JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526)

1. JIŘÍ Z PODĚBRADA JAGELLONSKÁ DYNASTIE(1437 – 1526) • SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437: • Po husitských válkách: • Katolická církev ztrácí ekonomické a politické pozice • Povolení užívat kalich • Postavení posílila šlechta – husitská i katolická a města • Dominantní postavení má zemský sněm – volba panovníka

2. V roce 1437 nastupuje Albrecht II, ale v r. 1439 umírá. Zanechává Ladislava Pohrobka Do r. 1453 – bezvládí – katolíci a kališníci LANGFRÝDY: • Krajské politicko-vojenské svazky pánů, rytířůa měst • V období bezvládí vláda langfrýdů nahrazovala zemský sněm • Moc si rozdělily jednotlivé mocenské skupiny • Volili si hejtmana • Jiří z Poděbrad – vrchní hejtman, byl zvolen zemským správcem

3. LADISLAV POHROBEK(1453 – 1457) • Narodil se až po smrti Albrechta II. • V r. 1453 jako 13tiletý je korunován za krále • Hlavní mocenskou pozici si udržel Jiří z Poděbrad– regent Ladislava • Opíral se o kališníky a města • Usiloval o rovnováhu mezi ve vztazích mezi kališnickým a katolickým panstvem na základě vzájemné tolerance obou vyznání • Své katolické odpůrce se snažil pacifikovata získávat. Umožnil jim zastávat významnáa výnosná místa ve státě. • V r. 1457 Ladislav Pohrobek namísto svatby s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou Karla VII. náhle umírá na leukémii.

4. JIŘÍ Z PODĚBRAD(1458 – 1471) • Po Ladislavově smrti měl největší šanci stát se českým králem francouzský princ Karel • 2. března 1458 – zvolen českou šlechtou na Staroměstském náměstí za českého krále Jiří z Poděbrad • Nepocházel z řádného královského rodu, ale vzešel z domácí šlechty • První skutečná volba českého panovníka byla činem vskutku převratným, tkvícím svými kořeny v husitské revoluci. • Ve složitých podmínkách vládl rozvážně a takticky. Dodržoval basilejská kompaktáta a usiloval o smír a pořádek v zemi.

5. Sám byl kališníkem, avšak oženil se s katolickou šlechtičnou Johanou z Rožmitálu • Z českých katolických rodů pocházeli jeho přední rádci • Chtěl být vladařem „obojího lidu“ • PAPEŽ: - doufal, že Jiří obnoví jednotu katolické církve - když viděl, že Jiří dává přednost snášenlivému soužití katolíků s kališníky v jednom státě, obrátil se proti němu 1462 – prohlásil kompaktáta za neplatná • českého krále obvinil z kacířství a dokonce vyhlásil proti němu křížovou výpravu

6. MÍROVÁ UNIE KŘESŤANSKÝCH STÁTŮ(Mírový svaz evropských států) • Nastolit mírové vztahy mezi křesťanskými státyv Evropě a odstranit války • Strany neměly proti sobě válčit, ale řešit vzájemné spory smírnou cestou. • Unie měla zajistit Evropě mír a obranu před tureckým nebezpečenstvím • Jiří chtěl uchránit Čechy před vlivem a úklady papeže • Struktura podobná dnešnímu OSN

7. V nové organizaci se nepočítalo s papežem a ani římský císař neměl mít výsadní postavení. • Jiřího projekt překonal koncepci středověké univerzální monarchie v čele s těmito dvěma hlavami křesťanstva a pokusil se o koncepci zcela novou, světskou • Evropští panovníci však o projekt neprojevili vážnější zájem. Myšlenka předstihla svou dobuo několik století. • Papežská diplomacie projekt zmařila.

8. 1466 – Papež Pavel II. dal Jiřího do klatbya prohlásil ho za sesazeného z trůnu a za kacíře • 1468 – Matyáš Korvín vypověděl válku (jako vykonavatel papežské klatby) • Matyášovo vojsko bylo obklíčeno u Vilémovav Železných horách • Jiří svého soka velkoryse propustil za slib, že zanechá nepřátelství a zprostředkuje dohodus papežskou kurií • Matyáš slovo nedodržel, v Olomouci se nechalv r. 1469 korunovat českým králem

9. Jiří si uvědomoval, že reálně v této situaci nemůže prosadit na český trůn nikoho ze svých synů a dát tak základ nové panovnické dynastii • Proti Matyášovi prosazoval nástupnictví polských Jagellovců • V polovině roku 1469 Vladislav nástupnictví na český trůn přijal • 1471 – Jiří z Poděbrad umírá

10. VLADISLAV JAGELLONSKÝ(1471 – 1516) • Po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen českým králemv Kutné Hoře 27. května 1471 Vladislav Jagellonský • Přistoupil na požadavky husitské revoluce • Český stát nástupem Jagellovců vstupuje do období klasické stavovské monarchie • Nastupuje na trůn jako 15tiletý • Mezitím českým králem je Matyáš Korvín – bojujes Vladislavem

11. 1478 – v Olomouci kompromisní dohoda: • Matyáš – vládl ve vedlejších zemích Koruny české (na Moravě, ve Slezsku a Lužici) • Vladislav – vládl v Čechách • V r. 1490 Matyáš umírá – Vladislav se stává králem uherským • 1485 – v Kutné Hoře smlouvao náboženském míru (rovnoprávnost kališnickéa katolické církve)

12. MODEL STAVOVSKÉHO STÁTU A SPOLEČNOSTI • Na rozdíl od ostatních evropských států byl v Čechách úpadek ústřední panovnické moci a eliminace či útlum ideologického i politického postavení katolické církve. • Stavovská obec tvořila základ stavovského státu • Pokles panovnické moci a autority za Jagellovců vynesl stavy jako rovnocenného partnera, podílejícího se na vládě (imperium mixtum) • Posiluje aristokracie – úzká vrstva vysoké šlechty

13. Stav panský – 47 starobylých rodů v Čechách,na Moravě 15 • Stav rytířský – vladykové a panoši • Stav městský – podílí se na moci • Stav duchovní – mimo přímého podílu na moci • VLADISLAVSKÝ SÁL • PRAŠNÁ BRÁNA

14. LUDVÍK JAGELLONSKÝ(1516 – 1526) • Králem nastoupil nejen v českýchzemích, ale také v Uhrách • Většinou se zdržoval v Uhrách, vnitropolitické rozpory v Čechách nebyl schopen řešit. • Narůstající vliv Habsburků v Evropě – protipolská koalice • Turecká expanze

15. 1526 – bitva u Moháče • Papežská kurie ani žádný z okolních států neposkytly Ludvíku Jagellonskému účinnou pomoc • Postavil se na odpor vůči převaze, uposlechl neprozřetelné rady a zaútočil na silnějšího nepřítele • 29. srpna 1526 – na útěku z bojiště Ludvík Jagellonský zahynul, když zapadl i s koněm do dunajského bahna • Ludvíkova smrt znamená konec vlády Jagellovců na českém trůně