V iva p ed koln ch a koln ch d t
Download
1 / 30

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ - PowerPoint PPT Presentation


  • 203 Views
  • Uploaded on

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ. Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu . Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku . Dítě si stravu neurčuje samo , je zcela odkázané na nabídku dospělých.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ' - rio


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  • Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu.

  • Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku.

  • Dítě si stravu neurčuje samo, je zcela odkázané na nabídku dospělých.

  • V období dětství nemůžeme opomenout ani vytváření stravovacích, hygienických a společenských návyků.

  • Pro rostoucí organizmus je vážným nebezpečím každá forma nesprávné výživy.


Stravovac n vyky
STRAVOVACÍ NÁVYKY

  • Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem ovlivňují stravovací návyky v rodině (pro dítě jsou rodiče vzorem, který přirozeně napodobuje).

  • Výživovéchování dětí, stejně jako dospělých je podmíněno složitými mechanizmy. Jejich pochopení přispívá nejen k porozumění zvláštnostem chuťových preferencí dospělých, ale také k možnosti je nenásilně měnit či ovlivnit.


Pro vytv en postoj k potravin m nebo jejich chu ov m vlastnostem v d tstv plat
Pro vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem v dětství platí:

  • Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si vědomě i podvědomě spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací, s pocitem uzdravení nebo bezpečí.

  • Nejsnáze si dítě přivyká na sladkou chuť. Již kojenec přijímá sladkou chuť (v přírodě rychlý a bezpečný zdroj energie) jako velmi příjemnou a žádoucí. Po dlouhá století je sladké chuti dodáván jakýsi vyšší symbolický smyl, využívá se k slavnostním příležitostem a odměnám.

  • Ostatním chutím se dítě učí přivykat složitěji, a to na podkladě opakované pozitivní zkušenosti.

  • Strach z neznámé chuti můžeme oslabit jedině opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. K tomu, aby dítě přijalo potravinu za svou, potřebuje až jedenáct takovýchto kontaktů.


  • Potraviny, jejichž konzumace je spojována s nevolností, s nemocí nebo zvracením, zařazují děti rychle mezi jídla, ke kterým mají averzi. Často jsou pak takovéto potraviny odmítány po celý život.

  • Při vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem je významný i efekt sociální nápodoby. Děti mají tendence přebírat preference svých rodičů (zejména děti, které žijí v harmonické rodině).

  • Výživové chování vrstevníků je pro děti také důležité – nejvíce se nápodoba projeví až v pubertě.


  • Rodinné večeře, sobotní, nedělní a sváteční obědy by se měly stát příležitostí ke konverzaci se členy rodiny, chvílí odpočinku, pohody, příjemných zážitků, společného plánování a stálému poznávání se členů rodiny. Měly by být rituálem, na který se celý život nezapomíná.

  • Akt jídla by neměl být jen prostým požitím pro život nezbytných látek, ale je to společenská událost.


    • Rodiče necítí většinou potřebu kárány, musí poslouchat ostrou výměnu názorů, jsou předmětem nebo svědkem hádek rodičů. zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.), ale zdůrazňují ji u "pochoutek" typu rybího tuku.

    • Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim předloží rodiče.


    • V prostředí tržního hospodářství ovlivňuje děti a dospívající velmi silně reklama.

    • Útočí zejména na podprahové vnímání a vytváří v dětech a dospívajících pocit, že pořizování nových věcí je výrazem společenského postavení, identifikace s určitou sociální skupinou.

    • Děti dlouho neumějí rozlišit reklamu od skutečnosti. Tento rozdíl jsou schopny dělat až děti od osmi let výše.

    • Televize propaguje téměř výlučně to, co je pro děti nezdravé a škodlivé. Tedy přeslazené, přesolené nebo vysokotučné nápoje a poživatiny. Usměvavé, sportovně vyhlížející rodinky, které do sebe ládují hamburgery, se tu střídají s nadšenými pijáky coly a fanty či s jásajícími požírači sladkostí a "slaností" všeho druhu.

    • Dětské reklamy ukazují nezdravá jídla v nejlepším světle. Spojují tučné a sladké výrobky s popularitou, sportovními úspěchy a šťastnými vztahy.


    • Růst výskytu dospívající velmi silně nadváhy a obezity se u nás netýká jen dospělé populace, ale i dětí.

    • V ČR má nadváhu 9 % dětí, obézních je 6 %, asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti..

    • Příčiny neutěšitelného stavu výživy u dnešních dětí jsou v zásadě tři:

      • energetický příjem nepřiměřený skutečným potřebám (snižování habituální pohybové aktivity)

      • nepravidelný příjem potravy

      • špatný výběr potravin


    Nutri n hodnota stravy
    NUTRIČNÍ HODNOTA STRAVY dospívající velmi silně

    • Základní požadavky na dětskou výživy jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.


    • Základní potřebou je dospívající velmi silně vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity jedince.

    • Bazální metabolizmus = množství energie, která je zapotřebí pro udržení základních životních funkcí.


    • Hodnota bazálního metabolizmu odpovídá u dětí přibližně 50 % skutečného denního výdeje (u dospělých 65 – 75).

      Odhad rozsahu doporučovaného denního energetického příjmu (pro dospělého)

    • Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg

    • Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg

    • Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg




    • Hlavním kritériem pro hodnocení energetického příjmu je přiměřený somatický vývoj dítěte, zejména pak jeho proporcionalita (poměr výšky a hmotnosti).

    • Somatickým projevem nadměrného energetického příjmu je nadváha až obezita. Tuto nerovnováhu je možné ovlivnit úpravou výživy a zvýšenou tělesnou aktivitou dítěte.

    • Nedostatečný energetický příjem signalizuje nadměrná štíhlost až hubenost. U těchto dětí je třeba v první řadě vyloučit poruchu výživy vyplývající z metabolického případně jiného chronického onemocnění.

      • Vzhledem k tomu, že se často jedná o nesprávné stravovací zvyklosti a životní styl celé rodiny, je vhodné působit na komplexní změnu zvyklostí rodiny.




    Skladba potravin
    Skladba potravin je

    Přílohy

    • Pečivo, rýže, těstoviny, knedlíky a luštěniny - jsou základem výživy. Jsou hlavním zdrojem sacharidů, zejména složených (polysacharidů), vlákniny, vitaminů (zejména skupiny B) a minerálů.

    • Denní doporučená dávka pro děti je 5-6 porcí denně. V období dospívání, u chlapců a sportujících dětí se může dávka zvýšit.

    • Za jednu porci považujeme: 1 plátek chleba (60g), 1 rohlík, 1 dalamánek či houska, kopeček rýže, těstovin, brambor (125g), 3 knedlíky.

    • Ve správné výživě mají důležitou roli tzv. celozrnné výrobky - pečivo, těstoviny, rýže, mouka. Jsou připravovány z nízko vymleté mouky, která si v porovnání s bílou moukou zachovává vyšší obsah minerálů, vitaminů a vlákniny. V dětské výživě by tyto potraviny neměly chybět.

    • Také luštěniny jsou neopomenutelnou součástí stravy dětí - lze je podávat nejen jako samostatná jídla, ale jsou i vhodnou součástí zeleninových salátů, polévek, gulášů či zapékaných jídel.


    Zelenina a ovoce je

    • Zelenina a ovoce tvoří druhé patro pyramidy, to znamená, že není třeba se v jejich spotřebě nijak omezovat. Tyto potraviny jsou hlavním zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a řady dalších látek enzymatické povahy.

    • Pro dětský věk je důležité heslo 5x denně ovoce a zeleninu.

    • Za jednu porci považujeme: 1 střední jablko, banán, kiwi, mandarinku, 125 ml neslazeného džusu, rajské jablko, papriku... Přitom je potřeba dbát na pestrý sortiment, protože každý druh zeleniny i ovoce je charakteristický různým obsahem důležitých látek (vitaminů, provitaminů, minerálů, apod.).


    • V průběhu roku je doporučujeme dávat přednost zelenině a ovoci podle jejich přirozeného vegetačního výskytu.

    • V zimním období doplňujeme jídelníček všemi dostupnými druhy ovoce a zeleniny, zejména pak jižním ovocem.

    • Pro dětskou výživu je vhodné využívat i různé druhy zmrazené zeleniny.

    • Děti bychom měli navykat, že zelenina je podávána ke každému jídlu, ať v podobě tzv. druhé přílohy (tepelně upravené), salátu, oblohy či kusové zeleniny ke svačinám.


    Mléko a mléčné výrobky je

    • Mléko je pro člověka základním a zcela přirozeným zdrojem živin. Klíčový význam u rostoucího organismu je zejména obsah bílkovin a vápníku.

    • Doporučená denní dávka pro děti je 3 - 5 porcí denně.

    • Za jednu porci přitom považujeme 250 ml mléka, 150 ml jogurtu, 50 g sýra.

    • Mléko a mléčné výrobky mohou být ve výživě zdrojem nežádoucích nasycených tuků. V dětské výživě dáváme proto přednost výrobkům s normální tučností (do 3% tuku u mléka a mléčných výrobků, 45% tuku u sýrů). Omezujeme zejména tzv. smetanové výrobky, které mohou obsahovat až 15 % tuku, kdy jedno balení vyčerpá celodenní přijatelnou dávku saturovaných (nasycených) tuků.


    • Obezřetnost ve výběru mléčných výrobků je třeba zejména u děti s familiární poruchou tukového metabolismu.

    • Asi u 25 % osob dochází po 2. roce života ke snižování aktivity enzymu laktázy. Počínaje tímto věkem může docházet k trávicím obtížím po požití mléka, k tzv. laktózové intoleranci.

    • Zakysané mléčné výrobky (jogurty, acidofilní mléka, biokys) a rovněž sýry neobsahují buď žádnou laktózu (tvrdý nebo polotvrdý sýr) nebo jen nepatrné množství (10 % měkkých sýrů) a mohou být bez obav konzumovány.


    V robky vhodn k pravideln konzumaci d t
    Výrobky vhodné k pravidelné konzumaci dětí zejména u děti s familiární


    V robky vhodn pouze k ob asn konzumaci
    Výrobky vhodné pouze k občasné konzumaci zejména u děti s familiární


    Maso a masné výrobky zejména u děti s familiární

    • Maso je ve výživě důležitým zdrojem bílkovin, železa, vitaminu B12 a dalších látek.

    • Doporučená denní dávka masa je 1- 2 porce denně.

    • Za jednu porci považujeme 50 g masa, 1 vejce. Vyšší spotřebu mohou mít děti v dospívání, zejména chlapci a aktivní sportovci.

    • Dáváme přednost netučným druhům masa, drůbeži a rybám. Ryby by měly být na jídelníčku nejméně 1 x týdně.

    • Pro dětskou výživu nedoporučujeme masné výrobky (uzeniny), a to zejména pro vysoký obsah saturovaných tuků, cholesterolu, značný obsah soli a dalších konzervačních látek.

    • Výrazně omezit spotřebu uzenin a tučných mas by měly děti s genetickým rizikem poruchy metabolismu tuků a sacharidů.


    Tekutiny zejména u děti s familiární

    • Denní potřeba dětského organismu 1 - 1,5 l (u dětí 4 – 6 let je kolem 800 ml).

    • Samozřejmě, při zvýšených ztrátách tekutin (vyšší pohybová aktivita, vyšší teplota prostředí) je tato potřeba tekutin vyšší.

    • Nejvhodnějším nápojem je voda - balená nebo pitná z vodovodu (pro zlepšení chuti ji lze ochutit např. citronem), různé druhy čajů, včetně čajů ovocných, neslazené ovocné šťávy.

    • Minerální stolní vody jsou vhodné pouze k rozšíření nabídky nápojů a tekutin. Nejsou však vhodné k dennímu pití a jejich příjem by neměl přesáhnout 0,3 l denně.


    • Zcela zejména u děti s familiární nevhodným druhem tekutin jsou sladké limonády, toniky a kolové nápoje.

    • Alkoholické nápoje jsou zcela nevhodné v období růstu a vývoje organismu.

    • Důležitou podmínkou pro udržení stálosti vnitřního prostředí organismu je rovnoměrný přísun tekutin během dne. Děti potřebují pít podle libosti nejen v průběhu celého dne, ale také v průběhu jídla.

      • K zajištění pitného režimu dětí předškolního a zejména školního věku je nutná spolupráce rodičů a školy.


    Sladkosti zejména u děti s familiární

    • Samostatnou kapitolou jsou sladkosti, jejichž spotřebu potencuje masivní reklama, které podléhají nejsnáze právě děti.

    • Přitom nejen potřeba uspokojovat sladkou chuť, ale i potřeba tzv. rychlých kalorií v dětském věku je důvodem, proč u zdravých dětí sladkosti zcela nezakazujeme.

    • Denní porce by však neměla být větší než 50g.

    • Dáváme přednost sladkému pečivu případně malé porci sušenek před tučnými moučníky či cukrovými bonbóny.

    • Vhodnou náhradou za sladkosti může být ovoce (i sušené) a neslané ořechy.


    ad