slide1
Download
Skip this Video
Download Presentation
26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 40

26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová - PowerPoint PPT Presentation


  • 66 Views
  • Uploaded on

26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová. Politicko-geografický přehled Latinské Ameriky. ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY. 35 nezávislých států. 19 závislých území: 16 obydlených 3 neobydlená ( Navassa , Clipperton , Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy).

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' 26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová' - richard-rivas


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide1

26. 4. 2013, Brno

Připravila: Dana Hübelová

Politicko-geografický přehled Latinské Ameriky

slide2

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • 35 nezávislých států.
  • 19 závislých území:
  • 16 obydlených
  • 3 neobydlená (Navassa, Clipperton, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy).
  • Velikostí, počtem obyvatel, ekonomickou i sociální úrovní velmi nevyrovnaná struktura.
slide3

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Proč jsou státy Latinské Ameriky tak nejednotné?
  • Příčinou je mimo jiné způsob vyhlašování nezávislosti velkých koloniálních celků:
  • Portugalsko - Brazílie (nezávislost získána „shora“, proto udržena jednota),
  • Španělsko - děleno podle tzv. místokrálovství:
slide4

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Místokrálovství:
  • Nové Španělsko (Mexiko),
  • Peru (španělské pozice v JA + Panama, v 18. stol. rozděleno na:
  • Nová Granada (území dnešní Panamy, Kolumbie, Ekvádoru a Venezuely),
  • Río de la Plata (území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie).
slide5

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • pokud měla místokrálovství oddělené správní jednotky = kapitanáty (capitanías), často získaly nezávislost tyto kapitanáty (Chile, Guatemala, Venezuela),
  • nebo se od místokrálovství odtrhla okrajová území (Bolívie, Paraguay, Uruguay),
  • zvláštní případ je kapitanát Guatemala, který se rozpadl na ještě nižší administrativní jednotky.
slide6

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Státní forma zemí v LA:
  • většina států je unitárních,
  • federace jsou:
  • Mexiko,
  • Brazílie,
  • Argentina,
  • Venezuela,
  • Sv. Kryštof a Nevis.
slide7

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Převažuje stabilnější územní princip.
  • Výraznější separatizmus se v Latinské Americe nevyskytuje ve federacích, ale jen v dosud unitární Bolívii.
  • (v Anglosaské Americe je to jen v Kanadě /Québec/ a v Grónsku.)
slide8

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Většina států jsou republiky:
  • převažuje „americký“ model prezidentských republik
  • 10 států jsou monarchie:
  • všechny jsou parlamentní monarchie v personální unii s Británií, na Jamajce silné prorepublikánské tendence.
slide9

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Španělská koloniální nadvláda s pomocí katolické církve odřízla na tři století území LA od progresivnějších vlivů Evropy.
  • Kolonizace výrazně pozměnila demografickou strukturu Latinské Ameriky:
  • v době příchodu Evropanů tvořili obyvatelé LA asi 1/5 obyvatel světa, za dalších sto let to byla 3 %, v polovině 18. stol. 1,6 % (!)
slide10

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Nejvýznamnější předkolumbovské říše:
  • Aztécká (dnešní Mexiko),
  • Mayská (dnešní jižní Mexiko, Guatemalu, Belize a západní regiony Hondurasu a Salvadoru),
  • Incká (zasahovala na území dnešních států Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny).
slide16

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Rozhodujícím hospodářským činitelem v době kolonizování byl velkostatkář (latifundista) s výraznými pravomocemi dnešní centralismus a byrokracie.
  • V roce 1823 po odchodu Španělů prohlásily USA Latinskou Ameriku za svoje zájmové území:
  • James Monroe- Monroeova doktrína.
slide17

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • James Monroe - Monroeova doktrína:
  • dosud tvoří jeden ze základů zahraniční politiky USA,
  • v počáteční fázi osamostatňování zemí LA sehrála progresívní roli (vzala v ochranu bývalé španělské kolonie LA v boji za nezávislost),
  • později její výklad směřoval k tomu, že nepřípustnost intervence na americkém kontinentě se týkala pouze evropských mocností.
slide18

DŮVODY POLITICKÉ NESTABILITY

  • Historicky časté spory mezi státy, vojenské převraty, diktatury … důvody:
  • geografická nejednotnost území (Chile, Uruguay –nárazníkový stát mezi Brazílií a Argentinou (1828), Bolívie),
  • nejasné hranice (většinou v nezalidněných oblastech – koncentrace obyvatel na pobřeží a v okolí měst),
  • chybějící národní identita (potomci Evropanů rozděleni podle zemí původu),
  • chybějící demokratické tradice: nepočetná elita, vlastníci přírodních zdrojů, často reálná ekonomická moc v rukou velkostatkářů (podpora armády)
slide19

VOJENSKÉ DIKTATURY – SPOLEČNÉ ZNAKY

  • Ve 30. letech a v 70.-80. letech 20. století ve většině států vojenské diktatury.
  • Nacionalismus, snaha „sjednotit národ“.
  • Kolonizace vnitrozemí, důraz na stavbu komunikací.
  • Snaha vybudovat vlastní těžký průmysl a energetiku (posílení soběstačnosti – i s využitím cizího kapitálu).
  • Politické represe proti opozici (guerilly) a potenciální opozici (inteligence, zejména studenti).
slide20

VOJENSKÉ DIKTATURY – PŘÍKLAD CHILE

  • 1973 vojenský převrat, marxistický prezident Aliende zabit.
  • Diktátor Augusto José Ramón Pinochet vládne až do roku 1988:
  • rozpuštění parlamentu, zákaz politických stran,
  • radikální ozdravení ekonomiky, v 80. letech 20. stol. ale opět obtíže,
  • 1990 přechod k demokracii.
slide21

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Paraguayská válka mezi Paraguay a všemi sousedy (1864–1870):
  • před válkou vláda rodiny Lópezů – izolace od okolí, snaha o soběstačnost, úplné ovládnutí obyvatelstva,
  • v bitvě 24. 5. 1866 Paraguay poražena, ztráta 2/3 území (7 000 mrtvých, 10 000 raněných),
  • fanatická oddanost diktátorovi – na straně Paraguay demografické ztráty (před válkou 525 tis. obyvatel, po válce jen 221 tis. z toho 28 tis. mužů), většina obětí zemřela na choleru,
  • úplná ekonomická destrukce země.
slide22

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Tichooceánská válka mezi Chile a Bolívií s Peru o poušť Atacama(naleziště surovin, hlavně guana):
  • 1884 Bolívie ztratila přístup k moři.
  • Válka o Grand Chacomezi Bolívií a Paraguayí 1932–1935:
  • 2/3 sporného území získala Paraguay.
slide23

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Falklandská válka mezi Argentinou a –Velkou Británií o Falklandy, 1982:
  • Falklandy / Malvíny leží 500 km od argentinského pobřeží, historicky nárokované jak Argentinou, tak Británií, strategicky důležitá poloha,
  • předpokládané zásoby ropy, rybolov,
  • příčina: vnitropolitická krize v Argentině (sociální nepokoje, porušování lidských práv – mizení intelektuálů a studentů, protesty „Madresde Plaza de Mayo“),
  • asi 1000 obětí (700 Argentinců).
slide24

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Chile – Argentina:
  • hranice dohodnuta až v roce 1902, na jihu spory o pobřežní moře,
  • potenciálně problematické i migrace Chilanů do Patagonie (přes 10 % tamních obyvatel) – Argentinci proto podporují přesídlování obyvatel na jih (daňové zvýhodnění, nižší ceny energie, budování infrastruktury).
  • Ekvádor – Peru:
  • 1942 po válce východní část státu připojena k Peru.
slide25

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Nikaragua – Kolumbie:
  • ostrovy Sv. Ondřeje / San Andrés- ovládá Kolumbie, pozůstatek Velké Kolumbie – 700 km od jejího pobřeží, strategicky významné (vojenské posádky,
  • bezcelní zóna,
  • turistika, tranzit)
slide26

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Venezuela–Guyana:
  • od vyhlášení nezávislosti (1830) požaduje Venezuela 60 % území Guyany,
  • občas se spor obnovuje.
slide27

NIKARAGUA

  • 20. století – prezidentská dynastie Somozů:
  • přímá účast této rodiny na korupci,
  • kriminálních aktivitách,
  • porušování lidských práv.
  • 1972 katastrofální zemětřesení:
  • poškozeno 90 % hlavního města,
  • humanitární pomoc z celého světa rozkradena a použita k obohacení rodiny Somozů.
slide28

NIKARAGUA

  • Opozice proti Somozům sdružila levici, inteligenci, buržoazii i církev – lidové povstání:
  • 1979 Somoza opouští zemi, exil v USA (1980 zavražděn v Paraguay).
  • Moci v zemi se ujímají povstalci:
  • pomoc Kuby,
  • převaha levicové složky rezistence (sandinisté) –Daniel Ortega.
slide29

NIKARAGUA

  • Vláda Sandinistů – Daniel Ortega:
  • opozice nebyla zakázána, ale její aktivity byly omezeny,
  • ozbrojený odpor tzv. contras podporovaných USA,
  • ekonomický neúspěch režimu,
  • 1990 – Sandinisté prohrávají volby,
  • 2006 D. Ortega stál v prezidentských volbách proti konzervativnímu politikovi E. Montealegrovi.
  • podle ústavy země stačilo získat k vítězství v prezidentských volbách buď 40 % hlasů nebo 35 % při náskoku 5 % před druhým kandidátem – D.Ortega ve volbách zvítězil.
slide30

VENEZUELA

  • Koncem 80. let 20. stol.: pokles cen ropy, následně zvýšení cen vedlo v roce 1992 pokus o státní převrat pod vedením Huga Cháveze (vězněn do 1994).
  • V roce 1999 Chávez vyhrává parlamentní volby (politické hnutí Vlastenecký pól získalo 1/3 mandátů):
  • podpora sociálně slabých voličů,
  • ve volebním programu propagována změna ústavy,
  • odstranění zahraničního dluhu i dobré vztahy se sousedy a USA.
slide31

VENEZUELA

  • 1999 svoláno Ústavodárné shromáždění (Chávezovi lidé 119 ze 131 mandátu) a přijata nová ústava:
  • změna názvu země (Venezuelská bolívarská republika),
  • prezident může být zvolen na 2 šestiletá volební období.
  • V srpnu 2000 vyhrává Chávez prezidentské volby (38 % hlasů).
slide32

VENEZUELA

  • Realizace volebního programu:
  • v praxi štědré sociální programy(díky zásobám ropy),
  • snaha oslabit rančery vedla k dotacím cen základních potravin,
  • zvýšení státních zásahů do ekonomiky, školství a zdravotnictví (např. možnost znárodnit nevyužívanou půdu a továrny),
  • monopolizace médií,
  • omezení práva na shromažďování,
  • kult Simona Bolívara (oceňuje se na něm zejména jeho nekompromisnost, která kontrastuje s umírněností José Martína).
slide33

VENEZUELA

  • Zahraniční politika:
  • podpora levicových režimů v Latinské Americe (materiální pomoc, podpora ve volbách) včetně „vývozu revoluce“,
  • - k posilování vlivu má přispět i projekt několika plynovodů a ropovodů v Jižní Americe a také připojení Venezuely k MERCOSURu,
  • odpor proti globalizaci,
  • antiamerikanismus, strach z blokády.
slide34

VENEZUELA

  • Zahraniční politika:
  • vzhledem k posilování nacionalismu výrazné zhoršení vztahů se sousedy, oživení pohraničních sporů,
  • přednostní spolupráce s Kubou (Kuba posílá do země lékaře, učitele, ale i vojenské poradce),
  • vztahy s USA: silná verbální kritika, ale udržují se obchodní vazby (USA potřebuje ropu).
slide35

VENEZUELA

  • Novým prezidentem Venezuely se 14. 4. (po smrti H. Chávéze) stal Nicolás Maduro, kterého si jako svého loajálního nástupce vybral jeho předchůdce.
  • Madurovo vítězství je těsné (sdělení volební komise citované BBC): Maduro získal 50,66 %, kandidát opozice Henrique Capriles 49,1 %.
slide36

DNEŠNÍ GEO-POLITICKÁ SITUACE LATINSKÉ AMERIKY

  • Obrovské regionální rozdíly.
  • Podpora levicových režimů.
  • Odpor proti hegemonii USA.
  • Složitý boj s kriminalitou (korupce, obchod s narkotiky).
  • Problematický status původního obyvatelstva.
  • Přelidnění metropolitních oblastí.
  • Malý ohled na životní prostředí při využívání přírodního bohatství.
  • Hraniční spory.
slide37

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Území Latinské Ameriky se díky interpretaci doktríny prezidenta USA Monroeastalo sférou politického a ekonomického vlivu USA:
  • V roce 1835 bylo zabráno téměř 50 % Mexika (státy Texas, Nové Mexiko, Kalifornie).
  • V roce 1867 došlo k odkoupení Aljašky od Ruska.
  • Od roku 1898 do konce 50. let minulého století ovládaly USA ekonomiku Kuby. Od 10. 12. 1898 uplatňovaly také svůj vliv na Filipínách a v Portoriku.
  • V roce 1901 byla provedena americká intervence do Nikaragui(vojenská smlouva z roku1924 umožnila vojenskou přítomnost v Nikaragui na 99 roků.)
slide38

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Po anexi Kalifornie se kolumbijská provincie Panama stala životně důležitým bodem pro komunikaci východu a západu USA. (Vybudování a ovládnutí Panamského průplavu umožnilo USA zvyšovat vojenskou námořní nadvládu v obou oceánech.)
  • Roku 1914 došlo k vylodění armády USA na Haiti.
  • Salvador byl vojensky obsazen v roce 1921.
  • Honduras byl obsazen vojskem USA v roce 1924.
  • Ovocnářská společnost United Fruit se severoamerickým kapitálem prakticky ovládala od roku 1954 do roku 1996 Guatemalu.
slide39

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Ve většině zemí LA jsou patrné snahy o demokratizace a samostatné využívání přírodního bohatství:
  • transformace Latinské Ameriky probíhá přímo za hranicemi USA,
  • některé země Latinské Ameriky směřují k demokracii a k sociálnímu, spíše levicovějšímu politickému uspořádání,
  • mění se společenské postavení původních obyvatel Latinské Ameriky.
slide40

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • „paradox prokletí přírodních zdrojů“:
  • vliv přírodních a ekonomických podmínek (na rozdíl o Kanady a USA jsou v LA určující faktory pro hospodářský rozvoj ekonomicko-politické a méně fyzicko-geografické),
  • vliv forem kolonizace,
  • vliv ekonomických, politických a církevních podmínek mateřské evropské země,
  • specifika španělského řízení kolonií v Latinské Americe,
  • průmyslová revoluce v Americe.
ad