V iva p ed koln ch a koln ch d t
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 30

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ PowerPoint PPT Presentation


  • 147 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ. Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu . Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku . Dítě si stravu neurčuje samo , je zcela odkázané na nabídku dospělých.

Download Presentation

VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


V iva p ed koln ch a koln ch d t

VIVA PEDKOLNCH A KOLNCH DT


V iva p ed koln ch a koln ch d t

  • Viva m v dtskm vku klov vznam pro rst a vvoj organizmu.

  • Nemn dleitou roli dle souasnch poznatk m vak i v prevenci onemocnn dosplho vku.

  • Dt si stravu neuruje samo, je zcela odkzan na nabdku dosplch.

  • V obdob dtstv nememe opomenout ani vytven stravovacch, hygienickch a spoleenskch nvyk.

  • Pro rostouc organizmus je vnm nebezpem kad forma nesprvn vivy.


Stravovac n vyky

STRAVOVAC NVYKY

  • Vivov chovn dt rozhodujcm zpsobem ovlivuj stravovac nvyky v rodin (pro dt jsou rodie vzorem, kter pirozen napodobuje).

  • Vivovchovn dt, stejn jako dosplch je podmnno sloitmi mechanizmy. Jejich pochopen pispv nejen k porozumn zvltnostem chuovch preferenc dosplch, ale tak k monosti je nensiln mnit i ovlivnit.


Pro vytv en postoj k potravin m nebo jejich chu ov m vlastnostem v d tstv plat

Pro vytven postoj k potravinm nebo jejich chuovm vlastnostem v dtstv plat:

  • Dt si nejsnze oblb ty potraviny, kter si vdom i podvdom spojuje s pjemnmi pocity, s pocitem pjemnch i milch situac, s pocitem uzdraven nebo bezpe.

  • Nejsnze si dt pivyk na sladkou chu. Ji kojenec pijm sladkou chu (v prod rychl a bezpen zdroj energie) jako velmi pjemnou a douc. Po dlouh stolet je sladk chuti dodvn jaksi vy symbolick smyl, vyuv se k slavnostnm pleitostem a odmnm.

  • Ostatnm chutm se dt u pivykat sloitji, a to na podklad opakovan pozitivn zkuenosti.

  • Strach z neznm chuti meme oslabit jedin opakovanm nenucenm kontaktem s potravinou. K tomu, aby dt pijalo potravinu za svou, potebuje a jedenct takovchto kontakt.


V iva p ed koln ch a koln ch d t

  • Potraviny, jejich konzumace je spojovna s nevolnost, s nemoc nebo zvracenm, zaazuj dti rychle mezi jdla, ke kterm maj averzi. asto jsou pak takovto potraviny odmtny po cel ivot.

  • Pi vytven postoj k potravinm nebo jejich chuovm vlastnostem je vznamn i efekt sociln npodoby. Dti maj tendence pebrat preference svch rodi (zejmna dti, kter ij v harmonick rodin).

  • Vivov chovn vrstevnk je pro dti tak dleit nejvce se npodoba projev a v pubert.


V iva p ed koln ch a koln ch d t

  • Dti si mlokdy oblb jdlo, bhem nho jsou krny, mus poslouchat ostrou vmnu nzor, jsou pedmtem nebo svdkem hdek rodi. Rodinn pohoda a pjemn prosted jsou hlavnmi faktory nejen pro nenucenou oblibu jdel.

  • Rodinn veee, sobotn, nedln a svten obdy by se mly stt pleitost ke konverzaci se leny rodiny, chvl odpoinku, pohody, pjemnch zitk, spolenho plnovn a stlmu poznvn se len rodiny. Mly by bt ritulem, na kter se cel ivot nezapomn.

  • Akt jdla by neml bt jen prostm poitm pro ivot nezbytnch ltek, ale je to spoleensk udlost.


  • V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Rodie nect vtinou potebu zdrazovat pzniv zdravotn inek u potravin, jejich konzumaci se dt pedem nebrn (jahody, banny apod.), ale zdrazuj ji u "pochoutek" typu rybho tuku.

    • Dti by nemly bt nikdy odmovny za to, e opravdu zkonzumovaly to, co jim pedlo rodie.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • V prosted trnho hospodstv ovlivuje dti a dospvajc velmi siln reklama.

    • to zejmna na podprahov vnmn a vytv v dtech a dospvajcch pocit, e poizovn novch vc je vrazem spoleenskho postaven, identifikace s uritou sociln skupinou.

    • Dti dlouho neumj rozliit reklamu od skutenosti. Tento rozdl jsou schopny dlat a dti od osmi let ve.

    • Televize propaguje tm vlun to, co je pro dti nezdrav a kodliv. Tedy peslazen, pesolen nebo vysokotun npoje a poivatiny. Usmvav, sportovn vyhlejc rodinky, kter do sebe lduj hamburgery, se tu stdaj s nadenmi pijky coly a fanty i s jsajcmi porai sladkost a "slanost" veho druhu.

    • Dtsk reklamy ukazuj nezdrav jdla v nejlepm svtle. Spojuj tun a sladk vrobky s popularitou, sportovnmi spchy a astnmi vztahy.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Rst vskytu nadvhy a obezity se u ns netk jen dospl populace, ale i dt.

    • VR m nadvhu 9 % dt, obznch je 6 %, asi 80 % obznch dt zstv obznmi i v dosplosti..

    • Piny neutitelnho stavu vivy u dnench dt jsou v zsad ti:

      • energetick pjem nepimen skutenm potebm (sniovn habituln pohybov aktivity)

      • nepravideln pjem potravy

      • patn vbr potravin


    Nutri n hodnota stravy

    NUTRIN HODNOTA STRAVY

    • Zkladn poadavky na dtskou vivy jsou deklarovny doporuenmi nutrinmi dvkami, kter udvaj poadovanou hodnotu energie, makronutrient a mikronutrient pro ob pohlav a vk.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Zkladn potebou je vyrovnan energetick bilance, co znamen, e energetick pjem potravou by ml odpovdat energetickmu vdeji, kter je dn bazln metabolickou potebou a mrou tlesn aktivity jedince.

    • Bazln metabolizmus = mnostv energie, kter je zapoteb pro udren zkladnch ivotnch funkc.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Hodnota bazlnho metabolizmu odpovd u dt piblin 50 % skutenho dennho vdeje (u dosplch 65 75).

      Odhad rozsahu doporuovanho dennho energetickho pjmu (pro dosplho)

    • Bn energetick hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg

    • Redukn dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg

    • Zven fyzick nmaha: 42 - 43 Kcal/1 kg


    P im en energetick p jem d t a dosp vaj c ch

    Pimen energetick pjem dt a dospvajcch


    P im en energetick p jem dosp l ch

    Pimen energetick pjem dosplch


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Hlavnm kritriem pro hodnocen energetickho pjmu je pimen somatick vvoj dtte, zejmna pak jeho proporcionalita (pomr vky a hmotnosti).

    • Somatickm projevem nadmrnho energetickho pjmu je nadvha a obezita. Tuto nerovnovhu je mon ovlivnit pravou vivy a zvenou tlesnou aktivitou dtte.

    • Nedostaten energetick pjem signalizuje nadmrn thlost a hubenost. U tchto dt je teba v prvn ad vylouit poruchu vivy vyplvajc z metabolickho ppadn jinho chronickho onemocnn.

      • Vzhledem k tomu, e se asto jedn o nesprvn stravovac zvyklosti a ivotn styl cel rodiny, je vhodn psobit na komplexn zmnu zvyklost rodiny.


    Zastoupen z kladn ch ivin

    Zastoupen zkladnch ivin


    Energie v z kladn ch ivin ch

    Energie v zkladnch ivinch


    Skladba potravin

    Skladba potravin

    Plohy

    • Peivo, re, tstoviny, knedlky a lutniny - jsou zkladem vivy. Jsou hlavnm zdrojem sacharid, zejmna sloench (polysacharid), vlkniny, vitamin (zejmna skupiny B) a minerl.

    • Denn doporuen dvka pro dti je 5-6 porc denn. V obdob dospvn, u chlapc a sportujcch dt se me dvka zvit.

    • Za jednu porci povaujeme: 1 pltek chleba (60g), 1 rohlk, 1 dalamnek i houska, kopeek re, tstovin, brambor (125g), 3 knedlky.

    • Ve sprvn viv maj dleitou roli tzv. celozrnn vrobky - peivo, tstoviny, re, mouka. Jsou pipravovny z nzko vymlet mouky, kter si v porovnn s blou moukou zachovv vy obsah minerl, vitamin a vlkniny. V dtsk viv by tyto potraviny nemly chybt.

    • Tak lutniny jsou neopomenutelnou soust stravy dt - lze je podvat nejen jako samostatn jdla, ale jsou i vhodnou soust zeleninovch salt, polvek, gul i zapkanch jdel.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    Zelenina a ovoce

    • Zelenina a ovoce tvo druh patro pyramidy, to znamen, e nen teba se v jejich spoteb nijak omezovat. Tyto potraviny jsou hlavnm zdrojem vitamin, minerl, vlkniny a ady dalch ltek enzymatick povahy.

    • Pro dtsk vk je dleit heslo 5x denn ovoce a zeleninu.

    • Za jednu porci povaujeme: 1 stedn jablko, bann, kiwi, mandarinku, 125 ml neslazenho dusu, rajsk jablko, papriku... Pitom je poteba dbt na pestr sortiment, protoe kad druh zeleniny i ovoce je charakteristick rznm obsahem dleitch ltek (vitamin, provitamin, minerl, apod.).


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • V prbhu roku doporuujeme dvat pednost zelenin a ovoci podle jejich pirozenho vegetanho vskytu.

    • V zimnm obdob doplujeme jdelnek vemi dostupnmi druhy ovoce a zeleniny, zejmna pak jinm ovocem.

    • Pro dtskou vivu je vhodn vyuvat i rzn druhy zmrazen zeleniny.

    • Dti bychom mli navykat, e zelenina je podvna ke kadmu jdlu, a v podob tzv. druh plohy (tepeln upraven), saltu, oblohy i kusov zeleniny ke svainm.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    Mlko a mln vrobky

    • Mlko je pro lovka zkladnm a zcela pirozenm zdrojem ivin. Klov vznam u rostoucho organismu je zejmna obsah blkovin a vpnku.

    • Doporuen denn dvka pro dti je 3 - 5 porc denn.

    • Za jednu porci pitom povaujeme 250 ml mlka, 150 ml jogurtu, 50 g sra.

    • Mlko a mln vrobky mohou bt ve viv zdrojem nedoucch nasycench tuk. V dtsk viv dvme proto pednost vrobkm s normln tunost (do 3% tuku u mlka a mlnch vrobk, 45% tuku u sr). Omezujeme zejmna tzv. smetanov vrobky, kter mohou obsahovat a 15 % tuku, kdy jedno balen vyerp celodenn pijatelnou dvku saturovanch (nasycench) tuk.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Obezetnost ve vbru mlnch vrobk je teba zejmna u dti s familirn poruchou tukovho metabolismu.

    • Asi u 25 % osob dochz po 2. roce ivota ke sniovn aktivity enzymu laktzy. Ponaje tmto vkem me dochzet k trvicm obtm po poit mlka, k tzv. laktzov intoleranci.

    • Zakysan mln vrobky (jogurty, acidofiln mlka, biokys) a rovn sry neobsahuj bu dnou laktzu (tvrd nebo polotvrd sr) nebo jen nepatrn mnostv (10 % mkkch sr) a mohou bt bez obav konzumovny.


    V robky vhodn k pravideln konzumaci d t

    Vrobky vhodn k pravideln konzumaci dt


    V robky vhodn pouze k ob asn konzumaci

    Vrobky vhodn pouze k obasn konzumaci


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    Maso a masn vrobky

    • Maso je ve viv dleitm zdrojem blkovin, eleza, vitaminu B12 a dalch ltek.

    • Doporuen denn dvka masa je 1- 2 porce denn.

    • Za jednu porci povaujeme 50 g masa, 1 vejce. Vy spotebu mohou mt dti v dospvn, zejmna chlapci a aktivn sportovci.

    • Dvme pednost netunm druhm masa, drbei a rybm. Ryby by mly bt na jdelnku nejmn 1 x tdn.

    • Pro dtskou vivu nedoporuujeme masn vrobky (uzeniny), a to zejmna pro vysok obsah saturovanch tuk, cholesterolu, znan obsah soli a dalch konzervanch ltek.

    • Vrazn omezit spotebu uzenin a tunch mas by mly dti s genetickm rizikem poruchy metabolismu tuk a sacharid.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    Tekutiny

    • Denn poteba dtskho organismu 1 - 1,5 l (u dt 4 6 let je kolem 800 ml).

    • Samozejm, pi zvench ztrtch tekutin (vy pohybov aktivita, vy teplota prosted) je tato poteba tekutin vy.

    • Nejvhodnjm npojem je voda - balen nebo pitn z vodovodu (pro zlepen chuti ji lze ochutit nap. citronem), rzn druhy aj, vetn aj ovocnch, neslazen ovocn vy.

    • Minerln stoln vody jsou vhodn pouze k rozen nabdky npoj a tekutin. Nejsou vak vhodn k dennmu pit a jejich pjem by neml peshnout 0,3 l denn.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    • Zcela nevhodnm druhem tekutin jsou sladk limondy, toniky a kolov npoje.

    • Alkoholick npoje jsou zcela nevhodn v obdob rstu a vvoje organismu.

    • Dleitou podmnkou pro udren stlosti vnitnho prosted organismu je rovnomrn psun tekutin bhem dne. Dti potebuj pt podle libosti nejen v prbhu celho dne, ale tak v prbhu jdla.

      • K zajitn pitnho reimu dt pedkolnho a zejmna kolnho vku je nutn spoluprce rodi a koly.


    V iva p ed koln ch a koln ch d t

    Sladkosti

    • Samostatnou kapitolou jsou sladkosti, jejich spotebu potencuje masivn reklama, kter podlhaj nejsnze prv dti.

    • Pitom nejen poteba uspokojovat sladkou chu, ale i poteba tzv. rychlch kalori v dtskm vku je dvodem, pro u zdravch dt sladkosti zcela nezakazujeme.

    • Denn porce by vak nemla bt vt ne 50g.

    • Dvme pednost sladkmu peivu ppadn mal porci suenek ped tunmi mounky i cukrovmi bonbny.

    • Vhodnou nhradou za sladkosti me bt ovoce (i suen) a neslan oechy.


  • Login