ve srovnání s vyspělými státy. Mezi hlavními důvody nejčastěji uvádějí dobrou úroveň vzdělání a zdravotní péče. Lidem s negativním postojem naopak nejčastěji vadí horší ekonomická situace ve státě, potažmo v rodinách. • Mezi aspekty nejdůležitějšími pro život dítěte se pochopitelně do popředí řadí přání, aby dítě nebylo týráno, šikanováno, sexuálně zneužíváno či zanedbáváno rodiči. Dalším důležitým faktorem je, aby dítě bylo zdravé, mělo dostatek preventivní zdravotní péče a dařilo se u něj předcházet úrazům. • Podle veřejného mínění je důležitější, aby se dítě dokázalo začlenit do společnosti a najít si dobré kamarády, než aby nabylo dostatečných znalostí, případně úspěšně odmaturovalo nebo dokonce vystudovalo vysokou školu. • Pouhá 3 % respondentů si myslí, že je velmi dobře informována o situaci dětí v ČR, dalších 37% spíše dobře. Mezi hlavní zdroje informací patří televize a tisk. • Nejčastěji vzpomínanými dětskými právy jsou právo na vzdělání a zdravotní péči. Více než 1/3 respondentů údajně neví, že děti na celém světě mají speciální práva, která musí být chráněna státem. METODOLOGIE

  8. Závěry II. Ohrožené děti • Většina lidí se domnívá, že by si všimla ohroženého dítěte ve svém okolí, nejsou ovšem příliš zajedno v tom, jak by na takovou situaci reagovali. Někteří by se obrátili na sociální odbor, policii nebo dětského lékaře, jiní by se pokusili promluvit s rodiči, další zastávají pasivnější přístup – poradili by se se známými, nebo by opatrně sledovali situaci. Zhruba 9% by neudělalo nic, protože se jich to netýká. • Podle názoru respondentů by měla pomoc ohroženým dětem přicházet i odjinud než od státu a jejich rodiny. Na prvním místě v žebříčku potencionálně angažovaných subjektů se přitom jednoznačně vyskytují neziskové organizace, nadace a charitativní akce. • Za nejzávažnější problémy v péči o ohrožené děti jsou obecně považovány práce soudů a státních orgánů a také legislativa v této oblasti. • Pouze malý zlomek lidí někdy řešil konkrétní případ ohroženého dítěte, 3 respondenti ze 4 ovšem uvedli, že již někdy pomohli ohroženému dítěti, ať už řešením konkrétního případu, nebo třeba příspěvkem v nějaké sbírce. • Třetina lidí je dobře informována o tématu ohrožených dětí a polovinu dané téma zajímá. Jen málo z nich má ovšem velmi dobré informace, nebo cíleně vyhledává příspěvky k tomuto tématu. METODOLOGIE

  9. Závěry III. Neziskový sektor • Nestátní neziskové organizace jsou podle názorů respondentů potřebné, neboť dokážou efektivně pomoci namísto státu, který nemá pro danou oblast dostatek finančních prostředků nebo účinných způsobů pomoci. • Mezi veřejností je ovšem dosti rozšířená obava (zhruba 1/3 lidí), že tyto organizace zneužívají svěřené prostředky ve svůj prospěch, jsou špatně organizované a pohlíží na svět příliš naivně. Přes 40% respondentů se ztotožňuje s výrokem, že tyto organizace vznikají většinou z popudu příliš ctižádostivých lidí. METODOLOGIE Kampaně na pomoc dětem • Jednoznačně nejznámější kampaní na pomoc dětem je Žluté kuře – pomozte dětem, kterou spontánně dokázalo jmenovat 37% a dotazovaně ji znalo dokonce 68% respondentů, z nichž více než polovina do této sbírky i přispěla. Pozitivem této sbírky je dobrá publicita mezi veřejností a z ní plynoucí velký počet zapojených lidí. • Poměrně dobře je také známa Tříkrálová sbírka Charity ČR (54%), u které lidé pozitivně kvitují zejména zapojení dětí a tradici této sbírky. 68% z těch, kteří tuto sbírku znají, do ní též přispěli a díky tomu má tato sbírka vůbec nejvíc unikátních přispěvatelů ze všech nabízených.

  10. ŽIVOT DĚTÍ V ČR

  11. Úroveň života dětí N = 1203 B01. Myslíte si obecně, že celková úroveň života dětí v ČR je horší nebo lepší ve srovnání s vyspělými státy (zvažujte nejen ekonomické a materiální): B02. Jmenujte důvody, proč si myslíte, že úroveň je lepší nebo stejná. B03. Jmenujte důvody, proč si myslíte, že je úroveň nižší. n = 715 n = 413

  12. Faktory ovlivňující život dítěte I. N = 1203 Faktory související se zdravotním stavem 3,9 průměrná DŮLEŽITOST 1 – zcelanedůležité, 2 – spíše nedůležité, 3 – spíše důležité, 4 – velmidůležité B04. Jak jsoupodle Vás důležiténásledující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí 0 % 50 % METODOLOGIE Problémovost faktorů v ČR Průměrz odpovědí v % B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … 2,9 …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR pije alkohol? • Za nejdůležitější ze zobrazených faktorů považují lidé neužívání drog a alkoholu a dobrý zdravotní stav v ranném věku. • Nejvíce dětí má údajně problémy se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a kouřením.

  13. Faktory ovlivňující život dítěte II. N = 1203 Faktory související se vzděláním a začleněním do společnosti 3,8 průměrná DŮLEŽITOST 1 – zcelanedůležité, 2 – spíše nedůležité, 3 – spíše důležité, 4 – velmidůležité B04. Jak jsoupodle Vás důležiténásledující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí 0 % 50 % METODOLOGIE Červeně označené výroky se nenegují! Problémovost faktorů v ČR Průměrz odpovědí v % B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … 2,4 …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR nemá dobré kamarády? • Podle mínění respondentů téměř polovina dětí nechodí do školy ráda. • Dobré znalosti z různých oblastí nebo dokonce vystudování vysoké školy nejsou považovány za tak důležité, jako zapojení dítěte do společnosti a dobré sociální a mezilidské vztahy.

  14. Faktory ovlivňující život dítěte III. N = 1203 Faktory související s osobním a rodinným životem 3,9 průměrná DŮLEŽITOST 1 – zcelanedůležité, 2 – spíše nedůležité, 3 – spíše důležité, 4 – velmidůležité B04. Jak jsoupodle Vás důležiténásledující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí 0 % 50 % METODOLOGIE Problémovost faktorů v ČR Průměrz odpovědí v % B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … 2,95 …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR nežije ve vlastní rodině? • Za velmi důležité je považováno, aby děti nebyly sexuálně zneužívány, týrany nebo zanedbávány. • Podle veřejného mínění je přes 20% dětí zanedbáváno, 30% nemá důvěru svěřit se rodičům s čímkoli a 40% si nepovídá s rodiči aspoň 1 hodinu denně.

  15. Faktory ovlivňující život dítěte III. Obecné faktory ovlivňující život dítěte získané na základě faktorové analýzy z výroků v otázce B04. Kumulovaná procenta vysvětleného rozptylu • FAKTOR SOUVISEJÍCÍ S NÁSILÍM PÁCHANÉM NA DÍTĚTI, • týráním, šikanováním, zanedbávání, sex. zneužíváním + braní drog • OSOBNÍ POCITY, SPOKOJENOST • VZDĚLÁNÍ • DOBRÉ NÁVYKY – ZE SPOLEČENSKÉHO I ZDRAVOTNÍHO HLEDISKA, • faktor vysoce korelovaný s kouřením, pitím alkoholu, stravovacími návyky, ale též s vazbou dítěte s rodiči apod. • 5. ZDRAVOTNÍ PREVENCE, PÉČE O ZDRAVÍ OBECNĚ • 6. FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ • 7. RODINNÉ ZÁZEMÍ 32 % 40 % 45 % 48 % 52 % 54 % 57 % Popsány jsou faktory s vlastním číslem > 1. • Pro ženy je ve srovnání s muži důležitější 1. a 4. faktor. • V rozložení důležitosti faktorů napříč věkovými kategoriemi příliš rozdíly nejsou, markantní je pouze nízká důležitost 4. faktoru u nejmladší věkové skupiny 18-24 let. • S rostoucím vzděláním respondentů roste také hodnocení důležitosti výroků vysoce korelovaných s faktorem vzdělání.

  16. Zájem o dětská témata N = 1203 B14. Máte představu, kolik dětí žije ve Vašem domě případně ve Vaší ulici? (Máme na mysli Vaše blízké okolí, nejen Vaši rodinu a domácnost.) B06. Myslíte si, že Vy osobně jste o situaci dětí v ČR informován(a)…? • Lidé, kteří lépe znají děti ve svém blízkém okolí, jsou také údajně lépe informováni o situaci dětí v ČR.

  17. Zájem o dětská témata N = 1203 B07. Zajímáte se o následující témata ze života dětí v ČR?

  18. Zdroje informací N = 1203 B08. Jak často získáváte informace o tématech ze života dětí z…? METODOLOGIE • Prakticky ze všech zdrojů získávají častěji informace o dětech ženy než muži. • 2,7 % lidí uvedlo ještě jiný zdroj informací, než které jim byly nabídnuty. • 1,1 % populace údajně nezískává informace o tématech ze života dětí ze žádného zdroje (jedná se převážně o muže).

  19. Práva dětí I. N = 1203 B09. Víte, že děti na celém světě mají speciální práva, která musí být chráněna státem? B10. Víte, že existuje dokument, kde jsou práva dětí definována? B11. Jak se podle Vás tento dokument jmenuje? n = 544 • Znalost speciálních práv na ochranu dětí a jejich konkrétní podoby je silně pozitivně korelována se vzděláním.

  20. Práva dětí II. N = 1203 B13. Která dětská práva jsou podle Vás nejvíce porušována v ČR? (mezi 3 spontánně jmenovanými) B12. Která dětská práva znáte? (mezi 3 spontánně jmenovanými) • Nejznámějším dětským právem je v populaci právo na vzdělání, které uvedlo přes 60% lidí. Druhé nejzmiňovanější je právo na zdravotní péčí. • Pětina lidí nedokázala uvést, které právo je v ČR nejvíce porušováno. Ostatní uváděli nejčastěji práva související s ochranou dětí před týráním, zneužíváním a šikanou.

  21. OHROŽENÉ DĚTI

  22. Ohrožené dítě v okolí N = 1203 C01. Domníváte se, že byste si všiml(a), kdyby se ve Vašem okolí nacházelo dítě v ohrožení? (Např. dítě, o které není řádně postaráno, je zanedbané, špinavé, bázlivé, plačtivé, je mu ubližováno, nechodí do školy, je zneužívané apod.) C02. Předpokládejme, že jste si všiml(a), že ve Vašem okolí žije dítě, které není z nějakého důvodu v pořádku. Co uděláte? C03. Jak by podle Vašeho osobního názoru měl postupovat stát v případě, že se objeví rodina, ve které je zanedbané dítě? • Většina lidí se domnívá, že by si všimla ohroženého dítěte ve svém okolí. • Respondenti nejsou příliš za jedno v tom, jak by na takovou situaci reagovali.

  23. Pomoc státu ohroženému dítěti I. N = 1203 DĚTI V KOJENECKÝCH ÚSTAVECH A DĚTSKÝCH DOMOVECH C04. Pomáhá náš stát efektivně znevýhodněným (ohroženým) dětem v kojenec. ústavech a dět. domovech? C05. Měl by dětem v kojenec. ústavech a dět. domovech pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem v kojenec. ústavech a dět. domovech? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 715 • Pomoc státu dětem v kojeneckých ústavech a dětských domovech je vnímána spíše negativně. • Většina lidí se domnívá, že by měly pomáhat ještě jiné subjekty, zejména neziskové organizace, zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení.

  24. Pomoc státu ohroženému dítěti II. N = 1203 DĚTI POSTIŽENÉ A DLOUHODOBĚ NEMOCNÉ C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem postiženým a dlouhodobě nemocným? C05. Měl by postiženým a dlouhodobě nemocným dětem pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat postiženým a dlouhodobě nemocným dětem? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 957 • Pouze třetina lidí se domnívá, že pomoc státu postiženým a dlouhodobě nemocným dětem je efektivní. • 4/5 lidí by uvítaly pomoc těmto dětem i od jiných subjektů – neziskovek, pojišťoven a nemocnic.

  25. Pomoc státu ohroženému dítěti III. N = 1203 DĚTI ZANEDBÁVANÉ ČI TÝRANÉ V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem zanedbávaným či týraným v domácím prostředí? C05. Měl by dětem zanedbávaným či týraným v domácím prostředí pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem zanedbávaným či týraným v domácím prostředí? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 969 • Nadpoloviční počet dotázaných považuje pomoc státu zanedbávaným a týraným dětem za efektivní. • Přes 80% lidí by ovšem uvítalo pomoc i odjinud – hlavně od neziskovek, policie, soudů a škol.

  26. Pomoc státu ohroženému dítěti IV. N = 1203 DĚTI Z VELMI CHUDÝCH RODIN (V EKONOMICKÉ NOUZI) C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem z velmi chudých rodin? C05. Měl by dětem z velmi chudých rodin pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem z velmi chudých rodin? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 838 • Pomoc státu dětem z velmi chudých rodin je vnímána celkem dobře. • Pomáhat by podle respondentů měly také zejména neziskové organizace a vzdělávací instituce.

  27. Pomoc státu ohroženému dítěti V. N = 1203 DĚTI ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH RODIN (NAPŘ. ROMSKÝCH) C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem ze sociálně vyloučených rodin? C05. Měl by dětem ze sociálně vylou-čených rodin pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem ze sociálně vyloučených rodin? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 479 • Více než polovina respondentů se domnívá, že pomoc dětem ze sociálně vyloučených rodin by neměla přicházet odjinud než od státu.

  28. Pomoc státu ohroženému dítěti VI. N = 1203 DĚTI Z RODIN, KDE NĚKTERÝ Z RODIČŮ TRPÍ NÁVYKEM (ALKOHOL, DROGY, GAMBLERSTVÍ) C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem z rodin, kde některý z rodičů trpí návykem? C05. Měl by dětem z rodin, kde některý z rodičů trpí návykem, pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem z rodin, kde některý z rodičů trpí návykem? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 715 • 2/3 lidí považují pomoc státu dětem z rodin, kde některý z rodičů trpí návykem, za efektivní.

  29. Pomoc státu ohroženému dítěti VII. N = 1203 DĚTI V PĚSTOUNSKÝCH RODINÁCH C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem v pěstounských rodinách? C05. Měl by dětem v pěstounských rodinách pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem v pěstounských rodinách? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 660 • Pomoc státu dětem v pěstounských rodinách podle veřejného mínění není příliš efektivní. • Angažovat by se dále měly zejména neziskové organizace.

  30. Pomoc státu ohroženému dítěti VIII. N = 1203 DĚTI V NEÚPLNÝCH RODINÁCH (ROZVEDENÝCH ČI RODIČ JE TĚŽCE NEMOCNÝ, ZEMŘEL) C04. Pomáhá náš stát efektivně dětem v neúplných rodinách? C05. Měl by dětem v neúplných rodi-nách pomáhat i někdo jiný než stát a jejich rodina? C06. Kdo všechno by měl podle Vás pomáhat dětem v neúplných rodinách? (báze: Měl by pomáhat někdo jiný než stát a rodina = určitě ano nebo spíše ano) n = 808 • Pomoc státu dětem v neúplných rodinách je vnímána spíše pozitivně. • Stejně jako ve všech předchozích případech požadují lidé další pomoc hlavně od neziskovek.

  31. Závažnost problémů I. N = 1203 C07. Jak závažné jsou podle vás problémy v následujících oblastech péče o ohrožené děti? • Nejzávažnější problémy v péči o ohrožené děti jsou převážně spojeny se soudnictvím, legislativou a činností státních orgánů.

  32. Závažnost problémů II. N = 1203 C08. Které z výše uvedených problémů jsou podle Vašeho osobního názoru v oblasti péče o ohrožené děti největší? • Celá polovina lidí uvedla za největší problém buď pomalost rozhodování soudů, nebo špatnou legislativu v této oblasti, nebo rozhodování soudů obecně.

  33. Ohrožené dítě v okolí N = 1203 C11. Pomohla jste Vy osobně již někdy v případě ohroženého (tj. zanedbávané, týraného) dítěte některou z následujících forem? • Pouze malý zlomek lidí někdy řešil konkrétní případ ohroženého dítěte. • Zhruba 76% lidí někdy nějakým způsobem pomohlo ohroženému dítěti.

  34. Informace o ohrožených dětech I. N = 1203 C09. Myslíte si, že Vy osobně jste o situaci ohrožených dětí v ČR informován(a) …: C10. Zajímáte se o téma ohrožených dětí? • Ženy se obecně více zajímají a jsou lépe informovány o tématech spojených s ohroženými dětmi. • Mladí lidé do 24 let sami sebe nepovažují za tak informované a nejeví toliko zájmu o tato témata, jako lidé z dalších věkkových kategorií.

  35. Informace o ohrožených dětech II. N = 1203 C12. Jak často získáváte informace o tématu ohrožených dětí z…? METODOLOGIE • Nejuváděnějším médiem pro získávání informací o tématu ohrožených dětí je jednoznačně televize, za níž následují denní tisk a internet, téměř polovina lidí ovšem aspoň občas získává informace též z rozhlasu a od přátel a známých. • Frekvence získávání informací z různých zdrojů obecně roste se vzděláním.

  36. NEZISKOVÝ SEKTOR

  37. Vznik neziskových organizací N = 1203 D01. Myslíte si, že je dobře, že v ČR vznikají nestátní neziskové organizace? Jedná se o organizace, které vznikají za účelem řešení sociálních problémů neřešených jinými subjekty a ku pomoci určitým skupinám lidí. D02. Jmenujte jeden hlavní důvod, proč se domníváte, že vznik NNO v ČR je potřebný. D03. Jmenujte jeden hlavní důvod, proč se domníváte, že vznik NNO v ČR není potřebný. n = 939 n = 149

  38. Výroky o neziskových organizacích N = 1203 D04. Nyní Vám uvedu různé výroky o nestátních neziskových organizacích (NNO) a Vy mi prosím ke každému výroku řekněte, zda Vy osobně souhlasíte s tímto názorem na NNO. + _ • Nestátní neziskové organizace jsou podle názorů respondentů potřebné, neboť dokážou efektivně řešit problémy namísto státu. • Zhruba třetina lidí se ovšem domnívá, že NNO často zneužívají svěřené prostředky, jsou špatně organizované, pohlíží na svět naivně a starají se hlavně o svůj prospěch.

More Related