1 / 18

Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od R do Ř

Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od R do Ř. Tomasz Nogol. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomasz Nogol.

robbin
Download Presentation

Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od R do Ř

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nutriční hodnotyovoce a zeleninyod R do Ř Tomasz Nogol Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomasz Nogol. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

  2. Osnova: Rajče jedlé snímek 3 Rakytník řešetlákový snímek 6 Réva vinná snímek 8 Romanesco snímek 10 Rybíz snímek 11 Ředkvička snímek 14

  3. Rajče jedlé Rajče jedlé, též lilek rajče, patří do čeledi lilkovitých. Plodem je bobule, rajské jablko neboli rajčátko, zkráceně rajče. Latinský název: Solanum lycopersicum Obr. 1 Původ a výskyt: Rajče jedlé pochází ze Střední a Jižní Ameriky.Do Evropy se rajče dostalo v roce 1492, kdy jej dovezl z Ameriky Kryštof Kolumbus. ČSN:Pro rajče jedlé neexistuje platná norma. Tab. 1

  4. Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v 100 g rajčete. Tab. 2 Obr. 2 Obr. 3

  5. Využití z pohledu zdraví: Rajčata jsou velmi vhodná jako základ zdravé nebo doplněk či příloha běžné stravy. Vhodná jsou i na různé redukčnía očistné diety, neboť mají antioxidační účinky. Podle některých studií působí blahodárně i na problémy s prostatou. Dále jsou rajčata vhodná ve stravě osob s nemocemi srdce, krevního oběhua poruchami látkové výměny. Nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu. Využití v gastronomii: Rajčata se dají konzumovat přímo. Připravují se z nich také různé saláty, pomazánky, polévky, šťávy, protlaky apod. Podávají se nejčastěji k pokrmům z rýže. Obr. 4 Obr. 5

  6. Rakytník řešetlákový Rakytník řešetlákový, rakytník úzkolistý je opadavý, trnitý, až 6 m velký, dvoudomý, rozsochatý keř či keřovitý strom. Plody jsou peckovité. Jsou vejčité, žlutočervené, 6−8 mm dlouhé. Plody zrají již v srpnu až zářía vydrží dlouho do zimy. Latinský název: Hippophae rhamnoides Původ a výskyt: Rakytník řešetlákový pochází původně z Ruska, dnes se pěstuje především v přímořských oblastech Evropy a Asie. Obr. 6 ČSN:Pro rakytník řešetlákový neexistuje platná norma.

  7. Nutriční hodnoty rakytníku a jeho využití z pohledu zdraví: Rakytník posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikacia působí proti bakteriím a virům. Olejz rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Obsahuje vitamín A, C, E a K. Dále obsahuje flavonoidy, karotenoidy, karoteny, kyselinu listovou, provitamín D, fytoncidy, třísloviny, minerální soli (železo, bór, mangan), organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Je vhodný pro vnitřní i vnější užívání. Obr. 7 Využití v gastronomii:Z rakytníku se vyrábějí šťávy, džemy, sirupy apod. Vyrábí se z něj také rakytníkový likér. Sesbírané plody se naloží do 80% alkoholu, kde je luhujeme 8−14 měsíců. Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání.

  8. Réva vinná Réva vinná je rostlina z čeledi révovitých. Někdy se označuje též jako evropská réva nebo jako ušlechtilá réva. Plody jsou bobule. Latinský název: Vitis vinifera Původ a výskyt: Původní, volně rostoucí především na Kavkaze, réva lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Obr. 8 Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (Vitis vinifera subsp. vinifera), ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. V současné době je pěstována prakticky na celém světě. ČSN:Pro révu vinnou neexistuje platná norma.

  9. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius Chardonnay Irsai Oliver Muškát Othonel Müller Thurgau Neuburské Pálava Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Sauvignon Sylvánské zelené Tramín červený Veltlínské zelené Veltlínské červené rané Obr. 9 Využití v gastronomii: Plody révy vinné se používají především jako surovina pro výrobu vína a dalších nápojů, ale též k přímé konzumaci, např. s různými druhy sýrů. Z plodů vinné révy se také vyrábí vinný ocet či destilát – koňak. Sušené plody – hrozinky jsou velmi oblíbenou součástí moučníků.

  10. Romanesco Romanesco je jedlá rostlina druhu brukev zelná, která je variantní formou květáku, jemuž se, stejně jako brokolici, podobá. Má zelenožlutou barvu, tvarově představuje růžice uspořádané do logaritmické pyramidy. Má pevnější konzistenci než klasický květák. Latinský název: Brassica oleracea convar. botrytis Původ a výskyt: Romanesko bylo poprvé popsáno v Itálii v 16. století jako broccolo romanesco. Pěstuje se především ve Středomoří. Do ČR se dovážíz Itálie. ČSN:Pro romanesco neexistuje platná norma. Nutriční hodnoty a využitív gastronomii: Je to zelenina bohatá na vitamín C, vitamín B9 neboli kyselinu listovou, vlákninu a karoten. Pro svůj dekorativní vzhled a svěží zelenožlutou barvu je romanesco vhodné jako příloha. Výborně chutná také v zeleninových salátech. Často se podává s brokolicí, květákem a mrkví. Společně vytváří zajímavou barevnou i chuťovou kombinaci. Obr. 10

  11. Rybíz • Meruzalka neboli rybíz je jediný rod čeledi meruzalkovité. Rod zahrnuje 150 druhů.  Plodem je bobule. • Latinský název:Ribes • Nejznámější odrudy: •  rybíz černý (Ribes nigrum) • rybíz červený (Ribes rubrum) • rybíz bílý(Ribes glandulosum) • srstka angrešt (Ribes uva-crispa) – viz Kapitola Angrešt • Původ a výskyt: Rybíz je rozšířenv mírném pásu severní polokoulea v Andách až po Patagonii. Má tři centra diversity: v Asii, v Severní Americe a v Andách. V tropických oblastech je jeho výskyt omezen především na horské a alpínské pásmo nad 2500 m, v Andách roste především ve vlhčích oblastech na východní straně. Obr. 11 Obr. 12

  12. ČSN: ČSN 46 3030 Bobulové ovoce a lesní plody (angrešt, bezinky, brusinky, dřínky, klikva, ostružiny, rybíz bílý, červený a černý, šípky) Nutriční hodnoty ve: 100 g černého rybízu: 100 g červeného a bílého rybízu: Tab. 3 Tab. 4

  13. Využití v gastronomii: Plody rybízu se používají především jako surovina pro výrobu různých džemů, marmelád, kompotů, šťáv, vín a dalších nápojů, ale též k přímé konzumaci. Sušené plody jsou cennou součástí ovocných čajů. Obsažené pektiny jsou pomocníkem při bojis rakovinou. Využití z pohledu zdraví: Černý rybíz působí močopudněa potopudně, protihnilobně, proti artritidě, průjmu, kurdějíma posiluje žaludek. Také černý rybíz slouží proti nachlazení a kašli. Díky obsaženým antioxidantům je prevencí některých demencí a stárnutí buněk, tkání, orgánů a organizmu celkově. Obr. 13 Obr. 14

  14. Ředkvička Ředkvička je kořenová zelenina druhu ředkev setá letní. Kořen je kulovitý nebo válcovitý, různě zbarvený. Barva se pohybuje od bílé až k červeným nebo fialově zabarveným. Existují i odrůdy červenobílé nebo žluté kulaté a bílé protáhlé.   Latinský název: Raphanus sativus var. sativus Obr. 15 Původ a výskyt: Ředkvička pochází z Asie. Jako kulturní rostlina se však hojně vyskytovalai ve Středomoří. Vedle česneku a cibule ji dobře znali a používali již staří Egypťané v době staveb pyramid. U nás se objevila poměrně pozdě, až ve druhé polovině 18. století. V současné době je pěstována v Severní Americe Asii a Evropě. ČSN:ČSN 46 3123 Ředkvička

  15. Nutriční hodnoty Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v červených ředkvičkách. Tab. 5

  16. Využití v gastronomii: Ředkvičky se dají jíst syrové, loupané, neloupané, mohou se trošku posolit, čímž se uvolní jejich palčivá chuť. Nejlepší ředkvička je čerstvá, tj. právě utržená. Její nevýhodou je, že se nedá dlouho skladovat, rychle totiž vadne. Ředkvičky lze použít do mnoha salátů, pomazánek, polévek nebo jako přílohu k masu atd. Zelené lístky chutnají také dobře, ze starších listů lze připravit špenát. Využití z pohledu zdraví: Jako každá jiná zelenina i ředkvička obsahuje mnoho cenných látek –bílkovin, lipidů, také sacharidy a pochopitelně vlákninu. Z minerálních látek je to zejména vápník, fosfor, železo, síra, draslík aj. Bohatá je také na vitamín C, kyselinu listovou a obsahuje nezanedbatelné množství vitamínu B. V těle člověka působí antibakteriálně, zároveň ničí plísně ve střevech, sliznicia žaludku, usnadňuje odkašlávání (díky obsahu hořčičných olejů). Mezi její další pozitivní účinky patří snižování cholesterolu, odstranění zácpy a plynatosti. Kyselina listová podporuje správnou krvetvorbu a vyrovnává některé chemické procesy v mozku, čímž přispívá k udržení emoční rovnováhy. Obr. 16

  17. Zdroje: České státní normy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. [cit. 2012-04-10]. Dostupný z WWW: http://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx Obr. 1 BESA FROM SONOMA, David. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tomato_scanned.jpg> Obr. 2 PLUMA. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cherry_tomatoes.jpg> Obr. 3 KIRCHNER, Reinhard. [cit. 2012-05-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tomate-Scheibe.JPG> Obr. 4 EKSIMARU. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tomatosoup.jpg> Obr. 5 MUTARI. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pa_amb_tom%C3%A0quet_-_001.jpg> Obr. 6 HILLEWAERT, Hans. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hippophae_rhamnoides.jpg> Obr. 7 BEENTREE. [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hippophae_rhamnoides4_beentree_bialowieza.jpg> Obr. 8 GARCIA, Miguel Angel. [cit. 2012-05-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buena_uva,buen_albari%C3%B1o_(pre-veraison).jpg> Obr. 9 LENDL, Wolfgang. [cit. 2012-04-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ripatella_4644.jpg> Obr. 10 SULLIVAN, Jon. [cit. 2012-04-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fractal_Broccoli.jpg> Obr. 11 OPIOLA, Jerzy. [cit. 2012-04-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ribes_rubrum_a1.jpg>

  18. Obr. 12 OPIOLA, Jerzy. [cit. 2012-04-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ribes_nigrum_a1.JPG> Obr. 13 JASTROW. [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Groseilles_blanches.jpg> Obr. 14 SAXO. [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schwarzejohannisbeere.jpg> Obr. 15 FELIXPHOTO. [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radish.jpg> Obr. 16 JENGOD. [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radish_3371103037_4ab07db0bf_o.jpg> Tabulky: Tab. 1 [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Solanum_lycopersicum> Tab. 2 [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://pl.wikipedia.org/wiki/Pomidor_zwyczajny> Tab. 3 [cit. 2012-04-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Blackcurrant> Tab. 4 [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/White_currant> Tab. 5 [cit. 2012-04-12]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98edkvi%C4%8Dka>

More Related