26. 4. 2013, Brno
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 40

26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová PowerPoint PPT Presentation


  • 35 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová. Politicko-geografický přehled Latinské Ameriky. ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY. 35 nezávislých států. 19 závislých území: 16 obydlených 3 neobydlená ( Navassa , Clipperton , Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy).

Download Presentation

26. 4. 2013, Brno Připravila: Dana Hübelová

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

26. 4. 2013, Brno

Připravila: Dana Hübelová

Politicko-geografický přehled Latinské Ameriky


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • 35 nezávislých států.

  • 19 závislých území:

  • 16 obydlených

  • 3 neobydlená (Navassa, Clipperton, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy).

  • Velikostí, počtem obyvatel, ekonomickou i sociální úrovní velmi nevyrovnaná struktura.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Proč jsou státy Latinské Ameriky tak nejednotné?

  • Příčinou je mimo jiné způsob vyhlašování nezávislosti velkých koloniálních celků:

  • Portugalsko - Brazílie (nezávislost získána „shora“, proto udržena jednota),

  • Španělsko - děleno podle tzv. místokrálovství:


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Místokrálovství:

  • Nové Španělsko (Mexiko),

  • Peru (španělské pozice v JA + Panama, v 18. stol. rozděleno na:

  • Nová Granada (území dnešní Panamy, Kolumbie, Ekvádoru a Venezuely),

  • Río de la Plata (území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

ROZDĚLENÍ STÁTŮ ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • pokud měla místokrálovství oddělené správní jednotky = kapitanáty (capitanías), často získaly nezávislost tyto kapitanáty (Chile, Guatemala, Venezuela),

  • nebo se od místokrálovství odtrhla okrajová území (Bolívie, Paraguay, Uruguay),

  • zvláštní případ je kapitanát Guatemala, který se rozpadl na ještě nižší administrativní jednotky.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Státní forma zemí v LA:

  • většina států je unitárních,

  • federace jsou:

  • Mexiko,

  • Brazílie,

  • Argentina,

  • Venezuela,

  • Sv. Kryštof a Nevis.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Převažuje stabilnější územní princip.

  • Výraznější separatizmus se v Latinské Americe nevyskytuje ve federacích, ale jen v dosud unitární Bolívii.

  • (v Anglosaské Americe je to jen v Kanadě /Québec/ a v Grónsku.)


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

STÁTNÍ FORMA ZEMÍ NA ÚZEMÍ LATINSKÉ AMERIKY

  • Většina států jsou republiky:

  • převažuje „americký“ model prezidentských republik

  • 10 států jsou monarchie:

  • všechny jsou parlamentní monarchie v personální unii s Británií, na Jamajce silné prorepublikánské tendence.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Španělská koloniální nadvláda s pomocí katolické církve odřízla na tři století území LA od progresivnějších vlivů Evropy.

  • Kolonizace výrazně pozměnila demografickou strukturu Latinské Ameriky:

  • v době příchodu Evropanů tvořili obyvatelé LA asi 1/5 obyvatel světa, za dalších sto let to byla 3 %, v polovině 18. stol. 1,6 % (!)


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Nejvýznamnější předkolumbovské říše:

  • Aztécká (dnešní Mexiko),

  • Mayská (dnešní jižní Mexiko, Guatemalu, Belize a západní regiony Hondurasu a Salvadoru),

  • Incká (zasahovala na území dnešních států Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

Aztécká říše


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

Mayská říše


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

Mayská říše


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

Mayská říše


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

Incká říše


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • Rozhodujícím hospodářským činitelem v době kolonizování byl velkostatkář (latifundista) s výraznými pravomocemidnešní centralismus a byrokracie.

  • V roce 1823 po odchodu Španělů prohlásily USA Latinskou Ameriku za svoje zájmové území:

  • James Monroe- Monroeova doktrína.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

HISTORICKÉ KOŘENY SOUČASNÉ SITUACE V LATINSKÉ AMERICE

  • James Monroe - Monroeova doktrína:

  • dosud tvoří jeden ze základů zahraniční politiky USA,

  • v počáteční fázi osamostatňování zemí LA sehrála progresívní roli (vzala v ochranu bývalé španělské kolonie LA v boji za nezávislost),

  • později její výklad směřoval k tomu, že nepřípustnost intervence na americkém kontinentě se týkala pouze evropských mocností.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

DŮVODY POLITICKÉ NESTABILITY

  • Historicky časté spory mezi státy, vojenské převraty, diktatury … důvody:

  • geografická nejednotnost území (Chile, Uruguay –nárazníkový stát mezi Brazílií a Argentinou (1828), Bolívie),

  • nejasné hranice (většinou v nezalidněných oblastech – koncentrace obyvatel na pobřeží a v okolí měst),

  • chybějící národní identita (potomci Evropanů rozděleni podle zemí původu),

  • chybějící demokratické tradice: nepočetná elita, vlastníci přírodních zdrojů, často reálná ekonomická moc v rukou velkostatkářů (podpora armády)


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VOJENSKÉ DIKTATURY – SPOLEČNÉ ZNAKY

  • Ve 30. letech a v 70.-80. letech 20. století ve většině států vojenské diktatury.

  • Nacionalismus, snaha „sjednotit národ“.

  • Kolonizace vnitrozemí, důraz na stavbu komunikací.

  • Snaha vybudovat vlastní těžký průmysl a energetiku (posílení soběstačnosti – i s využitím cizího kapitálu).

  • Politické represe proti opozici (guerilly) a potenciální opozici (inteligence, zejména studenti).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VOJENSKÉ DIKTATURY – PŘÍKLAD CHILE

  • 1973 vojenský převrat, marxistický prezident Aliende zabit.

  • Diktátor Augusto José Ramón Pinochet vládne až do roku 1988:

  • rozpuštění parlamentu, zákaz politických stran,

  • radikální ozdravení ekonomiky, v 80. letech 20. stol. ale opět obtíže,

  • 1990 přechod k demokracii.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Paraguayská válka mezi Paraguay a všemi sousedy (1864–1870):

  • před válkou vláda rodiny Lópezů – izolace od okolí, snaha o soběstačnost, úplné ovládnutí obyvatelstva,

  • v bitvě 24. 5. 1866 Paraguay poražena, ztráta 2/3 území (7 000 mrtvých, 10 000 raněných),

  • fanatická oddanost diktátorovi – na straně Paraguay demografické ztráty (před válkou 525 tis. obyvatel, po válce jen 221 tis. z toho 28 tis. mužů), většina obětí zemřela na choleru,

  • úplná ekonomická destrukce země.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Tichooceánská válka mezi Chile a Bolívií s Peru o poušť Atacama(naleziště surovin, hlavně guana):

  • 1884 Bolívie ztratila přístup k moři.

  • Válka o Grand Chacomezi Bolívií a Paraguayí 1932–1935:

  • 2/3 sporného území získala Paraguay.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VOJENSKÉ KONFLIKTY

  • Falklandská válka mezi Argentinou a –Velkou Británií o Falklandy, 1982:

  • Falklandy / Malvíny leží 500 km od argentinského pobřeží, historicky nárokované jak Argentinou, tak Británií, strategicky důležitá poloha,

  • předpokládané zásoby ropy, rybolov,

  • příčina: vnitropolitická krize v Argentině (sociální nepokoje, porušování lidských práv – mizení intelektuálů a studentů, protesty „Madresde Plaza de Mayo“),

  • asi 1000 obětí (700 Argentinců).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Chile – Argentina:

  • hranice dohodnuta až v roce 1902, na jihu spory o pobřežní moře,

  • potenciálně problematické i migrace Chilanů do Patagonie (přes 10 % tamních obyvatel) – Argentinci proto podporují přesídlování obyvatel na jih (daňové zvýhodnění, nižší ceny energie, budování infrastruktury).

  • Ekvádor – Peru:

  • 1942 po válce východní část státu připojena k Peru.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Nikaragua – Kolumbie:

  • ostrovy Sv. Ondřeje / San Andrés- ovládá Kolumbie, pozůstatek Velké Kolumbie – 700 km od jejího pobřeží, strategicky významné (vojenské posádky,

  • bezcelní zóna,

  • turistika, tranzit)


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

AKTUÁLNÍ SPORY

  • Venezuela–Guyana:

  • od vyhlášení nezávislosti (1830) požaduje Venezuela 60 % území Guyany,

  • občas se spor obnovuje.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

NIKARAGUA

  • 20. století – prezidentská dynastie Somozů:

  • přímá účast této rodiny na korupci,

  • kriminálních aktivitách,

  • porušování lidských práv.

  • 1972 katastrofální zemětřesení:

  • poškozeno 90 % hlavního města,

  • humanitární pomoc z celého světa rozkradena a použita k obohacení rodiny Somozů.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

NIKARAGUA

  • Opozice proti Somozům sdružila levici, inteligenci, buržoazii i církev – lidové povstání:

  • 1979 Somoza opouští zemi, exil v USA (1980 zavražděn v Paraguay).

  • Moci v zemi se ujímají povstalci:

  • pomoc Kuby,

  • převaha levicové složky rezistence (sandinisté) –Daniel Ortega.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

NIKARAGUA

  • Vláda Sandinistů – Daniel Ortega:

  • opozice nebyla zakázána, ale její aktivity byly omezeny,

  • ozbrojený odpor tzv. contras podporovaných USA,

  • ekonomický neúspěch režimu,

  • 1990 – Sandinisté prohrávají volby,

  • 2006 D. Ortega stál v prezidentských volbách proti konzervativnímu politikovi E. Montealegrovi.

  • podle ústavy země stačilo získat k vítězství v prezidentských volbách buď 40 % hlasů nebo 35 % při náskoku 5 % před druhým kandidátem – D.Ortega ve volbách zvítězil.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • Koncem 80. let 20. stol.: pokles cen ropy, následně zvýšení cen vedlo v roce 1992 pokus o státní převrat pod vedením Huga Cháveze (vězněn do 1994).

  • V roce 1999 Chávez vyhrává parlamentní volby (politické hnutí Vlastenecký pól získalo 1/3 mandátů):

  • podpora sociálně slabých voličů,

  • ve volebním programu propagována změna ústavy,

  • odstranění zahraničního dluhu i dobré vztahy se sousedy a USA.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • 1999 svoláno Ústavodárné shromáždění (Chávezovi lidé 119 ze 131 mandátu) a přijata nová ústava:

  • změna názvu země (Venezuelská bolívarská republika),

  • prezident může být zvolen na 2 šestiletá volební období.

  • V srpnu 2000 vyhrává Chávez prezidentské volby (38 % hlasů).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • Realizace volebního programu:

  • v praxi štědré sociální programy(díky zásobám ropy),

  • snaha oslabit rančery vedla k dotacím cen základních potravin,

  • zvýšení státních zásahů do ekonomiky, školství a zdravotnictví (např. možnost znárodnit nevyužívanou půdu a továrny),

  • monopolizace médií,

  • omezení práva na shromažďování,

  • kult Simona Bolívara (oceňuje se na něm zejména jeho nekompromisnost, která kontrastuje s umírněností José Martína).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • Zahraniční politika:

  • podpora levicových režimů v Latinské Americe (materiální pomoc, podpora ve volbách) včetně „vývozu revoluce“,

  • - k posilování vlivu má přispět i projekt několika plynovodů a ropovodů v Jižní Americe a také připojení Venezuely k MERCOSURu,

  • odpor proti globalizaci,

  • antiamerikanismus, strach z blokády.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • Zahraniční politika:

  • vzhledem k posilování nacionalismu výrazné zhoršení vztahů se sousedy, oživení pohraničních sporů,

  • přednostní spolupráce s Kubou (Kuba posílá do země lékaře, učitele, ale i vojenské poradce),

  • vztahy s USA: silná verbální kritika, ale udržují se obchodní vazby (USA potřebuje ropu).


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

VENEZUELA

  • Novým prezidentem Venezuely se 14. 4. (po smrti H. Chávéze) stal Nicolás Maduro, kterého si jako svého loajálního nástupce vybral jeho předchůdce.

  • Madurovo vítězství je těsné (sdělení volební komise citované BBC): Maduro získal 50,66 %, kandidát opozice Henrique Capriles 49,1 %.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

DNEŠNÍ GEO-POLITICKÁ SITUACE LATINSKÉ AMERIKY

  • Obrovské regionální rozdíly.

  • Podpora levicových režimů.

  • Odpor proti hegemonii USA.

  • Složitý boj s kriminalitou (korupce, obchod s narkotiky).

  • Problematický status původního obyvatelstva.

  • Přelidnění metropolitních oblastí.

  • Malý ohled na životní prostředí při využívání přírodního bohatství.

  • Hraniční spory.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Území Latinské Ameriky se díky interpretaci doktríny prezidenta USA Monroeastalo sférou politického a ekonomického vlivu USA:

  • V roce 1835 bylo zabráno téměř 50 % Mexika (státy Texas, Nové Mexiko, Kalifornie).

  • V roce 1867 došlo k odkoupení Aljašky od Ruska.

  • Od roku 1898 do konce 50. let minulého století ovládaly USA ekonomiku Kuby. Od 10. 12. 1898 uplatňovaly také svůj vliv na Filipínách a v Portoriku.

  • V roce 1901 byla provedena americká intervence do Nikaragui(vojenská smlouva z roku1924 umožnila vojenskou přítomnost v Nikaragui na 99 roků.)


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Po anexi Kalifornie se kolumbijská provincie Panama stala životně důležitým bodem pro komunikaci východu a západu USA. (Vybudování a ovládnutí Panamského průplavu umožnilo USA zvyšovat vojenskou námořní nadvládu v obou oceánech.)

  • Roku 1914 došlo k vylodění armády USA na Haiti.

  • Salvador byl vojensky obsazen v roce 1921.

  • Honduras byl obsazen vojskem USA v roce 1924.

  • Ovocnářská společnost United Fruit se severoamerickým kapitálem prakticky ovládala od roku 1954 do roku 1996 Guatemalu.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • Ve většině zemí LA jsou patrné snahy o demokratizace a samostatné využívání přírodního bohatství:

  • transformace Latinské Ameriky probíhá přímo za hranicemi USA,

  • některé země Latinské Ameriky směřují k demokracii a k sociálnímu, spíše levicovějšímu politickému uspořádání,

  • mění se společenské postavení původních obyvatel Latinské Ameriky.


26 4 2013 brno p ipravila dana h belov

KOŘENY ZMĚN SOUČASNÉ LATINSKÉ AMERIKY

  • „paradox prokletí přírodních zdrojů“:

  • vliv přírodních a ekonomických podmínek (na rozdíl o Kanady a USA jsou v LA určující faktory pro hospodářský rozvoj ekonomicko-politické a méně fyzicko-geografické),

  • vliv forem kolonizace,

  • vliv ekonomických, politických a církevních podmínek mateřské evropské země,

  • specifika španělského řízení kolonií v Latinské Americe,

  • průmyslová revoluce v Americe.


  • Login